O myších a lidech
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537515/bmid_o-mysich-a-lidech-66315b25ee183.jpg
4
5602
5602
„Ale s náma je to jiný. Protože já mám tebe – a o mě se staráš ty, a ty máš mě – a o tebe se starám já. Proto.“ Poetická novela o síle přátelství, dnes již klasické dílo světové literatury, vychází v mistrném podání Vladislava Beneše. George a Lennie spolu putují za prací od jednoho kalifornského ranče k druhému. Ačkoli se píší 30. léta 20. století a chudý zemědělský dělník by si toho neměl od života příliš slibovat, spřádají sny a plány, jak si za ušetřené peníze koupí malé hospodářství. Prozíravý George bude mít na starost všechno podstatné a slaboduchý hromotluk Lennie bude chovat králíky. Když se na statku seznámí s mrzákem Candym, který se k nim chce přidat, zdá se, že jsou od skutečného života jen krůček. Hubené časy však v málokom probouzí to lepší a na cestě ze dna ať nikdo pomocnou ruku nečeká…... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno:
2021
,
Tympanum
Originální název:
Of Mice and Men, 1937
Interpreti: Vladislav Beneš
více info...
Přidat komentář
Dílo nutné k přečtení. Autor vtáhne do děje svými nenásilnými popisy prostředí a dialogy postav. 5 z 5.
Krasna kniha, kterou opravdu stoji za to precist i kdyby vas tisickrat odrazoval fakt, ze se jedna o povinnou cetbu.
Ja jsem ji dlouho odkladala, pripadalo mi, ze toto tema pro me nebude zajimave. Nakonec jsem ji precetla za jeden jediny den, protoze jsem se nemohla odtrhnout!
Steinbeck pise opravdu nadherne. Vykresleni prostredi a postav je naporoto plasticke a verohodne a presto neni rozvlacne. Popisu je tam jen tak akorat. Pribeh samotny je velice jednoduchy. A tady opravdu plati, ze v jednoduchosti je sila. Necekany konec je uz jen tresnicka na dortu, ktera potvrzuje Steinbeckovo mistrovstvi.
Jednoduchý, ale hluboký; krátký, ale zásadní příběh. Dva přátelé, kteří společně cestují za prací. Společně sní o vlastním bydlení s králíky a ohni v kamnech. George se o slabomyslného Lennieho stará, jak nejlíp dovede. Svět ale prostě nefunguje, jak bychom chtěli, a některé sny se nesplní.
"Ale s náma je to jiný. A proč? Protože… protože já mám tebe – a o mě se staráš ty, a ty máš mě – a o tebe se starám já. Proto."
Přečteno jedním dechem. Krátký dojemný příběh o přátelství. I pár slz mi ukáplo. Doporučuji.
Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou Vladimírem Čechem a byl to teda zážitek. Krásný a zároveň velmi smutný až dojemný příběh dvou "přátel". Je zajímavé jak v tak útlé knížce je popsán smutek a beznaděj námezních dělníků, černochů v době krize. A především i to, že i takový "chlapáci" se zuby nechty drží jakéhokoli snu a jak je strašně důležité mít nějaký životní cíl.
Další dílo, ve kterém se vyplatilo vhodně využít kontrastu mezi hlavními představiteli (Lennie je velký a hloupý, George je malý a chytrý). Od začátku novela směřovala do špatného konce. Vlastně jsem za celou dobu čtení nenarazil na nějakou pozitivní událost. Společně by nikdy nevydělali na splnění svého snu, což je krutý realistický popis tehdejšího života v hospodářské krizi.
Co k tomu dodat?Je to útlá kniha s velikým obsahem.I na pár stránek lze napsat krásný a dojemný příběh.
Příběh ze života námezdních zemědělských dělníků v době hospodářské krize. O snech, na které se upínají, ale které se bohužel nikdy nenaplní. Smutný obraz tehdejší doby. Děkuji autorovi.
Námět rozhodně silný a potenciální, ten potenciál podle mě ale nebyl plně využit. Postavy mi přišly dost jednolité (až na Lennieho, samozřejmě), nezáživné a nezapamatovatelné. Dějové zvraty prakticky chyběly (až na ten závěr) přitom jsem celou dobu čekala, tak jako popisovala o pár komentářů níže Vecerkova pod čarou se spoilerem, že alespoň k něčemu dojde, takhle prakticky jakoby všechno vyšumělo do zapomenutí, nemastně a neslaně. Popisné pasáže přírody se sice o nějakou záživnost snažily, ale bylo to dost kontraproduktivní a zbytečné a i když mám ráda povedené popisy, tady jsem se vyloženě nudila a očima přeskakovala řádky. Celkově, očekávala jsem víc. Dokážu se snadno vžít do příběhu a vcítit do postav, ale tady jsem to přečetla vyloženě s chladnou hlavou. Myšlenka hezká, ale zpracování jak na koleni. Nevím. Tři hvězdy za ten námět.
Jako povinnou školní četbu jsem nečetla a dostala jsem se k ní až teď.
Jediné, co mi asi vadilo, tak ten překlad, ale není se čemu divit, když je to vydání staré stejně jako mí rodiče.
Jinak krásný příběh, úplně mi to připomínalo Zelenou míli. Konec jsem téměř obrečela. Vůbec mi nevadilo, že byla dějová linka předvídatelná.
Klasiku by člověk prostě číst měl.
Krásný smutek. Smutná krása. Tragické přátelství. Od začátku je zřejmé, že to nedopadne dobře, naopak je jisté, že to skončí tragicky, minimálně aspoň pro někoho. Nebudu samozřejmě spoilerovat a prozrazovat nic konkrétně. Občas mi z toho bylo až ouzko, paradoxně obzvlášť při těch milejších pasážích, kdy se starým Candym plánovali vlastní hospodářstvíčko, přesto čtenář ví, že to tak nebude... Chvílemi mi to trochu připomínalo mnohem novější Zelenou míli - velký hodný slabomyslný dobrák, který nechápe běžný svět okolo sebe, a vědomí neodvratného konce. Ale pět tomu prostě dát nemůžu, tak silný příběh by si zasloužil alespoň dvojnásobný rozsah a větší propracování.
Myslím, že neznám lidštější americký příběh. A přitom tak nejčistěji americký, jaký si dovedu představit.
Krátké, ale silné. Přátelství, zodpovědnost, zmar. Sny nalajnované a krásně vymyšlené, ale stejně tušíte, že se neuskuteční a tuší to i hlavní postava. Když jsem začal číst, bylo mi jasné co bude, a taky že bylo a stejně mě to překvapilo. Je úžasné co se dá natěsnat do pár stránek.
Doporučuji.
Mám takový pocit že zase jednou zkritizuju nějakého uznávaného nobelistu, ale nelze jinak. O myších a lidech mi bylo doporučeno a dílo mě zklamalo ve všech rovinách.
Měla jsem problém s psychicky nepropracovanými postavami, ocenila bych větší hloubku charakteru minimálně u hlavních hrdinů. Věřím tomu, že i na malém prostoru lze dosáhnout toho, aby vám protagonisté přirostli k srdci; nicméně v případě této novely k tomu u mě nedošlo a tím se pokazil především účinek závěru. V některých pasážích (Lenda popisující králičí kožíšky; Jiří mlčky upozorňující Lendu na fazole lžící) měl k tomu autor blízko, ale ne tak úplně.
Stejně tak jsem měla problém s jednoduchým jazykem, i když se místy autor snažil o jakési popisy krajiny, nevyvolal ve mně žádné emoce a skutečně šlo jen o pokus. Nevím zda-li je to překladem (vydání 1965 SNKLU) ale některé věty byly vskutku perly, například: „Jak se to někdy stává, okamžik se tu usadil a zabydlel se mnohem déle než na okamžik.“ „Plamen začal dělat své dílo.“
Námět mi připadal skvělý, když mi někdo děj převyprávěl, byla jsem fascinovaná, nicméně když jsem novelu sama četla, forma mi naprosto nevyhovovala. Snažila jsem se najít nějakou další rovinu díla se kterou bych se ztotožnila, ale není možno.
------------------------------------------------------spoiler---------------------------------------------------------
Po celou dobu čtení jsem očekávala nějaký zvrat. Například to, že Jiří Candyho a Lendu varoval, aby nikomu nevyprávěli o jejich plánu, a oni tak přesto učinili. Bylo by zcela logické, kdyby to mělo nějaké negativní důsledky, ale ono nic. Takže jsem si říkala, že pointa by mohla spočívat v tom, že stejně jako Candyho postupně naverbují do jejich plánu i ostatní – především Crookse a pak i Curleyho ženu, když už se svěřila, že s ním žije nerada, a tak by nakonec do domečku neodcházeli ve dvou, ale v pěti. Zároveň by se vysvětlila úloha postavy arogantního správce. Ale nic.
Potom, když Jiří vyzývá Candyho, aby šel ostatním říct o smrti Curleyho ženy. Očekávala bych, že využije situace, uteče za schovaným Lendou a společně pak prchnou. Ale on udělal přesně to, co řekl, žádné plány. Moc jsem se těšila na závěr, který jsem již znala a autorovi jsem věřila, že zakončením plytký průběh děje značně vylepší – a nepovedlo se. Tedy alespoň u mě, věřím že moje chladnost byla důsledkem toho, že jsem ani k jednomu z protagonistů zvlášť nepřilnula.
Uznávám - je to silný příběh o přátelství.... Ale ten styl vyprávění to celé zazdil, vůbec mě neoslovil.
První novela je překrásný příběh o nerozlučném kamarádství, který skončí tragicky. Kniha je krásná svou lidskostí a jednoduchostí a autor tu vyjádří vše, co se v jiných mnohastránkových románech nedaří. Moc se mi líbí první novela "O myších a lichech", je to úžasně psaná kniha, určitě doporučuji k přečtení. Jsem ráda, že jsem se k ní zase jednou vrátila.
Útlá, velmi dobrá kniha, která se dá přečíst za jediný den.
Ze záporů nemám ani moc, co vypsat. V díle se vyskytuje postav tak akorát. Každá má svůj účel. Taktéž kniha celých sto stran míří k jednomu konkrétnímu vyvrcholení, bez jakýchkoli dějových odboček. Kniha je mistrně psychologicky vystavěná. Skoro každá věta, která je pronesena, se nakonec promítne do závěrečných pěti stran a získá v celkovém kontextu smysl. V tomto směru na mě asi nejvíce zapůsobilo, prohlášení, že měl svého psa zabít sám. Celý příběh je tragický a skutečně mu není moc, co vytknout.
Jediné snad, za co jsem strhl hvězdu, je, že je to tragické až moc. Hořkost a beznaděj z toho čiší takřka neuvěřitelným způsobem. Konec je smutný a uvrhne člověka do melancholie. Mně nevadí, když kniha nemá úplně šťastný konec. Nevadí mi, když je konec smutný nebo tragický. Rád bych ale viděl nějaké pozitivní poselství, jakousi naději do budoucna, případně příslib lepších zítřků po obětech dneška. To zde naprosto chybělo. Autor čtenáře akorát trošku naladil v prostředku po přijetí bezrukého starce do skupiny, o to drtivější je ovšem konec. V závěru nelze nalézt ani jediný záblesk světla nebo naděje.
Kromě, samozřejmě, závěru, bych za nejlepší část knihy označil celou návštěvu u černocha. Ta je naprosto mistrovsky napsaná a závěrečná černochova rezignice, kdy si po příchodu George uvědomí, že nikdy nebude zbaven stigmatu černocha, po předchozím záblesku touhy po něčem lepším je neuvěřitelně silná.
Příběh se mi moc líbil. Nádherně vyobrazena síla přátelství. Určitě stojí za přečtení. :)
Téma zpracované v této knize bylo a bude ještě mnohokrát přežvýkávané. Některé knihy mnohdy dostávají punc zlaté klasiky právě pro zpracování nového tématu a to je tento případ. I tak to není moje oblíbené dílo od Steinbecka. Síla charakteru člověka je téma životní, které je s námi od začátku věků - tato kniha nám to dokázala.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství smrt zfilmováno 20. století americká literatura venkov Amerika USA (Spojené státy americké) 30. léta 20. století slaboduchostAutorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2002 | Na plechárně |
| 2003 | Toulavý autobus |
Podmanivě napsané vyprávění z prostředí americké farmy, kdy je na několika málo stranách rozehráno drama, které neodvratně spěje k jedinému možnému konci. Je obdivuhodné, jak lze na malém prostoru přesně vystihnout charaktery zúčastněných postav, popsat lidské sny, tužby, obavy a přátelství, které se ostatním může jevit nepochopitelné v době, kdy se každý stará jen sám o sebe.