O prospěšnosti alkoholismu
Michail Bulgakov
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122529/bmid_o-prospesnosti-alkoholismu-Tk6-122529.jpg
4
179
179
Výbor krátkých próz Michaila Bulgakova představuje slavného ruského spisovatele především jako humoristu a satirika. Některé z textů do výboru zařazených, z nichž většina vychází v českém překladu poprvé, představují na svoji dobu odvážnou reflexi témat tabuizovaných, zejména v sovětské společnosti 20. let, kdy většina povídek vznikla. Výbor je doplněn Bulgakovovým Dopisem vládě SSSR z 28. března 1930, který dokresluje dobový kontext spisovatelovy tvorby.... celý text
Přidat komentář
Nejenom satiru (jakkoliv vynikající - veletoč v titulní povídce je famózní) psal Bulgakov. Citát ze závěrečné povídky Kyjev: "V tom, co píšu, není ani špetka ironie, spíš mi to celé přijde líto." V Kyjevu je to vidět nejvíc, ale i Úvé a úenvé a několik dalších mají blíž ke smutné úvaze celkem prosté jízlivostí.
Osobně mě nejvíc pobavily Baudotky - a pak že lidi zkazily až sociální sítě posledních let!
Chválu již zmíněné skupinové spolupráce na překladu doplňuji o chválu výběru a řazení textů, zařazení Dopisu vládě a hezkou grafickou úpravu knihy. Díky fakultě za tenhle nakladatelský počin.
Knížka je útlá a čte se velmi rychle. Naneštěstí některé z příběhů mne jen zmátly a nepochopila jsem je. To však nemění nic na mém přesvědčení, že Michail Bulgakov byl nejtalentovanějším, nejvášnivějším a nejnešťastnějším sovětským autorem, kterého znám. Navíc zbylé příběhy ( a je jich většina) jsou prodchnuty onou charakteristickou satirou a temným humorem, který přeci jen tíží a bolí. Bulgakovův výkřik směrem k sovětské vládě byl přímo děsivý.
Michail Bulgakov
Rozhodně doporučuji!
První dojmy: Přečetl jsem hned dvakrát, a na potřetí jsem úvodní text přečetl přátelům dokonce celý nahlas. Možná jsem čekal i více, ale už samotný fakt, že tyto texty tehdy skutečně BYLY v oné době publikovány, a že jejich zveřejnění autor relativně dlouho přežíval, je úžasný. Rozhodně zařazuji mezi doporučenou a povinnou četbu každého inteligentního evropana. Je to prostě přímo špičková záležitost. Zvláště úvodní text si zaslouží absolutorium, a pravděpodobně i některé z dalších. Knížku budu číst určitě ještě mnohokrát. Nevím zda se mi podaří uskutečnit předsevzetí přečíst si všechny práce autora. Doposud mám přečteného jenom Mistra. Měl jsem knížku krátce půjčenu mezi léty 70 a 80. Rozhodně se k ní musím vrátit. Pak mne ještě zajímá výlet autora do říše scifi, ona Vejce.
Ještě ke knize jako celku, k jejímu překladu - Každý z textů překládal někdo jiný. Na těchto stránkách je mylně uvedeno pouze jediné jméno.
Některé hlášky (jak mimochodem vyplývá i z komentářů ostatních uživatelů) jsou prostě přímo epochální!
Bulgakova jsem zatím nikdy nečetla, ale na tuhle knížku jsem se hodně natěšila. Nejen proto, že alkohol a alkoholismus je moje téma číslo jedna, ale i ten profláklý obrázek a zvědavost, jak to v tom Rusku s tím chlastem doopravdy je (bylo).
Číst si o cizím alkoholismu je fajn, člověk se usměje aspoň hořce, ale když si uvědomí realitu, že takhle chlastáme všichni, tak je to spíš k pláči.
Povídky byly (ač skoro sto let staré) velice aktuální. Jestli pamatujete dobu komunismu u nás (příp. mladší ročníky – pokud jste koukali na seriál Vyprávěj!), tak jo, přesně tak to vypadalo i ve stalinském Rusku. Jen tam to asi bylo trochu drsnější.
Nicméně o té době, autorovi atp. vím kulový a proto je na této knížce sympatický poměrně obsáhlý doslov, což čtenáři věci neznalému výrazně pomůže se zorientovat. A také ho to zdeptá ještě víc, protože Bulgakovovův život nebyl tedy žádná sranda.
Za úžasnou věc považuji, že zpracování těchto povídek do češtiny bylo provedeno více překladateli, navzájem se doplňovali, probíhaly kolektivní úpravy. Dobrá ukázka toho, že týmová práce v tvorbě (i právě na těch životopisných vysvětlivkách) může fungovat.
Naopak za mínusy považuji, že z některých vyprávění čišela pochmurná nálada (cynismus, otrávenost, beznaděj) oproti očekávanému humoru ze satiry.
A některé povídky jsou absurdní, což není pro každého čtenáře.
I když sťatej, přece svatej.
Čaj není vodka, nedá se pít na litry!
Tyhle povídky jsou krásně zábavné a tak ruské! Miluju Bulgakova! Průběžně se ke knížce vracím a pořád nemá chybu. Ruská povaha a společnost jsou v Bulgakovově nadsázce a ironii vykresleny naprosto geniálně.
Michail Bulgakov byl výtečný spisovatel a skvělý pozorovatel, který i zdánlivě banální příhody dokázal podat s vtipem a nadhledem. Satirický nádech, se kterým někdy upozorňoval na drobné prohřešky nebo nešvary sovětské společnosti, ho však současně řadil mezi nepřátele socialismu, protože jakákoliv kritika sovětského bolševického státu byla v té době považována za naprosto nepřijatelný projev oportunismu nebo nepřátelství (nebo v nejlepším případě naprostého nepochopení doby hraničící s ignorantstvím). Je smutné vidět, jak někteří soudobí "umělci" či "kritikové", kteří do roztrhání těla sloužili stalinismu a které dnes už skoro nikdo nezná, protože jejich patolízalství a tupá oddanost režimu zcela nahrazovala nedostatek talentu či schopností, napadají a zesměšňují Bulgakova, který je po všech stránkách nedozírně převyšoval. Sbírka krátkých próz (některé česky vyšly již dříve) je poněkud nevyrovnaná a vedle mistrovských povídek obsahuje i spíše jen příležitostné texty, ale celkově je kniha velmi zajímavá a určitě poslouží k lepšímu pochopení autorova celého díla. Dopis vládě je pak smutným dokladem jednak autorovy oddanosti umění, protože literatura a divadlo znamenaly pro Bulgakova smysl života, ale především izolace a naprosté bezvýchodnosti, do které se ponížený a zdeptaný autor dostal.
"Vodka mysl rozjasní, historii objasní!" :)
Krátké, vtipné texty s příměsí ironie a sarkasmu v duchu socialistického Ruska dvacátých let dvacátého století. Vesměs banální příběhy, které pobaví, ovšem při čtení závěrečeného dopisu vládě SSSR, kde autor prosí o umožnění odchodu z vlasti nebo alespoň o důstojnější podmínky své práce, zamrzá úsměv na rtech...
Bulgakov byl spisovatel, který se nebál a nepsal pochvalné knihy o komustické ideologii, a proto ve své době nedosáhl uznání. Kniha je takovou satirou na ruskou společnost během komunismu, nejzajmavější a nejvíce dojemnou částí knihy je dopis vládě SSSR. Bulgakov zde ztratil naději, že jeho knihy budou vůbec pochopeny a rozhodl se pro jakouko-li práci v divadle.
Vtipná a trefná satira. Překvapivé je, jak současné jsou Bulgakovovy fejetony navzdory témeř stoletému časovému, ale i geografickému posunu. Překlady jsou kvalitní a propracované.
Autorovi fejetony jsou vtipné a odvážné, na dobu kdy byly napsány. Z čeho však mrazí, je dopis vládě SSSR v němž se Bulgakov doprošuje práce.
S alkoholem je to jako s ohněm.
Dobrý sluha, ale zlý pán.
Tyhle krátké prózy jsou vybrány z textů, které česky dosud nevyšly.
Autorovy další knížky
| 1969 |  Mistr a Markétka |
| 1987 | Zápisky mladého lékaře |
| 1989 | Psí srdce |
| 1987 | Divadelní román / Mistr a Markétka |
| 1969 |  Bílá garda |
Jsou to skvělé texty, u kterých se člověk až diví, že mohly být napsané, a dokonce vydané, v Rusku kolem roku 1925. Co je ovšem ještě významnější, že promlouvají i k dnešku a současnému čtenáři. Chtěla jsem vyjmenovávat jednotlivé části, které a proč mě zaujaly, ale snad zmíním jen Kyjev, který mě oslovil barvitým jazykem (díky skvělému překladu) i významným přesahem do současnosti. Mimo to mám z této knížky pocit, jako by mi trošku otevřela dveře k Michailu Bulgakovovi.