Oběť bez tváře
Stefan Ahnhem
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493254/bmid_obet-bez-tvare-Qav-493254.jpg
4
1662
1662
Fabian Risk série
1. díl >
Dvě zohavené mrtvoly. Dva bývalí spolužáci. A u obou se našla třicet let stará třídní fotografie s jejich přeškrtnutými obličeji – vzkaz pro Fabiana Riska. Stockholmský detektiv Fabian Risk se právě vrátil zpět do rodného Helsingborgu. Nastoupil na místní kriminální oddělení a hned po příjezdu dostane případ oněch brutálních sériových vražd. A ne náhodou – na školním snímku je totiž i Fabianova tvář. Z paměti se začnou nořit vzpomínky na dětství. Vzpomínky, na něž Fabian není příliš hrdý. Jedna z těch dávných událostí vyvolala něčí vražednou nenávist – a krutou touhu po dokonalé pomstě…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2022
,
Kalibr
Originální název:
Offer utan ansikte, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
musím říct, že jsem knihu přečetla za jediný den, Hrozně mě vtáhla a musela jsem číst stále dál. Nápad na to, že vrah vyvraždil celou třídu je super. I když vlastně celou dobu jen čekáme na jméno, tak vás kniha baví. Chcete vědět proč, jaký je důvod toho všeho.
Už se těším na další knihu.
Rozhodně čtivě psaná kniha. Krátké kapitoly. Přehledná.
Na druhou stranu - příliš mnoho mrtvých, opět senzace-chtivé zápletky a místy přitažené za vlasy.
Méně je někdy více.
Tak jsem zkusila nového autora. Hlavní hrdina by byl sympatický, ale jako rodič... dost nepravděpodobné chování. Vražd bylo na můj vkus až příliš a celé to bylo takové nějaké překombinované. Možná zkusím další díl, třeba se to zlepší.
Malinko překombinované, ale i tak čtivé. Chytne a nepustí. Jsem ráda, že jsem objevila další skvělou detektivkovou sérii a mám co číst :).
Kniha se čte celkem dobře bohužel příběh trochu zbytečně natažen což je trochu chyba určitě si půjčím v knihovně další pokračování.
Druhý díl opět vynikající. Kniha měla spád, líbilo se mi prolínání vyšetřování švédské a dánské policie.
První seznámení s autorem. Detektivka nebyla špatná, ale příliš hodně postav, občas jsem se ztrácela.
Úplně by mi stačily 2 první vraždy. Jako četlo se mi to dobře, ale čím vražd pribyvalo, tim více jsem v tom citila takovej hollywood vibe. Jako kdyby vrazdil nejakej superman, a ne člověk. Moc kombinaci, přičemž Risk mi časem začal připadat víc jak trouba než top vyšetřovatel. A hrozně mě iritovalo jeho chovani v rodině. Napětí bylo, ale s přibývajícími kudrlinkami v příběhu mě opoustela zvědavost. A laserem do očí? To me spíš rozesmálo. I tak ale hodnotim kladně.
(SPOILER)
(SPOILER) Hodně nevěrohodný děj, pachatel vraždí jak na drátku, všechno o obětech ví, všude je v pravou chvíli, oběťmi manipuluje bez námahy, vraždí překombinovaně a přece mu to vždy vyjde...
Odkud např. ví, že ve Fabianově sklepě je skryté místo, když to neví ani Fabian?
Knihovnici brutálně zavraždí, aniž by si jeho či celé akce kdokoliv všiml atd.
Když se to vezme jako pohádka pro dospělé, kde čtenář neuvažuje nad tím, jak daleko má děj od reality, tak se kniha číst dá. Ale i tak je to dost tuctový thriller, kterých je na trhu spousta a mnohé lépe propracované (Cara Hunter, Maria Adolfsson, Asa Larsson, Jane Harper....zajímavé, ženám spisovatelkám to jde nějak věrohodněji...)
Příliš složité, příliš komplikované, velké množství postav. Měla jsem velké problémy vůbec sledovat o kom dej je...
Dobrá detektivka, zajímavá zápletka, bavila jsem se, hlavní hrdina je tedy nesmrtelný a zase pracuje na vlastní pěst, ale já jsem byla spokojená a určitě sáhnu po dalším dílů. Děkuji.
(SPOILER)
Oběť bez tváře nabízí opravdu nabitý a obsáhlý rozjezd, hned jsme uvedeni do víru dění.
Na mě bylo ale v příběhu až příliš jmen a švédských názvů a bohužel se mi vedlejší postavy pletly a špatně zařazovaly. Bohužel ani styl psaní mi tolik nesedl a u čtení jsem se více než méně nudila.
Motiv, který byl u prvních dvou vražd skvěle vykreslený a měl na čtenáře i na postavy v příběhu ten správný dopad a pocit "tady je něco strašně špatně", bohužel postupem vyšetřování vyzněl úplně do ztracena a ztratil na vážnosti. Při odhalení vraha a jeho cíle jsem si jen říkala "A to je všechno?"
Některé scény mi navíc přišly velice nevěrohodné a v ději se stejně neřešily jejich následky.
Rozčiloval mě Fabianův vztah s rodinou, především s jeho synem.
A vůbec jsme zpětně nepochopila prolog a vránou.
Samotný Fabian Risk mi připadal takový nemastný neslaný, jako taková karikatura knižního detektiva. Nemůžu mu ale upřít to, že měl často velmi zajímavé a originální nápady a způsoby vyšetřování.
Dalšími plusy téhle knihy jsou za mě ostatní vyšetřovatelé: hlavně Tuvessonová, Lijlová, Dunja a taky samotné vraždy - připadaly mi správně promyšlené, brutální, mrazivé. Hlavní zvrat ve vyšetřování byl taky hodně povedený. Největším překvapením byl tajemný deník, jehož odhalení jsem teda absolutně nečekala.
Mínusem je pro mě nezáživný styl psaní, zdržování se spoustou detailů a naopak nedostatečný prostor pro zásadní zvraty a neuvěřitelnost některých momentů.
Autor tady navíc na můj vkus zkombinoval až moc věcí dohromady. Máme dvě vraždy s velmi jasným motivem, pak ale najednou umírají nevinní, do toho řešíme znásilnění, sebevraždu, únos, obtěžování na pracovišti, prostě už tam toho bylo na mě moc.
(SPOILER) Tato kniha nepřínáší na poli detektivek nic nového. Klasický prototyp severského vyšetřovatele. Fabian mi ale docela lezl na nervy tím, jaký je sólový hráč. Ve chvíli, kdy zná totožnost vraha nezavolat kolegům je vyloženě absurdní. I to, jak vrahovi vše vychází včetně vyloženě bizarních vražd nebo nošení cizího kníru i s kůží, čehož si nikdo nevšimne, je teda taky otravné. V knize je takových absurdit více, ale všeobecně to byla čtivá kniha, která rychle utíkala. Postavy nemají žádnou hlubší psychologii, ale ve výsledku to není až tak na škodu. Líbil se mi detail s deníkem šikanovaného chlapce. Myslím, že výsledek by mohl být 3,5*.
Mě tedy 1. díl ze série o Fabianu Riskovi nikterak nenadchnul, spíš jsem se do čtení musela přemlouvat. Ani postavy to zde nezachránili, přišlo mi, že se je autor čtenáři ani nesnažil nijak zvlášť přiblížit. Další díly si asi nechám ujít.
Najlepšie hodnotenia tu na databáze kníh majú žiaľ často knihy, kde je len veľké množstvo mŕtvych, brutálne vraždy a veľké zvraty za cenu nelogických nemožných situácií.
Začiatok knihy vyzeral zaujímavo. Aj počiatočný ponúkajúci sa motív sa zdal byť uveriteľný.
Ako to už v knihách býva, v polovici knihy sa všetky predpoklady zmenia. Začali pribúdať rôzne nereálne situácie.
Najskôr čítam 300 strán príbehu, kde vrah postupne a zbytočne komplikovane zabíja žiakov triedy a na konci sa vraždy zvyšku triedy doslova a do písmena odfláknu.
Niektoré vraždy ako oslepenie na diaľnici bolo také zložité, že radšej nebolo ani vysvetlené.
V triede s viac ako 20 žiakmi si nikto nepamätá, že niekto na tej fotke ešte chýba. A k tomu nezaujímavý rodinný život Fabiana Riska.
Ako keby jediným možným spôsobom ako sa presadiť medzi škandinávskymi autormi, je prísť s príbehom, kde bude ešte viac obetí a ešte viac nezmyselný motív vraždy.
(SPOILER)
Pustila jsem se do pro mě nové série a nejsem zklamaná. Jak tady někteří píší, že to není ani Kepler, ani Larsson, tak já bych to nesrovnávala. Každý má svůj osobitý styl a je samozřejmé, že na ty, kteří udělali v daném žánru díru do světa jako první, se jen těžce navazuje.
My, co jsme se již někdy v životě vydali trajektem přes Öresundskou úžinu, si při čtení rádi zavzpomínáme na Helsingborg, případně na Hamletův zámek. Zasazení děje do menšího města na úkor třeba Stockholmu bylo rozhodně šťastnou volbou. Pozitivní je, že v novém policejním týmu není nikdo vysloveně nesympatický nebo zlomyslný. A oslovily mě rovněž svižné dialogy, které jsou plné takové té běžné omáčky a pošťuchování, které v mezilidských vztazích zažíváme všichni. Čtení tak příjemně ubíhalo.
Švédsko je známé svým liberálním způsobem života, a tak bych ani nekritizovala poměry v rodině hlavního rodiny. Nám přijde divné, že o vlastním dítěti, které s nimi navíc bydlí pod jednou střechou, pár dní neslyší, oni to mají zřejmě nastaveno jinak. Na druhou stranu, kdyby se postavy ničím nevymykaly z průměru a nedělaly chyby, bylo by po pár stránkách po románu.
To platí i pro konkrétní vyšetřování. Více než 500 stránek už je pořádný rozsah, takže je jasné, že se toho bude dít hodně. Ani po dočtení vlastně nechápu pachatelovy motivy – nikdo mu neubližoval, nikdo ho netýral a on kvůli tomu po třiceti letech vyvraždí celou třídu? Závěr se společným pobytem v jedné místnosti už byl trošku přes čáru – říkám si, jak je možné, že v momentě, kdy Švédskem hýbe sériový vrah, se ochrany možných obětí ujmou jen dva naprosto obyčejný vězeňští hlídači.
Vy, kdo jste knihu četli, také vám v jeden moment v hlavách naskakoval jako možný vrah Molander? Ta žena, která nakonec spáchala sebevraždu, přece začala vyšilovat poté, co se komisařce na mobilu objevila Molanderova fotka, a navíc pak říkala, že už si vzpomněla a poznala ho. Navíc se ve vyšetřování vyskytla i teorie, že ona se možná stala obětí jiného pachatele. Vím, že to autor asi tak zamýšlel, abychom ho podezřívali, ale celé to po dočtení nedávalo vůbec žádný smysl.
Nicméně pět hvězdiček dávám, protože jsem v poslední době četla pár průměrných knížek a zážitek při čtení Ahnhema se s tím nedá vůbec srovnávat.
Audiokniha
Skvělá severská kriminálka.
V podání Pavla Soukupa se kniha krásně poslouchala.
Příběh byl napínavý a dost mrazivý.
Jsem zvědavá na další díl.
Skvělá kniha! Pro milovníky severské krimi a Larse Keplera je toto další skvělý kousek :)
Štítky knihy
vraždy švédská literatura severská krimi spolužáci švédské detektivky kriminální thrillery
Autorovy další knížky
| 2017 |  Oběť bez tváře |
| 2018 | Devátý hrob |
| 2019 | Osmnáct pod nulou |
| 2019 | Motiv X |
| 2020 | X způsobů smrti |
(SPOILER) Čte se to dobře, to nepochybně ano. Člověk se ale během čtení nemůže zbavit pocitu, že některé situace jsou dílem neskutečné náhody a štěstí postav. Finále zas dílem nepřiměřené idiocie hlavní vyšetřovatelky a jejího týmu. Spoustu logických nedostatků nevyváží ani přehršel mrtvol, přičemž jedna smrt je vždy o něco pikantnější než druhá. Navíc rozuzlení případu je nám známo už někdy v první třetině knihy, a celou dobu jen čekáme na jméno, po jehož odhalení se nedozvíme nic, co bychom už dávno buď přímo nevěděli, nebo alespoň netušili.
Sečteno podtrženo, dám Ahnhemovi ještě šanci, ale že by mi kniha vzala dech, to říct nemohu.