O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Tato kniha není autobiografie. Je to spíš jakési curriculum vitae – můj pokus naznačit, jak byl zformován jeden spisovatel. Ne to, jak byl jeden spisovatel stvořen, nevěřím tomu, že je vůbec možné stvořit spisovatele, ať už podmínkami nebo vlastní vůlí (i když jsem tomu kdysi věřil). Všechno potřebné vybavení už je v nás, když jsme odesláni na svět. Ale v žádném případě to není neobvyklé vybavení, jsem přesvědčen, že spousta lidí má aspoň nějaké spisovatelské či vypravěčské nadání a toto nadání je možné posílit a vybrousit. Kdybych tomu nevěřil, bylo by psaní této knihy ztrátou času. – Stephen King... celý text
Literatura světová Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2002 , Beta-DobrovskýOriginální název:
On Writing: A Memoir of the Craft, 2000
více info...
Přidat komentář
Najlepšie na tejto knihe sú pasáže, ktoré s písaním nijako nesúvisia, čo asi vypovedá za všetko. Ak sa od Kinga chcete naučiť niečo o tom, ako sa má tvoriť literárne dielo (každopádne už z tej vety ma mrazí, to si fakt niekto reálne myslí, že ho nejaká kniha naučí písať alebo som niečo nepochopil?), určite si od neho prečítajte jeho geniálne romány (Cintorín zvieratiek), novely (Telo, Dýchacia metóda) alebo poviedky (Posledná priečka na rebríku, Kukuričné deti, Jahodová jar), lebo samotná kniha s lakonickým názvom O psaní vás toho paradoxne o písaní veľa nenaučí. Je absurdné čítať ju len z toho dôvodu, že si myslíte, že vás naučí písať. Ale ak sa na ňu vrhnete z iných dôvodov, čaká vás fajn priemer. Najviac ma zaujali autorove nostalgické opisy detstva a dospievania. Akonáhle začal hádzať vyložene "technické" rady ohľadom písania, začalo to na mňa pôsobiť čudne. Takéto knihy považujem za zbytočné, aj keď chápem, že ich niektorí ľudia chcú čítať. Osobne by som ocenil normálnu životopisnú knihu, ktorú by King napísal sám o sebe.
Zvláštní, normálně nečtu ani Kinga ani knihy o psaní, ale tahle mi naprosto učarovala. Autor píše s lehkostí a zároveň zemitostí, jako by si úplně normální chlap, kterého dobře znáte, sedl vedle vás na gauč a začal vyprávět. Prokazuje skvělý smysl pro humor i nesporný vypravěčský talent. Životopisná část je málem strhující a ta poučná je úplně stejně čtivá. Má naprosto jiný přístup ke kreativní práci než já, takže většinu jeho rad asi nevyužiji. Ale k téhle knize se zaručeně (už po několikáté) zase vrátím.
Já nijak zvlášť nevyhledávám literaturu tohoto typu, ale tohle jsem si musela přečíst, když je to od Kinga.. Jeho životopis mě neskutečně bavil, umí prostě čtenáře tak vtáhnout, až je to skoro neuvěřitelné. Část o psaní mě bavila o něco méně, avšak vzala jsem si z toho velmi zajímavé poznatky, které opravdu půjdou aplikovat. Teď rozhodně budu na jeho díla koukat s trochu jiným pohledem. A musím říct, že ten King mě prostě trošičku navnadil zkusit něco napsat.. tak jdeme do toho :) Myslím, že si zaslouží plný počet hvězd :)
Jediná (domnievam sa, možno sa ale mýlim) faktografická kniha z pera majstra hororu, ktorá prináša stručný, no zaujímavý vhľad do života autora (v prvej časti) a výklad, rady a poučenia pre ľudí, ktorých zaujíma písanie ako také a ktorí uvažujú, že sami začnú písať (v druhej časti). Ide o subjektívny pohľad samotného S. Kinga na seba, svoj život a svoj proces tvorby, ktorý je pochopiteľne u každého autora iný, preto slúži skôr ako inšpirácia pre začínajúcich/amatérskych spisovateľov. Hoci ide o knihu faktu, je z nej cítiť osobitý štýl autora, ktorý je tak typický pre jeho beletriu a preto je táto útla knižka, ako by povedali bratři Češi, čtivá. Samozrejme, ak by chcel čitateľ vedieť viac zo života autora siahne skôr po encyklopédii od Georga Beahma - Stephen King: Život a dílo krále hororu (Čtyřicet let hrůzy) a ak by chcel vedieť viac o písaní siahne skôr po "kurzoch tvorivého písania" - "O písaní" však predstavuje dobré prienikové dielo z oboch oblastí.
Paráda. Všem, co cokoliv píší nebo se chystají psát, určitě doporučuji.
Životopisné části jsem přeskočil, vše o praktickém psaní však stojí za to.
Není to klasická příručka jak napsat knihu. Ale navede vás pomocí příběhů. Pokud máte rádi Kinga, tak doporučuji přečíst.
čítal som prvé vydanie, ktoré sa vyznačovalo legendárne zlým prekladom. požičal som ho a nedostal naspäť, tak som si kúpil nové vydanie, ktoré je čitateľné a výborné. netradične sa King nevenuje vymysleným hrôzam, ale popisuje hrôzu života spisovateľa, čo je poučné najmä pre tých, čo by radi žili z písania. ale je tam aj celkom dosť dobrých rád, ako sa do písania pustiť a úvah, prečo to robiť.
Další z knih, která nejen, že je vtipná, ale taky se v ní něco dozvíte. Ano, byla jedna část, která mě nudila. Ale pro lidi, kteří se rozhodují, zda psát nebo ne, je to další možnost, jak si zrekapitulovat svá literární rozhodnutí. Podle mého je nejcennější rada, že chceš-li, prostě se do psaní máš dát. Chytit se ho jako buldok a nepustit. Pracovat na sobě. Nevzdávat se svého snu. Prý jen stačí chtít...
Super oddychovka. Človek sa nasmeje a taktiež sa čo to priučí. Ak raz dostanem šialený nápad niečo napísať, tak si ju otvorím ako učebnicu.
No, na někoho, kdo si v mládí vytřel prdel škumpou jedovatou... :)
Trochu se to ve mně bije. Knížka jako taková byla skvělá. Četla se jedním dechem, ať už první či druhý díl biografie nebo vsuvka o samotném psaní. King má dar použít sprosté slovo na správném místě. Má snad všechny dary, které jsou pro psaní potřeba.
Ale co mě trochu zklamalo - čekala jsem více konkrétních tipů pro tvorbu, než jen berte psaní vážně, nebojte se prostých slov a vět, vyhýbejte se trpnému rodu a příslovcím a druhou verzi o 10 % zkraťte. Za to hvězdička dolů, protože, jak jsem napsala výše, pasáž o psaní ve skutečnosti tvoří pouhou vsuvku mezi dvěma životopisy. Které však s tím psaním také souvisí, ne že ne...
Skvělá kniha, kde nás mistr šéfkuchař nechá nahlédnout pod pokličku a ještě se podělí o štědrou porci svého vlastního života, včetě tak osobních věcí, jako jsou závislosti, nebo těžký úraz, který ho mohl stát život.
V knize se dozvíme něco o autorově životě a jak psát knihy. Kniha se mi celkově líbila.
V knize kritizuje i chválí některé spisovatele. Ročně přečte kolem 80 knih, denně napíše 2 000 slov.
Od Kinga jsem prozatím přečetl tyto knihy: Carrie, Bazar snů a O psaní. Časem vyzkouším další knihy.
King radí:
- používat jednoduché věty, když si nejsme jistí s gramatikou - podmět, přísudek
- slovní zásoba - používat slova, která známe
- pokud možno vyvarovat se trpnému rodu
- nepoužívat hodně příslovcí
- používat zkracování - zrychlí se tempo příběhu - 2. koncept = 1. koncept - 10 %
Podle Kinga povídky (romány) sestávají ze 3 částí: z vyprávění, z popisu a z přímé řeči.
Celú mágiu okolo písania majster geniálne zhrnie v odpovedi na otázku "Co je to psaní?" "Telepatie, samozřejmě." a ďalej rozvádza predstavu skrinky s náradím, v ktorej sú uložené nástroje potrebné na písanie podľa dôležitosti. Veľmi sa mi to pozdáva. Chcela by som viac čítať o tej skrinke, menej rozoberať vlastné romány, okolnosti vzniku ktorých síce môžu byť zaujímavé pre niekoho, kto ich čítal, ale nie pre niekoho, kto sa na ne ešte len teší... (musela som preskočiť zo štyri strany, kde píše o Svědectví, aby mi to celé nevyspoileroval). Inak dobré, užitočné, "čtivé".
První část, která se týkala autorova života, mě bavila, ale druhá, týkající se psaní, už moc ne. Bylo sice zajímavé přečíst si, jak by se to podle SK mělo dělat, ale já spisovatelkou být nechci ... .
Dokonalá inspirace jak vytvořit 220 stran na 220 stranách.Na závěr knihy dvě povídky.I když stejné,tak přesto jiné.Přečteno za dva dny,ale vždy s přestávkami a zamyšlením:"Jak on to do prkýnka dělá?".A ještě lépe:"Sakra ten ale válí :-)".Tenhle autor nepotřebuje žádné zavřené dveře,ale pódium pro milióny čtenářů.
Nahlédnout do hlavy panu Kingovi je zážitek. Ať už se člověk dozvídá o tom, co formovalo jeho tvůrčí činnost, co prožil, jak moc pro něj znamená jeho žena Tabby, nebo o tom, jak psát. Tedy jak začít psát a jak psát nepřestat, když se nedaří.
Pro spisovatele, ať už pokročilého nebo právě začínajícího, skvělá inspirace. Samozřejmě pokud ve vás žádný takový talent nedřímá, Steve to ve váš těžko probudí.
A ještě bonus v podobě Stevova skvělého humoru, díky čemuž čtení tak krásně plyne, že nebudete chtít, aby kniha skončila. Jak už to tak u jeho knížek bývá.
Štítky knihy
paměti, memoáry Locus Poll Award (ocenění)
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
"Hned teď si v duchu svatosvatě slibte, že nikdy nepoužijete “implementovat”, když máte na mysli zavést, a nikdy neřeknete John zastavil a šel z tela vyloučit exkrementy, když máte na mysli John zastavil s šel se vysrat."
Fajn kniha, ktorá napriek tomu, že nejde o beletriu, je stále "kingovkou". Či už po knihe siahnete zo zvedavosti, alebo kôli tomu, že sa chcete dozvedieť pár užitočných rád o písaní, sklamanie myslím nehrozí. Veľmi zaujímavá je táto kniha aj z dôvodu, že bola začatá pred a dokončená po autorovej vážnej nehode (aj tomu sa kniha venuje) a pozorným čitateľom neunikne nenápadné prepojenie s Temnu vežou.
Viem si predstaviť, že ak by náučná literatúra bola písaná podobným štýlom, bolo by učenie oveľa zábavnejšie.