Osm
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470633/bmid_osm-kKw-470633.jpeg
4
3193
3193
Tak trochu jiný detektivní román od autorky bestselleru Bábovky. Jednu březnovou sobotu je nalezena postřelená mladá dívka. Michaela zůstává v bezvědomí a policie je při vyšetřování bezradná. Kdo čin spáchal a proč? Snoubenec, nejlepší kamarádka, někdo z rodiny, kde hlídala děti? Vysvětlení nepřichází ani po probuzení z kómatu. Michaela si totiž osudný den nepamatuje. A co víc, nepamatuje si ani poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně, všem zamíchal životy a skončil pokusem o vraždu.... celý text
Přidat komentář
Toto byla druhá kniha, kterou jsou od ní četla. Z první knihy (Bábovky)jsem byla nadšená : vtipná, zajímavé propletení postav, rychlý spád. Toto jsem očekávala i od její druhé knihy- s tím, že jsem si zde nečetla recenze a chtěla jsem být sama překvapená /zklamaná. Šla jsem do toho s tím, že to bude detektivka s opět zajímavou zápletkou ALE knihu jako jedinou jsem četla pouze po pár kapitolách za den. Vůbec mě to "nechytlo,nenadchlo", abych četla v kuse jeden den.Obsah byl na mě "hutný" v tom,že pro mě neměl děj takový spád jaký bych od detektivky očekávala- proto se mi to moc dobře nečetlo. Jak se zde zmiňuje v komentářích, velmi často dlouhé věty- monology postav, které málo koho chytnou. Možná autorka, chtěla podtrhnout víc psychologii jednotlivých postav a jejich myšlení... kdo ví.. . Co bych vyzdvihla byla postava Alice, která velmi dobře byla profilovaná do dnešní (moderní) doby :))) velmi mě bavil Bruno - takový malý ňouma a mazánek. Pro mě málo detektnívích pasáží, pro přístě méně monologů.
Mě se zkrátka psaní autorky líbí, navíc její postavy jsou pro mě věrohodné, příběh má spád a je neotřelý, a vůbec mě netrápí zda je to detektivka či ne. Kniha mě bavila a že jedna věta zabere pomalu 5 řádků v knize mě netrápí. Pro mě je to nový styl psaní a to mám ráda.
K první knize od RK jsem se dostala teprve pred měsícem a tohle byla moje treti, takže jsem si už zřejmě zvykla na ten styl vyprávění, na dlouhé věty, které obsahují kromě popisu činnosti dané postavy i její myšlenkové pochody a často i příčiny a důvody. A ne, nevadí mi to. Navíc pokud jste někdy vztah hledali, žijete v něm, máte děti, nebo všechno dohromady a pokud vám nechybí špetka sebereflexe, tak se v některých myšlenkách určitě najdete.
No a teď příběh. Detektivky považuju všeobecně za docela nudný žánr, kde se opakují pořád ty samé postupy, takže je nečtu. Tohle jako detektivku neberu, zápletka byla docela zajímavá, ale jak je bohužel u autorky zvykem, ke konci už trochu odbytá a osudy postav se řítily samospádem kamsi, kde už by mě to možná přestalo bavit číst. Takhle jsem si to užila, je to odpočinkové, je to zábavné, ale je to občas na hraně. Někdy si říkám, že my bychom s paní Třeštíkovou napsaly skvělou knihu.☺️ Trochu tomu chybí a oxymórony to nejsou. Těch tam naopak pár přebývá. Já bych to zeditovala hned. Takže jedna hvězda dolů, ale na další knihu se budu těšit.
To je snad poprvé,kdy se mi kniha líbila, přestože mi hlavní hrdinka byla strašně nesympatická:-D Přesto však byly někteté pasáže příliš zdlouhavé.Bábovky jsou podle mého názoru prostě lepší.
Příběh je to pěkný, ale nikdo tohle přece nemůže považovat za literární umění. Dovolte mi malou ukázku z knížky, rozhodně nejde o spoiler. "Jsou tady už dost dlouho a ona musí ještě zařídit spoustu věcí, teď těsně před odjezdem se jí to najednou hromadí, všechny ty drobnosti, co odkládala na poslední chvíli, ptá se Maxe, jaké bylo rozloučení v nemocnici, a Max se jen usmívá, Meda mu sedí na břiše a Bruno se natlačil hned před ni, oba se dožadují pozornosti a on přes jejich pokřikování odpovídá Julii, že žádné velké loučení neproběhlo, to je přece pravda, to mi večer Julie jen těžko může předhodit jako další lež, když žádné velké loučení opravdu neproběhlo, když neproběhlo doslova žádné."
Jedna věta. Slohová práce za 5. Knížky od autorky vyhledávat nebudu.
Mně se kniha líbila, jak již bylo řečeno, příliš detektivky v ní není, ale vůbec mi to nevadilo. Děj a jednotlivé události do sebe postupně krásně zapadaly a byly logicky vysvětleny.Hlavní postavy byly každá nějakým způsobem "postižená". Chlapi zbabělci a ženy hysterky. Ale copak nejsou i tací mezi námi? ... :-) I chování dětí na mě působilo celkem reálně. Trochu mě rozčiloval natvrdlý major, ale fandila jsem outsiderovi "poručíkovi" :-) škoda, že ji nikdo neposlouchal. Rozuzlení překvapivé, pachatele jsem tipovala, ale ne až takhle. Nicméně hvězda navíc za to, že jsem se dozvěděla, proč se kniha jmenuje jak se jmenuje.. Dlouho jsem o tom dumala! :-)
Me jeji styl nevadi detektivkou bych to take nenazvala ale je pravda ze na obalu pisi tak trochu jina detektivka... Jeji styl se vyviji.. To prsi more jsem ani nedocetla, babovky v poho a osm uz je za tri hvezdy
Moje první knížka od autorky. Knížka mě úplně strhla, přečetla jsem ji za dva dny. Přestože čtu spíše detektivní žánr a českým autorům moc nevěřím :0), zkusila jsem ji a vůbec nelituji! Vřele všem doporučuji. Příběh vás vtáhne do sebe, k tomu skvěle popsané lidské vztahy. Doporučuji a rovnou se vrhám na Bábovky!
Mě se knížka líbila, přečetla jsem jí jedním dechem. Krásně popsané, jak se lidé mohou chovat po úrazu hlavy a jak je to pro ně i okolí složité. A pozor na to, až s vámi bude chtít někdo manipulovat.....
Bohužel knížka mě nijak nenadchla. Lepší než Bábovky? Tak to asi ne, podle mě tak na stejné úrovni. Detektivka? No spíš román pro ženy s jakousi detektivní zápletkou. Ani jedna postava v knížce mně nebyla sympatická , všichni byli nějakým způsobem divní . Děj se mi zdál maximálně překombinovaný, chvílemi docela nepřehledný. Často jsem uvažovala, kde se zrovna autorka nachází. Detektivní práce , tam vlastně nebyla žádná, pár výslechů a domněnek. A konec ? Ten byl ve stejném stylu jako celá knížka. Za mě zklamání.
Detektivka po česku se podle mého názoru moc nepodařila. Do děje nás autorka vtáhne snadno. Ale to je asi tak vše, co bych vyzdvihla. Psychologie postav se příliš nepodařila. I když je svět kolem nás hodně šílený, tak to, co se děje v této knize, realitu ještě předčí - v negativním slova smyslu. Normálně se chovající lidi v příběhu v podstatě nenajdete. Rozuzlení příběhu nijaké, eskalace děje se nekonala a závěr nepřekvapil, spíše rozčaroval. Pokud měla být kniha oddechovou a nenáročnou literaturou, pak ani to se nezdařilo, protože při čtení mě iritoval jak podivný styl psaní, tak dialogy i charaktery jednotlivých postav, a to bez výjimky. Je to jedna z mála knih, kterou prostě nikomu doporučit nemohu.
Upřímně nechápu, proč jsou lidé z této knihy tak odvaření... Možná je to spíše mnou, že české knihy vůbec nečtu... Koupila jsem si ji kvůli vychvalujícím recenzím zde, ale abych pravdu řekla - přečetla jsem asi 50stran a poslala jsem knihu dál... Vůbec mě nenadchla, ani nezaujala... Pro mě zbytečně utracené peníze...
Oddechové čtení, líbilo se...Ikdyž konec je docela zvláštní. Nicméně doporučuji ;).
Velmi složitý příběh, pěkně napsaný, ale ne nějak strhující. Za sebe bych řekla, že složitý je až dost, hlavně ke konci věčné přeskakování v ději. Jediné, co mě zaujalo bylo posledních pár stránek před koncem, kdy se "objevila" Míšina psychopatologie i když i to mi přišlo už tak trošku přehnané...A co se týká policejní práce a život detektivů to bylo dost slabé...Bohužel jsem ještě nečetla žádnou knihu od autorky, která by mě vyloženě dostala.
Radka Třeštíková se pustila do detektivního žánru. To je v pořádku, těšila jsem se, jak se s tím popere. Jen mi přišlo, že se s tím právě moc nepoprala. Vlastně to ani nebyla detektivka, ale popis různých psychóz a traumat různých lidí, jejichž životy se proplétají. Vyšetřování probíhá jen tak mimochodem a vlastně vůbec není podstatné, úplně zapadá. Celá kniha na mě působí jako podivně roztažená povídka, kterou se už nikomu nechtělo upravovat. Ke konci možná mírná vlna napětí, chtěla jsem vědět kdo z těch bláznů a lidí s podivně narušenou psychikou to teda udělal. Ale jinak nic. Jedna z těch knih, které si člověk přečte, zavře a vlastně ani neví, proč to sakra četl(a jde si spravit chuť jinam). Bohužel, tentokrát fakt jen jedna. A to jsem se snažila.
Od Třeštíkové jsem přečetla všechny knížky a OSM mě svým zpracováním zaujala nejvíc.
Kniha je vážně čtivá, ale ten konec..? Co to má být? Doufám, že bude pokračování :) 4*
Příběhy jednotlivých postav i celkový děj mi nepřijde vůbec špatný. Ale postavy mě nebavily, jejich charaktery, nálady a emoce byly otravné. Musím říct, že mě tady přišla k vzteku snad každá z nich. Ze začátku mě bavila chvíli Míša, a pak i Honza. Ale postupně jsem opouštěla i od nich a byla jsem ráda, že jsem knihu ze zvědavosti vůbec dočetla. Není to špatné, ale pořád to pro mě není žádný trhák. Autorky styl psaní se mi líbí, ale pořád se vyvíjí a já doufám, že mě další kniha sedne víc.
Kniha je velmi čtivá, děj má spád ... jen ten konec byl takový zvlaštni, trochu děsivý a možná I příliš otevřený ....
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimiAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Třeštíkovou mám prostě ráda, vyhovuje mi její styl psaní.