Ocelová krysa rukuje
Harry Harrison
Ocelová krysa série
< 7. díl >
To tedy ano. Toto byl opravdu ten nejbeznadějnější z beznadějných okamžiků, které jsem kdy zažil. A to prosím v životě, který byl, bohužel, na beznadějné okamžiky celkem bohatý. A to myslím vážně. Teď tady stál ten krvelačný generál, šklebil se na mě a prstem hladil tenoučký kohoutek zbraně. Za ním stáli jeho pupkatí střelci a prohlíželi si mě skrz zaměřovače kulometů. A odzbrojené zbytky mé armády byly všude kolem vyháněny ze skrýší a naháněny doprostřed náměstí, aby je mohli snáz postřílet. Situací beznadějnějších než tato už asi mnoho nebude.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , MustangOriginální název:
The Stainless Steel Rat Gets Drafted, 1987
více info...
Přidat komentář
Poslední kniha autora o Ocelové kryse, byť se jedná o druhý díl prequelu. Jimmy di Grizz se hodlá pomstít generálu Zennorovi za smrt Střelce a tak narukuje do jeho armády, aby se k němu dostal blíž. První polovina knihy má spád i vtip předchozího dílu, pak se ale dostaví nuda - autor, který je znám třaskovostí svých textů, kde chudák logika je těžce zašlapávaná do země, by se neměl pouštět do filozofování na téma ideální společnosti. Závěr knihy pak už má blízko k obyčejné slátanině.
Příběh z mladých let Jima diGrize, který se snaží dostat ze všech problémů a pomstít smrt svého jediného přítele a učitele Střelce.
Autorovy další knížky
1995 | Na západ od ráje |
2001 | Kladivo a kříž |
1991 | Druhá planeta smrti |
1995 | Ocelová krysa |
1999 | Zima v ráji |
Ocelová krysa rukuje navazuje přesně tam, kde skončilo předchozí dobrodružství mladého Jima diGrize. Jim hoří touhou po odplatě, a aby se jí přiblížil, musí narukovat do invazního sboru z Nevenkebly. Bohužel ani tentokrát se nepodařilo udržet kvalitativní úroveň předchůdce, a tak je tu opět propad, projevující se v jakési ustrnulosti a sterilitě děje. Vyprávění chybí spád a zápletka zůstává minulosti hodně dlužna. Když už se přinatrefí nějaká akce, je to spíš žonglovaná s vyfouklými míčky než pecka na solar. Patrný je také postupující odklon od vysokých dávek humoru, jimiž se vyznačovaly předchozí knihy s ocelovou krysou ve znaku. Nahradila je poněkud suchopárnější a odtažitější, ale o to sžíravější, satira lidského chování, v tomto případě se do autorského hledáčku dostaly armádní stereotypy a vojenské myšlení. Na jednu stranu to vítám, neboť ubylo bláznivé bizarnosti, ovšem při druhém pohledu toho zase lituji z důvodu, že substituce není dostatečně relevantní. Série mi tak trochu připomíná houpačku, chvíli nahoře, chvíli dole. S rekrutem Jimem to na velké jásání nebylo.