Oblouk
Jiří Stránský
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25271/oblouk-25271.jpg
4
12
12
Román vypráví o osudech několika generací dvou českých rodů – Kohalských a Rommů – s jejichž svobodomyslností, podnikavostí a šlechtictvím ducha se nemohla smířit ani nacistická, ani komunistická totalita. Román vychází z osudů autorovy rodiny a také zachycuje životní příběhy mnoha muklů (mužů určených k likvidaci), s nimiž se Stránský setkal v kriminálech padesátých let. Skutečné postavy a osudy se v knize prolínají s fiktivními a dobrodružné, poutavé i tragické příběhy jsou spojeny silnými a dojímavými milostnými motivy. ... celý text
Přidat komentář
Osud několika generací dvou českých rodů. Inspirováno životem Stránského rodiny a ostatník MUKLů ( mužů určených k likvidaci). Částečně autobiografie, částečně fikce.
(2009)
Tohle by si meli přečíst všichni ti, kteří vzlykaji po časech pred Sametem. A ze jich neni málo. Možná by se rozpomneli... Ke knize samotné - obcas jsem se ztrácela v generacích a postavách. Ale i tak se četlo dobře. Líbilo se mi malické, nekolikavetne propojeni se Zdivočelou zemí.
Mám ráda knihy Jiřího Stránského a Oblouk není výjimkou. Škoda jen, že příběhy jednotlivých a zajímavých postav více nerozvedl. Avšak nezabránilo mi to knihu přečíst minimálně třikrát :-)
Kniha nebyla špatná, příběh byl velice zajímavý. Velkou nevýhodou však bylo až příliš postav. Po pár stránkách jsem už nevěděla ,kdo je koho syn a vnuk, a kdo si koho vzal, a kdo je koho dítě.Příliš mnoho jmen knize nepomohlo. V půlce knihy jsem už přestala hledat, kdo je koho manžel, a kdo je koho dítě. To bylo nad mé síly.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Zdivočelá země / Aukce |
| 1991 | Zdivočelá země |
| 1998 | Štěstí (10 povídek) |
| 2013 |  Balada o pilotovi |
| 2004 | Tichá pošta |
Mě zaualo to téma perzekuovaných lidí dvacátého století, kde Stránský popsal prostředí, které důvěrně poznal. Minus trochu bylo, že už se to ke konci dost pateticky motalo na místě, vadily mi některé chyby, jako třeba kdy zemřel Edvard Beneš a také jak stále zdůrazňoval jednovaječnost Anežky a Vojty, podle mě jednovaječná dvojčata mohou být pouze dva kluci, nebo dvě holky, kluk a holka musí být vždy dvojvaječná. Taky mik tam nevyhovovalo to intermezzo uprostřed knihy, kde autor vystoupil z románu, popsal, co už napsal a co ještě chce napsat a zase vplul do románu.