Ocelová krysa zpívá blues

25.03.2019

Dobrodružství mladého Jima diGrize pokračují. Tentokrát se vydává hledat artefakt mimozemského původu na sociální odkladiště nepřizpůsobivých jedinců a vyvrhelů, vězeňskou planetu Liokukae. Harrison v tomto pokračování už zcela opustil linii parodické grotesky a vydal se cestou vážně míněného a psychologicky zatěžkaného příběhu. Ocelová krysa zpívá blues je tak o mnoho drsnější a syrovější kniha než kterýkoli z jejích předchůdců v sérii. Autorova ostrovtipnost se objevuje už jen sporadicky, nejvíce pak v hudebních textech, které na Liokukae produkují Jim a spol. Ke své škodě tím Jimovy eskapády mnoho nezískaly. Dějová linka se tak trochu šmodrchá odnikud nikam a opět ústí v nemastné neslané finále. Vlastně až po dočtení knihy jsem si uvědomil, že jsem po celou dobu nenarazil na jedinou scénu, která by mě strhla či výrazněji zaujala. Projel jsem celým vyprávěním jako nůž máslem a ani jedinkrát se mi nerozbušilo srdce. Dost možná se mi bluesman Jim líbí víc než Jim coby rekrut, ale na postup do Top Ten to nestačí.

14.02.2015

Jimmy je tentokrát přinucen okolnostmi založit kapelu a přemístit se na planetu Liokukae, kde jsou internováni nebezpeční zločinci. A je jasné, že planeta zločinců a obyvatel, kteří se stihli na této půdě narodit, nebude mít zcela standardní prostředí. Naopak kniha je typicky standardně-jednocho-odpočinková četba. 51%.