Orthodoxie
Gilbert Keith Chesterton
Ortodoxie, kterou Chesterton napsal roku 1908, je v podstatě autorovou duchovní autobiorafií či vyznáním a klíčem k jeho dílu. Lze bez nadsázky říci, že představuje tematický horizont a centrum všeho, co publikoval za více než čtyřicet let své bohaté literární činnosti. Je to obrana všeho, co autor považuje za lidskou existenci za nezbytné. Obrana pravdou postavenou na hlavu, aby přitahovala pozornost, bořila konvence, uvolňovala cestu nezaujatému pohledu na svět a zneklidnila člověka tak, že ztratí půdu pod nohama a začne hledat a přemýšlet sám.... celý text
Literatura světová Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 1918 , Josef FlorianOriginální název:
Orthodoxy, 1908
více info...
Přidat komentář
Nuž, môj prvý stret s Chestertonovou tvorbou dopadol vcelku dobre. Píšem „vcelku“, pretože miestami formuloval svoje myšlienky trochu ťažkopádne, neusporiadane, občas doslova celé pasáže zaváňali nudou. Vtedy ma prepadalo podozrenie, že to snáď po sebe naozaj ani nečítal (str. 9 – „Napísal som knihu, ale nič na svete ma nepresvedčí, aby som si ju prečítal.“ – som však toho názoru, že mal na mysli knihu už hotovú, vydanú). Preto aj moje nižšie hodnotenie.
Napriek tomu môžem túto knihu s čistým svedomím odporučiť. Chesterton mi tu otvoril pre mňa nový a úžasný pohľad na svet. Jeho podanie agnosticizmu, moderného ateizmu, kresťanstva a niektorých ďalších veľkých náboženstiev a tiež spôsoby, akými ich porovnáva, sú naozaj podnetné, zaujímavé a obohacujúce.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Povídky otce Browna (8 povídek) |
| 1975 | Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu |
| 1989 | Modrý kříž |
| 1987 | Klub podivných živností / Anarchista Čtvrtek |
| 1924 |  Anarchista Čtvrtek |
Dva výpisky, jeden z, druhý o: „Sedmiletý kluk je napjat, když slyší, že Honza otevřel dveře a spatřil draka. Tříletého chlapečka vzruší už to, že Honza otevřel dveře. (...) Vše, co nazýváme duchem a uměním a extází, znamená jenom, že se v jediném hrozném okamžiku rozpomínáme, že jsme zapomněli.“ (GKCh)
„Smím-li být velmi osobní: Asi není náhoda, že jsem své první „ano" vůči křesťanství řekl v mládí při četbě oné kapitoly Chestertonovy Ortodoxie, která líčí křesťanství jako náboženství paradoxu, držící pohromadě protichůdné ctnosti, které by se staly, kdyby se odpoutaly od svého protikladu, ničivými neřestmi; celý život jsem se totiž bál vlastně jen jedné neřesti, totiž jednostrannosti.“ (T. Halík)