Opuštěná společnost
Erik Tabery
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353649/mid_opustena-spolecnost-OF1-353649.jpg
5
1278
1278
Česká cesta od Masaryka k Babišovi. Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.... celý text
Přidat komentář
Mrazive, spojujici, minimalne zaujate ci manipulativni. Diky za pripomenuti ze nektere veci maji cenu a za uvědomění, kdo jsme a kdo můžeme být.
Velmi silná kniha, která mi značně rozšířila obzory a vyplnila určité mezery v mém politickém (ne)vzdělání. O našich současných vládnoucích politicích jsem neměla valného mínění, ovšem teď už jim nevěřím ani nos mezi očima. Bohužel. Ale rozhodně nechci propadat skepsi! V každých volbách půjdu za těmi, o kterých si myslím, že za to stojí. :)
Každopádně, jak tady bylo zmíněno níže, kniha se nedostane k těm, ke kterým by se dostat měla, což je věčná škoda. Já si ji ovšem přečtu určitě znovu a pravděpodobně několikrát.
Skvělá kniha! Bohužel si jí patrně přečtou jen ti, kterým vlastně není určena.
Výborná kniha, někteří v komentářích dokonce píší, že by to měla být povinná četba. Proč ne, hodně mi pomohla se přesněji orientovat v tom, co že se to vlastně kolem nás děje a proč. Kniha je podle mého názoru i přesvědčivá, je položená na faktech, citovaných zdrojích, historických zkušenostech ... Ale co nevím, jak takovou četbu babídnout lidem, kteří ji nehledají a nechtějí vědět. Nakonec tohle je nejspíš i podstata knihy, probudit lidi z toho "podřimováni", než se nám svoboda a demokracie zase ztratí.
Výborná, ač dosti temná a depresivní kniha o čecháčkovství v nás, která dobře popisuje naši současnou rozpolcenou společnost v "zemi nikoho" mezi Východem a Západem. Otázka kam vlastně kráčíme je velice legitimní v situaci, kdy víme, že jsme od Masaryka a Havla nějakou prapodivnou cestou došli až k Zemanovi a Babišovi, a že to značná část obyvatelstva vnímá jako pokrok (sic). Snad skutečně nejde o "nenávist k civilizaci" (Jenssen), ale jenom o dobře míněnou, avšak nešťastně prováděnou snahu zbrzdit to současné pádění vyspělého světa do neznámých končin, navíc s problematickými pasažéry i posádkou. Avšak vybírat si jednoduchá řešení, "neomylné" vůdce, lidi, kteří mají problém zvládnout své vlastní opuchlé ego, zjevné křiváky, notorické lháře a manipulátory, mstitele skutečných i domnělých křivd, hlasatele "alternativních fakt" a masové výrobce užitečných strašáků a "užitečných idiotů"? Co dobrého může vzejít z téhle směsky?! I většina se může mýlit, i změna může být k horšímu, i dobré úmysly (o nichž v tomto případě silně pochybuji) mohou vést k ďábelským výsledkům, jak zrovna naše historie bohatě dosvědčuje. Ale náš hobití národ přečkal horší šlamastiky, jistě zvládne i tohle. Vypíchl bych dva Taberyho citáty: "Temná strana síly je v každém, ale tak obrovskému pokušení čelí v tuto chvíli jen jeden z nás. Andrej Babiš." (Kéž by ještě čelil, dodávám, pokud tedy vůbec kdy čelil...) "Připravme se na větší pravděpodobnost neočekávaných událostí, chaosu, kombinace náhod, cílené manipulace a dezinformace." Rád bych končil optimisticky, ale po přečtení této knihy to nějak nejde. Možná jsme opravdu bezprizorní, opuštěná společnost, zahleděná do své zbytečné, uměle přikrmované neurózy, a dožadující se lobotomie od halasně povykujících středověkých felčarů s rezatými kovářskými nástroji, ať to stojí co to stojí. Příhodná hudba: Nohavica - píseň Poruba a album Divné století, Kryl - alba Rakovina a Maškary.
Povinná četba pro všechny-bez debat! Je mi z toho vzhledem k výsledku voleb dost smutno...
S příliš velkým očekáváním se často zvyšuje pravděpodobnost zklamání, nikoli v případě esejistického textu Opuštěná společnost. Erik Tabery všechna má očekávání stoprocentně překonal.
Kniha nepřináší jednoduché odpovědi ani prvoplánová řešení, ale je velmi podnětná šíří svého záběru i rozmanitostí citovaných zdrojů.
TOP 2017.
Mě knížka nenadchla, těžko se mi četla a ani mi nic nedala. Asi jsem měla jiné očekávání.
No tak tohle by měla být povinná četba pro každého voliče. Souhlasím a podepisuji ve všech bodech, která pan Tabery rozepisuje. Opravdu je to až s podivem, když se člověk podívá zpětně na popisované události tak mu až zamrazí, jak všechno do sebe zapadá. A myslím, že může být jedno jestli patříte ke sluníčkářm, nebo k sektě rudého úsvitu..
U mě se jenom utvrdil názor na osobnost Masaryka, a to co jsem o něm četl dokresluje jeho morální kredit, kdy stávající politická garnitura a zejména pan prezident nesahá a ani nemůže sahat svým chováním a "morálkou" , takže jediné co mu jde opravdu dokonale, je rozdělovat společnost. Takže je obrovská škoda, že tato vynikající kniha se dostane vlastně k těm, kteří si většinou jenom utříbí svůj názor, a ktěm, kteří jsou naprosto zaslepení a jejich úhel pohledu nás žene do šedé zóny, tak že si asi brzo budeme muset nechat udělat plastiku očí, tak abychom zapadli a mohli pochlebovat našim východním "chlebodárcům".....
Kniha se čte dobře, když člověk, jakožto téměř pravidelný čtenář týdeníku Respekt, souzní s názory Erika Taberyho. Při čtení si můžu jenom souhlasně pokyvovat hlavou. Ti, co Taberyho v lásce nemají, z knížky asi nadšení nebudou... Ale právě ti si asi zrovna knihu nekoupí. Já, sluníčkář, dávám pět hvězd!
Výborné, i když občas je výběr podřízen myšlence. Nebyl Zeman vždy populistou? Který tvrdil, že jsme ve vzdělávání za Nepálem? Nestálo by za to více rozebrat neúspěchy "nepolitické politiky"? Více proniknout pod povrch Impulsu, Dřevíčské výzvy, Děkujeme, odejtěte a stávky v ČT, kde rozhodně nešlo o černobílé dění a obě strany si braly své rukojmí? Jsem rád, že Respekt chápe, že příkopy je potřeba zasypávat. Jenom to chce ještě větší trpělivost a ještě více jít do hloubky.
Non-fiction po pravdě moc nečtu, ale jelikož je šéfredaktor týdeníku Respekt skutečný machr v oboru, tak jsem po knize sáhla... Líbilo se mi, jak čtivou podobou předává historické i současné informace autor čtenáři a nenápadně do všeho zasouvá své vlastní názory... Byla jsem velice mile překvapená a po setkání s autorem mohu říct jediné, klobouk dolů...
Opuštěná společnost by měla být zařazena do povinné literatury! Tabery odvedl skvělý kus práce, aby se pokusil otevřít oči této společnosti. Bohužel po knize sáhnou zase jen ti, kteří nechtějí nechat naši zemi upadnout...
Zajímavé čtení, kde autor podtrhuje dobové problémy, názory a postoje vybraných osobností spojených především s první republikou a konfrontuje je s dnešní současnou společností a politickou situací. Je patrné, že dnešní politická elita namířená v knize primárně na duo Zeman a Babiš se zcela rozchází s myšlením demokratických ideálů, na kterých byla stavěna první republika. Stejně tak je zde popisována náchylnost dnešní společnosti k naivnímu přebírání populistických projevů a jednoduchých hesel, které běžnému občanu mnohdy stačí k utváření své pravdy aniž by tyto názory podrobil kritickému myšlení. Díky tomu zde máme v popředí pana Babiše, Zemana a Okamuru, jak smutné. Dalším zajímavým tématem je postoj české společnosti k migrační krizi. Na něm je bohužel vidět, jaký jsme zatím "malý" národ a nedokážeme sebevědomě a konstruktivně přistoupit k řešení situace. Spíše se v nás probudil strach a nenávist k cizincům z jiné kultury. Myslím, že projev alespoň nějaké humanitní pomoci měl určitě přijít. Pro žádný stát v Evropě to není snadná situace. Největším problémům určitě čelí jiné evropské země, ale na nich je právě vidět jejich vyspělost a nadhled v krizových situacích, byť ani tyto země se nevyvarovali chyb, ale kdo v životě nechyboval, nikdy nic nezkusil. To je stejné v každé profesi i té politické. Důležité je držet ten správný směr a nesklopit uši při první nerovnosti.
Výjimečná kniha ! Skvělá práce...