Občanský průkaz
Petr Šabach
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2030/bmid_obcansky-prukaz-8cX-350061.jpg
4
924
924
Autor v hrůze vzpomíná na léta, kdy se i cesta s odpadky do popelnice před dům, bez občanského průkazu mohla stát osudovou. Volně inspirován Stendhalem dělí policisty, kteří nám znepříjemňovali život, na švestkově modré, zelené, neviditelné a ty ostatní.
Přidat komentář
Občanský průkaz? jó, týý vole, kdepak je dneska konec stránce třináct?
Film mám moc rád, je to legrace i navážno, viděl sem ho už víckrát, jenže knížka je vyšší level, taky legrace, že jo, třeba s tím Ferdou Mravencem nebo s negramotným majorem, ale potom daleko vážnější, myslím ten masakr jedenadvacátýho srpna 69 úředně posvěcenej Zákonem č.99, kterej podepsal porevoluční hrdina Saša Dubček. A natáčení Temnýho slunce, kde to mohly máničky policajtům alespoň na chvíli vrátit!
Trefně a výstižně popisuje divnou dobu, kdy si nevěděl, jestli hašišák, s kterým piješ v hospodě, není náhodou od nich! Mimochodem u Trojek nám taky jednou kontrolovali občanky, před nejopilejší holku, která sotva mluvila a bylo jí krásnejch šestnáct, sme rychle postavili limču a dělali jako že nic! No prošlo to, ale lepilo nám.
Piva bylo tenkrát dost, na rozdíl od třicetiletý války, ale jinak to celý stálo za starou bačkoru! Díky, Petře Šabachu, že si nám to všem připomněl, pozdravuju do rockovýho nebe, a doufám, že se ty divný časy nikdy nevrátí!
Skvělá kniha, jejíž odkaz bohužel dost pohřbil nepovedený Jarchovského filmový scénář, jenž následně tak-tak na průměr pomohl povýšit Ondřej Trojan a hlavně mladí herci.
Knížka se mi četla velmi dobře a skoro v jednom kuse jsem se ní smála, vím že je to o špatné době, ale stylem kterým to bylo psáno a doplňujícími básničkami jsem se velmi bavila. Jediné co mě tak trošku mrzelo bylo, že se hrozně přeskakovalo, že jeden den se koupali na Mácháči a o pár stránek dál měl už ženu a děti. Ale jinak opravdu skvělý.
Zajímavá kniha. První část, kdy je autor ve věku do 20 let, je asi čtivější, pak přijde trochu víc té "vážné politiky", ale pořád na pozadí autentických příhod. Proti filmu jsem postrádala jeden z hlavních motivů, ale i tak je kniha nabitá zajímavými momenty a postřehy. Film mám moc ráda, na pět hvězd :-) a kniha mě taky nezklamala.
Pěkná knížka, začátek srovnatelný s filmem, sem tam baví, sem tam vcelku mrazí. Doporučuji, čte se jedním dechem.
Když porovnám knihu a film, musím říct, že se mi film líbil víc. Kniha se de facto skládá jen z historek, co řekl kámošovi kámoš kámoše nějakého kámoše. Některé příhody byly dost silné, zvlášť ty, které nebyly ve filmu (např. popis demonstrace 21. 8. 1969). Ale ke konci už jsem spíš přeskakovala, rychlé přeskakování z časových rovin mě mátlo. Přesto se ještě chystám přečíst od autora jiné knihy.
Měla jsem vypůjčeno z Městské knihovny, nyní se mi podařilo ji sehnat a mít ve vlastní knihovně. Je výborná, kdo nezažil, nepochopí.
Málo stránek, čte se rychle, ale špatně se mi orientovalo při skokách ve věku :)
Celkově mě tato kniha moc nezaujala, ale věřím že si své přívržence najde :)
Charlie měl fialkově modrý smavý oči, a kdyby to záleželo jenom na něm, tak by měl od rána do večera dobrou náladu, ale vzhledem k tomu, že svět je plnej idiotů, který vám nálady měněj, a většinou tak, že k horšímu, časem se do těch dobráckejch očí Charliemu vloudil stín podezíravosti, takovýho jako jemnýho "Buď připraven!"
Jak jsem zmiňoval již jinde a u jiných knih. Mám knihy Petra Šabacha rád. Ve většině z nich nám totiž ukazuje že za komunistů nebyl život růžový. A Občanský průkaz je toho dalším důkazem. Řemeslně se kniha vyrovná všem ostatním autorovým knihám. A mě příběh kluků z Dejvic chytil za srdce. Můžeme diskutovat o tom kolik lidí z Dejvické a Hanspalské party se uchlastalo a proč, můžeme polemizovat o tom, nakolik mohli být puberťáci té doby politicky angažovaní. (Já třeba ani moc nebyl. Dokonce jsem nebyl ani mánička). Ale to, že Šabach na příběhu obyčejných kluků ukazuje jaký byl minulý režim tyto případné diskuse nic nemění. a v tom je jeho síla. A sranda a nadhled tam jsou, možná ne v takové míře jako v jiných Šabachových knihách, ale jsou. Za mě rozhodně jedna z jeho nejlepších knih.
Knihu jsem přečetla za dva dny a mám z ní takové zvláštní pocity, ale to je možná i tím, že jsem několikrát viděla film a až teď jsem sáhla po knížce. Do poloviny knížky se mi vybavovali herci z filmy a souhlasilo to, ale od druhé poloviny to bylo úplně jinak, kniha začala být velmi hektická a autor začal skákat z roku do roku bez toho, aby čtenáře vůbec upozornil, ale jinak se mi příběh a kniha líbila. :-)
Tohle bylo velké zklamání. Očekával jsem dospívání, holky, legraci, nostalgickou připomínku svého mládí, lehce líznutou trapností té doby a hodně nadhledu. Bohužel se mi dostalo jen honění mániček, zatýkání, opruz policistů. Navíc mi přišlo hodně nepravděpodobné, že ta mladá banda mániček byla tak politicky uvědomělá.
Z mého pohledu je to dílko o hrůze té doby, nic víc.
Nebo si to prostě už nechci připomínat, to je jedno, prostě jsem to nemohl číst.
Zpočátku vtipná kniha o partě mladých mániček a příhod z autorova života je s přibývajícími stránkami čím dal mrazivější u popisu zatýkání a teroru tajných policistů na neviných lidech během demonstrací po roce 68. Asi nejlépe bych to vystihl tak, že za komunistů se měl líp jen velký blbec a nebo velká svině. A přesně tihle lidé na to asi s láskou vzpomínají.
nebyl to zrovna můj šálek kávy, možná jsem si po shlédnutí filmu od toho slibovala moc...
Zkoukla jsem film: byla jsem nadšená.
Zjistila jsem, že je knižní předloha od Šabacha: chytala jsem se za hlavu s představami, že "po filmu už se mi to rozhodně nebude líbit!".
Přečetla jsem si to: s úsměvem jsem doznala, že musím literární schopnosti pana Šabacha přestat podceňovat.
Aneb když to shrnu, další Šabachovka, která se zařadila do knihovničky mého srdce, hned vedle Babiček, Opilých banánů a Hovno hoří.
Mě dostal film i kniha, kniha víc, tak trochu jsem mohla "přičuchnout" k máničkám té doby, tenkrát už postarším, nostalgie na mne dýchla. Med to tenkrát nebyl, ale s mladickou nerozvážností se to vše bralo jinak a nepočítalo se s následky. Vlasy, bigbít, parta .... a pak to ostatní. Díky a jen víc a houšť takových knih.
Úžasná kniha. Jen mě trochu děsí, že je pro nepamětníky tak nostalgická a romantická, že by takovou dobu chtěli prožít... Nechtěli, věřte mi.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Hovno hoří |
| 2006 |  Občanský průkaz |
| 2010 | Opilé banány |
| 2012 |  Království za story |
| 2009 | Babičky |
Kniha je spíš pro někoho, kdo tu dobu zažil, nebo se v ní aspoň vyzná, co se tenkrát tak dělo, což se přiznávám, že já bohužel nejsem (bohužel pro druhou možnost, pro první bohudík), proto mi kniha moc neřekla. Upřímně ani nevím, co si z ní mám vzít, čekala jsem trochu víc... Ale jak říkám, myslím si, že to je prostě tím, že jsem si to nezažila. Na druhou stranu musím říct, že ačkoliv jsem pomalu nevěděla, která bije, číst mě to i přesto bavilo, kniha je opravdu velmi čtivá, přelouskala jsem ji za dva dny, i přes smutnou dobu je vtipná a skvělé básničky jsou už jen třešinkou na dortu. Co bych tak ale ještě vytkla jsou rychlé skoky v čase, které jsou zmiňovány spíš tak jako mimochodem. Závěrem jen zopakuju, že pokud jste laik a doufáte, že vám kniha toto období osvětlí, tak raději sáhněte po nějaké jiné, pokud se vyznáte nebo jste si to zažili, myslím, že můžu toto dílo jen doporučit.