Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech
Karin Novotná
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524562/bmid_okridleni-tvorove-v-bourkovych-mrac-652ec177d9ff0.png
4
85
85
Víte, jak to chodí. Základka je jako zlý sen, obzvlášť když jste knihomolka na prahu puberty a vypadáte trochu jinak než ostatní. Snažíte se zapadnout, anebo těch pár let alespoň přežít. Rebeka věří, že už ji nic nepřekvapí. Pak se ale ukáže, že tu největší bitvu má teprve před sebou. Stačí jedno podivné setkání a už nikdy se nebude dívat na oblohu jako dřív. V bouřkových mračnech se totiž ukrývá něco daleko temnějšího než déšť, hromy a blesky. Proti čemu vlastně bojuje? A existuje způsob, jak to zastavit? Možná si nakonec bude přát, aby ta bouře nikdy neskončila.... celý text
Přidat komentář
Další novela z edice Zrnka temnoty, jež vychází pod taktovou nakladatelství Golden Dog, tentokrát překvapila mladistvým nádechem. Text vypráví o dívce, jež se jmenuje Rebeka a která má mindráky z toho, jak vypadá. S postupem času ale dochází zjištění, že její vzhled je pouze malicherností a člověk by měl řešit důležitější věci. Příběh se mi líbil. Byl napínavý a mrazivý. Jediné, co mi trošku vadilo, bylo vyjadřování dospělých protagonistů, jež působilo trošku nepatřičně, slovní zásoba spíše odpovídá teenagerům než dospělému člověku. Je to ale jen drobnost, která se dá vysvětlit cílovou skupinou, jíž je dětský čtenář. Knihu doporučím milovníkům hororových příběhů.
Máte rádi seriál Stranger Thinks? Jestli jo, tak si určitě musíte přečíst tuhle knihu.
Horory a děsivý věci, to já miluju. A tahle kniha byla celkem strašidelná. O to víc, když knihu čtete a v televizi hlásí prudké deště a bouře. Moje fantazie zapracovala na 100%.
Příběh mě vtáhl téměř okamžitě. Rebeka je tak miloučká a připravená ochránit všechny okolo sebe, i když ji samotný život kope do zadku den co den. Tím, že je Rebeka tak nevinná a milá, nemáte problém se do ní vcítit, hlavně i kvůli tomu, jaké problémy řeší.
Příběh o tom se nikdy nevzdat, příběh o hrdinství a lásce k blízkým. Bylo tam napětí, trochu akční scény, u kterých budete tajit dech, a doufat, že všichni přežijí. I vedlejší postavy byli hrozně fajn.
Konec mě, až dojal. To se fakt nedá popsat jinak než slovem miloučký.
Tohle čtení jsem si fakt užila a bude to asi první kniha ze série Zrnka temnoty, kterou s čistým svědomím doporučím i mladším čtenářům.
Budu se opakovat, ale Zrnka temnoty jsou skvělá a pestrá edice kratičkých novel. Okřídlení tvorové mají jednu z nejhezčích obálek a název, který zaujme. Obsahově to bylo také super. Karin píše čtivě a poutavě a dokázala vyčarovat povedený příběh na to, kolik má útlé Zrnko stránek. Trochu mě mrzelo, že na konci nebyly zodpovězeny otázky (na které se tedy nikdo neptal, ale mě napadly :D), které by ze situace přirozeně vyplynuly, ale beru, že je tady příběh orientovaný zejména na Beku a na to, jak se hrdinně poprala s nezáviděníhodnou situací. Od autorky si určitě ráda přečtu něco dalšího.
Tohle byla skvělá hororová jednohubka! Joo, trošku fantasy, trochu ve stylu seriálu Stranger Things, žádné hektolitry krve, vulgarismy, ale kdo to potřebuje? Knihu jsem přečetla za jeden den, nejen proto, že je útlá, ale i proto, že je skvěle napsaná! Vtáhne vás do děje a nepustí, chcete vědět, jak to bude dál. S Rebekou jsem moc sympatizovala, díky Nele budu v takových lidech jako ona hledat to něco navíc a Petr byl správný klaďas. Ale co bylo nejvíc, tak ta atmosféra, když se naplno objevili okřídlení tvorové - bylo to jako bych byla v příběhu, úplně mě to pohltilo, tajil se mi dech, měla jsem husinu a ke konci i slzu v oku.. Normálně nejsem takovej měkejš, ale tohle je opravdu skvěle napsaný příběh. Na Zrnka jsem narazila koncem minulého roku a zaplatila si předplatné na tento rok. Ale vidím to tak, že budu muset dokoupit loňská Zrnka.
Ke knize jsem se dostala díky knižní štafetě a jsem velmi ráda. I díky tomu, že je hlavní hrdinka ze sedmé třídy ZŠ, je to přesně čtení pro tuto věkovou kategorii.
Kniha je krásně útlá a napínavá už od začátku, což je perfektní, když takovou knihu nabidnete ke čtení. Čtenáře neodradí tloušťka knihy a když povyprávíte zhruba příběh, čtenář se chytne a knihu si vezme.
Jen pro vysvětlení - jsem knihovnice - a tuto edici Zrnek temnoty určitě co nejdříve objednám do své knihovny.
Doufám, že paní spisovatelka bude psát dál :-)
„Kdyby byl tohle seriál,
třeba jako Stranger Things,
tuhle námu by něco
při první příležitosti
sežralo.“
„Nemůžeš ty knížky brát tak vážně.“
Já miluju bouřky a blesky. Ale na druhou stranu moc nemusím hmyz. Tak že jsem měl z počátku z tohoto příběhu trochu rozporuplné myšlenky. Navíc je tohle spíše pro mladé čtenáře, kteří si v tom najdou určitě to své. Příběh se četl lehce a rychle. Některých okřídlených tvorů mi bylo líto. Motýl jako bernardýn je fakt zajímavá myšlenka. Co mě troch zarazilo je fakt, že hlavní hrdinka čerpá z knížky Bestiář: Bájná zvířata, živlové bytosti, monstra, obludy a nestvůry . . . od údajného Víta Procházky. Ovšem, zde na Databázi knih je u knihy uveden autor Luboš Antonín. Asi zde chybí spoluautorství. Jinak lehce strašidelné, napínavé a příjemné čtení. Pokud máte nějakou fóbii, určitě se budete bát. Jako bonus si paní spisovatelka svůj příběh pěkně nepřímo sama okomentovala. Viz úvodní citát. Ona se mi totiž hlavní hrdinka chvilkama moc nepozdávala.
Citát: Smutné zjištění – s jednou rukou stojí čtení za prd.
Tak nic pro ty, co se bojí bouřky a úplně nemusejí hmyz a členovce. Skvělá hororová jednohubka nás zavede do školního prostředí, kde skoro třináctiletá školačka Rebeka musí snášet různé druhy šikany od posměšků týkajících jejího vzhledu až po fyzické napadání. Přitom ví, že se na světě dějí lidem horší věci, no ale vysvětlujte si to, když jste terčem právě vy. Připomene jí to setkání s holčičkou postiženou Downovým syndromem. Nicméně ta holčička je podivná ne pro své postižení, ale pro schopnost mluvit na Rebeku v její mysli. A varuje ji před nebezpečím, které se skrývá v bouřkových mračnech. Atmosféra pomalu houstne, úplně stačí ta hejna lišajů smrtihlavů a pořádně vzrostlý pavouk. Nečekejte úplný happy end, ale pro tentokrát bylo zlo odraženo. Moc dobře se to četlo a možná by to chtělo mít doma po ruce speciální baterku! :-)
To si tak čtete o příšerách, co žijí kdesi za mraky a nad váma temnej kumulus velkej jak kráva, ze kterýho začne za chvíli chcát. No...díky moc za zážitky přírodo, ale to nemuselo být.
Tahle novelka byla plná neklidu a nepokoje. Ale taky milých lidských podivností a statečnosti postavit se nejen nebezpečí, které je kdesi skryto, ale i tomu, kterému musíme s odhodláním čelit každý den. Protože lidi bejvaj zlý. A děti kolikrát ještě víc.
Autorka v tomhle příběhu přichází s velmi originálním, odvážným a dovolím si tvrdit, že i smělým nápadem o...přízracích, démonech, monstrózních bytostech odkudsi z hlubin temnoty? sama to vlastně nemám pořád nějak ujasnění a dohromady si myslím, že je to vcelku jedno. Podstatné je, že je to fakt děs děsivý a že tyhle, dejme tomu zrůdnosti potkat fakt nechcete. Hlavní hrdinka takový štěstí nemá, ale protože není žádná bábovka a lidi jí celkem systematicky ubližují už roky, nějaký okřídlení tvorové, co nemají úplně nejlepší záměry, jí sandál fakt nerozhází.
Od Karin Novotné jsem už četl povídky ve sbírce Červi v hlavě a tak jsem tušil, do čeho jdu. Určitě jsem počítal s tím, že tato novela bude čtivá a řádně hororová. Což se bez potíží splnilo.
Líbí se mi, že zde nejsou žádné vulgarismy. Nic, co by bylo vysloveně nechutné. Prostě se tu pracuje s mladou hlavní postavou a ta žije v čistě reálném, mnohdy pro mladé těžkém, prostředí. Moment překvapení ale přichází ve chvíli kdy se setká s neznámem. V tu chvíli jsem z knihy prosycené popkulturními prvky cítil atmosféru jak ze Stranger Things a po dobu pár kratších hodin si to tu vysloveně užíval.
Snad zatím jediné Zrnko temnoty, které jsem četl a které by se dalo označit za multigenerační (resp. by ho mohli číst i mladší čtenáři). Oproti ostatním dílům této edice zde není žádná erotika, vulgarismy ani zvrácenosti. Nejde ani tak o horor či thriller, jako spíš o trošičku temnější fantasy na způsob seriálu Stranger Things. Za mě jde nicméně o jedno z těch slabších Zrnek. Stylisticky je kniha napsána velmi dobře, hlavní postava je sympatická a hezky vykreslená... Příběh je zpočátku temný a pěkně gradující. S odhalením nestvůr však dosud kvalitní atmosféra téměř kompletně mizí (myslím, že někdy je méně více). A konec je zklamáním. Přišlo mi, že příběh celou dobu spěje k nějaké události, která byla nakonec odbyta v pár odstavcích. Určitě ale nejde o špatnou knížku, jen pravděpodobně nejsem cílovou skupinou.
Pořadí Zrnek temnoty, jak se mi líbila: 1. Pomiluj smrt; 2. Líp už bylo; 3. Kyselé bonbony; 4. Oko čarodějnice; 5. Sklíčenost; 6. V pekle jsme všichni Hébert; 7. Billy Silver; 8. Vzácný druh; 9. Zůstanou jen skvrny; 10. Bledá trojka; 11. Troll; 12. Virální životy; 13. Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech; 14. V rozkvětu; 15. Pan Nikdo; 16. Suzy
Když jsem komentoval první svazek edice Zrnka temnoty, Oko čarodějnice Nelly Černohorské, napsal jsem něco ve stylu, že je to dobrá kniha, když vám přestanou stačit Stopy hrůzy. No a Okřídlení tvorové jsou ještě takový mezistupeň mezi Stopami a Okem čarodějnice. Není to tak plochý a povrchně prvoplánový prostý příběh (tedy čistý konstrukt), jak Stopy hrůzy občas bývají, ale ještě trochu větší hloubka, jako právě v Oku, by byla fajn. Aby to nevyznělo špatně (jak to vůbec nemyslím), není to úplné negativum (ostatně, i svazky Stop hrůzy se dnes prodávají za troj až skoro čtyřciferné ceny a shání se po nich zájemci i starší něž já). Kladem Okřídlených tvorů je, že si je úplně stejně dobře může užít čtenář, kterému je třeba deset, jako jeho rodiče. Jde čistě o nastavení. Po technické stránce knize nelze takřka nic vytknout (jo, ocenil bych s dějem/scénou více propojené popkulturní odkazy – samy o sobě mi nevadí, ale tady občas působí, že ta zmínka jen autorce vypadla z kapsy a ona ji nechala ležet). Ono napsat něco takového, něco, co dokáže zaujmout napříč generacemi, není vůbec lehké. Okřídlení tvorové jsou… napadá mě slovo kouzelní. Ne úplně ve smyslu hodnocení, jako spíše polohy příběhu. Hlavní hrdinka je vykreslena hodně dobře a lehce pozornému čtenáři brzy dojde proč asi (pozitivum, víme?). Stejně tak rychle odhadne autorčina oblíbeného spisovatele. Zkráceně řečeno, popravdě to úplně není můj šálek horké krve, ale to, že se vám kniha úplně netrefí do vkusu neznamená, že je to špatná nebo špatně napsaná kniha. A to Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech nejsou. O čemž jistě svědčí spousta jiných komentářů.
Geniální a velmi originální nápad!
Rebeka se narodila s rozštěpem, kvůli němuž si ji spolužáci ve škole dobírají a ona tráví ráda čas sama se svými knihami. Jednoho dne se seznámí s Nelou, která je též drobet jiná a ihned mezi nimi dojde ke spojení, po němž už Rebeky život nikdy nebude jako dřív.
Kniha byla velmi čtivá a již od samého začátku plná akce, napětí a strachu.
Líbilo se mi, že ačkoli je kniha tenká, stihlo se do ní vměstnat nejen napětí, ale i první láska a hlavně se mi líbilo, že autorka do knihy zapojila téma Downova syndromu.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby tato kniha nebyla jen novela, ale dlouhý román. Nápad mě velmi zaujal a postavy jsem si také stihla zamilovat. Konec jsem samozřejmě obrečela, takže radím nedočítat na veřejnosti.
Tak tady se někdo zpodobnil se Stranger Thinks. Oceňuji snahu a odvahu. Mohlo to být originálnější. Chybělo tomu hodně!!
Kniha ač malým vzhledem je nabitá napínavým příběhem který vás vtáhne a nepustí.
Již na prvních stránkách si vás autorka získá svým osobitým vyprávěním a nápaditým světem.
Hlavní hrdinka mi byla od začátku velmi sympatická, v některých ohledech jsem se v ní viděla a hodně jsem ji v průběhu celého příběhu fandila.
Vyobrazení celé tajemné hrozby bylo skvělé, hltala jsem stránku za stránkou a netrpělivě jsem čekala co vše si pro nás autorka připravila a musím říct že to bylo bezva! Napětí akce a nečeká zvrat na závěr.
Obdivuji autorku že svým postavám nadělila ne úplně šťastné konce, a nebo to byly šťastné?
Svižná jednohubka, možná až trochu hektická. A myslím, že mnohem děsivější je to, co nevidíme (viz Lovecraft). Škoda, že je samotná invaze vylíčena tak zkratkovitě, mohla to být super "zombie" atmosféra.
Malá knížečka s velkým obsahem..
Základka dokáže být velkej vopruz, zažili sme to asi skoro všichni.. A některý děti dokážou být pěkně zlý - svoje o tom ví dvanáctiletá Rebeka, která vypadá trochu jinak než ostatní děti a občas to dostává sežrat..
Při čtení jsem chvílemi zažívala těžkou nostalgii, párkrát jsem knížku odložila a vzpomínala na svoje dny na základní škole - na lidi, které jsem radši obcházela obloukem, ale i na kamarády nebo první lásky.
A pak začalo to, co jsem rozhodně na základce nezažila a ani bych nechtěla. Přišli Okřídlení tvorové z bouřkových mračen - pěkně hnusní zmetci musím říct...
Ale každé monstrum má svoji slabinu a řekněme, že i malé děvčátko, které je jiné než ostatní, dokáže velké věci...
Věděla jsem, že se mi autorčin styl psaní bude zamlouvat, protože jsem četla sbírku povídek Červi v hlavě, ale tenhle počin se mi líbil ještě víc, myslím že se autorka od Červů docela posunula.
Jen příště bych brala knihu trochu delší.
I když teda i na těch 100 stranách bylo vše, co tam být mělo..
Další strašidelný příběh z mé oblíbené edice Zrnka temnoty nezklamal. Asi se budu opakovat, ale jsem moc ráda za ten nápad tyto jednohubky v tomto provedení vydávat. Příběh o mladé sympatické "outsiderce" Rebece se rychle rozjíždí. Temnota a z ní přicházející bytosti se postupně do příběhu vkrádají spolu s plíživým strachem. Děj nabírá na obrátkách a končí ne úplně dobře a dost překvapivě, což je velké pozitivum.
Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech
Bojíte se bouří?
Novela Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech je příjemná jednohubka. Na začátku se seznamujeme s Rebekou, která chodí na základní školu, není příliš populární, přesto má pár přátel. Ale najde se i někdo, kdo ji šikanuje.
Rebeka je přesto hodná a ke svému okolí pozorná. Jednoho dne se tak seznámí s Nelou, která jí řekne zvláštní věc. Rebeka na základě těchto slov zahájí své pátrání, a postupně se začíná střetávat s temnotou.
Ke konci knihy už jsou některé scény drsnější a Rebeka musí zapojit všechny své síly, aby ona i její blízcí zůstali naživu.
K autorce jsem se dostala díky antologii Smečka a její povídce Azurit, která mě uchvátila. Okřídlení tvorové mě bavili o trochu méně, ale být mladší, byla bych z nich pravděpodobně nadšená.
Námět byl dobrý, i když ocenila bych více podrobností, delší rozsah - autorka píše poutavě, tak by mi nevadilo, kdyby dílo bylo místo novely podrobnějším románem.
Pokud budete mít volné odpoledne, mohu doporučit - ideálně při bouři, ať si můžete plně užít atmosféru.