Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87005/bmid_ostre-sledovane-vlaky-wZU-87005.png
3
4128
4128
Hrabalův básnivě obrazný jazyk má moc uchvátit čtenáře i posluchače, takže strhující děj knihy sledujeme téměř bezdechu. Příběh je monologem mládence, nadšeného eléva Miloše Hrmy, který sleduje a komentuje katastrofy konce války na malém českém nádraží a současně prožívá milostné trápení svými panickými skrupulemi. Vnitřní problémy Milošovy se prolínají s realitou války v tragikomické směsici. On sám i další lidsky uchopené figurky jeho spolupracovníků - přednosty stanice, konduktérky Mášenky, telegrafistky Zdeničky a výpravčího Hubičky, řeší umanutě směšné každodenní problémy a vzápětí jsou jakoby mimochodem schopni nevšedních hrdinských činů.... celý text
Přidat komentář
Na Hrabala si prostě člověk musí zvyknout. Když pak přijmete jeho způsob vyprávění, začnou se vám jeho knihy líbit.
Film jsem tedy ještě neviděla, proto nemůžu porovnávat a kritizovat knihu, jak to tady dělají všichni ostatní.
Dle mého názoru to je velmi pěkně a zajímavě napsaná kniha. Je to skoro tak trochu proud vědomí, myšlenky hlavní postavy jsou tady a pak zase tamhle, najednou si vzpomene na něco v minulosti skrz nějakou asociaci, potom jsme zase v přítomnosti a sledujeme lidi okolo. Je to styl, který nevyhovuje mnoha lidem.
Příběh je vlastně velmi jednoduchý a krátký, skoro taková povídka. To ale knize rozhodně neubírá, popis postav je velmi dobře zvládnutý, jen je třeba se trochu zamyslet, vše není řečeno na rovinu.
A ta poslední věta... vyjadřuje všechno. Musela jsem se smát.
Edit:
Tak jsem film zhlédla a naprosto nechápu, v čem předčil svoji předlohu. Byl pěkně zpracovaný, ale vynechal několik důležitých scén. Hlavně konec mě dost zklamal, protože tam bylo velmi důležité duševní rozpolcení Miloše při potyčce s Němcem. Celkově to bylo odlehčeno a pojato spíše komicky. Pro mě jednoznačně vyhrává kniha.
Ostře sledované vlaky byly naprosté zklamání, protože velmi zaostávají za filmovou adaptací.
Proč v knize vůbec není Begbie a Spud Boy? Ani tu nikdo nefetuje. Trainspotting byl skvělá jízda, ale teď koukám, že je to zásluha spíš Dannyho Bojla, než Hrabala. Kniha je oproti filmu opravdu nudná a moc vlaků tam nejezdí. A když, tak je Hrabal vůbec nepopíše. Co je to za typ? Je to modrej vlak nebo červenej? Kolik má dveří? Na to, že jsou to ostře sledované vlaky se toho člověk a vlakách teda moc nedoví!!!!! UBOHOST! Pochybuji, že ty vlaky někdo vůbec ostře sledoval.
Takže já hodnotím 0/10, ale jelikož jsem si zrovna dal pizzu, tak to zvedám na 8/10.
Bohužel mě toto dílo (nebo spíš dílko) Bohumila Hrabala jinak zvlášť nenadchlo. Nesedí mi styl jeho psaní : věty přes půl stránky, text téměř bez odstavců, přímé řeči poskrovnu. Příběh se mi líbil, ale bylo pro mě těžké ho dočíst.
Kniha byla dobře napsaná,ale nelíbilo se mi opakování některých událostí v ději (rozhovory o razítkách a Zdeničce a holubech pana přednosty)
Nemohu říci, že by kniha byla vyloženě špatná, ale mě zkrátka nezaujala. Ať už se jedná o formu, postavy nebo prostředí. Hlavní hrdina mi nebyl příliš sympatický - především kvůli několikráte opakované větě: "Já jsem mužskej." Alespoň konec je celkem dobře zpracovaný.
Styl autora se mi líbí.
Příběh známý z filmu, ale knížka je knížka.
Útlé - tak málo stránek a tak obsažné. Čtivé, poetické. Hezké.
Citát:
"... takovou měl duševní hygienu, tím že všechno vykřičel do světlíku."
Krátká knížka, která je srozumitelná a docela lehce jde přečíst i přesto, že ji psal Bohumil Hrabal. Líbily se mi retrospektivní myšlenky hlavního hrdiny, které doplňovaly krátký děj.
Kniha jejíž hlavní příběh se odehrává až na úplném konci, ale přesto má v sobě nádherné myšlenky. Je vtipná a vážná zároveň. Já bych rozhodně doporučila, ale Bohumil Hrabal má svůj osobitý styl, který nemusí být pro každého to pravé ořechové.
S láskou,
Vaše Rose
Rozmazlena filmem, byla jsem docela zklamaná. Raději chci Václava Neckáře jako Miloše Hrmu a výpravčího Hubičku se Zdeničkou Svatou.
Tohle mě tak strašně nebavilo.
Pro někoho literární skvost, pro mě chaos a nuda. Žádné odstavce, což na knize nesnáším a dialogy aby čtenář pohledal. Ještě že má tak málo stran.
Tuhle knihu jsem četla asi půl roku zpátky a byla pro mě bomba.
Je krátká, rychle čte a zaujme. Místy jsem musela na nějaké odstavce a věty ukázat a pobídnout k nahlédnutí někoho dalšího, jestli to tak vážně autor napsal. Částmi humorná, i když jsem na konci skoro brečela. V některých chvílích mi z ní dokonce běhal mráz po zádech a a měla jsem sto chutí knihu zavřít a někam se schovat.
Knihu 100% doporučuji :)
Bylo to krátké, ale výstižné. Přečteno na jedno posezení. Hlavní postava byla celkem roztomilá se svými "problémy". Prostředí nádraží se mi líbilo a pozadí války s průjezdy vlaků nahánělo hrůzu a hnus. Sabotérské ukončení příběhu ani jinak skončit nemohlo. A byla to docela síla.
Ještě bych překousla styl psaní, ale dějově nijaké, pro mě to byla nuda bohužel.
Tentokrát film předčil knihu (je to prostě fakt NĚCO), kniha mi nepřišla tak úžasná jako jiné autorovy knihy, ale plný počet * jí nechám.
Autorův styl mi nesedl a dost mě vytáčí, o ději se také mluvit moc nedá. Při sebevražedné pasáži se mi udělalo neskutečně zle. Nevím, co ostatní na Hrabalovi vidí, ale za mě to byla jen ztráta času, a konec jen rozsypal zmatené otazníky.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odbojČást díla
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Bohumil Hrabal umí hezky vyprávět a zajímavě skládat příběhy, které dokáží mistrně balancovat na hraně mezi hospodskými plky a komplikovanou literaturou. Jeho výraz "pábitel" je pro tento styl vyprávění přesný.
Ostře sledované vlaky jsou smutným příběhem mladého ajznboňáka, u kterého se ovšem nemůžu zbavit dojmu, že Menzelovo filmové zpracování svoji literární předlohu v mnohém překonává.