Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech
Stanislav Komárek
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/147978/bmid_ochlupeni-blizni-x8c-147978.jpg
5
37
37
Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, domestikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování lidí a další jednotlivé facie vztahu člověk–zvíře. Jsou zvířata divé bestie, ochlupení bližní či bezduché automaty? 2. vydání... celý text
Přidat komentář
Kniha splnila očekávání i účel. Jedná se o soubor kapitol, ve kterých se autor dotýká různorodých témat: zvířata a archetypy - zvířata a jejich místo v rozličných náboženských hnutí - symbolika krve a masa v různých kulturách - zvířata a Třetí říše - domestikace zvířat (nebo spíš: kdo koho si vlastně ochočil?) + některé zajímavosti ohledně např. našich mazlíčků v porovnání s jejich divokými formami - vzájemné souvislosti přístupu ke zvířatům a dané kultury - stručné načrtnutí tématu zoofilie a sadomasochismu - zoologické zahrady a další...
Knížka splnila účel i očekávání, dotýká se rozličných témat a některé informace mě celkem dostaly (třeba proč vlastně mňoukají kočky...).
Jenom je pravda, jak už bylo napsáno, že autor používá hodně závorek: prakticky na každé stránce lze nějakou najít a někdy jsou tyto závorky celkem dlouhé.
Ale za nápad, téma a informace určitě palec nahoru.
Páni! 100/100. Nebo raději 101/100.
Přesně tuhle knihu jsem potřebovala – a přesně jsem po ní jsem vědomě či nevědomky toužila. Dala mi jistě víc než semestrální kurz antrozoologie na universitě i než moje vlastní úvahy nad předmětnými tématy (hranice mezi lidstvím a „zvířectvím“, vliv kulturních paradigmat na biologii, zvíře ve vztahu k morálce nebo svobodné vůli, ...).
Jelikož můj otec, milovník Stanislava Komárka, nechal jeho svazky válet po domě, otevřela jsem Ochlupené bližní ze zvědavosti. Náhodou zrovna na stránce, kde autor referuje o vegetariánství, a jelikož jsem sama vegetarián, začetla jsem se. Dokonce tak hluboce, že jsem pokračovala v četbě od půlky knihy do konce a teprve pak jsem se vrátila na začátek.
Málokdy jsem zažila tolik aha-efektů, tolik samomluvných prohlášení („geniální!“, „překvapivé, ale logické“, „ano, to... dává smysl“). Tak například když autor vidí v darwinovské koncepci konkurence odraz viktoriánské doby a v teorii sobeckého genu zase odraz individualismu a společnosti založené na informacích. Nebo když spatřuje v usmrcování vánočního kapra a smrčku residuální oběť po čas slunovratu.
Těžko říci, co se mi líbilo nejvíc. Neotřelé nápady, svědčící o pozoruhodné bezpředsudečnosti (pasáž o dr. Mengelem)? Vegetativně bujivá hravost jazyka - v lexiku i v morfologii? Empatický vztah ke zvířatům včetně bezobratlých, plný respektu a vědecké neortodoxie, ba herese? (Moucha sedající na člověkův nos z rozpustilé škodolibosti.)
Jediné, nač jsem si musela zvykat, byla přemíra závorek a minimální dělení na odstavce. Obojí ztěžovalo čitelnost. Ovšem ne tak, abych nedala 101 bodů ze 100.
Víc takových knih. Více světla.
„Zpráva o eventuálním zanechání konzumace masa působí na přátele a známé srovnatelně, jako by působila řekněme zvěst o konverzi k islámu, vstupu do kláštera či neočekávanému sňatku.“
Ochlupení bližní je samozřejmě o zvířatech. O tom, jaký k nim máme vztah a jak se tento vztah v průběhu staletí a tisíciletí mění. Bohužel se moc nezdá, že k lepšímu. Rozhodně knížku doporučuju všem, kdo se o vztah člověka a zvířete zajímá.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Česko na křižovatce |
| 2020 |  Doba koronavirová |
| 2012 | Intelektuál ve veřejném prostoru |
| 2011 | Hlavou zeď 2011 |
| 2012 | Muž jako evoluční inovace? |
V knihe sa vyskytujú laické brepty typu "Hitler a Himmler boli vegetariáni" (akoby to malo nejaký význam, keby to bola pravda), alebo také, že ochrana zvierat je vraj vecou antropocentrizmu (čo je podľa mňa presný opak, pritom paradoxom je, že očividne autorovi prekáža fakt, že potraty sú v európskych krajinách povolené, zatiaľ čo ničiť vajíčka jedincov chráneného druhu je nepovolené, pričom toto za zavrhnutiahodný antropocentrizmus nepovažuje). Ďalej píše: "Je smutnou pravdou, že nejmilitantnější ochránci zvířat bývají přes chvályhodnost svých cílů často osoby s narušeným vztahem k vlastnímu druhu, což je příznak vždy alarmující." pričom nenapíše, že prečo je to podľa neho alarmující, čiže si vlastne len prečítame jeho názor bez akéhokoľvek vysvetlenia, nad ktorým by sme sa mohli zamyslieť. Pre mňa ako človeka, čo odmieta druhový šovinizmus (speciesizmus) nie je nijakým spôsobom tento narušený vzťah alarmujúci, vzhľadom aj na fakty popísané samotným autorom v tejto knihe.
Ok, dosť kritiky, knihe dávam napriek týmto nezhodám 4* z 5. Zaujalo ma všetko z oblastí historického vzťahu človek/zviera, napr z oblastí súčasnej Indie, starého Egypta, domorodej Ameriky (tu budú fanúšikovia zromantizovaných predstáv o "prírodných ľuďoch" sklamaní), či napr európskeho stredoveku. Rozoberajú sa aj témy ako domestikácia. Najzaujímavejšia pre mňa bola 4. kapitola (Oběť a oběd) a 7. kapitola (Ochrana zvířat). Podobná kniha: Věčná Treblinka (Charles Patterson).