Opuštěná společnost
Erik Tabery
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353649/mid_opustena-spolecnost-OF1-353649.jpg
5
1289
1289
Česká cesta od Masaryka k Babišovi. Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.... celý text
Přidat komentář
Souhlasím s tím, že tomu, kdo se o politiku celkem zajímá tahle knížka nic moc nového nedá. Ale tomu, kdo toho zatím moc neví, dá tahle kniha dost.
Literatura novodobého faktu. Tabery se čte dobře jak nakrátko, tak nadlouho. Kniha nezabředává do velkých detailů, jako obecné seznámení s vývojem za posledních sto let ideální čtení.
Naprosto vynikající a dech beroucí kniha, jež se zaobírá vývojem politické scény v České republiky, a zároveň efektivně reflektuje na současné dění politiky. Kdyby bylo možné dát těch hvězdiček více, bez pochyby bych je dala. Z mého pohledu, by měla tato kniha být povinnou literaturou na gymnáziích a středních školách, aby se studenti naučili aktivně vnímat politické dění společnosti. Tabery v této publikaci krásně vystihl fungování politiků ve vládě, jež využívají politicky nevzdělaného lidu ke své popularitě. Opravdu nádherná kniha!
Nepovažuji se za politického „nadšence“, avšak po celou dobu mne těšil fakt, že se mohu dozvědět mnohé informace, které mi pomohou rozšířit obzory, dát si věci lépe do souvislostí a snad i pochopit něco ze současného dění.
Moc se mi líbil poutavý způsob prolínání mezi vyprávěním a fakty.
Mnohé se zdá natolik neuvěřitelné, že nás může občas zachvátit pocit jako by vše bylo smyšlené, pouhá fikce, román od Orwella. Krutě však v kontrastu k tomu vyhlíží vědomí pravého opaku.
Vědomí že, stejně jako u zmíněného Orwella, se jedná o pouhé ohlednutí se za minulostí. Snahu apelovat na čtenáře před hrozbu jejího opětovného uvedení do realitity, která nás zdá se, pokud již tento okamžik nenastal, záhy čeká. Tuto skutečnost naprosto vystihuje citát pana Peroutky "Několikráte jsme mysleli, že už jsme na konci cesty, a pokaždé jsme shledali, že jsme teprve na začátku“.
Moje znalosti českej politiky sú pomerne povrchné a nečítam Respekt, takže jedno z častejších negatív v recenziách (že to nie je nič nové, ak človek číta Respekt a pozná autorove názory/stĺpčeky/články) u mňa odpadá. Nevadili mi ani ucelené kapitoly, ktoré navzájom nutne nesúviseli - pre mňa to bol výborný prehľad v kocke obohatený o skvelé kapitoly o Milošovi Zemanovi a Andrejovi Babišovi. Historický úvod do česko-slovenskej spoločnosti bol tiež zaujímavý, aj keď veľa vecí mi bolo známych, takto pokope mi to dalo ten potrebný širší kontext.
Sama sebe sa musím smiať, ako ma stále a znovu a ešte vždy prekvapí, že niektorí ľudia vedome klamú a keď sa im na to príde, tak už sa ani nehanbia, ani neospravedlňujú.
A tak.
Celé to bolo dobré, prečítajte si to.
Trochu jsem se rozepsal, takže je z toho nakonec recenze ;o)
Každopádně Je to důležitá kniha, jíž sice lze vyčítat nedostatek filosofického nadhledu, nikoli však naléhavost... Celkový dojem: 85%
Ze začátku se to četlo dobře, ale měla jsem pocit, že mi Tabery nic nového neříká. Asi s ním souhlasím natolik, že všechny jeho argumenty už znám. Ale na těch dvě stě padesáti stránkách stihl předložit i řadu nových pohledů na věc a upoutal mě, třeba citováním filosofů a připouštěním vlastních chyb. Takže ten plný počet dám.
Pokud by se někdo chtěl začít orientovat v domácí politice, nemůžu doporučit jinou knihu než právě tuto. Velkou předností této publikace je popis konkrétních událostí s autorovou interpretací. Ačkoliv se nejedná o nejveselejší čtení, je zde velké množství “tipů”, jak na konkrétní problémy pohlížet.
Aktuální, výstižná, čtivá knižní esej. Podle mě dělá přesně to, co by měla. Provokuje, vyzývá a nutí k zamyšlení.
Knížka je psaná milým stylem a myslím si, že je dobrým úvodem do současné politické situace na Hradě a ve vládě. Kniha je prodchnutá idejemi a odvolává se na myšlenky TGM i Václava Havla. Je pro mě velmi užitečnou studnicí, která se zmiňuje o tom, jak to bylo s F. Peroutkou, kdo s kým má v současné politické situaci problém, apod. Je ve svých pasážích hlavně knihou lidskou a slušnou, což v dnešní situaci v politice, se moc nevidí. Moc děkuji autorovi za její napsání a třeba studentům nebo lidem, kteří nemají TV ji určitě doporučuji k přečtení.
I když sdílím s E. Taberym mnoho názorů a stejný náhled na svět, nemůžu se ubránit dojmu,že kapitoly týkající se současného dění a aktérů (Zeman, Babiš) jsou silně tendenční. Ono i ty historické budou, ale člověk už je tak "zblblý" současnou interpretací dějin, že to neřeší.
Nechápejte mě špatně – s autorem v zásadě souhlasím, ale stejně mi ta jednostrannost připadala až do očí bijící. Konzervativní nacionalističtí populisté nemohou být podle mě dílem kvůli zvolenému stylu jakkoli ovlivněni.
Jakoliv nemám ráda slovní spojení "povinná četba" ,pak u této knihy jej musím chtě nechtě použít. Pokud mi není lhostejná republika , ve které žiju a to, kam se ubírá, musím si přečíst Taberyho. A díky němu pak další podobné tituly, které dávají do souvislosti historii a současné politické dění.
Tu knížku jsem četla skoro půl roku. Ne proto, že by byla špatná. To proto, že je tak dobrá. A že mi z toho všeho bylo ohromně smutno. Po celém století už se dá popsat slušných pár postřehů, které ukazují na nepoučitelnost a malost národa. A to měl Tabery ještě snahu zakončit to pozitivně. Strašně smutný dárek k výročí republiky.
Vyzněním temná kniha ve zkratce o tom, jak v historii Češi vždy po nabydí svobody o ni přišli.
Pěkně napsané, ale hrozně banální. Kdo sleduje českou politiku a média, nedozví se nic nového, protože to jsou vesměs myšlenky a názory, které čeští komentátoři ve svých sloupcích opakují neustále. Čili bych tuto knihu doporučil spíš těm, kdo se o politiku moc nezajímají a laikům, ale ne naprostým, protože to není úplně lehké čtení. Ideální čtenáři jsou podle mě studenti gymnázií.
Musím se pochlubit tím, že jsem byl možná první, kdo tuto knihu nazval protipólem Prolomení hradeb od Petra Hampla. Člověk, který si obě knihy přečte, okamžitě pochopí, proč se dvě skupinky lidí nemohou nikdy domluvit. Tam, kde se Hampl opírá o fakta a nenásilně v souladu se vší logikou předkládá vysvětlení sociologických jevů, tam musí Tabery značně balancovat a selektivně si vybírat to, o co se ve svých úvahách opře. Výsledkem pak je, že se opře tu o Masaryka, tu o Čapka, přičemž kdyby tito žili v současné době, tak právě takoví znalci jediné pravdy a utopisté, jako je pan Tabery, by jim zavařovali ze všech nejvíce. Nejkomičtějšího (ale pro pochopení autorovy práce s informacemi a jeho selektivního myšlení přímo ukázkového) rozměru dosahuje Taberyho práce s fakty tam, kde se věnuje médiím a jejich způsobu informování o s islámem spojených sociálně - patologických jevech v západních zemích. Tabery lehce připustí, že sem tam možná něco nehezkého tamní muslimové spáchají, leč ale vzpomenout si na nějaký případ, to by mu dalo příliš velkou práci (rozkliknout internet a podívat se na stránky, které každý den desítky takových případů zmapují i s doložením zdroje by bylo příliš nekonformním vystoupením z jeho růžového světa), zato vysype z rukávu úplně všechny zprávy (ale fakt bez výjimky) na toto téma, které se ukázaly hoaxy (a věru takových moc není). Čímž se krásně navodí pocit, že ty záplavy zpráv o muslimské kriminalitě a dalších vymoženostech islámu (podřízení žen, nucené sňatky, no-go zóny, drobná kriminalita), které z Malmo, Marseile, Londýnu, Rotterhamu, Bruselu, Paříže, Dusseldorfu, Kolína nad Rýnem, Stockholmu, Birhimghamu a vlastně všech větších evropských měst přicházejí každý den, budou jistě také hoaxy, stejně jako těch Taberyho necelých deset vskutku vypečených příkladů. Na závěr samozřejmě nechybí kapitola, kde si to Erik vyřizuje se Zemanem. Kniha se svou jazykovou formou snaží navodit dojem serizóznosti, ale v podstatě jde o pamflet, ve kterém se snaží autor ujistit sám sebe i čtenáře o tom, že ono selektivní, utopické a faktům odporující vidění světa je tím pravým náhledem, jak se na události a vývoj ve světě dívat. Takové přemýšlení je nejen naivní a hraničící s legračností, ale i nebezpečné, jestliže je i oficiální doktrínou mainstreemu a jeho loajálních spolupracovníků. Silně mi to připomíná bolševickou Bílou knihu či Poučení z krizového vývoje. Svou nepoučitelností, svým lpěním na vyvrácených dogmatech, svou vírou, že autorem vysněná cesta ke světlým zítřkům (až vymřou nebo se pověsí všichni ti s opačným názorem) je ta správná. Za mě nejnižší hodnocení.