O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King

Při psaní nejde o vydělávání peněz, o slávu, o randění, o sex ani o navazování přátelství. Nakonec jde vždycky o to, abyste obohatili život těch, kdo budou vaše dílo číst, a stejně tak i svůj vlastní. Jde při něm o vstávání, o uzdravování, o překonávání něčeho. O radost, že? O radost. Část téhle knihy – možná až příliš velká – se zabývá tím, jak jsem se to já naučil dělat. Hodně z ní je o tom, jak to vy můžete dělat líp. Zbytek – a možná to nejlepší – je povolení: smíte, měli byste, a pokud máte dost odvahy do začátku, pak to dokážete. Psaní je magie, stejně jako kterékoli jiné umění je to živá voda. A voda je zadarmo. Tak pijte. Pijte, co hrdlo ráčí.... celý text
Literatura světová Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2015 , Beta-DobrovskýOriginální název:
On Writing: A Memoir of the Craft, 2000
více info...
Přidat komentář


Zajímavý vzhled do života úspěšného spisovatele. Kniha se mi líbila, pobavila mě a četla se neuvěřitelně dobře. Asi nejvíc se mi v ní líbila myšlenka na telepatické propojení autora příběhu a jeho čtenáře - King na názorném příkladu předvedl, jak nás skrze prostor a čas spojuje popis jeho pracovny, který učinil ve chvíli, kdy knihu psal. I když jsem neznala většinu jmen, míst a filmů, o kterých se King v průběhu vyprávění zmínil, nijak zvlášť mi to při čtení nepřekáželo.


Tak tahle kniha je klenot,King zde uvádí něco málo o svým životě ale hlavně radí s tím co mu jde nejlépe a v čem nemá a mít nebude konkurenci tj psaní aneb velmi dobré rady začínajícím spisovatelum,už chápu proč byl v Americe u svých žáku když ještě přednášel a učil,tak oblíbený a respektovaný.


Nečekejte příručku o tom, jak psát. King sám píše, že něco takového snad ani neumí napsat. Spíš na vlastním příkladu ukazuje, jak se může vyvíjet kariéra spisovatele, co je dobré znát, čemu se vyhnout. A je to příklad nejen skvěle čtivý, ale poutavý natolik, že si mnohá "pravidla" zapamatujete, nebo ještě lépe podvědomě převezmete za své mnohem lépe a snadněji než s jakoukoliv, seriózní pedagogickou literaturou o tvůrčím psaní.
Pro mě srdcová záležitost. Asi proto, že se sám snažím psát.


Jakoby člověk konzultoval své slohové nedostatky s nějakým dobrým známým u piva a zároveň přitom poslouchal jeho poutavé historky ze života. To vše samozřejmě ve čtivém stylu mistra pera s úsměvem i zármutkem v ksichtě.


Já osobně se o psaní zajímám, sám píšu kraťounké povídky a mám rozepsaný román, takže jsem neváhal a vrhnul se na tuto "příručku", která je vlastně taková kombinace rad jak psát a životopisu Stephena Kinga. Já jsem takový člověk, že si nerad nechám kecat do práce. Pochopitelně po stránce zpracování, gramatiky a sytlistiky a bůhví čeho ještě si poradit nechám. Koneckonců z mých komentářů musí vyzařovat spousty chyb a já sám vím, že mám hodně co zdokonalovat. Ale i přes to se mi zdá hodně rad, co Stephen King popisuje docela užitečných. Neříkám, že všechny, s nečím nesouhlasím a něco naopak sám od sebe už nějakou dobu dělám. Ale dozvěděl jsem se i nové věci, které se mi hodí.
A pokud nestojíte o psaní, stejně je ta kniha vhodná i pro ty, kteří chtějí poznat Stephena Kinga, neboť celá kniha je prokládaná jeho životem. Pokud je pravda co píše, pak si toho hodně prožil, a své místo slavného spisovatele si opravdu tvrdě vydřel, což můžeme také vidět na obrovském množství knih, které dosud vydál a stále vesele vydává dál se železnou pravidelností. Také bych řekl, že jeho rady, jak psát nepocházejí od nikud jinud, než z jeho zkušeností, takže máte i šanci poznat, jak probíhá jeho psaní příběhů a to je občas docela přísný řád.


Doporučuji každému, kdo uvažuje o psaní. Kniha obsahuje řadu cenných rad. Jen se na ní trochu podepsala Kingova grafomanie - dalo by se to shrnout do několika stručných bodů.
Už od začátku je jasné, že King prostě své psavé prstíky nenechá v klidu, což je hlavně cítit, jak odkazuje na svou nehodu, aby ji pak až v samotném závěru objasnil. Nejde ani tak o příručku, ale spíše takové osobní memoáry, které z Kinga utvořily takovou osobnost, jakou dnes je. Většina rad je dost osobních a King sám poukazuje, že nemusí vyhovovat každému, nicméně práce za "zavřenými dveřmi" je věcí, kterou musí praktikovat snad každý spisovatel.