Osm
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470633/bmid_osm-kKw-470633.jpeg
4
3193
3193
Tak trochu jiný detektivní román od autorky bestselleru Bábovky. Jednu březnovou sobotu je nalezena postřelená mladá dívka. Michaela zůstává v bezvědomí a policie je při vyšetřování bezradná. Kdo čin spáchal a proč? Snoubenec, nejlepší kamarádka, někdo z rodiny, kde hlídala děti? Vysvětlení nepřichází ani po probuzení z kómatu. Michaela si totiž osudný den nepamatuje. A co víc, nepamatuje si ani poslední rok svého života. Rok, který začal tak nevinně, všem zamíchal životy a skončil pokusem o vraždu.... celý text
Přidat komentář
To se musí nechat - Radka Třeštíková dokáže od první řádky vtáhnout do děje a rozkrýt zajímavé charaktery a jejich osudy. Ale zhruba od poloviny jsem se trošku nudila a představovala si, jak si kreslí ty vztahové pavouky (i když v této knize to bylo trochu jednodušší než v Bábovkách) a ke konci jsem se pročítala jen ze setrvačnosti. Všechny knihy mi připadají hodně podobné (hrdinové jsou přinejmenším "divní"), a tak nějak mi to koresponduje s knihami P. Hartla. Číst se to asi bude hodně, ale co si z toho člověk odnese? I od tzv. oddechové literatury očekávám, že mi dá nějakou látku k úvahám.
Vždycky když začínám psát komentář zapletu se do toho a pak mazu a mazu /píše třetí pokus/, takže každý, kdo napíše knihu, má automaticky hvězdu navíc. To bych ráda úvodem.
Já jsem si toho všimla už v Bábovkách. Radčiny postavy žen jsou prostě...strašně...napřesdržku. Možná je to schválně, co já vím, ale je to něco, kvůli čemu mi ty knížky vlastně jsou tak trochu jedno. Knihu jsem přečetla bleskurychle, protože Radka píše dobře, nicméně příběh skončil a já neměla potřebu si nad ním ani popřemýšlet víc, protože všichni tam mi byli tak protivní. A to mi přišlo líto, protože, jak říkám, tenhle román byl dobrej.
Bohužel naneštěstí pro Osmičku jsem po přečtení sáhla po Backmanově Babičce, a to je taková střela, že 4 hvězdy dát nemůžu...
Fajn čtení, bohatý děj, který pěkně svižně ubíhá. Sice mě rozčilovali skoro všichni hrdinové, ale to asi má být. Některým bych nafackovala, at se konečně proberou :-) Konec by mohl být opravdu rozvinutější nebo tam je prostor pro pokračování? Za mě se Radka T. knihu od knihy lepší! :-)
Četla se skoro sama, suprově napsaná.. ale ze začátku jsem měla hlavní postavu docela ráda, ale ke konci se mi úplně znechutila.. .a ten konec? čekala jsem něco lepšího teda... za mě docela zklamání...a rozhodně bych nepovažovala za detektivku
Po celou knihu jsem byla začtená, hltala jsem každý řádek, ale ten konec - celý "Začátek" mi prostě nesedl, proto mínus jedna * :)
Že začátku jsem byla tak nějak zklamaná. Nemohla jsem se začíst. Ale nakonec se mi kniha moc líbila. Že začátku jsem hlavní hrdinkou měla moc ráda a ke konci jsem ji přímo nesnášela. Mám ráda knihy co mají takový obrat.
Zatím jsem od R. T. četla jen To prší moře a ta se mi, ač byla dost depresivní, líbila určitě víc. Obě se hezky četly, chytly mě od prvních stránek, ale tady jsem trochu rozpačitá, nevím co si mám vlastně myslet. Možná jsem ji úplně nepochopila, možná je to tím zvláštním koncem, možná proto, že mi tam nikdo nebyl sympatický, nikdo s kým bych se trochu ztotožnila. Příběh je ale zajímavě poskládaný.
A rozhodně bych knížku nenazvala detektivkou, ani trochu jinou, spíš je to o lidech a vztazích.
Velmi čtivá kniha! :-)
recenze: http://kazdy-ma-pravo-na-muj-vlastni-nazor.webnode.cz/l/tak-trochu-jina-detektivka/
Moc se mi líbil styl psaní, knihu jsem četla jedním dechem. Nevím, jak moc bylo "zatajeno", kdo Míšu postřelil, ale já jsem to až do poslední chvíle netušila :-).
Moje první kniha od autorky. Knize se nedá upřít to, že je velmi čtivá, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ale to je asi to jediné. Měla jsem strašný vztek jak na všechny postavy tak na autorku samotnou. Námět se mi líbil, ale dalo by se to shrnout do půlky, není třeba na třech stránkách rozebírat např. Alicino sexuální dobrodružství a pak najednou střih a hele ono se vlastně nic nestalo, to bylo jenom v její hlavě. Míšu jsem měla ráda asi tak v první třetině knihy dál to byla hrůza, ale o tom to není je jasné, že v každé knize jsou postavy které se někomu líbí a jinému zase ne. V této knížce se mi snad líbily jen děti. Chtěla jsem si přečíst ještě bábovky, ale nemám na ně odvahu.
Za mě paráda! Moje druhá přečetená kniha od autorky. První byla To prší moře a ta na mě byla příliš depresivní. Z této knihy jsem nadšená. Ano, souhlasím, že konec je zvláštní, ale také zvláštně děsivý. Myslím si, že tento otevřený konec je právě tou třešničkou na dortu a jakýkoli napsaný a daný konec by mě asi mrzel a nebyla bych s ním spokojená :-) Takto je to taková mrazivá tečka. A to že byly všechny postavy tak trochu praštěné - a co? Mě to právě bavilo pozorovat. Za mě super dovolenkové čtení, přečteno za dva dny a určitě doporučuju.
Podstatně lepší, než Bábovky. Ale zase ten konec....nějak jsem měla pocit, že autorka nevěděla, jak to ukončit...ale ano, líbilo, doporučuji.
Kniha nebyla špatná ale přesto jsem nebyla úplně spokojená. Jak už psaly uživatelky předemnou, neúplný konec, nesympatické postavy, ze kterých se nakonec vyklube banda bláznů. A zařazení pod detektivky? To vůbec. Styl psaní bych ještě i přežila, četla jsem mnohem horší (viz Přítelkyně smrti). Další co mi vadilo, byly pasáže v cizí řeči, ten konec tomu opravdu nasadil korunu.
Jména postav mi na rozdíl od jiných čtenářů nevadí, ve svém okolí mám příbuzné, kamarády a jejich potomky, kteří nosí stejné jméno jako postavy z knihy. Plně ovšem souhlasím s tím, že postavy a jejich jednání jsou jen těžko uvěřitelné. Je to spíš takové malé panoptikum.
Rozhodně ovšem nesouhlasím s tím, aby byla knížka označována jako "detektivka" nebo "příběh s detektivní zápletkou". To, že se jedná o příběh, v němž figuruje postřelená, vyšetřovatelé a neznámý pachatel, neznamená, že se jedná o detektivku...
Knížku jsem přečetla, vracet se k ní ovšem nehodlám.
Většinou knihy začínají docela nudně, ale s přibývajícími stránkami nabírají spád a napětí. Tady je to bohužel přesně naopak.
Četla jsem ze zvědavosti, velké očekávání jsem neměla a nebyla jsem ani překvapená ani zklamaná. Samotný styl psaní mě vcelku bavil, ale pointa spočívající v tom, že jsou všichni blázni, mě úplně neuspokojila. A závěr podle mě překročil hranici otevřeného konce směrem k nijakému vyšumění...
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy rodina rodinné vztahy domácí násilí české detektivky a krimiAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Trochu jsem se knížky bála, abych nebyla zklamaná a. . . . . . nebylá jsem :-). Za mě, já jsem potřebovala mít trochu klidu a stávalo se mi, že jsem se vracela ve stránkách, abych se zoirentovala a utrvdila v ději.
Zase tedy autorka zvolila typy a vzorky hrdinů. tzn. co postava to exot :-))).. . . a tak trochu mimo realitu. .. (ale nepopírám, že se v nich v něčem nenajdeme :-))). .
Příběh byl hezky promyšlen a propracován a možná se k němu za nějaký čas vrátím.