Oslí kůže
Honoré de Balzac
V tomto románu se přes jeho pohádkový rámec Balzac již stává historikem, psychologem, soudcem a básníkem obludné Paříže. Oslí kůže dává majiteli slávu a bohatství, ale zbavuje ho prostého štěstí: může být chápána jako tajemná moc peněz. Společnost finanční oligarchie představují postavy procházející celou Lidskou komedií.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1949 , MelantrichOriginální název:
La Peau de chagrin, 1831
více info...
Přidat komentář
Je to jedna velká metafora. Artefakt jako z Tisíce a jedné noci, oslí (šagrénová) kůže, která má majiteli splnit vše, ale kterou zároveň se životem každé přání zmenšuje a zkracuje, je záminkou pro líčení obrazu světa první třetiny devatenáctého století - a zároveň příběhu vášně po životě v kontrastu k živoření ve jménu pohodlí a bohatství. V hlavní roli Rafael Valentin; v první třetině hledá záchranu před krachem v herně, po neúspěchu se ocitá na prahu sebevraždy, ve vetešnictví jako by procházel svět v jeho lesku i všednosti, aby získal onu fatální oslí kůži. Ve druhé části Rafael hodnotí svůj dosavadní život, od rodinného zázemí přes studijní a pracovní úsilí až po posedlost hraběnkou Fedorou, s lehkým dotykem něhy při líčení dcery své domácí Pauliny. A třetí část je obrazem života, jejž nelze žít naplno: rozpor mezi nutností nic si nepřát, tím pádem oddálit smrt, a unikání tomu podstatnému, tedy ztrácet smysl pro proporce a důležitost věcí; zisk lásky a společný život s Paulinou má stejný význam jako souboj pro banalitu, lázeňský pobyt nebo hledání záchrany u soudobé vědy. Román je silný a pozoruhodný, předvídatelný v základním příběhu, ale informačně bohatý jako zpráva o své době a stavu společnosti v ní; jen jsem sáhla vedle, co se překladu týče - existuje novější, předpokládám, že stravitelnější.
Kniha vyšla v roku 1967 a vtedy som ju aj čítala.Neurobila na mňa dojem.ALE dnes som ju čítala ako báseň kde je dej pomalý ale slová sú úžasné .....
První klasický román, který jsem přečetla jako náctiletá. A od té doby jich pak následovalo spousta. Přestože to pro mě tehdy bylo docela obtížné čtení, k další klasické literatuře mě přitáhlo. Doporučuji!
Autorovy další knížky
2006 | Otec Goriot |
1985 | Lesk a bída kurtizán |
1953 | Evženie Grandetová |
1955 | Ztracené iluse |
1974 | Sestřenice Běta |
Děj je hodně metaforický a nepříliš snadný k pochopení, ale bohatství Balzacova jazyka a jeho popisy dobové pařížské společnosti jsou úžasné. Možná jsem ale od předního autora literárního realismu čekala realističtější a méně "pohádkové" rozuzlení...