Klub nenapraviteľných optimistov
Jean-Michel Guenassia
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/300041/bmid_klub-nenapravitelnych-optimistov-XXd-300041.jpg
5
932
932
Paríž 1959. V časoch alžírskej vojny a rokenrolu sa dvanásťročný Michel Marini dostáva do sveta dospelých. V bistre Balto ho viac než stolný futbal priťahuje zadná miestnosť, kde sa stretáva tajomný Klub nenapraviteľných optimistov – emigrantov z východnej Európy, ktorí opustili svoje domovy, rodiny aj staré ideály. Počúva rozprávania o ich milostnom živote, manželkách, deťoch, ambíciách a exile za železnou oponou. Ich dramatické príbehy sa v nasledujúcich rokoch prelínajú s podobne dramatickými udalosťami v Michelovej rodine. Lásky a drámy k nemu už neprichádzajú iba zo vzdialeného sveta, ale znenazdajky sa objavujú aj v jeho živote.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2016 , PremediaOriginální název:
Le Club des incorrigibles optimistes, 2009
více info...
Přidat komentář
Zpočátku plyne kniha pomalým tempem, postupně se čtenář seznamuje se členy Klubu, s Michelovými strastmi, až to celé vyvrcholí strhujícím závěrem a vysvětlením nejedné záhady.
První stránky jsem četla na sílu, po dočtení knihy jsem se k nim vrátila a teprve pochopila, o čem je řeč. Je to zajímavé, je to poučné, je to hodno zamyšlení, je to smutné...a hlavně je to hrozně ponuré. Po dočtení jsem nebyla schopná knihu hned okomentovat, muselo se mi to uležet. Když si teď na knihu vzpomenu, sevře se mi hrudník a vidím šedočerno. To, co zažil hlavní hrdina ve svém poměrně raném věku, to, jakými byl obklopen lidmi a situacemi, byla fakt síla. Podle názvu jsem si myslela, že to bude daleko veselejší čtení...
Táhne se jako med, stoprocentní atmosféra, parádní letní pomalé čtení... za mě 85%
Skvělá kniha, která má téměř vše: je poučná, napínavá, dojemná i vtipná. Velmi dobře se mi četla.
Kniha, do které jsem se dloouho nemohla začíst. Uvědomila jsem si tím, jaké mám mezery ve znalosti dějin dvacátého století. Občas jsem se ztrácela v jednotlivých postavách členů klubu a jejich příbězích. Každopádně konec mě naprosto ohromil.
Zvláštní kniha. Vlastně je to takový výřez ze života dospívajícího kluka, víceméně bez začátku a bez konce. Trochu jsem se bála tloušťky knihy i tématu (šachový klub), ale nutno říct, že udržet pozornost nebyl problém. Autor hezky mixuje přítomnost a minulost, tajemství, smutek a melancholii smutných uprchlíků z Východu. Určitě můžu doporučit.
Dočteno.
A už vím, že kniha patří k těm, na které se nezapomíná. Rozhodnutí spisovatele bylo napsat román života. A myslím, že se mu to opravdu povedlo.
"Jsou knihy, které by měl mít člověk zakázáno číst příliš brzy. Pak se s nimi mine nebo se ho nedotknou. Stejné je to s filmy. Měla by na nich být nálepka: Nevidět nebo nečíst, dokud něco neprožijete."
Výstižný komentář dnes napsal i Makropulos a k tomu už nemám co dodat. Jednoznačně doporučuji román k přečtení.
Tahle kniha mě velmi zasáhla. Je to úžasný příběh, skvěle napsaný, postavy jsou naprosto uvěřitelné a jejich životní osudy čtenáře opravdu zasáhnou, příběh o přátelství, lásce, ztrátách, zradě, rodině, ale i o knihách, fotografování, šachové hře a filmech. Je to o Sovětském svazu a východním bloku v padesátých letech a Francii v létech šedesátých, o alžírské válce, židovské otázce, a hlavně o tom, jak jsou tyto historické události prožívány a jak ovlivňují životy lidí. Autor přibližuje pocity emigrantů odloučených od svých rodin, ale vedle nich vypráví i o problémech a pocitech dospívajícího kluka, se kterým se život taky nijak nemazlí. Myslím si, že každý čtenář si v tomto románu dokáže najít něco, co ho zaujme.
Mnohovrstevnatý společenský román, který vypráví dospívající Pařížan Michel. Děj se odehrává částečně v Michelově současnosti (v šedesátých letech) v Paříži, částečně retrospektivně v období od první světové války do padesátých let ve východním bloku. První část představuje jednotlivé postavy, čte se dobře, ale nemá takový spád jako část druhá, kde se osudy postav propojují, a která je místy až dechberoucí. Je to jeden z nejlepších románů, které jsem v poslední době četla, i když někoho může odradit tloušťka knihy (jde ale jen o 567 stran, kniha je vytištěna na silném recyklovaném papíře.) Kniha je výborně přeložená, nejsou zde pravopisné chyby.
Kniha začíná velmi pozvolna a nenápadně, až jsem si kolikrát kladl otázku, zda-li nastane nějaký zvrat a bude se vůbec něco dít,... I přesto mě autorovo vyprávění již od počátku upoutalo, a to ať už pojednával o malichernostech všedního života nebo těžkých životních zvratech,... Často jsem se těšil na každou další stranu a další poodhalení Francie šedesátých lete, osudů politických uprchlíků nebo života dospívajícího hlavního hrdiny Michela. Ten na mě působil spíše jako jakási spojnice mezi mnohdy výrazně zajímavějšími postavami, avšak v příběhu měl rozhodně své místo,... Autorovi se nedá upřít umění s jakým vtáhne čtenáře do děje a mistrovsky zvládnutá gradace, kdy jsem ke konci knihu ne a ne odložit. Někomu může vadit, že některé příběhy z knihy nejsou uzavřeny, ale mně to dalo prostor se nad postavami a jejich osudy dále zamýšlet,... Už se těším na autorovi další knihy.
Jo a abych nezapomněl, jestli se ještě někdy podívám do Paříže, rád bych navštívil Lucemburskou zahradu a Medicejsou fontánu.
Na tuto knihu nikdy nezapomenu. Koláž osudů, které se Vám vryjí pod kůži. Je to přesně ta kniha, kterou čtete jedním dechem, ale zároveň si přejete aby nikdy neskončila. Přála bych si, aby autor byl produktivnější co do knih, ale asi je to přesně o tom, že kvalita převišuje kvantitu:-)
Překrásně napsané! Děj je pomalý a spíše mlhavý, ale ani na minutku jsem nepřemýšlela nad tím, že bych knihu odložila...
Krásná a silná kniha o dvacátém století napříč Evropou. Mnoho příběhů svázaných jedním pařížským šachovým klubem.
"Raději budu žít jako optimista a mýlit se než žít jako pesimista a mít vždycky pravdu."
Dať menej ako 5 hviezd? NEMOŽNÉ! Toto je kniha, z ktorej vo vás niečo asi navždy ostane. Ja som bola vo Francúzku (prstom na mape) a skrze túto knihu. Bývala som u Michela, bola súčasťou jeho rodiny, jeho radostí, jeho starostí a bolestí (ktoré by žiadne dieťa nemalo v rodine prežívať). Postupné odkrývanie minulosti jednotlivých postáv bolo písané skvele a ja ako čitateľ som chcela vedieť aj to, čo nebolo napísané, to, čo bolo ďalej nie len pre Michela, ale aj pre ostatných členov klubu. Klobúk dole pred týmto autorom, ktorý napísal úžasný príbeh o ľuďoch, ktorý žili v ťažkej dobe a ktorí trpeli tak, akosi väčšina z nás nedokáže ani len predstaviť. Odporúčam!
Mohu se jen přidat k nadšeným ohlasům... přečetla jsem to jedním dechem a když jsem skončila, po Michelovi se mi stýskalo.
Úžasný román, který opět připomíná dramata 20. století a jako bonbónek i pohled do života pařížské rodiny v šedesátých letech. Životní osudy exulantů podané s empatií a navrch jemná ironie.
Malinko jsem v závěru nepochopila obrat v jednání a chování jedné z postav (mám jen nějaké tušení), ale nic to kupodivu neubralo na kráse příběhu, naopak mě to láká si knihu přečíst znovu.
Jeden z nejlepších románů poslední doby.
Štítky knihy
20. století Francie šachy francouzská literatura psychologické romány studená válka uprchlíci emigrace optimismus oběti komunismuAutorovy další knížky
| 2012 |  Klub nenapravitelných optimistů |
| 2016 |  Nezmar |
| 2015 | Stoprocentní riziko |
| 2014 | Vysněný život Ernesta G. |
| 2022 | Zaslíbené země |
Do tejto knihy som sa zamilovala na prvú stranu. A s ich rastúcim počtom sa náš vzťah ešte viac zintenzívňoval. Už v polovici som bola smutná, že ju raz asi budem musieť dočítať. Dávkovala som si ju preto pomaly. Tešiac sa z každej vety.
Román o Sovietskom zväze a východnom bloku. Román o Alžírskej vojne. Román o živote emigrantov žijúcich v Paríži. Román o dospievajúcom chlapcovi, ktorý rád číta počas chôdze. Román o priateľstve a láske. Román o zrade a sklamaniach. Román o šachu. Román o fotografovaní.
Všetko podávané s citom. S úsmevom. Aj keď sú to príbehy nie vždy úsmevné. Prerozprávané cez postavy, ktoré sú také naozajstné, že ich máte chuť potľapkať po pleci.
Michel Marini a členovia Klubu mi budú ešte dlho chýbať. Boli skvelými spoločníkmi.
"Deťom sa nerozpráva, čo sa stalo predtým, ako sa narodili. Najprv sú príliš malé na to, aby tomu porozumeli, potom sú príliš veľké, aby to počúvali, potom nemajú čas a potom je už príliš neskoro. To patrí k rodinnému životu. Žijeme vedľa seba, akoby sme sa poznali, ale nič o sebe nevieme."