Opravdový život
Adeline Dieudonné
Opravdový život se vyznačuje silným příběhem s divoce pulzujícím dějem a svěžím stylem, jenž přesně odvažuje něhu, rozechvění a humor. Kniha se stala pro mladší čtenáře jak symbolem úsilí o přežití v nepřátelském prostředí, tak i návodem k němu. Ve Francii a v Belgii román získal celkem sedm vysokých literárních ocenění. „… život je jako polévka v mixéru a vy se musíte snažit, abyste v ní neskončili rozsekaní na kusy čepelemi, které vás táhnou ke dnu.“ Hrdinka a vypravěčka v jedné osobě tvoří s mladším bratrem semknutou dvojici spiklenců – o to těsnější, že svým rodičům nemohou příliš věřit. Otec se chová jako násilnický diktátor, jeho jediným potěšením je lovecká vášeň pro zabíjení. Pasivní matka žije ve věčném strachu z manžela. Zato ztřeštěná a svéhlavá vypravěčka je neuvěřitelně sympatická: nebojácná, vynalézavá, od dětství obdařená vlastním pohledem na svět. Touží se osamostatnit a hledá vlastní cestu, po které by šla životem. Svůj dar metodického myšlení používá, aby se nenechala zastrašit nepředvídatelným otcem, vyhnula se osudu své poddajné matky („améby“, jak ji v duchu nazývá) a ochránila bratra. Snaží se ve světě kolem sebe objevit co nejvíc radosti, pečovat o svoje milované štěně Dovku, navázat přátelství s lidmi v sousedství a taky něco vydělat hlídáním dětí v blízkém okolí. Když dojde k šokujícímu otřesu, dokáže najít způsob, jak žít dál, přestože zatím musí zůstat v ničivém stínu vlastní rodiny. „Doma jsme měli čtyři pokoje. Můj, bratra Gillesa, rodičů a jeden patřil mrtvolám. Daňkům, kancům, jelenům. A pak tam byly hlavy antilop všech druhů a všech velikostí, skákavých, impal, pakoní…“ Opravdový život je současně dechberoucí i poetický debut, výstižný a vtipný příběh o přežití v divočině rodinné reality, v němž proti proudu zla bojuje nespoutaná fantazie a představivost.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , LedaOriginální název:
La Vraie Vie, 2018
více info...
Přidat komentář
Ten, kdo zažil domácí násilí v rodině si scény dokáže představit živě, bohužel. Čtěte s napětím a strachem, chcete odložit, ale zároveň nemůžete, protože vás příběh pohltí a potřebujete vědět, jak to dopadne a pevně doufáte ve spravedlnost. Opravdu silný námět a i přes krátké kapitoly a stručnost autorčina jazyka vám toho poví tolik, že si připadnete jako byste v tom domě žili jako pozorovatel taky. Rozhodně stojí za přečtení.
Velmi temná kniha, dětství o které by člověk opravdu nestál... Krátké kapitoly dodávají knize rychlý spád, čte se opravdu svižně. Vyprávění z pohledu mladé dospívající dívky, která žije v dysfunkční rodině,kde chybí láska s převládá strach z agresivního otce. Dětská naivita, doprovázená násilím, touha po citech a hledání cesty k nápravě. Při čtení mě postupně naplňoval hněv, lítost, vztek, nechuť, úzkost... Závěr knihy a rozuzlení příběhu každopádně potěšili, respektive čtenář se dočká zadostiučinění z pohledu hlavní hrdinky.
Popravdě vůbec nevím co o této knize říct. Celou knihu jsem měla neskutečnou úzkost z děje, ze to ani není možný.
Nechci o této knize říct, že je skvělá, protože to co se tam dělo není skvělé, ale nechci o ni ani říct ze je špatná, protože rozhodne není. Hodnocení jsem dala plné ale nevím zda li je to dobře.
Jsem z te knihy ještě celá v rozpacích a nevím co si o tom myslet
Konec jsem sice trochu očekávala.. s Dovkou ale i tak to byl šok a chtělo se mi zvracet.
Já se musím přiznat, že mě ta kniha moc neoslovila. Asi jsem od ní měla přehnané očekávání, vzhledem k tomu, jaké jsem na ni slyšela nadšené ohlasy.
Začetla jsem se celkem rychle, pak jsem měla pocit, že děj stagnuje. Kdyby nedošlo k velmi nečekané a šokující události, tak bych možná knihu i odložila. Konec mě vyloženě zklamal.
Tuhle knihu jsem tak moc nechtěla číst a přitom jsem jí nedokázala odložit. To se nejde vypsat z pocitu co z této knihy mám.
Cítila jsem takovou úzkost při vyprávění pocitů hlavní hrdinky, že za své existence nedokázala vyvolat lásku u svých rodičů, co musela prožívat a vidět, to mě fakt dostávalo.
Asi jsem citlivější na toto téma, ale bála jsem se knihu dočíst. Nakonec jsem knihu dočetla, i jsem konec trochu tušila, ale bylo to se slzami v očích. Tolik hrůzy v tak tenké knize a od svých nejbližších!!!!
Takový opravdový život jako je v této knize to nikdo nechce!!!!!!
Bolest, deprese a naděje v rychlém sledu kapitol. Není to veledílo, ale zaujalo to tak, že jsem přečetla lusknutím prstu.
Tak to bylo něco. První dojem z knihy...asi smutno. Je to opravdu krutý příběh, hodně drsný a té velké krutosti ke zvířatům. Po druhé už bych knihu nečetla. Určitě dobře zpracované ale nevím jestli ji mám doporučit.
Dost dobře napsaná kniha…
Četla se jedním dechem…
Na pár stránkách tolik krutosti a bolesti…
Do knihovny jsme zamířily jen pro dětské knihy, ale než si cácorka vybrala, zatoulal se můj zrak do police s novějšími tituly. Lhostejně jsem pro jednu tenkou knížku (s nepovědomým hřbetem) sáhla, motiv na obálce aktivoval můj zájem a ty doprovodné oslavné kecy okolo mě přiměly šoupnout „Opravdový život“ na dceřinu hromádku, ačkoliv jsem je nebrala příliš vážně. I tentokrát byly mimo. „Absolutně ztřeštěná mladá hrdinka“… cože? Velmi inteligentní dítě konfrontované s různými problémy a hrůzami života. „Temně komediální román líčí ponuré události s vtipem a humorem“… cože?! Myslím, že mám smysl pro humor, včetně toho černého, nicméně ze stránek na mě dýchal jen bezbřehý smutek a děs, s občasným pomrkáváním čehosi čistějšího, pozitivního, naděje do budoucna. Prostě ty plky na přebalu ignorujte. Ovšem mít volný den a být sama doma, nejspíš bych četla na jeden zátah a byla za pár hodin hotová.
Autorka má velmi úsporný styl, neplýtvá zbytečnými slovy a přece dokázala sdělit vše podstatné i leccos navíc pod povrchem, spolehlivě rozvířila emoce. Stephen King a další velikáni by se od ní mohli učit o stručnosti, o údernosti bez zdlouhavého pitvání každého pšouku.
Finále mě bohužel zklamalo, prvek nevysvětlitelného byl vyloženě impertinentní a kromě toho zůstalo tolik nevyřešeného, především ohledně osoby Gillesa. Zarazilo vás, jak mimózně skloňuji jméno Gilles? Po pravdě mi právě tohle hrubě prostituovalo jinak dobrý překlad - Gilles bez Gillesa, oslovujeme, voláme: „Gillese!“ Dle mého názoru nepochopitelná příšernost, která potvrdila rozhodnutí jít s hodnocením pod 85%, přestože je v tom paní spisovatelka nevinně.
(SPOILER) Zajímavá kniha, ale tak nějak mi nesedla. Nevěřím tomu, že by oba rodiče byli natolik odcizení dítěti, které je navíc geniální fyzik, příběh mi přišel naprosto nadsazený a v podstatě mě ani ten konec moc nenadchnul. Někdo to tady porovnával s českou Vránou, já to vidím úplně obráceně, Vrána mě zasáhla mnohem více tím, že její příběh byl úplně normální a úplně uvěřitelný, stejně jako Vránin konec, zatímco tady mi to přišlo jen jako pokus o skandální knihu. Dá se přečíst za jeden den, ale nevím, jestli doporučit, působí na mě hrozně bulvárně a povrchně, necitelně. Oproti anotaci mi ani hlavní hrdinka nepřišla tak sympatická a její neúcta k matce mi rvala srdce.
Kniha Opravdový život si plně zaslouží všechna literární ocenění, která získala.
V tomto silném příběhu, kde hlavním námětem je snaha o přežití, je spousta krutosti, ale také něhy a naděje.
Jedenáctiletá hlavní hrdinka tohoto příběhu neprožívá dětství, ale rovnou opravdový život, tedy bohužel tu jeho odvrácenou tvář. Její otec je surový diktátor, jeho vášní je lov a zabíjení. Rezignovaná matka žije v podřízenosti a strachu a její schopnost obrany a vlastně její život vůbec je přirovnáván k životu améby.
Hlavní hrdinka po šokující události, kterou zažije spolu s mladším bratrem, hledá způsob, jak žít dál. Svoji vysokou inteligenci a vůli žít v normálním prostředí beze strachu používá k tomu, aby se vyhnula střetu s otcem a ochránila bratra.
Kniha zanechá hluboký dojem a doznívat bude dlouho.
Pochmurné, temné a jakoby "šedé" vyprávění.
Autorka u mě navodila přesně tuto atmosféru. Přečteno na jeden zátah.
Doporučuji. Tu atmosféru u mě navodila perfektně.
Příběh vyprávěný hlavní hrdinkou je chvílemi velmi drsný ,ale přesto se snaží najít v té hrůze ,alespoň trochu naděje a lásky. Kniha mě absolutně připoutala ,a neskončil jsem s četbou ,dokud jsem nebyl na konci. Knihu mohu jen doporučit !
Uff, tak tohle bylo náročné čtení, které asi jen tak z hlavy nedostanu. Příběh malé dívky z násilnické rodiny, která najde sílu vidět v životě i něco krásného.
Příběh je napsaný velice poutavě z pohledu desetileté dívky. Doma peklo, ale snaží se si život zpestřit a utíká do svého světa. Jenže nefunkční rodina je prostě nefunkční rodina a ona jen dítě na ní zcela závislé.
Nesnáším atmosféru strachu, surovosti a napětí, a v případě tohoto příběhu, přesto, že jde jen o psané slovo, vkrádají se vám tyto pocity pod kůži. Vlastně se mi kniha moc nelíbila a vím, že už ji číst nebudu, ale i tak jí musím dát 4,5 hvězdiček.
Štítky knihy
dospívání belgická literatura sourozenci psychologické romány domácí násilí ocenění rodiče a děti
Fuu, co k tomu napsat.. Kniha se četla v podstatě sama - sice velmi těžce vzhledem k tématu, ale měla opravdu svižné tempo a popravdě ji nešlo jen tak odložit. Bylo v ní tolik krutosti, bolesti, strachu i smutku. Nejednou mě rozplakala a upřímně mě velmi zasáhla. Není to něco, co bych chtěla číst denně, takže ani nevím, zda knihu doporučovat - nejspíše jen silnějším povahám, které ocení její kvalitu i styl autorčina psaní, aniž by jim to zanechalo díru v hrudi. Já u ní chvílemi opravdu trpěla - až tak byl pro mě tento příběh silný.