Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489603/bmid_okamziky-stesti-ajE-489603.jpg
4
4859
4859
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Nedočteno. Začala jsem příběhem Veroniky a po cca 90 stranách jsem to znechuceně odložila. Bylo to moc sluníčkové, moc limonádové, povrchní, málo uvěřitelné. Pak jsem to zkusila ještě z druhého konce, ale po 40 stránkách Jáchyma jsem usoudila, že můj čas je příliš vzácný na to, abych jím plýtvala na knihu, která mě nebaví, ba přímo štve. Nesedl mi jazyk, nesedl mi děj a nezachránil to ani neobvyklý nápad se čtením z obou stran. Druhá, ale pravděpodobně poslední kniha, kterou jsem od Hartla četla.
Začala jsem Veronikou, chytla mě od první chvíle a už nepustila. Její vyprávění mě asi bavilo maličko víc.
Skvělá knížka, ke které se pravděpodobně po čase znovu vrátím.
Oddechovka. Kniha, ve které se toho děje hodně, ale velmi povrchně. Ačkoli se mi zdála kniha ze dvou stran, ze dvou úhlů pohledů zajímavý nápad, v reálu tato kniha z tohoto pojetí moc nevytěžila. Asi by to byla dobrá předloha pro nekonečný televizní seriál. Ale pro náročnějšího čtenáře to není.
Jelikož jsem si půjčila z knihovny a kniha se díky polepu z knihovny tvářila, že má jen jeden začátek, začala jsem číst tu mužskou část. Že jde číst i z druhé strany jsem zjistila až po nějaké době. Je to má druhá kniha od Hartla, stejně jako v té první jsem přeskakovala líčení fantasmagorických snů a děti se mi zdály opět na svůj věk přechytralé. Jinak počtení dobré, dávám 4 hvězdy.
Když jsem poprvé uviděl přebal knihy, moc to ve mne nenavodilo touhu se do ní zrovna pustit. Ale brzy po začátku, po hodně překvapivé události, jsem pochopil, že příběh samotný se od přebalu bude přece jen lišit víc, než se na první pohled zdá. A tak jsem se do knihy začetl a ani jsem se nenadál a byl jsem uprostřed a bylo po všem. A musím přiznat, že se kniha četla moc dobře, i když z mého pohledu mi přece jen přišel příběh Jáchyma čtivější, protože neobsahoval až tolik citových problémů a celkově mi jeho vyprávění přišlo zajímavější. Bál jsem se také, že prolínání příběhů bude vždycky velká nápověda do toho druhého a tím se následně stane méně atraktivní. Ale musím uznat, že si s tím autor poradil nad očekávání dobře, takže i v tomhle směru spokojenost a kniha se tak stala příjemným překvapením.
Patrik Hartl jako člověk je mi velmi sympatický, působí na mě naprosto optimistickým dojmem a hýří z něj životní nadšení. Patrik Hartl jako spisovatel - čekala jsem asi víc. Téma nevěra už mě z jeho knih dost nudí a musím souhlasit s dalšími, že vulgarismů je použito určitě víc, než by bylo nutné. Přijde mi, že na tomto stylu pan Hartl staví, což je škoda (určitě tím osloví větší dav lidí, ale myslím si, že má na víc). Koncept vyprávění příběhu z dvou stran mi přišel zajímavý - přečetla jsem prvně Jáchyma, některé pasáže se mi velmi líbily, příběh mě místy překvapoval a celkově bavil. Do Veroniky jsem se pustila bez přestávky a to už mě nudilo. Navíc mám pocit, že spoustu situací popsaných v knize jsem viděla v seriálech / filmech, a to téměř na slovo stejně. Co ve mě zachovalo největší dojem byl ale vztah sourozenců - jak spolu v těžkých chvílích drželi, podporovali se navzájem a byli si oporou po celou dobu.
Mno nevím. Občas mne autor baví, občas už je ho moc. Když jsem si přečetla knihu z jedné strany, přišlo mi, že ta druhá už je vlastně zbytečná - čtenář se dozví jen pár detailů, které ještě nevěděl.
Na druhou stranu si myslím, že vyprávění příběhu z více stran je dobrý nápad, ale provedení nee.
Zároveň u Hartla tak nějak bojuji s takovým jeho přehnaným projevem - až moc přehrává některé postavy, až moc se snaží někdy psát vtipnou řečí, až moc chce pobavit novotvary a sprostotami. Možná prostě jen nesedí mně. Taky vždy při čtení Hartla přemýšlím - to je ve společnosti opravdu tak uvolněná morálka?
Pořád slyším, že Hartl je takový ten lidový spisovatel, co píše o každodenních problémech. Jestli se ale někdo chová jako postavy v této knize, tak ho lituji... jediný problém dnešní doby tedy musí být s kým se vyspat...
Začala jsem číst vyprávěním Jáchyma a super. Veroniky část mi už přišla jako shrnutí, někdy až nepodstatné, nezajímavé a možná dlouhé. Celkový dojem z knihy mám dobrý.
Líbila se mi ze všech nejvíce. Krásné, odpočinkové čtení na dovolenou. Možná zbytečně moc dlouhé, ale jinak dobré.
Zajímavě napsaná kniha,lze číst z obou stran. Pro mě nejlepší kniha od Patrika Hartla.
Kniha mě zaujala, krom toho, že mám ráda Patrika Hartla, svou obálkou - že se dá číst z obou stran. Při čtení druhé půlky to všechno do sebe začne krásně zapadat. Za mě dosud nejlepší počin Patrika Hartla. Čtivé, lehké, odpočinkové.
Trochu jsem se bála, že číst stejný příběh podruhé bude nuda, ale především to není jeden příběh. Jsou to dva příběhy, které se setkávají v klíčových momentech a vzájemně doplňují. Za mě výborný nápad, velmi dobře zpracovaný.
Začala jsem Jáchymem, avšak mám pocit, že Veronika měla větší spád.
Za mě nejlepší knížka od pana Hartla. Líbí se mi pohled z obou stran, to jak do sebe příběh zapadá. Každý ji čte jinak, já ji četla zároveň, jak z pohledu holky tak kluka. Pokaždé kapitole jsem otočila knížku :-) Má to spád, humor, napětí a i pár zajímaých postřehů - kdy je vlastně člověk štastný.
Dávám o hvězdu navíc za skvělý nápad psát knihu ze dvou stran. Originální nápad napsat to ze dvou pohledů, mužského a ženského. Kniha je, podle mě, lehce nadprůměrná. Nic extra zajímavého se tam asi neodehrává, ale opět se čte dobře. Takové ze života, myslím. ( I když někomu tady přišlo, že osud Veroniky je až moc krutý či co, ale to tak bohužel opravdu bývá;)
(Jinak musím dodat, že jsem tady v komentářích pořád četla, jak je autor sympatický a vtipný člověk, tak jsem shlédla díly, kdy byl jako host u J. Krause a musím se všemi souhlasit-p. Hartl má opravdu super smysl pro humor, že mě až překvapuje, že to v knihách není vůbec odražené)
Nedočetl jsem - tedy dočetl Jáchyma asi na stranu 120 a Veroniku na stranu 40. Měl jsem pocit, jako bych jedl cukrovou vatu: je to krásně růžové a voní to, těšíte se, tak si chcete kousnout - a v puse nezůstane nic. Stejně tak s knihou: pořád mě zajímalo, co bude na další stránce, a ono se pořád něco dělo, ale kromě vzrušení, co bude dál, mě to nezasahovalo. Kniha mi připadala velmi povrchní: smrt rodičů, narození dítěte, zamilování, odmilování, cesta do Ameriky - to jsou přece veliké věci, ale nic z toho jak mě, tak i postavy v knize příliš nezasáhlo. Možná kdyby mi bylo patnáct, byl bych nadšenější, ale v mém věku mi přijde škoda času stráveného s takovou knihou...
Kniha je zvláštní v tom, že ji můžete začít číst z jakékoliv strany. Já osobně jsem začala příběhem Veroniky, který mě bavil více než příběh Jáchyma. Myslím ale, že to bylo především z toho důvodu, že už jsem tak nějak věděla co se tam stane, akorát to bylo psané z druhého pohledu. Nicméně to na čtivosti knížky neubírá. Hartl umí psát neuvěřitelně čtivě.
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Po dlouhé době jsem to konečně dočetl. Nejdřív druhou půlku od Veroniky. Pak byla opravdu dlouhá pauza a konečně dotčen i Jáchym. Hodně zapeklitý příběh o životních osudech a situacích. Někdy mi přišlo, že to bylo moc náhod, ale o tom asi právě romány jsou. Jinak odpočinkový a příjemný Hartl, tak jak ho mám rád. Ale předchozí kniha mi seděla víc.