Odkladiště náručí
Iva Tajovská
Ve své páté knize autorka vypráví příběh o zneužití lidské důvěry a lásky, o tom, co znamená setkání s někým, kdo bezskrupulózně a cíleně využívá citů toho druhého k vlastnímu obohacení. Absolventka vysoké školy a úspěšný manažer se seznámí na internetové seznamce. Společně budují nový domek, cestují po světě a plánují si budoucnost. Romantická láska, kterou zažívají tisíce jiných párů, začne brzy dostávat povážlivé trhliny, ovšem jiného druhu, než s jakými se potýká většina zamilovaných. Vyústění je trpké: naprosté okradení jednoho z partnerů, následné ponížení a zoufalství, pád do dluhů, ztráta životních perspektiv a marná snaha dovolat se v dnešní společnosti aspoň zdání spravedlnosti. Dramatický příběh, jehož předlohou byly skutečné události, autorka rozehrává ve více vrstvách, všímá si nejen oběti, ale i vnitřního světa pachatele, snaží se vysvětlit a porozumět negativním a nízkým lidským pohnutkám. Věnuje se i tomu, zda se v někom takovém může probudit svědomí a zda je možná jeho náprava. Přes všechnu bezútěšnost a zklamání knížka nevyznívá pesimisticky. Člověk vždy nachází sílu, aby se s těžkou životní situací vyrovnal a pokračoval na své cestě dál.... celý text
Přidat komentář
Mně se kniha moc líbila,přečtena na jeden zátah,taková pohodovka,i když ve skutečnosti to taková pohoda určitě nebyla
Rychlovka na odpoledne. Poněkud mi vadilo, že po pár stránkách je jasné, o co jde. tak jasně, že se i dnes najdou holky, které naletí, ale že by jich byly takové stohy a viník se stále vyhýbal spravedlnosti? Líbila se mi pasáž, která pojednává o Haně. Smysl konce knihy mi jaksi uniká.
Tak to byla hrozna nuda. Kdo da v roce 2013 hlavni postave jmeno Jarmil?? Zacatek byl zajimavy, ale jakmile se vse na psychopata provalilo, uz jsem se tesila na konec. Ty holky byly hrozny chudinky, nechat se hned zlanarit k pujckam bez mrknuti oka. No, lituji precteni.
Paní Tajovská mě celkem zaujala svojí knihou Podlaha z trávy, strop z hvězd, tak jsem sáhla po její další knize..... věděla jsem, o čem bude, ale chtěla jsem sama posoudit tak špatné hodnocení.. .. každý den není posvícení a Odkladiště náručí jsem dočetla jen silou vůle, ovšem je spravedlivé říct, že to nebylo špatným stylem psaní, literární nedostatečností a použitým jazykem, ale vyloženě a pouze chováním postav, ty mě neskutečně iritovaly, nejradši bych jim nafackovala, aby se probraly !!! na takovouhle blbost je třeba mít fakt silné nervy , nicméně knihu hodnotím průměrně... doporučuji přečíst hlavně naivním a důvěřivým lidem, aby se dostali zpět na zem, do reality současného života...
Četlo se to dobře, ale ty náhlé zvraty v chování hl. hrdiny mi neseděly. I konec byl nějaký unáhlený.
Autorka nezvládla pohled mladé ženy, kterou je příběh vyprávěn. Měla jsem pocit, že hlavní postavě je přes padesát nikoli pod třicet. Z knihy je až příliš cítit nepříjemná frustrace. Jak jen někdo může jednu z hlavních postav knihy pojmenovat Jarmil?!
příběh je to smutný...dovolání spravedlnosti nikde..něco podobného jsem zažila..ten "zmetek" a podvodník, kterého jsem poznala já, je dokonce zaregistrovaný kromě různých seznamek i tady na databázi
Štítky knihy
české rományAutorovy další knížky
2018 | Odpusť, že jsem se vrátil |
2019 | Hořící nebe |
2016 | Podlaha z trávy, strop z hvězd |
2007 | Matky matek |
2021 | Než se rozdělíme |
,,Nemá nic. Jen tu minulost, která mu stále šlape na paty, a co hůř, která ho už předhání."
Příběh podvodníka a jeho obětí. A zvláštní. Na konci knihy mi oběti byly hodně nesympatické, slepice opeřené. Půjčovaly mu samy.
Každý zločin má svou příčinu i následek. A má zločinec právo na druhou šanci?
A kdo jiný než rodina by měl pomoci?
Ale co s tím, když téměř každá vzpomínka vyvolává pocit úzkosti, zmatku nebo chladu, ale i podivného stesku?
Je možné odpustit?
Co je to vlastně odpuštění? Uzavření dveří? Nadechnutí?
Z mého pohledu příběh tolika otázek a prakticky žádné odpovědi. Rozhodně ale dobře napsaný. Přečetla jsem během jedné noci.
P.S.: Je to příběh o naději, ovšem konec trochu zvláštní.