Odvrácená tvář lásky
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531526/bmid_odvracena-tvar-lasky-65c217d520078.png
4
2956
2956
NEPTEJ SE NA MINULOST A NEPOČÍTEJ S BUDOUCNOSTÍ... DVĚ JASNĚ DANÁ PRAVIDLA. JAK DLOUHO ALE MŮŽOU FUNGOVAT V LÁSCE? Když se vysokoškolačka Tate Collinsová na čas přestěhuje ke svému staršímu bratrovi a seznámí se s jeho kamarádem, pilotem Milesem Archerem, není to rozhodně láska na první pohled. Není to dokonce ani přátelství, jen vzájemná prudká a neovladatelná touha. Miles kupodivu váhá déle než Tate, ale nakonec i on potlačí svoje zábrany. Už po prvním milování je zřejmé, že fyzicky si oba dokonale vyhovují. Oboustranná domluva zní jasně: on o lásku nestojí, ona na ni nemá čas, takže zůstanou jen u sexu. Jenže Tate brzy zjišťuje, že chce se záhadným, uzavřeným a posmutnělým Milesem prožít mnohem víc... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno:
2023
,
Témbr
Originální název:
Ugly Love, 2014
Interpreti: Zuzana Ščerbová , Petra Bučková , Viktor Dvořák
více info...
Přidat komentář
Po téhle knize jsem sáhla, protože mě zajímalo, proč je tak oblíbená. Příběh se mi vcelku líbil až na to, že není podle mého názoru úplně reálný. Kniha byla čtivá a líbilo se mi, že člověk vlastně netušil, jak to celé skončí. Což u mnoha románů pro ženy člověk ví už od začátku. Za mě fajn kniha, ale není podle mě zas tak skvělá, aby obsadila místo v mé knihovně.
Colleen je srdcovka. Miluju její knihy a tahle nebyla výjimkou. Zdá se mi malinko overrated, ale přesto je vážně super a bolestivá. Miles a Rachel mě moc boleli, tekli slzy (ne že ne), ale konec byl moc krásný. Tate byla vtipná a sympatická. No mužů jen doporučit.
Kniha se četla dobře, byla sice předvídatelná ,plná sexuálních scén a dopadla přesně tak jak jsem čekala. Alespoň, že tam bylo nějaké tajemství. Pravda, nebo lež byla určitě lepší.
Knihu jsem dočetla jen proto, že jsem chtěla vědět, jak příběh dopadne.
Jinak příliš mnoho sténání. Za mě 2/5. Pravda, nebo lež, byla mnohem čtivější.
(SPOILER) Dávám 2* za čtivost a celkem fajn téma, které bylo ale na můj vkus podané velmi omezeně a povrchově, což je škoda. Dle hodnocení jsem čekala něco hlubšího, temnějšího. Ve výsledku jsem dostala jen další obrovské klišé zřejmě jen pro dospívající. Postavy mi přišly neskutečně prázdné, plytké, bez emoční. Nevěřila jsem jim... vlastně nic. Kdo zažil podobnou situaci jako Tate, moc dobře ví, že takto to většinou opravdu nekončí. Naopak si to ve výsledku vyžádá hodně bolavé srdíčko, probrečené noci a spoustu čokolády.
Prostě nádhera! Pro mě už známý motiv z pár knih i filmů- žádná láska, jen sex- ale kniha má neuvěřitelnou hloubku, autorka píše vytříbeným stylem, děj ubýhá a hltáte každé slovo. Takže doporučuji!
Paní Hooverová si umí vybrat silné téma, ale zrovna u této knížky to bylo moc obalené zbytečnou omáčkou. Moc sexu, moc sténání, moc tvrdého přirážení. Pro dospívající slečny zřejmě super, ale já už jsem asi stará vydra, že jsem ty milostné scény ani nečetla. Dočetla jsem to, protože mě zajímalo jak to dopadne s Rachel a to jsem vlastně nakonec taky nějak tušila.
Páni! Vždycky, když dočtu nějakou knihu od CoHo jsem rozložená na molekuly (jedinou výjimkou je Pravda nebo lež, ta se nepovedla). Ona ty emoce tak strašně dobře umí! Byla to zase jízda.
Velmi silný příběh. Autorka dokázala popsat Milesovi pocity velmi přesvědčivě, že jsem tu jeho bolest cítila, ba to musel být jen zlomek. Jelikož je svět tak velký a zároveň tak malý, pevně věřím, že to co se hlavnímu hrdinovi stalo, se stalo dalším lidem. A doufám, že všichni dokázali znovu najít ty krásné chvíle, které vynahrazují celou odvrácenou tvář lásky. :)
Knihu som citala a nie raz, niekomu sadne niekomu nie, mne sadla aj ked nie tak ako Mozna nekdy ktora je moja srdcovka
Moc vlastně nevím, jak tuhle knihu hodnotit. Postavy mě příliš nezajímaly, nezaujaly, ale bylo mi to jedno. Nezajímal mě dostatečně ani tak vývoj jejich vztahu, jako spíš proč se sbližují tak pomalu.
Nešlo mi o děj, nešlo mi o zápletku, ani o rozuzlení. Ne. Tady nic z toho nebylo to hlavní. Tím důležitým tu byly pocity.
I když se mi příběh vlastně líbil a postavám jsem přála všechno dobré, nebylo to pro mě to nejdůležitější.
Pro každou knihu je těžké ve mě vzbudit nějaké silnější emoce. Dokázat mě rozbrečet je téměř nemožné. Ale tahle to dokázala.
Rozhodně se na tom dost podílel styl, jakým to bylo napsaný. Střídaly se kapitoly z pohledu Tate z přítomnosti a z pohledu Milese z minulosti. S tím, že ta část z minulosti byla psaná tak nějak poeticky. Prakticky bez děje, jen tam Miles popisoval své pocity. A popisoval je nádherně.
A ten konec? Ten mě rozložil. Myslím hlavně ten z minulosti, ten přitomnej bych klidně trochu změnila (kdo mě zná, tak asi tuší proč).
Pořád moc nechápu jak se mi mohla tak šíleně moc líbit kniha, ve které jsem si neoblíbila snad žádnou postavu, ani mě neuchvátil děj. Nechápu. Ale to, jak je to napsaný… už kvůli tomu to stojí za to číst.
Dostala jsem přesně to, co jsem od takové knihy očekávala. Přestože autorka zahrnula do příběhu určité tajemství z Milesovi minulosti, které nutí čtenáře knihu dočíst, s druhou třetinou jsem se už začala nudit a četbu prokládala kriminálkou "Mizející dívky", jenž tuto rudolící knihovnu zcela pohřbila. Poslední třetinu už dočítat nebudu. Věřím však, že young adult, stejně tak má náctiletá dcera, je takovou četbou nadšená :-)
* S odstupem času musím přiznat, že pokud bych tuto knihu četla v originále, možná bych přehodnotila svůj celkový dojem. Soudím tak v návaznosti na přečtenou knihu November 9, která byla v angličtině úžasná. A další knihy od Colleen Hoover budu číst už jen v AJ.
Upřímně, asi mi bude chvíli trvat než tuhle knížku rozdýchám, protože v ní vidím až moc věcí, které se mi sami stali, či se dotkli. Colleen dokáže napsat krásný, dojemný příběh, který Vás chytí za srdce, že se nedokážete od něj jen tak odpoutat.
"Láska není vždycky hezká věc. Někdy strávíte všechen svůj čas nadějí, že se něco změní. Že to bude lepší. A než se vzpamatujete, jste zase na startovní čáře, a někde cestou jste ztratila srdce."
"Myslím, že když muž jednou pozná odvrácenou tvář lásky, už ji nikdy nechce spatřit znova."
Opět krásná kniha ,nevim jak to autorka dělá,ale už třetí kniha od ní a jsem vždy vtazena do příběhu,plná emocí. Děsně to s hlavními postavami prožívám
Další nádherná knížka této autorky, Coleen Hoover se stává mojí hodně oblíbenou autorkou. Příběh o Tate a Milesovi mě moc bavil, bylo to silné a krásné.
moje milovaná Colleen, ještě žádná její kniha me nezklamala a tahle me hrozne moc nadchla. Příběh Tate a Milese je dokonaly. Miles je nejlepší kámoš bratra Tate. nepotkají se zrovna v nejvhodnější chvíli a jejich začátek není nejlepší, nakonec ale společně zvládnou všechna traumata z minulosti a skončí to nejlépe jak muže, presto si ale u knihy s největší pravděpodobnosti zabrečíte ale taky zasmějete. Obalka je opět skvěle, jakmile ji pochopite z deje knihy budete ji milovat tak jako ja miluju tuhle knihu.
Cooleen Hoover je a bude jednou z mých nejoblíbenějších autorek. Tato kniha to zas a opět potvrdila...
Když jdete číst některou z jejich knih, musíte do toho jít s tím, že to není jen tak oddechovka a romantika, ale má to hlubší význam, což zase mělo... Krásně napsané, čtivé a zase plně něco jiného než třeba Námi to končí...
Opravdu silný příběh, který chytí za srdce
SPOILER:
Postavu Kapitána jsem si okamžitě zamilovala a když vyšlo najevo, že Milese zná celý život, pobavilo mě to.
Celou dobu jsem si říkala, proč na obálku dala proboha vodu... Už vím, brečím, ufff....
(SPOILER)
Další nádherný příběh od Colleen Hoover, napínavý a velmi citlivé téma. Smrt dítěte.
"Když život dává citróny, udělejte si z nich limonádu."
Štítky knihy
sex láska smrt americká literatura romantika milostné vztahy prostředí školy, studentské prostředí milostná korespondence pro dospívající mládež (young adult) vyrovnání se s minulostí pilotiAutorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Sice nejsem moc na to, dělat si žebříčky nejlepších knih, které jsem během roku přečetla, ale s klidem vám můžu říct, že tahle se rozhodně řadí mezi ty nejlepší kousky, co jsem četla vůbec. Byla totiž naprosto DOKONALÁ. Četla se opravdu sama, neskutečně se mi líbily kapitoly z pohledu Tate i Milese. Oba jsem si je zamilovala, dokonce mě bavily i vedlejší postavy, jakou byl třeba vlezlý Dillon. Autorka zkrátka umí vykreslit charaktery postav tak, že i když v tom příběhu nemusejí sehrát velkou roli, vy k nim stejně musíte zaujmout nějaký postoj. Po většinu času, co jsem četla, jsem se taky cítila, jako bych právě jednou z postav byla, natolik jsem s hlavními hrdiny všechno prožívala. Milesovo tajemství z minulosti jsem neodhadla a spadla mi po jeho odhalení brada. Naprosto jsem se do něj vžila. A jako bonus vám řeknu, že jsem u žádné knížky nikdy nebrečela tak, jako u téhle. Časté přívaly slz mi dokonce znemožňovaly pokračovat ve čtení. Konec byl naprosto boží a dojal mě.