Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489603/bmid_okamziky-stesti-ajE-489603.jpg
4
4859
4859
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Tak sláva, jsem na konci. Tato kniha mi nesedla ani trošku. Nápad, vyprávět stejný příběh znova očima druhého ze sourozenců, nebyl vůbec šťastný. Pan Hartl to zřejmě považoval za originální nápad, ale možná se měl spíš zamyslet nad tím, proč to před ním ještě nikdo neudělal. Kdyby příběh Veroniky s Jáchymem probíhal současně, byla by kniha mnohem lepší. Ani tak by to ovšem nestačilo na top hodnocení. Protože v knize je strašně moc kravin. Víc se mi k této nepovedené knize psát nechce. Audioknihu čtou Josef Prokop, Marcela Šiková. Oba jí čtou velice dobře, ale co je to platné, když obsah stojí za prd.
Souhlasím s většinou recenzentů, že kniha se dobře čte. Také oceňuji nápad napsat příběh viděný 2 osobami, v tomto případě sourozenci. Celkově je to taková oddychovka, ale dost povrchní a málo uvěřitelná. Další knihy pana Hartla už asi číst nepotřebuju.
Nevím proč, ale čekala jsem něco třeskutě vtipného. A ono se nekonalo. Tím nechci říct, že bych byla zklamaná, naopak. Hodně dobře se četlo a líbil se mi nápad zpracovat téma z pohledu obou dvou hlavních hrdinů. Začala jsem Jáchymem a musím říct, že mi dost lezl na nervy. Na mě byl až moc sobecký, žene se za prožitky a vlastně neví, co od života chce. I když těžko říct, co se honí v hlavě klukovi, který přišel na prahui dospělosti o rodiče...
Veroniččin příběh mi byl bližší (asi proto, že jsem taky holka :) ), dokázala jsem se do ní lépe vcítit. Jen mi se mi zdál tak nějak dost stručný. Nesympatická mi byla malá Ája, přišla mi nepřirozená.
Toto byla moje třetí kniha od PH. Velice se mi líbila, i když asi ne tolik jako ty dvě předchozí. Příběh jsem začala číst z pohledu Jáchyma a strašně mě bavil. Z pohledu Veroniky to pak bylo slabší, depresivně-radostné. Těším se na autorovu další knihu, i když souhlasím s názorem, že styl psaní i postavy jsou si dost podobné, a proto je lepší, dát si mezi čtením jeho knih kratší pauzu.
Kniha byla taková oddechovka, dobře se četla, v některých momentech jsem se docela zasmála, ale na 5 hvězdiček to není.
Tato kniha mě bavila půl na půl...Jáchym mě chytl ten příběh se mi četl suprově...Veronika už byla taková hodně slabá....
Nápad zpracovat paralelně příběhy dvou sourozenců není špatný a ani se autor v jednotlivých částech nijak zvlášť neopakuje a některé situace mě pobavily, ALE tahle kniha mě neskutečně vytáčela. Jednak je to celé takové plytké a vztahové propletence si nezadají s nekonečným seriálem, kde má nakonec každý poměr s každým, abychom neměli příliš mnoho postav. Jednak se autor moc neobtěžuje s ověřováním, jak věci reálně fungují - úsměvně na mě třeba působilo, že by sociálka řešila umístění sedmnáctiletého kluka do dětského domova, pokud má dospělou sestru - technicky vzato než by to celé proběhlo, bylo by mu 18 a už by odcházel, nebo doporučení, aby o sebe někdo dvě hodiny DENNĚ pečoval... Děti jsou poněkud přechytralé (předškolačka se sama učí číst, aby si přečetla nějaké vzkazy) a všechny postavy mimořádně šikovné, ve všem hned vynikají.
Hlavně ale se mi z hloubi duše protiví svět, který Hartl představuje, kdy se postavy v zásadě řídí svým libidem a nikdo nikdy nepřijde s tím, že celou věc ukončí, protože je něco nezodpovědné a nedělá se to - vždy to skončí, až když je průšvih, a všichni se v tom nakonec tak nějak chápou, protože to přece nemohli udělat jinak. Nejsem v zásadě puritán, ale přesto si myslím, že některé věci jsou zkrátka za hranou (POZOR, SPOILER) - třeba poměr otce s nejlepší kamarádkou vlastní dcery nebo to, když máma dvakrát i víckrát týdně odkládá mimčo, aby si užila svého ženatého milence. Chápu, že si i ve finančně napjaté situaci člověk potřebuje udělat něčím radost, ale opravdu to musí být briliantové náušnice a oblečení za desítky tisíc? Tohle prostě odmítám akceptovat...
Hartl nezklame, ale číst jeho třetí knihu za sebou je trochu sebevražda.
Najednou mi přišlo, že autor píše stejně...a bohužel ano.
S knihou jsem se prala, ale nakonec přečetla obě části.
Prvotní nadšení z Hartla touto knihou skončilo:(
Příběh dvou sourozenců, kteří se poperou se životem je docela čtivý a oddychový.
Spokojenost! Perfektní odreagovačka, hrozně mě bavilo, jak se člověk čtením Jáchyma dozvídal mezery a podrobnosti, které nebyly odkryté u Veroniky.
Některé náhody byly už trochu moc, viz Amy na lodi, ale proč ne... Od PH jsem zatím četla Malý pražský erotikon, i ten byl fajn, ale toto bylo mnohem lepší... Chápu, že každému se líbit nemusí, Hartl nesedí každému...
Formát knihy je bezpochyby geniální nápad. Začala jsem příběhem Veroniky, bohužel jsem se ke čtení musela vyloženě nutit. Dočetla jsem její část a k Jáchymovi se zatím nedostala. Chybí mi tady to "nutkání" číst dál. Zatím 3* a kdo ví, možná se ještě k druhé části "dokopu".
Stejně jako Nejlepší víkend byly Okamžiky štěstí hořkosladké.
Bylo zajímavé číst dva vzájemně se propojující, a přitom samostatné, příběhy. Začala jsem Veronikou, což byla asi lepší volba, bavila mě víc a lépe se četla. Jáchymův příběh mi přišel trochu osekanější než Veroniky a nějak mi nepřirostl k srdci.
Ale na vánoční svátky milá oddechovka.
Kniha se mi moc líbila, perfektní nápad takhle napsat knihu z obou stran. Člověk se sžije s první postavou a teprve poté zjišťuje i informace z druhé strany.
Určitě doporučuju číst nejdříve část růžovou a pak až modrou. Myslím, že tak do sebe informace lépe zapadnou. Byla to moje první knížka od Hartla a byla skvělá! Dokonale protkané osudy několika lidí.
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Mě se knížka libila krasne popsány život a jejich osudy, dvou sourozenců z každé strany pohledem jim vlastním.