Osm
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470633/bmid_osm-kKw-470633.jpeg
4
3196
3196
Tak trochu jiný detektivní román od autorky bestselleru Bábovky. Jednu březnovou sobotu je nalezena postřelená mladá dívka. Michaela zůstává v bezvědomí a policie je při vyšetřování bezradná. Kdo čin spáchal a proč? Snoubenec, nejlepší kamarádka, někdo z rodiny, kde hlídala děti? Vysvětlení nepřichází ani po probuzení z kómatu. Michaela si totiž osudný den nepamatuje. A co víc, nepamatuje si ani poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně, všem zamíchal životy a skončil pokusem o vraždu.... celý text
Přidat komentář
Konečně se ke mně kniha dostala a já se těšila, jak si počtu. Nu, co říct? Početla jsem si, ale na to, jakou měla kniha publicitu i ohlas, z ní zase tolik nadšená nejsem. Takže průměr. A mimochodem - ne každý umí francouzsky či švédsky a byť se dalo něco vydedukovat, tak se sluší čtenáři neznámé výrazy a pojmy někde v knize pod * objasnit.
Začátek knihy byl docela napínavý a bavil mě, pak se to nějak zvrtlo. Všechny postavy mi byly nesympatické, jejich chování bylo nepřirozené (někdy až úchylné). Taky od vyšetřovatelů jsem očekávala větší úsilí a profesionálnější přístup k případu. Nejvíce mě ale iritovaly vulgární výrazy, myslím, že jich tam bylo víc než dost. Jinak kniha se mi četla velmi snadno a rychle. Je to taková nenáročná oddechovka.
Super čtení. Jak je vidět, mladá a hezká chůva je většinou velký problém pro celou rodinu. Vřele doporučuji.
Je to čtivé. A taky dost "čtení pro baby". Místy mě ale kniha ponoukla k zamyšlení. Prostě oddechovka co neurazí.
Rozhodně lepší než Bábovky, protože to má aspoň nějaký konec.
Postavy uvěřitelné, skvělá psychologie.
Kniha sice oddychová, ale překonala moje očekávání.
Za mě dobrý! Přiznám se, že české autory zanedbávám a tak jsem sáhla po "bestselleru", jak tvrdili. Mně tento břitký přisprostlý humor a milenecké peripetie na čtyř stech stánkách bavil, dokonce jsem se i nahlas smála. Jednou za čas takováto četba rozhodně neuškodí.
Kniha se četla lehce, děj měl spád, ale hlavní postavy do jedné byly "magoři". Občas mi jejich jednání přišlo maličko přitažené za vlasy.
Moje první kniha od autorky a mě se teda líbila. Čtivé a napínavé, konec trochu posekaný, ale dobrý.
Moje první knížka od této autorky a líbila se mi. Po dlouhé době jsem četla knihu od české autorky (a ne překlad z cizího jazyka) a měla jsem pocit, že je mi proto nějak blíž. Dej nebyl šokující, avšak zajímavý a určitě ne nereálný a kniha měl spád. Bavilo mě i rozdělení na časové etapy. Příjemná kniha, kterou mohu doporučit! Až ji jednou zapomenu, klidně bych si ji přečetla znovu.
Až na ten "všední" konec, super! Celou knihu jsem byla napjatá a těšila se na další a další kapitolu. Prožívala jsem každou postavu a byla s ní šťastná i naštvaná. Posledních asi padesát stran jsem netrpělivě čekala na nějakou pecku na závěr - a nic. Ale jinak bomba knížka!
Bohužel mě kniha moc nepotěšila. Ani detektivka, ani psychologický román...se žádnou z postav se nedá ztotožnit, protože jsou nesympatické, sobecké, zlé a hloupé. Upřít se nedá pár vtipných okamžiků, čte se dobře, ale podruhé už opravdu ne.
Třeštíková má jeden velký talent - čtivost! A to je v tomto případě asi skoro všechno...
Přijde mi, že tato knížka byla spíš přehlídkou lidské hlouposti, debility a ujetosti. Jasně, byla jsem zvědavá, jak se to všechno vyvine, zda přece v tom všem nebude nějaký "wow", ale, bohužel, zázrak se nestal.
Za mě malinko zklamání po Bábovkách.
No tak nevím. Dojmy rozpačité. Dala se číst, ale spíše jako ,,ženský,, román ? Detektivka ? To se mi nezdá ani ve snu, snad jen s detektivní zápletkou na začátku a na konci rozuzlení. Bábovky byly lepší. Uvidíme,co autorka Třeštíková předvede příště v nějaké jiné knize.
Ne, děkuji. Tolik klišé v jedné knize, to se hned tak nevidí. Nechci spoilerovat, takže je nebudu vyjmenovávat, ale je tam toho požehnaně. Chápu, že autorka chtěla pracovat s určitými osobnostními typy, ale nakonec vytvořila jen nesympatické, kruté a hlavně totalně zkarikaturované figury, u kterých vám bylo úplně jedno, jak dopadnou.
Moc pěkná detektivka. Tři dny jsem jen četla, četla a nebyla schopná přestat. Velmi čtivé, mně se styl autorky líbí, vystihuje přesně myšlenkové pochody a uvažování jednotlivých postav. Přitom ponechává dost prostoru pro čtenářovy vlastní úvahy. Nevadila mi ani cizí řeč, nebylo nutné jí rozumět, protože vše vyplynulo z pozdějšího děje. I konec byl v podstatě jasný a celá zápletka dobře promyšlená. Zatím se mi líbila ze všech knih této spisovatelky nejvíce.
Rozjezd byl trochu pomalejší, ale nakonec jsem se začetla. Líbilo se mi vyprávění příběhu na různých časových rovinách. Jen se nemohu rozhodnout, kdo z postav mi byl vůbec sympatický. Nejvíce asi dvojčata. Knížku jsem nakonec zhltala až do konce, který mi vůbec nepřišel špatný jako jiným čtenářům. Po průměrných Bábovkách jsem se pustila do Třeštíkové č.3 "To prší moře".
Kniha byla zajímavá a pěkně se četla. Vadily mi vulgární výrazy, které sice měly dokresit povahu postavy ale myslím, že byly zbytečné a kniha by se bez nich obešla. Také mi vadilo, že na sebe občas postavy mluvili jinou řečí a nebylo nikde vysvětleno co říkají. Nebylo to asi nic důležitého ale bylo to nepříjemné. Každopádně konec hodně špatný. Když jsem nalistovala poslední stránku nemohla jsem uvěřit tomu, že je konec knihy. Zdá se mi to nedokončené.
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimiAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Tak. Knihu jsem si v sobě musela nechat trochu "uležet", abych ji mohla ohodnotit. Jenže stejně nevím jak. Od autorky jsem si již celkem zvykla, že její knihy v sobě nesou lehce depresivní rovinu, takže to mě ani tak nepřekvapilo. Zajímavé jsou v knize především hlavní postavy, jejichž charaktery autorka postupně vyhrotila do extrému. Je to realita? Říkám si, že je to tak trochu (možná) náhled do dnešní společnosti a vztahů. Každá z těchto postav má totiž jednoho společného jmenovatele - absenci spokojenosti. Vnímala jsem, jak jsou hrdinové osamocení, přestože sami nebyli. Nedokázali komunikovat, mluvit o svých potřebách, žili ve lžích a neustálém očekávání, které jim nebylo naplněno. A tak se cyklili v neustálém smutku a vnitřní prázdnotě. Autorka umí krásně vykreslit povahy všech osob v knize, a tak se celý příběh nezdál až tak ujetý. Přestože trochu byl. A možná to byl záměr. Každopádně, tohle je message, kterou si z knihy odnáším, která na mě z knihy dýchla (náhled do dnešní společnosti). Míši je mi upřímně líto, a její postava se mi zdála tou nejuvěřitelnější ze všech. Konec/nekonec knihy malinko zklamal, byť se mi nezdá, jako ostatním, že byl uspěchaný. Prostě otevřený konec, který vždy tak trochu podráždí. A ve mě nechal smíšené pocity. Těším se na další knihu!