Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle
Miroslav Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386211/bmid_ona-oni-a-ja-aneb-vychovatelem-snad-Xv8-386211.jpg
3
64
64
Ona, oni a já série
1. díl >
Úsměvné příhody ze života mladého gentlemana na poklidném venkově. Vítejte ve světě, ve kterém není místo pro špatnou náladu a kde se nakonec vše v dobré obrátí! Mladík z dobře situované rodiny, s břitkým humorem a zálibou v krásných ženách, se za účelem bližšího seznámení s (další) půvabnou dívkou nechává najmout na místo vychovatele dvou devítiletých chlapců. Poradí si v láskyplném a humorném příběhu nejen s nimi, ale i s dalšími obyvateli zámku a členy rodiny zámožného velkoobchodníka s vepřovým dobytkem?... celý text
Přidat komentář
Klasicky silou tlačený humor bez snahy o ucelenější dějovou linii je pro tuto knihu zátěží. Ne že by humorné situace byly vždy špatné, sem tam jsem se i zasmál, ale celek působí dost uboze. Knihu čtu na přechodu podzimu v zimu, čekal jsem, že ty chmurné dny trochu prozáří. To ale moc nevyšlo. Tak ale kdo očekává do pytle sesypané, sem tam dost vousaté vtipné historky, zde je najde.
Zcela promarněný potenciál! Námět nabízel tolik možností (už jenom třeba motiv vychovatele dvou nevychovatelných devítiletých zbojníků), ale Miroslav Macek z nepochopitelných důvodů zvolil místo lineárního děje neústrojný slepenec izolovaných „vtipů“ (něco na způsob filmu Kameňák), pospojovaných chatrným předivem oslích můstků, takže celek vyznívá jako výjezdní estráda třetí kategorie s bavičem, vykládajícím anekdoty. Ač jsem měl výhrady i k autorovu Saturninovi, tohle je ještě o dva levely horší.
Knihu jsem přečetl jedním rázem, pobavil jsem se humorem, který z publikace čiší, autor přidává k textu přídavné doplnění z dějin, takže i poučné, samozřejmě autor je poutavě svázán i dalšími publikacemi o Saturninovi, rád si přečtu i jeho další publikace
Hvězdičku dávám autorovi za snahu aspoň něco napsat. Ta snaha je však nepovedená: pořád se mi zdá, že z toho jen chce vytěžit maximum a ještě za každou cenu. Vybral si k tomu období první republiky a Saturnina. Asi nejlepší by bylo, kdyby dal pokoj - a buď zkusil napsat něco skutečně svého a originálního, nebo aby se psaním skoncoval dočista. Já jsem jedině ráda za to, že jsem jeho knihy měla pouze půjčené a nemusím tak litovat zbytečně utracených peněz...
No co si budem povídat. Je to pokus o nového Saturnina bez Saturnina a všude tady čtu jak je to blbé a autor je hrozný snob a psát neumí.
Já bych si dovolil nesouhlasit. Ano variace na Jirotku o tom žádná, to určitě nikdo nezastírá, Ale je to špatně? Za mě ne, mě se tento humor líbí a jsem rád, že ho někdo dokáže spojit do slušné knihy. Takže já to jako skvělou dovolenkovou nebo podzimní odpočinkovou četbu doporučuji.
Po, dle meho nazoru nevydarenem (opsanem), Saturninovi jsem panu Mackovi zkusil dat druhou sanci a pustil se do jeho ryze autorskeho dila.
Nemuzu rict, ze by mne to uplne zklamalo, ale prislo mi to takove prvoplanove a velmi samolibe. Opet se tu setkavame s "uchylnymi" podrobnostmi o (autorovych oblibenych?) doutnicich, vinech, jidlech; opet mam dojem, ze se autor predvadi svymi znalostmi na ukor jakehokoliv deje. Nemecke pasaze jsou otravne - asi mely byt poucne (tzn. mel jsem vytahnout prekladac), ale obaval jsem se, ze zisk neprevazi naklady... Posledni tretina je dost hlucha, nic se nedeje, jen se porad chodi k matce poslouchat nekonecne historky (pravda, obcas vtipne).
Pri autorove snaze ukazat nam svuj dechberouci prehled me skodolibe pobavil "jarni slunovrat" (viz vylet na zriceninu). ;-)
Stravil jsem u toho odpoledne - neurazilo ani presprilis neznechutilo, ale ani nenadchlo. Dalsi knihy pana Macka uz si jiste odpustim.
Čtu zde docela negativní hodnocení. Mně se to celkem líbilo. Není to sice veledílo, ale číst se to dá. Já se občas i zasmál. Je to taková mírně úsměvná rychlovka. Děj to pravda moc nemá, mnohé příhody, které se hrdinům staly, jsem u v minulosti slyšel jako vtip. Co mi tam ale vadilo nejvíc byla ta přehršel němčiny.
Vyposlechla jsem jako audioknihu. Při vaření, věšení prádla apd. A bylo to utrpení!! Trapné, rádoby vtipné pojetí, prostě se to nepovedlo. Nedoporučuji!!! O žádnou vtipnou knihu se nejedná.
Kniha, která je postavená na vtipech o lordech, které vycházely v Ohníčku v sedmdesátých letech. Asi to měl být pokus o Saturnina z pohledu Saturnina, ale hlavní hrdina (vypravěč) je nesympatický arogantní snob. Všechno ostatní je kopie - Ludinek (Milouš) stará paní domu (Kateřina), Sandra (slečna Barbora)... Navíc Saturnin měl příběh, který dával smysl (i když nebyl bůhvíjak objevný), tohle je jen slepenec vtipů a historek.
Nevím, pokračování Saturnina byl podle mě průšvih, ale tohle, to je ještě o řád horší. Jedna hvězdička za Václava Jebavého, který svým jménem přivede mládež k poezii.
Možná by si měl pan Macek najít jiný koníček. Ale možná bude stačit, když jeho další díla prostě nebudu číst.
Jde vlastně o jakousi sbírku komických příhod a vtipů. Příliš mě nenadchla, ale hodí se mi do Výzvy...
Tak hned v uvodu bych rada napsala, ze se nejedna o pribeh jako takovy. Z toho jsem byla dost zklamana. Vetsinou totiz postavy jen vypraveji vtipy, historky a prihody, ktere se staly nebo nestaly (jim nebo jejich znamym) a jsou z velke casti opravdu hodne otrepane.
Ze zacatku mi kniha dobou, humorem a naivni ztrestenosti pripominala moje oblibene cernobile filmy s Natasou Gollovou nebo Adinou Mandlovou. Kdyz ale po ste nekdo vypravel historku a druha osoba mu na to odpovedela jinou historkou, aby znova prvni osoba rekla historku dalsi, zacalo se mi to prece jen velice rychle zajidat.
Stejne tak podrobne popisy jidla. Ty mi pripadaly uplne zbytecne, mozna by se autor nasel spis v kucharce.
Pusobilo to na me, ze si pan Macek proste leta sbiral radoby vtipne pribehy a vtipy a pak je hodil na papir a tak nejak poslepoval. Prirovnani s Kamenakem je trefne.
Nakonec ale davam prumerne hodnoceni, protoze ze zacatku jsem se bavila a libil se mi jazyk kterym byla kniha napsana.
Nepřišlo mi to zas až tak zlé. Takový kameňák na papíře. Jako večerní oddechovka to bylo fajn.
Příběh existuje tak do čtvrtiny knihy, pak se z něj stává jen sbírka nejrůznějších historek (a vtipů), z nichž je docela dost dobře známých. Často jsou docela zábavné, ale vzhledem k tomu, že jsem je už četla jinde a taky vzhledem k tomu, že se v knize nic nestane, nemůžu dát víc než 3*.
Nic, čím by se autor mohl chlubit, humor za každou cenu sice až tak neotráví, když není po ruce nic jiného ke čtení, ale jinak zbytečná ztráta času.
Ze začátku to vypadalo, že si já a kniha budeme rozumět a strávíme spolu hezké chvíle, ale s každou další učtenou stránkou se tento můj výběr jevil jako nešťastný. Inspirace Jirotkou je tu více než jasná, ale co u Jirotky bylo vtipným pohlazením po duši, tak u Macka je spíše takovým plácnutím do vody.
V podstatě se ani nejedná o knihu, ale spíš o snůšku historek, kdy jedna střídá druhou. Ze začátku se čtenář směje celkem často, ale čeho je moc, toho je příliš, což tady platí dvojnásob. Od poloviny mě historky spíše nudily a ke konci jsem byla ráda, že už jsem se konečně doploužila do vysněného cíle. Uff.
Ta obálka je lepší než obsah. Saturnina jsem obhajoval a chválil, tady to moc nejde. Neříkám, že je to úplně špatné, ale docela násilný humor a otravné rady otce.
Vlídná, pohodová humoristická kniha ve stylu pamětnických komedií, Woodehouse a Jirotky. Je pravda, že se autor těmito pány inspiruje opravdu hodně, ale vzhledem k tomu, že je v současné době asi jediným, kdo tento styl u nás píše, a že jsou knihy laskavé, čtivé a vtípky nejsou vulgární, ráda mu to odpustím. Je to prostě taková příjemná retro oddechovka.
N-tá recyklace Wodehouse. Taková lehce dietní humoristická spotřebka. Náladu určitě nezkazí. A kdo má rád starou dobrou Anglii, tak grafická podoba knihy potěší.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Saturnin se vrací |
| 2020 | Saturnin zasahuje |
| 2021 | Saturnin se představuje |
| 2018 | Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle |
| 2018 | 3x na horké stopě |
Příběh zde sice žádný zamotaný nenajdete, ale možná se sem tam zasmějete i nad tím, jak autor umně zapletl ten vějíř vtipů do jedné, i když slabounké, knížečky. Určitě přitom překonal rekord vtipů a duchaplností na čtvereční centimetr, ale je to náročné. Text je totiž určen pro čtenáře s vysoce vyvinutým smyslem pro humor, hodně moc inteligentních, s nadprůměrným mozkem a to já asi nejsem.