O myších a lidech
John Steinbeck
„Ale s náma je to jiný. Protože já mám tebe – a o mě se staráš ty, a ty máš mě – a o tebe se starám já. Proto.“ Poetická novela o síle přátelství, dnes již klasické dílo světové literatury, vychází v mistrném podání Vladislava Beneše. George a Lennie spolu putují za prací od jednoho kalifornského ranče k druhému. Ačkoli se píší 30. léta 20. století a chudý zemědělský dělník by si toho neměl od života příliš slibovat, spřádají sny a plány, jak si za ušetřené peníze koupí malé hospodářství. Prozíravý George bude mít na starost všechno podstatné a slaboduchý hromotluk Lennie bude chovat králíky. Když se na statku seznámí s mrzákem Candym, který se k nim chce přidat, zdá se, že jsou od skutečného života jen krůček. Hubené časy však v málokom probouzí to lepší a na cestě ze dna ať nikdo pomocnou ruku nečeká…... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2021 , TympanumOriginální název:
Of Mice and Men, 1937
Interpreti: Vladislav Beneš
více info...
Přidat komentář
Krátká a svižná knížka, jaké se už dnes bohužel skoro nepíší. Sice trochu předvídatelná s tempem odpovídajícím době vzniku, ale stále má co říci. Za mě hlavně zajímavá sonda do života obyčejných lidí počátku minulého století v U.S. Příběh byl jen bonus se skvělým koncem. Jediné, co mě trochu prudilo, byly neustále opakované stejné pasáže, přestože chápu důvod, ke konci už to bylo mírně otravné.
Je skličující, že se čtenář k posledním deseti stránkám, které jsou výborné, musí prokousat předchozími devadesáti, které jsou otřesné.
O této knize se mnohdy mluví jako o velmi dojemném příběhu s propracovanými postavami, působivým stylem vyprávění a rychlým dějem. Ani jedna z těchto věcí v knize není a všechny jí bolestivě chybí.
Začněme s postavami. O myších a lidech neobsahuje jediný charakter, který by mi nebyl nesympatický. Nevadí mi, když je kniha napsaná o krutých, bezohledných nebo i psychopatických lidech. Užil jsem si Mechanický pomeranč i Zápisky z podzemí. Steinbeck však klade velký důraz na dojemnost a truchlivost konce, tedy na čtenářův soucit a vztah k hlavní dvojici. Útok na city je ovšem marný, pokud nemáte trpící postavy rádi. A to já vskutku neměl. George odrazuje svým rozporuplným vztahem k Lennymu, Lenny svým blábolením o králících, Candy svojí poddajností, Curleyova žena uražeností, Curley ubohou agresivitou a Slim svým "Prostě jsi musel..." (Opravdu? Opravdu prostě musel? Kniha působí jako by se v ní všichni nechávali neustále vláčet tím, co "prostě musí" a co "prostě je".)
Ke stylu... Líbili se mi některé popisy, to knize třeba nechat. Dialogy (které tvoří drtivou většinu knížky) jsou však velmi patetické a teatrální. Ani použití farmářského žargonu je nedokázalo zachránit. Možná je zde na vině překladatel a ne Steinbeck. Ať však v dialozích pohořel ten či ten, v knize, kterou jsem četl, mluvili postavy nepřirozeně, křečovitě a nedůvěryhodně. Nespokojenost z rozhovorů o to víc umocňuje občasné nadužívání refrénů. Nikdo tu sice nedosahuje úrovně Manon Lescaut a jejího košíčku, avšak informace, že Candy "špekuloval o králících" nebo, že se Lenny nemůže dočkat, až se o ně bude moct starat, jsem slyšel víckrát, než bych potřeboval (a mnohem víckrát než by potřeboval příběh).
Celkový dojem z knihy (tedy především dojem z roztodivně hovořících, nesympatických charakterů) umocňuje přepálená délka. Jsem si vědom toho, že píši o sto stránek dlouhé novelce. I přes skromný rozsah je však kniha zbytečně zatížena podrobnostmi, které v ní vůbec být nemusí. Mnoho prostoru je věnováno motivům, které celkovému tématu nijak nepomáhají a příliš mnoho dialogů je vedeno o nezajímavých a děj ani postavy nerozvíjejících tématech. Překvapuje mě, že mě tak krátká kniha dokázala tak znudit. Užil jsem si řadu mnohem delších děl. Například ve stejné době, kdy jsem zápasil s tímto dílkem, jsem si užíval Zločin a trest - knihu mnohem hlubší ale i rozsáhlejší. Dostojevského román je však nesčetněkrát čtivější než tento Steinbeckův pokus o působivý příběh.
Nedoporučuji tedy číst tuto knihu. Není dobře napsaná, neříká nic převratného, není ani zdaleka tak působivá, jak se o ní vypráví a ani zdánlivě nedosahuje kvalit jiných děl zabývajících se podobnými tématy.
PS: Při psaní posledního odstavci jsem myslel jak na sálodlouhé romány z devatenáctého století, které O myších a lidech překonávají na všech frontách, tak na Zelenou míli od Stevena Kinga. Inspirace právě Steinbeckem je u ní zjevná, přesto je Kingův příběh výrazně čtivější, citlivější, nenucenější, psychologicky hlubší, stylisticky propracovanější a nakonec i dojemnější.
„Já ji začnu hladit, a ona mě kousne do prstu, tak jsem ji štíp do hlavičky, a ono bylo po ní – protože ona byla taková maličká.“
Příběh je o dvou přátelích – o hodném a obětavém Georgovi a velkém a mentálně zaostalém Lenniem, který má úchylku v hlazení hebkých věcí, kteří spolu chodí po rančích a starají se jeden o druhého. Jejich společným snem je mít vlastní malou farmu, na které by chovali dobytek a pěstovali ovoce a zeleninu.
Kniha je tenká a čte se opravdu rychle, děj je poutavý a popisy nejsou dlouhé. Jde o velmi silný a dojemný příběh o oddaném přátelství, společném snu a rozdílných charakterech postav na ranči. Pokud máte možnost si tuto knihu k maturitě přečíst, rozhodně vám ji doporučuji. Jediné co bych knize vytknul, je její délka, rozhodně bych uvítal, kdyby kniha byla delší.
Steinbeck americké dezoláty umí a i přes kratičké popisné stati dokáže vystihnout atmosféru a vtáhout do děje podobným způsobem jako třeba Clawell. Kdyby takhle dobře a efektivně psal třeba grafoman Irving, má ta jeho moštárna třetinu stran a postavili mu za života bronzovou sochu.
Mně osobně se kniha velmi líbí. Snaha o lepší život dvou kamarádů i přes všechny překážky a mentální poruchu. Dojemný konec u kterého jsem neudržela slzu.
Bojím se, že vše o této knize již bylo napsáno níže. Kniha není silná na pohled, ale je velmi silná myšlenkou. Autenticita, s jakou je popsáno mentální postižení Lennieho, je dechberoucí. Síla přátelství mezi ním a Georgem je inspirativní a přidanou hodnotou jsou i ostatní minipříběhy.
Zkrátka se ztotožňuji s komentářem níže od Amolein.
Knihu som si vybrala kvôli čitateľskej výzve a neľutujem. Smutno krásny príbeh o priateľstve a veľkom sne, vlastnej farme.
Mistrovské dílo pana Steinbecka. Na malé ploše krátké novely se mu podařilo rozehrát hluboký příběh o přátelství a samotě, o ztracených snech a zkažené americké společnosti.
Jedna z nejúžasnějších novel 20. století vypráví příběh George Miltona a Lennieho Smalla, dvou přátel putujících společně za prací od farmy k farmě, aby jednoho dne mohli uskutečnit svůj sen o vlastním hospodářstvíčku. Putování za snem je hlavním a emočně velmi silným příběhem knihy, ale není to jediný příběh, který zde najdeme. Ač se jedná o novelu, autor dokázal vyprávět i příběhy vedlejších postav na farmě. Silně na mě zapůsobil příběh starce a jeho starého psa nebo Curlyho a jeho manželky či černocha Crookse. Příběh knihy je nejen zajímavý a bohatý. Dobře se čte, má to spád, ale zároveň nutí k zamyšlení.
Je fascinující, jak čtivě je dílo napsáno. Autor tuto prózu napsal téměř jako drama. Popisné pasáže jsou zde jen krátké, vždy na začátku kapitoly, ale jinak se děj posouvá výhradně skrze dialogy postav. Takže je to neskutečně rychlé čtení.
Knížka na mě ale působila velmi smutně. Smutný byl životní osud mentálně zaostalého Lennieho, ten závěr mě vždycky dostává. I když na úplném konci je cítít i trocha té naděje. Smutný je celý svět Ameriky 20. let 20. století, je plný samoty, nenávisti, sobectví, předsudků, atp. V knize jsem vnímal pouze dvě skutečná přátelství (mezi Georgem a Lenniem a mezi starcem Candym a jeho psem) a obě musela skončit. Takže všichni žili své životy osamoceně.
Doporučuji knihu k přečtení téměř každému. Uspokojí obyčejné i náročné čtenáře.
Velmi krásný, dojemný a přitom krátký (cca 100 stran) příběh o velmi silném přátelství. Tuto knihu by si měl přečíst každý, kdo má rád kvalitní literaturu a krásný příběh. I když je tato kniha řazena do povinné četby, což většinu čtenářů může odradit, čtu tuto knihu již po několikáté a díky čtenářské výzvě jsem se rozhodla o ni rozšířit svoji knihovnu (do teď půjčovaná pouze z knihovny).
Kniha mě nijak zvlášť nezaujala, není to zrovna můj šálek kávy.
I když je pravda, že se mi líbil příběh velkého přátelství George a silného, hodného a svým způsobem ,,hloupého,, Lennieho. Nenaplněné sny obou přátel - domeček, králíčci a být sami sobě vlastními pány.
Přátelství, hospodářská krize v Americe, svérázný svět farmářů. A pocit nespravedlivé společnosti, který po přečtení zůstane. Geniální kniha.
Tato kniha mne prostě očarovala. Zapůjčila jsem si ji v knihovně, ale po přečtení jsem si ji musela koupit. Takovou knihu je nutno míti ve své knihovně.
Kdysi jsem viděla i divadelní nastudování, ale ke knize jsem se dostala až teď po tolika letech díky čtenářské výzvě. Velmi silný a smutný příběh.
Přečteno za jeden den. Na tak krásný, ale smutný příběh dlouho nezapomenu.
Viděla jsem kdysi jako film a také se mi moc líbil.
Pre mňa ďalšia dokonalá Steinbecková kniha. To je neuveriteľné aký ma tento autor dar, zatiaľ ma štýl písania u nikoho tak nezaujal aby som chcela prečítať všetky jeho knihy. Vďaka Bohu za antikvariáty kde sa dajú jeho knihy ešte zohnať. Ďalší príbeh ktorý pôsobí dôveryhodne a ľudsky. Zaryje sa do srdca. Pozoruhodne opísaná túžba po priateľstve a začlenení. Steinbeck musel byť perfektný pozorovateľ ľudí a musel mať obrovský súcit.
Ajajaj, ačkoliv jsem ze školních let věděl, jak to dopadne, tak i přesto to na mě padlo a jen tak neslezlo. Nádherná kniha s nádherným, ale zatraceně smutným příběhem. Pouhopouhých 100 stránek, ale Lennie vaši mysl jen tak neopustí. Uff.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství smrt zfilmováno 20. století americká literatura venkov Amerika USA (Spojené státy americké) 30. léta 20. století slaboduchostAutorovy další knížky
2004 | O myších a lidech |
2006 | Na východ od ráje |
1941 | Hrozny hněvu |
2002 | Na plechárně |
2003 | Toulavý autobus |
Moc krásný a silný příběh o společném snu a velikém přátelství.
Poslouchala jsem audio na doporučení mého mladšího syna, který to má povinně k maturitě