Ostré predmety
Gillian Flynn
Novinárka Camille sa vracia do rodného mestečka, aby tam napísala reportáž o zmiznutom desaťročnom dievčatku. Krátko po jej príchode však malú Natalie nájdu uškrtenú, navyše s vytrhnutými zubami. Podobný prípad sa stal aj pred rokom...
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2008 , Ikar (SK)Originální název:
Sharp Objects, 2006
více info...
Přidat komentář
Tak dlouho jsem ještě nečetla 240 stran. Nuda, příliš utahané a nesouvislé. Příběh je zvláštní. Osobně mi nesedla. 2 hvězdy, jen díky konci.
Stále přemýšlím proč lidi baví číst takové knihy. Proč jsou bestsellerem knihy o ubližování druhým, sobě samých o bizarnostech skrytých v šeru, násilí páchané tolika rozmanitými způsoby a na všem co dokáže alespoň v náznaku projevit bolest. Děsí mě představa, že najdu odpověď a nedej-bože to pochopím....
Každopádně knihu Ostré předměty jsem si vybrala jen kvůli knižní výzvě. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem ji přečetla, alespoň jsem si rozšířila obzory v soudobé "bestsellerové produkci", ale na druhou stranu vím, že od této autorky už nic dalšího číst nechci.
Příběh je dobře strukturovaný a dostatečně napínavý, aby udržel vaši pozornost až do konce. Zápletka je velmi smutná a odkrytí ještě smutnější. Na konci zůstane jen bezmoc a zklamání nad záludností a úděsností lidské psychiky.
Nevidím důvod ke čtení knihy, která nepřinese čtenáři radost. Takže - nedoporučuji.
Tak trochu dekadentní hlavní hrdinka i další obyvatelé a život ve městě Wind Gap.… Ta osobní linie celého příběhu se mi líbila (postupné odkrytí Camillina podivného dětství a vztahů s matkou). Krátká a poměrně svižná knížka.
Tato kniha se tolik snažila šokovat, až se jí to už od první třetiny přestalo dařit. Tolik citlivých témat v jedné knize nemohl poměrně slabý děj prostě unést. Sebepoškozování, alkoholismus, elitářství, krutost, ubližování dětem, promiskuita, drogy - zapomněla jsem na něco? Ach ano, ještě ty vraždy. Je toho prostě moc.
Já jsem z knihy nadšená. Rozhodně jsem nečekala, že by mě mohl příběh bavit a po přečtení hodnocení jsem se celkem obávala jestli jsem knihu měla začít číst, ale jsem opravdu příjemně překvapená. Děj mě chytl hned od začátku, styl psaní mi sedl a po přečtení knihy jsem musela vidět i seriál, který se mi také líbil. Od autorky jsem četla Skvrnu a byla jsem zklamaná, teď si ale u mě vylepšila skóre :-)
Jsem velmi příjemně překvapena. Zmizelá mi připadala skvělá, Temné kouty naopak tuctové. Ostré předměty, to bylo zase zcela jiné kafe! Hlavní hrdinka s psychickými problémy (a s takovou famílií se nění čemu divit) přichází zpět do svého rodného města, aby čelila nejen pracovnímu úkolu, ale hlavně svým vzpomínkám a své rodině. Matce. Fuj, ta matka, dělalo se mi z ní špatně, naprosto odporná postava. Dcera je jen prostředekm, jak se zalíbit ostatním, k ničemu jinému ji nepotřebuje. Z jejich vzájemného vztahu mi běhá mráz po zádech ještě teď.
Zároveň jsem přesvědčená, že tohle dílo si oprávněně zaslouží pozornost. Spatřuji v něm lehce Kingovské rysy - King by si s charakteristikou postav samozřejmě důkladně pohrál, abychm věděli, co dělal bratranec hlavní hrdinky ze třetího kolene. :) A to je právě to, co mi na knize trochu chybí - skvělý příběh, skvělý "drajv", škoda, že to není rozebrané víc do hloubky.
Naprosto skvele cteni. Prestoze mi byla hlavni postava silne nesympaticka, dej knihy mne strhl a zajimala jsem se, jak to tedy bylo, takze jsem druhou polovinu slupla na posezeni. Autorcin styl psani a tematika se mi vcelku zalibila, takze vyzkousim i jine knihy.
Nejprve jsem zhlédla seriál a naprosto mi učaroval - i když to asi vzhledem k obsahu, formě i celkovému ladění není příliš dobře zvolené slovo.
Camille v podání Amy Adams působí temně, opravdu i trochu nebezpečně, ale hlavně nesmírně křehce - jako nějaké malé zvířátko krčící se v rohu s vyděšeným výrazem v očích, a to je zřejmě jeden z důvodů, proč s touto postavou tolik lidí sympatizuje. Vyvolává v nich touhu obejmout ji, odtáhnout ji z její dysfunkční rodiny a zvráceného rodného města a slíbit jí, že všechno bude v pořádku.
V knize mi paradoxně chyběla hlubší charakteristika hlavní postavy, přestože jsem se domínvala, že vzhledem k vyprávění příběhu v ich formě a právě z pohledu Camille (tentokrát ne obrazy, ale slovy, takže by se mohly objevit nové drobnůstky odhalující víc z příběhu i ze samotné Camille - přece jen mi slova byla vždy bližší než obrazy), k ničemu takovému nedošlo.
Příběhu podle mě ona popisnost a doslovná konkrétnost nakonec škodí. Seriálová verze dodala knize formu, která jako by pro ni byla předem stvořená - jako by s tímto záměrem byla od začátku psána.
Scény rozpíjející se jedna ve druhou, přelévání ze sna do reality a následně z reality do vzpomínky, rozostřené obrazy, míhání duchů z minulosti v současném a naprosto reálném světě - to vše souzní s esencí Camille, s její křehkostí, nevyrovnaností, nejistotou a možná i s neustálým lehkým obluzením smyslů vzniklým permanentním přísunem vodky z lahve od Evianu.
Stručně řečeno: kniha moje očekávání nesplnila a mistrovské dílo v tomto případě (dost netypicky) představuje seriál, ne jeho knižní předloha.
Po shlédnutí seriálu jsem si chtěla přečíst...a na začátku jsem byla trochu zklamaná, že v knize moc nejsou rozepsané detaily/smýšlení/okamžiky...ale nakonec mi to vůbec nevadilo a byť jsem příběh znala četla jsem jedním dechem. Nedoporučuji dcerám se špatnými vztahy s matkou...
S thrillery "od žen pro ženy" mám většinou problém. Zápletky těchto románů mi přijdou většinou naprosto nereálné a přihlouplé a jejich hlavní hrdinky krajně nesympatické. Gillian Flynnová však píše jinak, jak Zmizelá, tak její starší, právě dočtené, Ostré předměty jsou skvělé příběhy plné napětí, které vychází hlavně z propracované psychologie postav.
Ostré předměty mají téměř klasickou detektivní zápletku. Novinářka vrací do svého rodného města, kde chce napsat článek o vraždách mladých dívek, které se zde mezitím staly. Děs nepramení z žádných akčních scén, nebo honiček s násilníkem, ale z jemných náznaků a postupně odhalovaného deviantního chování všech postav, včetně hlavní hrdinky a obětí. Paní Flynnová je určitě neobyčejná žena s velkou, poněkud zvrhlou fantasií a já se brzy vrhnu i na její další romány.
I když jsem vraha tušila, tak jsem se nemohla odtrhnout, a četla jsem kdykoliv to bylo možné. Naprosto skvěle napsaná kniha. Napětí do posledních stránek. :)
Viděla jsem prvně seriál, takže jsem věděla, jak kniha skončí. I tak jsem se nemohla od knihy odtrhnou a od půlky jsem ji hltala a hrozně mě zajímal konec právě v té knize. Jelikož u seriálu jsem zůstala s otevřenou pusou.
Skvělá kniha, brutální příběh.
To byla jízda....a ten konec byl krásně dotažený...autorka psát umí...její styl psaní mě oslovil.
Štítky knihy
drogy vraždy novináři tajemství násilí brutalita sebepoškozování zfilmováno – TV seriál drsné čtení
Autorovy další knížky
2013 | Zmizelá |
2014 | Temné kouty |
2013 | Ostré předměty |
2017 | Skvrna |
Tíživé a beznadějné