Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/528992/bmid_okamziky-stesti-658c3c5802a9f.jpg
4
4811
4811
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Příjemné čtení, ale takové plytké a místy přitažené za vlasy. Fakt ideální k vodě na dovolenou, ale nepředpokládám, že by ve mně vzpomínka na knihu nějak hlouběji zakořenila...
Pan Hartl chtěl zvýšit zajímavost děje v knize rádoby šokujícími zápletkami, které na mě ovšem působily trošku jako klišé. Obzvláště má v oblibě těhotenství. Hmmmm čím bych to asi tak okořenil? Mám to, nechám ji otěhotnět! A v tomto duchu se to tak nějak odehrává celé :)
Spíše bych doporučila začít Veronikou a poté Jáchymem. Ikdyž je to jiný příběh tak část Jáchyma se neopakuje s tou Veroniky, hodnotím jako plus.
Další vtipná kniha od Hartla. Nemá cenu zmiňovat, že jsou některé situace prostě přetažené za vlasy, na to už jsem si zvykla a ani mi to nijak nevadí. Podstatné je, že mě kniha bavila. Začala jsem ze strany Veroniky a její příběh se mi libil ale přiznám se, že příběh jejího bratra už se mi číst ani moc nehchtěl. Možná kdyby byla kniha rozhozená na části, které se prolínají bylo by to lepší. Když dočtete jednu půlku už tak nějak víte jak bude plynout I druhá čast a moment překvapení už tam chybí.
Nejenom, že je to nej knižka na dovolenou, ale ona samá knížka je taková letní dovolená....je ztělesněním odpočinku, snění, optimismu, lásky a samého sexu... nu, ideální dovolená :-)
přečetla jsem už před dvěma lety. Až teď jsem zjistila, že jsem ji neohodnotila. Napravuji, ale dávám jenom 2*. Moc mne kniha nezaujala, dneska si vybavím jenom tak rámcově o co šlo, dokonce jsem si nebyla jistá jestli si pamatuji dobře jména sourozenců. Teď jsem se ujistila, že ano. Po dalších knihách pana Hartla však netoužím.
Přečetla jsem první část z pohledu Veroniky. Nebylo to špatné, ale čekala jsem více, žádný velký děj se na můj vkus neodehrával. Začala jsem číst i část z pohledu Jáchyma, ale příliš mě nebaví. Prozatím odkládám.
Hartl rád do knížky hrne někdy až moc událostí a děj žene dopředu asi tak jako když mluví v talkshow. Začala jsem částí Veroniky. A když jsem ji dočetla, cítila jsem se jako po porci kachny se zelím a šesti knedlíky. Přecpaně. Pokračovala jsem Jáchymem a měla jsem toho už dost. Ačkoli je originální doplnit pohled jedné postavy o pohled druhé, mít to vše pěkně po ruce a otáčet, je toho až moc. Bylo to pořád dokola a popravdě to v polovině druhé části přestává být zábavné. Kvanta děje, kvanta událostí, spousta i takových, který nebyly k ději nijak podstatné a u žádné dlouho nezůstalo. Měnily se po odstavcích, někdy po větách, asi jako když si sedne parta kamarádů u piva. Za sebe musím říct, že tímto s Hartlem končím.
Mě se knížka libila krasne popsány život a jejich osudy, dvou sourozenců z každé strany pohledem jim vlastním.
Tak sláva, jsem na konci. Tato kniha mi nesedla ani trošku. Nápad, vyprávět stejný příběh znova očima druhého ze sourozenců, nebyl vůbec šťastný. Pan Hartl to zřejmě považoval za originální nápad, ale možná se měl spíš zamyslet nad tím, proč to před ním ještě nikdo neudělal. Kdyby příběh Veroniky s Jáchymem probíhal současně, byla by kniha mnohem lepší. Ani tak by to ovšem nestačilo na top hodnocení. Protože v knize je strašně moc kravin. Víc se mi k této nepovedené knize psát nechce. Audioknihu čtou Josef Prokop, Marcela Šiková. Oba jí čtou velice dobře, ale co je to platné, když obsah stojí za prd.
Souhlasím s většinou recenzentů, že kniha se dobře čte. Také oceňuji nápad napsat příběh viděný 2 osobami, v tomto případě sourozenci. Celkově je to taková oddychovka, ale dost povrchní a málo uvěřitelná. Další knihy pana Hartla už asi číst nepotřebuju.
Nevím proč, ale čekala jsem něco třeskutě vtipného. A ono se nekonalo. Tím nechci říct, že bych byla zklamaná, naopak. Hodně dobře se četlo a líbil se mi nápad zpracovat téma z pohledu obou dvou hlavních hrdinů. Začala jsem Jáchymem a musím říct, že mi dost lezl na nervy. Na mě byl až moc sobecký, žene se za prožitky a vlastně neví, co od života chce. I když těžko říct, co se honí v hlavě klukovi, který přišel na prahui dospělosti o rodiče...
Veroniččin příběh mi byl bližší (asi proto, že jsem taky holka :) ), dokázala jsem se do ní lépe vcítit. Jen mi se mi zdál tak nějak dost stručný. Nesympatická mi byla malá Ája, přišla mi nepřirozená.
Štítky knihy
Praha humor dospívání sourozenci vztahy společenské romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Příjemné oddychové čtení o mezilidských vztazích a cestě za štěstím. Potěší, neurazí, možná pohladí po duši, ale nic vážnějšího nelze očekávat. A to je možná záměr - obyčejný člověk, který prožívá naplno svůj život v současném poněkud zmateném světě... Zajímavé je řešení románu - příběh dvou sourozenců, každý z nich představuje jednu polovinu - a čtenář si může vybrat, který začne číst jako první.