Oceán na konci cesty
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445241/mid_ocean-na-konci-cesty-QRY-445241.jpg
4
1152
1152
Svoje dětství si pamatuji živě… Věděl jsem strašlivé věci. Ale věděl jsem, že se rodiče nesmí dozvědět, že o nich vím. Vyděsilo by je to. Pro našeho vypravěče to všechno začalo před čtyřiceti lety, když byl sedmiletý chlapec. Tehdy ukradl podnájemník jeho rodičům auto a spáchal v něm sebevraždu, čímž probudil prastaré síly, které je lépe nechat na pokoji. Temné bytosti z míst za hranicemi reality se díky fatální chybě ocitly na svobodě, a když zlo proniklo až do chlapcovy rodiny, zjistil, že bude muset udělat všechno, co je v jeho silách, aby vůbec zůstal naživu. Jeho jedinou nadějí byly tři ženy, které žily na farmě na konci jejich cestičky...... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
The Ocean at the End of the Lane, 2013
více info...
Přidat komentář
rychlé, trošku creepy, a nemůžu přijít na to, jak to, že to ve mně zanechalo tak podivnou atmosféru a střet dospělosti s neusměrněnou dětskou fantazií, přestože je to napsáno tak "jednoduše"
a líbí se mi slova jako malinovo anýzové bonbóny, auto mini apod:)
Vypadá to, že budu jedna z mála, které se to moc nelíbí. Ano jako povídku, která to původně měla být bych to brala, ale jako roman mi to nevyhovuje. Mám spoustu otázek, na které ksem nenašla odpověď a hlavně žádná z postav mi nepřirostla k srdci a tím mi bylo jedno co se s kým stane.
Tentokrát jsem nebyl tak na měkko, jak u některých jeho knih. Celkově je to moc příjemné čtení, kdy bych dal čistokrevnou 4. Ovšem ty ilustrace.. Ty jsou naprosto fantastické a já od nich nemohl oči odlepit. Proto přidám další bod.
Knížka má naprosto dokonalé ilustrace a vyprávění malého chlapce je velice jednoduché, ale zároveň moc pěkné. Opět krásná fantastická knížka, kterou mohu rozhodně doporučit a která se čte sama!
40/2021 Neil Gaiman tady trochu vykrádá sám sebe, ale pořád ještě píše s takovou lehkostí a tak suverénně, že mu to nemůžu mít za zlé. Perfektní výlet do dětství, které ještě vidí magii všude tam, kde nudní dospělí netuší nic zlého.
Strhující výlet do děsivé fantazie. Alespoň já se bála a bylo mi nepříjemně. Ale odtrhnout jsem se nemohla. Stephen King si dal dostaveníčko s J. K. Rowling a pořádně to spolu roztočili. Kolik takových traumat v sobě máme a v co je dokáže dětská mysl přetvořit? A ta kniha je vizuálně nádherná od obalu knihy přes černobílé ilustrace umocňující tajemné drama a napětí.
K mému neuvěření jsem se nemohla od příběhu odtrhnout..příjemný a krásný příběh.. akorát jako horor bych jej nenazývala..spíš moc pěkná fikce..
Tentokrát trochu kingovská novela. Pohybuje se na tenkém ledě, jelikož je tu spousta momentů, které by snadno vypadaly trapně. Není totiž o co se opřít, obyčejná logika a zkušenost jde zcela stranou - přijmeme to, nebo se celý příběh v našich očích rozpadne v beztvaré fantazírování? Naštěstí nás Gaiman po tomto tenkém ledě vede s jistotou zkušeného převaděče. Slupneme mu to jako nic a ještě to v nás cosi zanechá...
Váhala som medzi 4 a 5 hviezdičkami, ale uvedomila som si, že tej knihe nie je čo vytknúť. Ako už niekto podo mnou napísal, je to vlastne taká rozprávka pre dospelých. Chvíľami som mala pocit, že som zase dieťa a čítam rozprávky od Hansa Christiana Andersena. A tie ilustrácie... nádhera!
Novodobá pohádka pro dospělé - aneb co vše dokáže vytvořit oceán v očích dítěte ....
Ráda jsem se vrátila do světa bezbřehé dětské fantazie ....
" Skutečně jsme všichni jen děti v dospěláckých tělech .... tak jako dětské knihy ukryté uprostřed nudných dlouhých knih ....."
Jen návratem do dětské duše se dostaneme do bezpečného kruhu .... a když budeme mít štěstí, potkáme i Lettie ....
A vůbec mne nepřekvapilo, že se zde objevila i Alenka z říše divů ....
A oceán na konci cesty - když nemůžeme za ním, přijde on za námi ....
Za doprovodu kouzelných ilustrací to pro mne byl krásný úlet do světa iluzí ....
P. S. Autor se dokáže úžasně přenést do jiných dimenzí - zřejmě také patří do řad těch,
kteří rádi sní ....
(SPOILER) Je to úžasný zážitek, fantastické ilustrace, nenapodobitelný Gaiman... ale nemůžu dát plný počet knížce, ve které umře kočka... !
Člověk může číst skvělé objemné knihy a pak narazí na něco, co má pár stran, ale vydá za všechny knihy co doposud četl. Zaútočí na všechny smysly. Svrbí to, pálí a bolí a pak se i trochu stydí. Možná mi taky tak bylo, možná si to pamatuju. Vím to jen já. Tuhle knihu jsem četla ve čtečce, ale musím ji mít v knihovně. Protože to co člověka změní, by nemělo být zapomenuto.
Tak tohle bylo něco. Moc dobře se mi nedaří popsat pocity z téhle knihy. Je to magické, kouzelné, skličující a radostné. Při čtení to vytvoří takovou bublinu, do které vás kniha vtáhne a v které vás uzavře, dokud nepřestanete číst. Vytržení z téhle bubliny je takový nečekaný šok, asi jako stoupat po schodech a zjistit, že jeden schod chybí.
Pro mě to byl emotivní zážitek a už teď vím, že si tohle v budoucnu ještě přečtu. Navíc ilustrované vydání je vážně krásné. Kresby skvěle doplňují atmosféru.
Některé knihy mají tu úžasnou schopnost dotknout se těch věcí, které jsou tak hluboko ve mně a skryté tak dlouho kvůli mému strachu z odhalení mé jinakosti, že jsem na ně téměř zapomněla i já sama. Jen téměř. Dotknou se místa, které je jizvou zahojenou na povrchu, ale uvnitř pořád něco pálí a bodá tak dlouho, že jsem to už zapomněla cítit. Tahle kniha ten dar má. Dar vytáhnout ze tmy červy, které do mě zasadili lidé, kteří mě měli chránit. A dar najít na nečekaných místech laskavou matku, mocnou babičku a nejlepší přítelkyní, to vše a ještě možná mnohem víc.
S Neilem Gaimanem jsem se zatím potkala jen jako se spoluautorem Dobrých znamení (ta mě nadchla) a autorem Koralíny a Hvězdného prachu. Tentokrát setkání nevyšlo.
Nemyslím, že by to vězelo v nedostatku mé představivosti, ba možná spíš naopak.
Neupírám knížce níže obdivovanou a vyzdvihovanou křehkost, zasněnost, pohádkovou tajemnost, taky jsem ji místy nalezla.. Ale pro mě byla ta ...kapka hororu a nadpřirozena... z komentáře uživatele DvěTéčka, velikosti oceánu, s nadsázkou řečeno. Prostě neoblibuju horory a váhám... spletitými cestami děje putovat někam, kde vlastně ani nechci být... - což jsem si vypůjčila z komentáře, který napsala laura.
A jakkoliv nepolemizuju nijak ani s tím ostatním, co právě laura tak výstižně ve svém komentáři pojmenovává, z duše mi mluví taky hned první z řady postřehů ze stejně skvělého příspěvku uživatele HerrPilot.
Zkrátka – tenhle nezpochybnitelně výtečný vypravěč mě napříště asi mine. A to jako jedinečný tvůrce atmosféry, kterou vytváří pomocí prostředků pro mě za hranou.
Mystické, hrůzné, tajemné, .. a přesto nesmírně křehké a jemné, v zvláštní kombinaci. Dokonalé Gaimanovo vypravěčství. Zasněné až po uši... Je to v tom nedořečenost, hloubka ,opravdovost ... Chlapec, který se octne ve špatném čase na špatném místě a smete ho kolotoč děsivých událostí, které ho budou chtít polapit a vzít sebou...I v té špatné chvíli má ale z pekla štěstí. Potkává Letie. A ta svá slova myslí vážně. Mistrný překlad, úžasný jazyk. Podáno v retrospektivě asi padesátiletého muže, který se vrací k dětskému traumatu. Rozhodně ne kniha pro děti, i když by ilustrace tomu mohly napovídat. Za mě doporučuji, pokud hledáte něco zvláštního, co se vás dotkne velkou silou zevnitř.
(SPOILER)
První slovo, které mě po dočtení napadlo, bylo "nádhera". Gaimanova představivost je až neskutečná.
Děj se popisuje hodně těžce. Bylo to celé takové snové a temné. Celou dobu se vlastně ani nedozvíme, jak se jmenuje hlavní vypravěč, sedmiletý chlapec, který má neobvyklé sousedky. Spřátelí se s o něco starší Lettie, která společně s matkou a babičkou oplývají zvláštními schopnostmi. Ony totiž nepochází z tohoto světa. Otázka, odkud tedy jsou a co jsou vůbec zač, zůstane nezodpovězena a je jen na naší fantazii, jak s tímto naložíme. V ději se objevují hororové prvky ve chvíli, kdy malý vypravěč musí čelit dalším bytostem z jiných světů. Konec je takový hořko sladký, kdy si čtenář uvědomí, kolik toho ztrácíme pouze tím, že jsme se z dětí stali dospělými.
Mé vydání je doplněno krásnými a zároveň temnými ilustracemi, které celý děj dokonale dokreslují.
Knihu jsem si zamilovala a určitě se k ní zase vrátím.
Intimní, snový a trochu hororový román, ve kterém je pěkně zachycena vnímavá a všemu otevřená duše dítěte v kontrastu s přízemním a poněkud limitovaným světem dospělých.
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti dětství horory městská (urban) fantasy příšery, monstra Locus Poll Award (ocenění) fantasy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Opět skvělý Gaiman. Úplně mě to nedostalo tak jako jeho jiné knihy, ale i tak to bylo skvělé. Těším se na další jeho knihu.