Ortodoxia. Osobná filozofia
Gilbert Keith Chesterton
Slávna Chestertonova Ortodoxia je oslavou zdravého rozumu, hlbokého zmyslu ľudskej existencie, demokracie a západnej civilizácie, ktorej sme dlžníkmi. Zábavné a humorom popretkávané vyvracanie argumentov tých, ktorí sa snažili o „novátorstvo“, ani po rokoch nestráca nič zo svojej aktuálnosti. Gilbert Keith Chesterton je majster paradoxov, ktorý hovorí o „potrebe spájať dôverne známe s neznámym, teda s tajomstvom, a vnímať svet tak, aby sme neustále mali pocit úžasu, daru i toho, že sme tu vítaní“. Každý deň, i ten najvšednejší, sa tak stane nádherným dobrodružstvom a zdanlivo nepatrné či nepodstatné veci prerastú do „dimenzie večnosti“. Vydanie prvé... celý text
Literatura světová Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2010 , Spolok svätého Vojtecha (SSV)Originální název:
Orthodoxy, A personal philosophy, 1908
více info...
Přidat komentář
Nuž, môj prvý stret s Chestertonovou tvorbou dopadol vcelku dobre. Píšem „vcelku“, pretože miestami formuloval svoje myšlienky trochu ťažkopádne, neusporiadane, občas doslova celé pasáže zaváňali nudou. Vtedy ma prepadalo podozrenie, že to snáď po sebe naozaj ani nečítal (str. 9 – „Napísal som knihu, ale nič na svete ma nepresvedčí, aby som si ju prečítal.“ – som však toho názoru, že mal na mysli knihu už hotovú, vydanú). Preto aj moje nižšie hodnotenie.
Napriek tomu môžem túto knihu s čistým svedomím odporučiť. Chesterton mi tu otvoril pre mňa nový a úžasný pohľad na svet. Jeho podanie agnosticizmu, moderného ateizmu, kresťanstva a niektorých ďalších veľkých náboženstiev a tiež spôsoby, akými ich porovnáva, sú naozaj podnetné, zaujímavé a obohacujúce.
Autorovy další knížky
1966 | Povídky otce Browna (8 povídek) |
1975 | Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu |
1989 | Modrý kříž |
1987 | Klub podivných živností / Anarchista Čtvrtek |
1924 | Anarchista Čtvrtek |
Dva výpisky, jeden z, druhý o: „Sedmiletý kluk je napjat, když slyší, že Honza otevřel dveře a spatřil draka. Tříletého chlapečka vzruší už to, že Honza otevřel dveře. (...) Vše, co nazýváme duchem a uměním a extází, znamená jenom, že se v jediném hrozném okamžiku rozpomínáme, že jsme zapomněli.“ (GKCh)
„Smím-li být velmi osobní: Asi není náhoda, že jsem své první „ano" vůči křesťanství řekl v mládí při četbě oné kapitoly Chestertonovy Ortodoxie, která líčí křesťanství jako náboženství paradoxu, držící pohromadě protichůdné ctnosti, které by se staly, kdyby se odpoutaly od svého protikladu, ničivými neřestmi; celý život jsem se totiž bál vlastně jen jedné neřesti, totiž jednostrannosti.“ (T. Halík)