Oceán na konci uličky
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172347/bmid_ocean-na-konci-ulick-172347.jpg
4
1152
1152
Svoje dětství si pamatuji živě… Věděl jsem strašlivé věci. Ale věděl jsem, že se rodiče nesmí dozvědět, že o nich vím. Vyděsilo by je to. Pro našeho vypravěče to všechno začalo před čtyřiceti lety, když byl sedmiletý chlapec. Tehdy ukradl podnájemník jeho rodičům auto a spáchal v něm sebevraždu, čímž probudil prastaré síly, které je lépe nechat na pokoji. Temné bytosti z míst za hranicemi reality se díky fatální chybě ocitly na svobodě, a když zlo proniklo až do chlapcovy rodiny, zjistil, že bude muset udělat všechno, co je v jeho silách, aby vůbec zůstal naživu. Jeho jedinou nadějí byly tři ženy, které žily na farmě na konci jejich uličky. Nejmladší z nich, Lettie, tvrdila, že jejich rybníček je oceán, přes který sem připluly za staré země. Její maminka říkala, že si to Lettie nepamatuje správně, protože to bylo dávno, a stará země se stejně potopila. A Lettiina babička tvrdila, že se mýlí obě, protože si starou zemi nemohou pomatovat. Taky říkala, že skutečná stará země se nepotopila, ale vybuchla.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2013 , PolarisOriginální název:
The Ocean at the End of the Lane, 2013
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka popírá všechny fyzikální a vlastně úplně všechny zákony. Abyste si ji užili musíte připustit, že nebe je zelené a tráva modrá, že louže je oceán, že protony jsou malí lidičkové, že chodíte po nebi a fialové slunce na vás svítí z trávy. Ano, takhle divný ten příběh je. Zdá se to nepředstavitelné, ale takové to je. Nejlepší a dokonalé.
Neil Gaiman bude asi génius, jak to tak vidím. Jelikož to byla první knížka, kterou jsem četla, rovnou jsem si v knihovně půjčila Nikdykde, které je taky proslavené, už se na něj velmi těším. Snad bude taky tak .. velkolepé.
Opravdu! Oceán na konci uličky je tak moc divný až je strašně krásný. - Doporučuji.
neskutecne kratounka kniha,.. nebo jak je to s tim casem? a taky jsem se bala a to uz jsem velka holka :) doporucuji.
Nevím, jak to pan Gaiman dělá, ale opět vytvořil příběh, který je nenápadně nápaditý a nevtíravě vtíravý a jednoduchostí příběhu čtenáři nedá vydechnout. Těším se na další...
Další úžasný počin tohoto autora. Miluju jeho fantazii a styl. Nezklamal.
Teprve druhá kniha od Gaimana, co jsem četla a byla jsem z ní nějaká celá zmatená, ale přitom se mi ta kniha moc líbila :-) mimochodem o vytahování červa se mi i zdálo :-D
Opět parádní příběh který mi nejvíc připomínal Koralinu. Příběh viděný očima dítěte je plný Gaimanovské magiky a fantasie.Na konci si lze snad jen smutně povzdechnout že je tak krátký.
Dokonalé, dokonalé a ještě jednou dokonalé! Po Hvězdném prachu asi nejlepší, co jsem od Neila četl - mam takovéhle ,,pohádky\" moc rád;)
Ze začátku jsem měl dojem, že čtu oddychový příběh pro děti, ale pak jsem si uvědomil, že bych jako dítě tenhle příběh vnímal jako větší horor, než jsou knihy o upírech, vlkodlacích či řeznících všeho druhu. Potom jsem najednou zjistil, že jsem Gaimanovou bránou vstoupil do jiného světa, kde je jedno, jestli to je příběh pro děti, nebo pro dospělé. Gaiman je skvělý vypravěč a velice věrohodně a uvěřitelně líčí myšlenkový svět sedmiletého dítěte. Možná že určité vzpomínky máme společné, jen je zapomínáme, pokud se zrovna neocitneme u rybníčku, který je oceánem, a nehovoříme aspoň s jednou ženou z Hempstockovic farmy. A pak se závoj na chvilku poodhrne (třeba pomocí příběhu Neila Gaimana) a my vnímáme realitu úplně jinak.
90 %
Jednoznačně skvělá kniha. Přiznám, že mám strašně rád příběhy, kdy postava vzpomíná na dětství. A tady to bylo podtrženo tou kouzelnou magickou reálií. Gaiman dokázal vskutku mistrně navodit až hororovou atmosféru, a to pouze popisem dětském strachu, který je dle slov mistra hrůzy S. King, ten jediný pravý strach. Doporučuji :-)
Nedosahuje až k výšinám Nikdykde či Amrických bohů, ale po dlouhém zvažování prostě musím dát pět hvězd - tedy abych byla spravedlivá, je to spíš 4 a půl. Vcelku krátký příběh (taky měl být původně jen povídkou), ale napěchovaný gaimanovskou fantazií, krásnými obrazy, které mi před očima letěly v podobě animovaného filmu. Některé motivy byly podobné jiným jeho příběhům, ale vůbec to nevadilo. Byla to v podstatě taková jednohubka, která mě ale opět sebrala a dala mi opět pocít, že jsem Gaimanovou téměř nekritickou obdivovatelkou. A vím i proč, on umí tak vtáhnout čtenáře do děje, že příběh spoluprožívám. Z úzkosti hrdiny je mi také úzko, až mám hruď sevřenou, čeho se oni bojí, z toho mám také reálný strach. Když si kluk vleze do horké vany s hrníčkem horké polévky, také mi bylo příjemně teplo, když jí "rajče toho druhu, co skutečně nějak chutná", musela jsem si dát rajče s ním. To všechno na Gaimanových příbězích miluju, že je spoluprožívám a z hlavy se jen tak nevykouří.
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti dětství horory městská (urban) fantasy příšery, monstra Locus Poll Award (ocenění) fantasy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2007 | Koralina |
Úžasná kniha. Nakoniec ako všetky jeho diela. Chcem žiť na farme a mať za ňou rybník. Alebo niečo väčšie...