Oona & Salinger
Fréderic Beigbeder
Setkají se ve slavném newyorském Stork Clubu v roce 1940. Šestnáctiletá Oona O’Neill je zavržená dcera největšího amerického dramatika, jedenadvacetiletý Jerry Salinger budoucí autor kultovního románu Kdo chytá v žitě. Jejich nevinný, avšak citově velmi intenzivní románek trvá jen krátce, Salingera však poznamená na celý život. Bláznivé večírky americké zlaté mládeže plné slavných jmen, nezkrotné spisovatelské ambice, sny o herecké kariéře v Hollywoodu a Oonin šťastný sňatek s Charliem Chaplinem ostře kontrastují s hrůzami druhé světové války za oceánem, jež prožívá na vlastní kůži Jerry. Frédéric Beigbeder vypráví opomíjený milostný příběh ze života svého oblíbeného autora formou nespoutaně hravé směsice historických skutečností a fikce. Jeden z nejvydařenějších autorových románů je prodchnut výjimečným obdivem ke slavným hrdinům a nakažlivě upřímným milostným opojením, přičemž nepostrádá autorův nezaměnitelný humor.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2017 , GaramondOriginální název:
Oona & Salinger, 2014
více info...
Přidat komentář
-%
Knížku nehodnotím. Zajímavý příběh s biografickou linkou, fajn vhled do Států minulého století, což jsou předpoklady pro čtivo, které bude můj šálek kávy. Přesto se tak nestalo. Dle mého je to hrozně krkolomně napsané (nebo přeložené?) a vůbec jsem se nemohla začíst.
Oonu jsem znal pouze jako dceru několikanásobného nositele Pulitzerovy ceny, jehož vztah ke svým dětem byl nepochopitelný a potom jako manželku Charlie Chaplina a matku 8 dětí. Její nejlepší kamarádkou byla pozdější herečka a módní návrhářka, milionářská dcerka Gloria Vanderbilt, díky níž se dostala mezi společenskou smetánku a seznámila se s budoucími hvězdami literárního nebe – J. D. Salingerem a Trumanem Capotem či s nadějným režisérem Orsonem Wellsem. Vztah se Salingerem, který ji velice miloval, psal jí dlouhé dopisy a často jí telefonoval, skončil dnem, kdy se seznámila s Chaplinem.
Tuto knihu jsem si doslova vychutnal, jednak mistrovskými dialogy mezi Oonou a Jerrym, ale i popisem prostředí 40-tých let XX.století v NY, ve kterém žili ti, kterým se říkalo zlatá mládež. Ano jde o směs faktů a fikce, ale podaných tak, že mi to vůbec nevadilo.
Autor odvedl mistrovskou práci a dělá mi radost, že jsem ho poznal.
Kniha se dobře četla. Z doby zlaté NY mládeže. Chudák pan Salinger, špatně se zamilovat, hrůzy války přežil... knihu máte přečtenou za jedno odpoledne.
Fikce, fakta a jeden vztah, který ovlivnil oba zúčastněné na celý život. Jednoho o mnoho víc. Většinou to je tak, že jeden stále miluje, zatím co ten druhý už je na odchodu. Chaplin je mi stále sympatičtější a sympatičtější.
,,Štěstí je věc velice jednoduchá-spočívá v obrácení neštěstí."
I když mám žánr "faction" docela ráda, tohle je úžasný knižní překvapení. Autor dokáže tak barvitě popsat život americký smetánky, že se při čtení téměř zalykáte kouřem ve Stork clubu. A pak.... pak přijde J.D. s neuvěřitelně explicitním popisem válečnejch hrůz..... Oh. Eppur si muove.
,,Agnes mu uvěřila. Dobře si to zapamatujte-platí to na mladé romantické dívky, na ty upjaté i na ty vyšinuté. S vyznáním lásky není třeba ztrácet čas. Podobným bláznivkám musíte dát svou touhu najevo rychle, jinak se z vás stane asexuální kamarád a jste nenávratně v háji."
Zajímavé čtení. Líbilo se mi promíšení fikce s fakty. Taková komentovaná románová biografie. Teď se těším na “Labutě z Páté avenue”, to by se mělo krásně doplňovat.
Příjemné překvapení! Kniha mě zaujala a okouzlila, je napsaná s obdivem, pochopením a lehkostí. Biografický příběh se směsí historických skutečností a fikce. Moc se mi to líbilo.
Dechberoucí román žánru faction, který se vyznačuje směsicí fikce a faktu, jehož příběh vás pohltí a za chvilku budete s rozkošnou šestnáctiletou Oonou, naparujícím se blonďáčkem Trumanem a pohrouženým outsiderem Jerrym Salingerem sedět u stolu č. 6 ve Stork Clubu v New Yorku v roce 1940, budete popíjet koktejl a vdechovat cigaretový kouř spolu s atmosférou zlaté mládeže. Budete si představovat všechny ty slvané romány, které později napíšou a stanete se svědky jednoho důležitého kusu historie.
Beigbeder oživil nevinnou lásku mezi Oonou a Salingerem, krátkou ale palčivou.
"Love is a touch and yet not a touch."
Kapitoly a dopisy z války, které pak zoufale oddaný Jerry posílá své neopětující lásce, jsou hrůznou dokumentací 2. sv. války. Osudové setkání Oony a Charlieho Chaplina, válkou poznamenaného Salingera se svým vzorem Hemingwayem, vše je podáno přirozeně ale nezapomenutelně. Autor se elegantně proplétá životy existujících postav, jistě si je sem tam poupraví, ale jeho odkazy, komentáře k ději, politice, kritika a neodolatelná sebeironie vždy sedí jak prdel na hrnec.
Poslední kapitola je důkazem, že vyprávění něterých příběhů se mohou stát osudovými i pro samotné autory.
Autorovy další knížky
2017 | Oona & Salinger |
2005 | Láska trvá tři roky |
2003 | 99 franků |
2012 | Povídky psané pod vlivem extáze |
2004 | Windows on the World |
Beigbeder (neboli Big-Bidet, jak se posměšně sám tituluje v silvestrovské scéně z Verbier) konstatuje, že jeho generace (*1965) ještě věděla, kdo je Charlie Chaplin. Jsem téměř o generaci starší a jako dítě jsem chodíval do kina Svět na nedělní dopolední promítání za kačku, hodinový program se točil stále dokola, lidé přicházeli a odcházeli a každá runda byla zakončena Chaplinovou groteskou. Znal jsem jich spousty. Teprve v pubertě jsem si mohl přečíst Kdo chytá v žitě a v Mladém světě jsem spatřil starou tvář věčného tuláka (podobnou bledému měsíci a nepodobnou té z němých grotesek) a s překvapením jsem četl o tom, že žije ve Švýcarsku… Co jsme tehdy věděli o světě?
Beigbederova kniha je fikce psaná na základě skutečných událostí a je skvěle napsaná. Osudy Oony a samotářského Salingera probíhají kolem nás a neskutečně dobře napsané dialogy odhalují jejich charaktery. Autor marně žádal Chaplinovu rodinu o dovolení přečíst si skutečnou korespondenci Oony a Salingera a vtipně komentuje, že kdyby svolení dostal, nesvedl by si vymyslet dialogy svoje. Jeho břitký styl dotváří atmosféru 40. let, kdy se odehrávalo mezi oběma to hlavní. Bezstarostnost uvedená mondénními citáty Mae West je však brzy nahrazena Salingerovou válečnou zkušeností, z které se zřejmě nikdy nevzpamatoval… Náhle si uvědomíme, že i nám jsou „tato cizí desetiletí stále méně vzdálená“ a že se nám odehrává v hlavě to, čemu psychologové říkají „nostalgický syndrom bez vzpomínek“. Dostane se vám hodnocení vztahů starých mužů a mladých žen (autor to napsal výborně!), války, míru i současné generace. Kniha je plná pravd o životě, pravd zbavených příkras.
Možná se díváte na svět jinak než autor, avšak příběh popelníku ze Stork Clubu vás dozajista dostane!
P.S. Pokud vás zajímá, jak to bylo s Oonou a Chaplinem, otevřete Chaplinův "Můj životopis" na str. 452 a začněte číst - no, neměli to vůbec lehké!!!