Osm
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470633/bmid_osm-kKw-470633.jpeg
4
3195
3195
Tak trochu jiný detektivní román od autorky bestselleru Bábovky. Jednu březnovou sobotu je nalezena postřelená mladá dívka. Michaela zůstává v bezvědomí a policie je při vyšetřování bezradná. Kdo čin spáchal a proč? Snoubenec, nejlepší kamarádka, někdo z rodiny, kde hlídala děti? Vysvětlení nepřichází ani po probuzení z kómatu. Michaela si totiž osudný den nepamatuje. A co víc, nepamatuje si ani poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně, všem zamíchal životy a skončil pokusem o vraždu.... celý text
Přidat komentář
Jak již někdo napsal. Číst se to dá a dokonce s napětím, úsměvem i poučením, ale po nějaké době si ani nevzpomenete, že jste to četli.
Osm je první knížka, kterou jsem od Radky Třeštíkové četla a moc se mi líbila. Autorčin styl psaní je čtivý a příběh byl zajímavě napsaný. Není to žádné náročné čtení, což mi vyhovovalo.
Čtivá knížka o jedné mnohonásobné a nezralé femme fatale. Psáno lehkou rukou s jasným autorčiným rukopisem. Nenáročná knížka do náročné doby, díky za ni.
Osmičku jsem si užila, autorka prostě umí psát strašně čtivým způsobem. Oproti Bábovkám mi v celkové uvěřitelnosti příběhu něco skřípalo ;) . Konec jsem takový čekala a nezklamal :) .
Sedl mi styl vyprávění, opravdu jsem byla napnutá, jak to nakonec bylo. Konec jako u Bábovek takový neukončený, ale nemám s tím problém. Každopádně jsem si čtení užila.
Ta kniha je...průměrná. Stylisticky stejná jako Bábovky, které se mi líbily, ale po čase se i tenhle styl poněkud omrzí, když se stále opakuje. Autorka je bezesporu "vypsaná", psát umí zručně, odsýpá to, čte se to rychle, ale marně hledám tu přidanou hodnotu, která by knihu povýšila a naplnila dojem získaný z recenzí. To jsou tím ti recenzenti opravdu tak nadšení? Průměrné detektivní téma to nezachrání. Pokud ale chcete čtivou oddechovku, proč ne. V tomto směru kniha nároky splňuje.
Po přečtení Bábovek, které se mi nesmírně líbily, jsem zatoužila po dalším skvělém vyprávění a stylu psaní Radky Třeštíkové. No, neměla jsem se asi zas až tak těšit. Nemůžu říct, že by mě Osm nějak vyloženě zklamalo, ale bůhví jaká pecka to taky nebyla. Mnoho postav, z nichž mi nebyla sympatická ale lautr ani jedna, děj, který sice rychle ubíhal a nebyla tam ani žádná hluchá místa, ale taky ani moc nenadchl. Detektivka bych tomu tedy neříkala, i když dobře, v anotaci píší "s detektivní zápletkou" a ano, byl tam "pokus o vraždu", okey, tak nějak mi možná ve výsledku uniklo, kdo že to vlastně střílel, ale hlavně, práci policie podle vylíčení autorky bych snad ani nekomentovala. Chápu, nebyla to žádná kriminálka New York, ale takový idioty by snad u policie ani zaměstnat nemohli... Prostě příběh o slečně co nejdřív neměla nic, pak mohla mít relativně všechno, ale chtěla víc a víc než bylo zdrávo a nakonec za to i docela draze zaplatila... Bábovky mi přišly jako top, u Osmičky bych řekla, že to trochu kleslo, ale předchozím autorčiným dílům dám ještě šanci a pokud vydá další knihu, určitě si ji přečtu.
První kniha od Třeštíkové, které dávám 5 hvězdiček. Nečekala jsem nic jiného, než pohodové čtení na cestu do práce, ale kniha mě totálně vtáhla. Autorka se knihu od knihy lepší. Její prvotina mě nebavila vůbec, například Bábovky jen trochu, ale tohle mě bavilo moc. Palec nahoru
Na to, jak je to tlustá kniha, je příběh hodně jednoduchý a ani popis postav neměl, pro mě, hlubší význam. Takže tentokrát za ledovku a od Radky už asi nic číst nebudu.
Knížka mě velice bavila, styl psaní autorky se mi líbí. Jen bych knihu nenazývala detektivkou, to mi k tomu nesedí. Trošku mi chyběl konec a překlad posledního odstavce by mě neurazil (ikdyž možná to má takhle svou sílu a tajemství). Určitě si knížku někdy v budoucnu přečtu znovu.
Knihu bych neoznacila za detektivní roman, spis je to takova sonda do zivota soudobe spolecnosti. Po precteni bych si polozila otazku, jestli jde za svym "stestim" takhle kazdy, temer bezpaternim zpusobem, tak je to smutne. Zaujalo me vykresleni pocitu a myšlenek deti, stejne starych a presto tak odlisnych sourozencu. Kdovi kde k tomu dětskému pohledu autorka nacerpala inspiraci, kazdopadne zajimave pojate. Souhlasim s tim, ze bych automaticky ocekavala preklad alespon co se zaverecneho odstavce tyka. Opravdu jsem nemela cas hazet do překladače tusim švédštinu a proto pro me konec knihy predstavuje ponekud zklamani. Rovnez posuny do ruznych casovych dimenzí, 2/3 knihy jsou vlastně retrospektiva, navrat do minulosti z pohledu vsech zúčastněných a mala část se odehrava v soucasnosti a pak skok do budoucnosti. Jinou knihu jsem od autorky necetla, ale věřím, ze pise i lepe. Je to takova kniha, kterou prectete, odlozite a zapomenete.
To, co se mi líbilo u Bábovek, mi v této knize strašně vadilo a to styl vyprávění. V Bábovkách sice všechny hrdinky měly stejné myšlení, ale aspoň každou kapitolu vyprávěla jedna z nich, takže se myšlenky tak nebily tak jak tady. Pak mě štvala další věc - cizojazyčné texty. Ve většině knih je překlad vzadu, já fakt neumím ani francouzsky, ani švédsky a hodně mě ty občasné věty v textu rušily, i kdyz jsem z kontextu pochopila, oč jde. Až na poslední odstavec. Knihu jsem dočetla o půlnoci a nechtělo se mi kvůli odstavce zapínat noťas, takže celkový dojem z knihy mi to trochu srazilo. Ale abych nebyla jen kritická, zápletka byla skvěle vymyšlená, takže mě kniha dost bavila.
Je to oddychovka, která se dá přelouskat za 2 dny a to čtu pomalu :) Ale byla tam i velká míra napětí, což bylo u Radky Třeštíkové hezké překvapení.
Kniha se mi líbí. Vztahový propletenec, pro mne čtivá forma . Příběh mě baví. Kniha mě baví:-) Jsem ráda, že se mi daří díky čtení na chvíli zapomenout na současné starosti, takže za mě děkuji!
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimiAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
No co k tomu? ještě jsem to sice nedočetla, ale i tak si troufnu k ní napsat pár slov... Příběh je zajímavý, prostě klasická oddychovka od české autorky. Snaha o napětí a nečekané situace, vrací se v minulosti, kvůli určitým událostem. To je super.
Bohužel mě zklamal styl psaní. To jako vážně? Věty jsou neumělé, nemastné neslané. Jsou chvíle, kdy si přeju, ať ta zatracená věta konečně skončí :D Snaha pochytit Hrabalův styl nebo nepozornost při hodinách českého jazyka? Nás učili, že když chceme vygradovat napětí a mít kvalitně a dobře napsanou knihu, mají se psát krátké ale srozumitelné věty.
No, ale prozatím je to moje první kniha od ní, snad se u další nenechám opět takhle zklamat :)