O Tyranii - Dvadsať ponaučení z 20. storočia
Timothy Snyder
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/337461/bmid_o-tyranii-dvadsat-ponauceni-z-20-st-TyT-337461.jpg
4
740
740
Náčrt knihy s podtitulom „Dvadsať ponaučení z 20. storočia“ vznikol ako dlhý facebookový status, napísaný v lietadle krátko po amerických voľbách. Jeden z najvýznamnejších znalcov novodobých dejín strednej a východnej Európy ním chcel varovať pred opakovaním chýb z minulosti. Na predchádzajúcom turné so zdesením zistil, ako rýchle Američania zabudli na základné historické udalosti, napríklad na hrôzy stalinizmu. V tej chvíli ho napadlo: Na čo všetko sme ešte zabudli? Tvrdí, že práve teraz je pre Američanov a Európanov dôležité pamätať si, čo sa v minulom storočí dialo v tridsiatych rokoch a nepripustiť demontáž právneho štátu. Dnešní autoritári robia to isté ako ich predchodcovia, keď ľudí zahlcujú zlými správami, aby sa dostali do depresie a rezignovali. Snyder tvrdí, že dejiny zmenili smer a dnes postupujú z východu na západ „ako by sa všetko, čo sa udeje u nás, najprv udialo u nich.“ Aj preto sa v knihe viackrát odvoláva práve na československé dejiny a cituje viaceré osobnosti z tohto regiónu. História sa neopakuje, ale ponúka ponaučenia. V dvadsiatom storočí európske demokracie podľahli fašizmu, nacizmu a komunizmu. Boli to hnutia, v ktorých vodca alebo strana sľubovali, že vypočujú ľud a ochránia ho pred globálnymi existenčnými hrozbami. Rozumné uvažovanie v nich nahradil mýtus. Európske dejiny ukazujú, že spoločnosti sa môžu rozložiť, demokracie môžu padnúť, etika môže skolabovať a bežní ľudia sa môžu ocitnúť v neočakávaných situáciách. História nás môže poučiť aj varovať. Dnes nie sme múdrejší ako Európania, ktorí sledovali, ako demokracia podlieha totalitarizmu. Ale keď sa politický poriadok zdá byť ohrozený, je našou výhodou, že sa môžeme poučiť z ich skúseností a bojovať proti nástupu tyranie, tvrdí autor.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 2017 , PremediaOriginální název:
On Tyranny: Twenty Lessons from the Twentieth Century
více info...
Přidat komentář
Od Snydera jsem čekal trochu víc. Možná i něco nadčasového. Přitom je to prostě dílo, které je politicky a dobově ovlivněné. Škoda, jeho Krvavé země mě dost zmlsaly, teď přišlo zklamání.
nojo, no. komentář vezmu na dvě části.
zaprvé knihařina, vydání 2021, prostor. všechno špatně! rozhodně ambiciozní, těžký papír, ale strašlivý rádobypsací font, světlezelené písmo na tmavozeleném podkladu, oranžové na žlutém. nedá se to číst než s brýlemi pod dvousetvattovou žárovkou. pod ledkou nebo dokonce zářivkou nečitelné.
druhak kniha. dokud (brilantně!) pan autor analyzuje hitlerovské německo a stalinské rusko a věnuje se obecným zásadám, potud (zatraceně!) dobrý, ale jak se postupně sám svým způsobem všemu co píše zpronevěří a stane se fanatickým upalovačem Trumpa (a majitelem jediné aktivistické pravdy), tak to se mu fakt nepovedlo. skoro mě maně napadá něco o smítku a břevnu.
(SPOILER) Přelouskáno při návštěvě knihovny. Autor varuje před totalitarismem a hojně využívá historických poučení z dějin Německa a Ruska. Vtipné je, že cílem jeho snahy je sice zachování liberální demokracie, ale Ameriku, která by měla být garantem této ideje, v souvislosti s Trumpem analogicky srovnává s Putinovým Ruskem i Hitlerovým Německem. K čemu tedy směřovat? Selhala liberální demokracie, nefunguje kapitalismus, radikální levice zcela ztratila tah na branku... holt tekutá doba.
Pri prvom čítaní pred 6 rokmi som to vnímal z pohľadu situácie v USA (Trump pri moci) a nezdalo sa mi to až také čierne ako to Snyder popisoval. Druhé čítanie bolo už očami viacnásobne sklamaného slovenského voliča a tam sú tie prieniky s tým, čo aktuálne zažívame na Slovensku, veľmi veľké.
Konkrétne kapitola 2 (útok na inštitúcie), 9 (jazyk a význam slov), 10 (doba hoaxov), 15 (útok na mimovládky a neziskovky) a 17 (výnimočné situácie – atentát ako zámienka na hocičo). Kniha je silným varovaním a odporúčam ju prečítať každému, komu nie je vývoj u nás ľahostajný.
Zdá sa, že sme na polceste k tyranii. A križovatiek, na ktorých by sa to ešte dalo zvrátiť, už veľa nebude.
9/10
Pana Snydera nesmírně obdivuji, jeho přehled a myšlení bych si přál. Mám pro něj velkou slabost. Uznávám ale, že Tyranie toho čtenáři tolik nenabídne, proto dávám "jen" čtyři hvězdičky. Autor má v mnohém jistě pravdu, ale mé pochybovačné já si nemyslí, že je tak snadné řídit se všemi jeho radami. Některé věci se zkrátka snadnou řeknou (v tomto případě napíší), ale hůř realizují. Nicméně to vůbec neubírá na mé touze pustit se do dalších jeho knih.
Ač jsem se na knihu těšil, byla pro mě nakonec poměrně velkým zklamáním. V první řadě jsme se nedozvěděl nic nového a vše se dalo shrnout prakticky na čtvrtině stránek. Za druhé se mi nelíbil jednostranný pohled na věc a přílišný tlak na ten "správný" názor a "správnou" stranu. Čekal jsem více faktů a méně osobních domněnek a názorů. Osobně nepotřebuji, aby mi knížka říkala, co si mám myslet a kdo je ten dobrý. Raději mám knihy, které čtenáři rozšíří obzor a nechají ho si vytvořit názor vlastní. Z téhle knihy jsem ten dojem neměl. Za mě tedy zklamání.
Velmi čtivá a praktická doporučení, jak může každý z nás pečovat o demokracii, a apel na to, že bohužel ani v dnešním světě není její zachování samozřejmostí. V souvislosti s tím Snyders zmiňuje nástup moci Hitlera, americké prezidentské volby v roce 2016, Havlovu Moc bezmocných, polskou Solidaritu, Putinovu koncentraci moci, Orwella, Hamleta, Harryho Pottera a mnoho delšího. Na poměrně malém prostoru jsem tak dostala spoustu námětů k přemýšlení a uvědomila si, co pro demokracii už sama dělám a co dalšího ještě dělat můžu. Opravdu hodně dobré a hodně inspirativní čtení, ke kterému se budu často vracet.
Určitě zajímavá a důležitá kniha. Myšlenky jsou jasně formulované do jakéhosi návodu, co dělat a nedělat, abychom neskončili v nesvobodném tyranském režimu. Na druhou stranu je ale vidět, že sám autor nikdy v takovém režimu nežil, a tak je jeho návod dost idealistický (těžko říct, jak odvážný by byl, kdyby mu vyhrožovali mučením a vyvražděním celé jeho rodiny).
Úvod do obrany demokracie, nic, co by člověk, který má obecný přehled, nevěděl předtím. Styl je trošku moc poučný, jako kdyby autor mluvil k dítěti. Nevyhovovala mi taky nenadčasovost, kdy je jasné, že autor mluví konkrétně o Trumpovi a srovnává ho v podstatě s tyrany minulosti, což dnes můžeme posoudit, že mezi roky 2016 a 2021 se z Ameriky žádná větší diktatura díky Trumpovi nestala, takže to zní lehce alarmisticky.
Velmi útlá kniha, která ve mne vzbuzovala spíše smíšené pocity. Ovšem klidně bych si ji přečetla znovu a znovu. Se vším, co autor vyslovil, zcela nerezonuji. Například ta pasáž, že za informace si máme platit. Kdyby měl autor dostatek prostoru, čímž mám na mysli, kdyby své myšlenky mohl více rozpracovat (jít do hloubky), říci nám více, než jen shrnout vše na stránku či dvě mnohdy, byla bych radši. Ačkoliv už by to nebyla kniha o pár desítek stránkách. Za mne dobře sepsaná kniha, která vesměs donutí zvídavého čtenáře, aby neskončil svou cestu u této publikace.
Toto vydání se mi velmi líbí díky ilustracím. Určitě přináší jen osekané a zkrácené informace a neobsáhne do hloubky myšlenky autora, ale rozhodně stojí za přečtení a zvídavého čtenáře povede k tomu, aby si přečetl rozšířené vydání autora.
Velmi útlá kniha, která už jen kvůli tomu nemůže obsáhnout popisované téma v celé šíři a tím pádem pouze klouže po povrchu. Některé poznatky zajímavé, mnohé mi ale přišly zavádějící a jednostranné.
"Nejsme o nic moudřejší než Evropané 20. století, kterým se demokracie přímo před očima proměnila ve fašismus, nacismu či komunismus. Naše jediná výhoda tkví v tom, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit."
Podobně jako Snyderova Cesta k nesvobodě, i tato publikace je velmi cenným odkazem minulosti a zároveň důležitým tématem současnosti a blízké budoucnosti. Kniha je opravdu dobrá, co se otázky úvah týče a ani v politické sféře nezůstává pozadu.
Buďte stateční: Pokud nikdo nebude ochoten položit život za svobodu, pak všichni zemřou v nesvobodě.
Je to druhá kniha od Timothyo Snydera, čo som čítal. Kniha o Tyranii je dobrý začiatok pre ľudí, ktorí sa snažia pochopiť globálnu politiku a to hlavne politiku medzi Ruskom a Amerikou. Autor je trochu zaujatý a to hlavne proti exprezidentovi Donadlovi Trumpovi, no pohľad na svet má správny. V tejto knihe sa toho človek moc nedozvedá, len to poctatné, preto ak niekoho táto kniha zaujala, potom odporúčam prečítať od tohot autora knihu o Ceste k neslobode. Veľa toho autor predpovedal, keďže je kniha písana ešte pred vojnou na Ukrajine.
Tenká jasně červená knížka autora Timothyho Snydera Tyranie: 20 lekcí z 20. století je návodem i inspirací do dnešních dnů. Autor knihu napsal ještě za doby prezidentování Donalda Trumpa a mnoho kritiky je věnováno hlavně jemu, zdaleka všechen prostor však ne. Podíváte se do historie a budete sledovat žáby, jak se pomalu vaří ve vodě tyranie napříč dějinami minulého století po celé Evropě. Každá lekce je však mimo temné připomínky také optimistickým návodem k tomu, aby se dnes podobné věci nemohly opakovat nebo aby to alespoň neměli roztoužení diktátoři tak jednoduché. Jedná se o nadčasové čtení pramenící ze smutných zkušeností našich dějin, ale doporučuji jej každému, kdo s otevřenou myslí chce udělat něco více pro naši svobodu.
„Hrdina jedné knížky Davida Lodge říká: každý se jednou miluje naposledy, ale neví přitom, že je to naposledy. S hlasováním je to stejné. Část Němců, kteří v roce 1932 hlasovali pro NSDAP, určitě chápala, že se asi na delší dobu jedná o poslední reálně svobodné volby, ale většina si to neuvědomovala. Někteří Češi a Slováci, kteří v roce 1946 hlasovali pro KSČ, asi věděli, že hlasují pro konec demokracie, ale většina si myslela, že ještě budou mít šanci na opravu. Rusové, kteří se účastnili voleb v roce 1990, rozhodně nevěděli, že to budou poslední svobodné a spravedlivé volby v dějinách země, ale přesně to se stalo (a prozatím trvá). Každé volby mohou být poslední, nebo přinejmenším poslední v životě dotyčného hlasujícího.“
--
Poprvé u mě nebyl Snyder nejlepší četbou roku. Ne proto, že by nebyl naprosto fenomenální, jen se letos objevily dva ještě mnohem fenomenálnější kusy.
Ve dvaceti stručných kapitolách tady Snyder líčí, kolik možností demokracie dává těm, kteří to s ní nemyslí poctivě, jak říkal Havel, a rovnou přidává dvacet rad, kterými když se budeme řídit, autoritářům to jejich snažení pěkně znepříjemníme. Některé rady se vám můžou zdát banální, jako např. „ochraňuj instituce“ nebo „střež se milic“, ale samozřejmost je jen zdánlivá. Víme to všechno opravdu? A rozumíme tomu všemu doopravdy? Žijeme v době, kdy nám hrozí strašné věci, a my se té době nechceme podívat do očí. Tahle kniha dodává právě odvahu podívat se, protože nám dává nástroje a nabízí spoustu odpovědí. Ostatně začíná větou: „Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení.“
Když jsme u Snydera, nejvřeleji vám doporučuju najít si ještě knihu On Ukraine, která bohužel vyšla anglicky jen jako audio. Je to osm neuvěřitelných hodin Snyderových přednášek, které natočil spontánně, v zásadě jen podle svých poznámek, pár týdnů po totální ruské invazi. Ne, není to jen další povídání o dějinách a příčinách téhle války. Je to jedna z nejlepších nahrávek, jaké si můžete poslechnout a brzy snad i přečíst. K dnešní knize patří právě proto, že vysvětluje, jak tahle ruská válka ohrožuje naši demokracii a jak si my můžeme dál uchovat naši svobodu.
--
„Prezident Trump je nacionalista, ale to není totéž co vlastenec. Nacionalista nás pobízí k páchání toho nejhoršího, co je v nás, a následně nám tvrdí, jak jsme dokonalí. „Třebaže nacionalista neustále přemítá o moci, vítězství, porážce, pomstě,“ napsal Orwell, „často ho nezajímá, co se děje ve skutečném světě.“ Nacionalismus je formou relativismu, protože jeho jedinou pravdou je nenávist, kterou cítíme při pohledu na jiné lidi. Jak napsal Danilo Kiš, nacionalismus „nemá žádné univerzální hodnoty, estetické ani etické“.
Naproti tomu člověk, který miluje svou vlast, chce, aby se národ snažil dostát svým ideálům: žádá po nás, abychom činili vše v souladu s tím nejlepším, co v nás je. Vlastenec má živý zájem o skutečný svět coby jediné místo, kde je možné vlast milovat a hájit. Vlastenec zastává univerzální hodnoty jakožto měřítka, kterými posuzuje svůj národ: má na mysli jeho blaho a současně chce, aby se dále rozvíjel.
Evropské demokracie se zhroutily ve dvacátých, třicátých a čtyřicátých letech a dnes se demokracie hroutí nejenom v podstatné části Evropy, ale i v mnoha dalších oblastech světa. Toto historické pozadí a tato nahromaděná zkušenost nám odhaluje temné podoby naší možné budoucnosti. Nacionalista prohlásí: „To se u nás nemůže stát“ a tím vykoná první krok vstříc pohromě. Kdo miluje svou vlast, řekne: mohlo by se to stát i u nás - ale pokusíme se tomu zabránit.“