Obratník Raka
Henry Miller
1. české vydání. Tato kniha je vůbec prvním překladem Millerova díla do cizího jazyka (ačkoliv se jako první uvádějí japonština a hindustání). Na obálce kresba Henriho Matisse, doplněno autorovým textem „Vlastní životopis“ napsaném 22. července 1938 v Paříži, a s úvodem Anaïs Ninové. Klasický román moderní americké literatury vypovídá otevřeně o lidské sexualitě a je zároveň pokusem o syntetický obraz světa nahlíženého bez příkras a přesto poeticky. Město je v tomto případě chápáno jako katalyzátor lidské individuality a autorův životní styl určuje postavení člověka, jemuž cíl stát se spisovatelem brání přijmout stálou práci. Často se ocitá na pokraji bídy, ale život ze dne na den nepovažuje za neštěstí, vychutnává naopak zajímavá setkání, prvek dobrodružství a nevázané lásky. Tento život reflektuje proudem spontánní výpovědi bez pevné osnovy, v krátkých úsecích nechává probíhat sled jevů, historek, portrétů, úvah a básnických vizí. Otevřená výpověď o lidské sexualitě, bezprostřední líčení vlastního intimního života a syrový slovník odsunuly knihu na řadu let do oblasti knih zakázaných pro údajnou pornografičnost.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1938 , Václav ČejkaOriginální název:
Tropic of Cancer, 1934
více info...
Přidat komentář
Autentické,surové, nepřikrášlené, ze života.
Život zobrazený takový jaký je.
Skvělý. Strašný.
Vyrostla jsem u knih Bukowskeho a mylně jsem doufala, že Miller bude mít stejnou hloubku sdělení. Opak byl pravdou. Občasné duchaplné výpovědi nevyvážily hromadu vaty.
"Bydlím v uličce Villa Borghese. Nikde ani smítko, každá židle na svém místě. Jsme tu úplně sami a jsme mrtví." Takto začíná kniha, která mě zásadně ovlivnila. Ten úvod je prostě dokonalý. Bylo mi 20, když jsem ji četla. Pila jsem při čtení víno a ponořila jsem se do surreálna, bohémství a erotiky Henryho Millera. Kniha má hloubku, je nadčasová a neřekla bych, že hlavní smysl je v pornografii. Miller chtěl šokovat, provokovat tehdejší pokrytectví a také kritizoval Ameriku.
Kniha mi byla doporučena, ale upřímně se mi moc nelíbila. Asi je to nejen kniha "žánru, který obvykle nečtu", ale také kniha "žánru, který nebudu číst ani nadále". Chápu, že někomu může přijít pokroková, pro mě je to tlachání o ničem.
Nedalo se to dočíst, bylo to nudné. Uznávám, je to asi moje chyba, ale prostě to není šálek mého čaje.
I když jsem nečetl Baudelaira, tak myslím, že tohle je něco podobného :) Krása v ošklivosti, něha ve vulgárnosti. Žádný velký příběh, ale ten jazyk a poetismus, ty stojí za to. Hodně košaté, někdy až ukecané.
Knihu som nedočítal do konca, pretože ma nudila. Občas zaujímave pasáže ale tie sa bezmocne topili v záplave balastu.
Po prvých stránkach ma kniha nadchla a tešila som sa, ako to bude pokračovať. Avšak časom som sa stratila, nerozumela som, o čo mu ide ba až sa nudila. Škoda.
Knihu som nedočítala, možno sa k nej niekedy vrátim (ale skôr nie). Čítanie takéhoto typu knihy mi príde ako absolútna strata času. Ak by som mala ja písať o tom, čo celý deň robím, ako zívam a kedy chodím na záchod, bolo by to možno zaujímavejšie ako všetky tie balasty v danej knihe. Extravagantná zmes autobiografických zážitkov? No, možno, ale napísaná bez ladu a skladu bez akejkoľvek výpovednej hodnoty. Kúpila som si ju iba preto, lebo je z edície odeon sk, kde som, žiaľ bohu, mylne očakávala kvalitnú literatúru. Už druhé sklamanie z tejto edície. Asi zvážim nákup ďalších kníh tejto série.
V Henryho knihách je tolik krásné špatnosti, až se mi z toho dělá dobře. Přesto bych Obratníku nedával nálepku pornografická, pornografii je na hony vzdálená. Těch pár „vulgárních slov" které zde padnou, ještě nedělají z knihy pornografii.
Na střední škole, na internátě, ještě před existencí internetu a volně dostupné pornografie, jsme to četli jako erotickou literaturu. Kniha je však víc než to. Je to živelné líčení bohémského života naprosto nonkomformního člověka. Sonda do života umělce, bohéma.
Číst Obratník raka je zážitek. Škoda, že někteří jsou ochuzeni o jemnost, kterou dokáže Miller vládnout, i když stojí místy trochu na pozadí možná až příliš arogantní smyslnosti. Ale surrealistický nádech knihy jsem si užila.
Jsem ráda, že se mi podařilo prokousat se konce. Mě osobně kniha opravdu nezaujala. Dvě hvězdičky dávám jen za úseky, kde byla nějaká dějová linie. Z celé knihy mám pocit, jako by žena byla dobrá jen k jednomu a něco jako manželství nebo věrnost přežitek. Požitkářský a lehkomyslný život autora mi byl proti srsti. Úseky, ve kterých jsou jeho úvah mi evokovaly nevyzrálou osobnost. Možná že jsem jen nepochopila, co tím chtěl autor říct, ale každopádně pro mne je to jeho první a poslední kniha.
Zážitok, poetické čítanie... skvostné, imaginatívne, prevŕtané sexualitou, živelné, autentický obraz doby.. Z knihy srší bohémskosť, originalita... Pre mňa to boli vodopády surreálnych obrazov v slovách... Jediné, čo som počas čítania ľutovala bolo, že si ju neviem prečítať v originálnom znení...
Kniha je doslova kopancem do rozkroku, bleskem z čistého nebe a ledoborcem pro moralistické a zapšklé odsuzovače sexu v literatuře. Jde nejenom o erupci živelnosti, nevšední radosti ze života, nespoutaného života, oslavu sexuálních radovánek, ale i o vyjádření lidskosti a její slabosti člověka žijícího na okraji společnosti v sevření zavšivených hotelů, pronájmů u přátel, hladu, strádání a odříkání. Zavítáte s ní do světa prostitutek, smradlavých pajzlů, laciných restaurací a nahlédnete do zrcadla tehdejší Paríže v meziválečném období.
Bohémský život umělců přicházejících do této Mekky umění je jitřením jejich ran, neduhů, zvrhlostí, rouháním a propíráním vlastní sexuality na okraji společnosti. Kniha vám předestře život umělecké smetánky, převážně Žido Američanů s důrazem na jejich tělesné potřeby, ruku v ruce s živočišným nutkáním ukojit své základní pudy. Dělá to však tak vnímavě a erudovaně, že budete mít z tohoto nevšedního stylu psaní blažený pocit, že jste cosi promeškali a doba, kdy Paříž byla městem kavárenských literátů, sochařů, malířů a ostatních umělců je nenávratně pryč. Přesně ta doba kdy Paříž připomínala noblesní kurvu - z dálky vás okouzlí a vy už se nemůžete dočkat kdy ji padnete do náruče. Za pár minut vás však zaplaví prázdnota a zhnusíte si sám sebe, jakoby vás někdo podvedl!
Pokud tedy máte chuť na vyburcování vaší fantazie až do krajnosti, ale i na poetické úvahy od náboženství až po přerozdělení moci ve světě, pokud toužíte nasát atmosféru meziválečné Paříže, nenechte se zmást zdánlivou obscéností za jakou byla kniha označovaná a určitě si ji přečtěte..
btw: ohodnotit tuto knihu odpadem může snad jen duševně zaostalý a pomatený vyznavač kultu Moudrostí starých Toltéků..
„Ty, Táňo, jsi můj chaos. Proto zpívám. A tím, kdo umírá, vlastně nejsem já, ale svět, který se svléká z kůže času. Pořád ještě žiju, kopu v tvém lůně, do nějž chci vepsat skutečnost.“
Je to ten typ knihy, kterou je nutné dát si ve správnou chvíli a ve správném rozpoložení - pak člověk jen žasne, pluje jakýmsi bezčasím, naturálnem i surreálnem, bolestí, upřímností, životem. Když se vám podaří najít ten "právě teď!" moment, pak snad není možné být z té knihy znechucen nebo pod jejím vlivem naopak chtít ošustit všechno, co chvíli postojí...Jak už tu několikrát padlo - není to - ani zdaleka! - jen o těch prasárnách.
Štítky knihy
sex americká literatura Paříž morálka autobiografické prvky avantgarda zakázané knihy
Autorovy další knížky
| 1991 |  Obratník Raka |
| 2002 |  Pod střechami Paříže |
| 1994 | Sexus |
| 1992 | Obratník Kozoroha |
| 1991 | Tiché dny v Clichy |
Koupena za 10 Kč v antikvariátu ve Valentinské.
V prváku na vysoké - době, kdy máte pocit, že všemu rozumíte a ve všem umíte najít hloubku. A tu jsem tam jakš takš našla (i když jsem si ji "jen" zařadila po bok Bukowského, Lady fuckingham, Markýze atd.). Nic převratného pro dnešního čtenáře, ale ve 30. letech?!?!? .....
Must read! ... Ale jen do maturity. Po dvacítce už ne! ;)