Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87005/bmid_ostre-sledovane-vlaky-wZU-87005.png
3
4157
4157
Hrabalův básnivě obrazný jazyk má moc uchvátit čtenáře i posluchače, takže strhující děj knihy sledujeme téměř bezdechu. Příběh je monologem mládence, nadšeného eléva Miloše Hrmy, který sleduje a komentuje katastrofy konce války na malém českém nádraží a současně prožívá milostné trápení svými panickými skrupulemi. Vnitřní problémy Milošovy se prolínají s realitou války v tragikomické směsici. On sám i další lidsky uchopené figurky jeho spolupracovníků - přednosty stanice, konduktérky Mášenky, telegrafistky Zdeničky a výpravčího Hubičky, řeší umanutě směšné každodenní problémy a vzápětí jsou jakoby mimochodem schopni nevšedních hrdinských činů.... celý text
Přidat komentář
Na to jak je krátká mi běhal mráz po zádech až moc ;) A myslím, že sem dosud nečetla nic lepšího, co by zachycovalo válku a její utrpení na všem..
Super.
Kniha se mi velmi líbila, jelikož je psaná velmi jednoduchým stylem, i když jsem se setkala s názorem, že je to náročná četba. Já jsem tedy neměla problém pochopit, co tím chtěl Hrabal říci. Jeho kritika nacismu a války jako takové je patrná, soucítí s lidmi i zvířaty, ačkoli jsou to nepřátelé. Jeho styl častého opakování se může zdát jako dosti rušivý element, mě však nevadil. Ačkoli v podstatě celé dílo se motá kolem hlavní postavy, až na konci se vlastně dovídáme, proč se kniha jmenuje ostře sledované vlaky. Nijak to však neubírá dílu na hodnotě.
Kniha se tehdy dostala ve správnou dobu do správných rukou, dnes už jsou surrealistické knihy čtené účelně.
Osobně proti takovým myšlenkovým proudům nic nemám, ale občas jich na mě v knize bylo moc...
V tejto knihe ma ani tak nezaujal príbeh, ktorý je určite silný a zaujímavý, ale práve Hrabalov štýl robí túto knihu v mojich očiach veľmi zvláštnu. Proste mi vyhovuje, ako dokáže podať, či už banálnu, alebo vážnu situáciu. S určitou noblesou a jednoduchosťou, ktorá ma neprestáva udivovať.
Další úděl maturitní četby. Ani jako studenta železnice si mě kniha ničím nezískala. Dočetl jsem to jen díky přeskakování dlouhých popisných pasáží, které se číst prostě nedali. Asi Hrabal nebude můj šálek čaje, rozhodně ne knižně. Jeho styl se mi zkrátka nelíbí. Jediná světlá pasáž byl konec a tím myslím, že byl dobře podán. Během čtení mě taky docela zaujalo, jak Hrabal v knize používá železniční hantýrku (hytlák, vlak si dupnul...), ale beze všeho napíše semafor. Zvláštní...
Poté co jsem si tu přečetla vcelku negativní příspěvky, jsem dosti přemýšlela zda si knihu přečíst nebo ne. Nakonec jsem po ní sáhla a udělal jsem dobře. Kniha mi přišla nesmírně zajímává. Líbilo se mi, jak každá postava byla jiná, měla jiné záliby, trable. Až na konec, mi to přišlo celkem i vtipně pojato (nejvíce jsem se smála u výrazů ,,ceckounek" a ,,prdeláč"). Konec byl smutný a k zamyšlení. Rozhodně tuto knihu doporučuji a nechápu proč je tato kniha hodnocena jako 72. nejhorší...
Některé knihy by asi měly být uchráněny od povinné četby, protože výsledky ve formě komentářů tady mě celkem mrzí. Vážně mně není jasné, co na knize tolik nudí. Já jsem se u těch drobných situací a příhod, které tvoří celkovou mozaiku, tedy nenudila. Naopak si myslím, že jsem nečetla lepší knihu, která by pro mě svou atmosférou lépe zachycovala válku. Zvláště díky lidskosti, která je stavěna do kontrastu k válce. Pro člověka, který válku nezažil je to konečně praštění přes nos, že válka se neděla jen hrdinům nebo zbabělcům, Petrovi, Ester či Kateřině, válka se děla prostě všem a oni kvůli ní nepřestali být lidmi. Nepřestali ničit přednostovi kanape a mít trable s ejaculatio praecox. Je to jednoduše celé o kontrastu. O kontrastu poetiky a syrovosti.
Tuto knihu jsem též četla jen kvůli tomu, že jsem ji měla k maturitě, jinak bych si ji nevzala. Je to nudné, špatně se to čte.
Výborně napsané, čtivé a kraťoučké - co by si mohl člověk od povinné četby přát víc? Jsem ráda že z povinnosti se změnila na příjemnout jednodenní nutnost. Perfektně hořkosladké od začátku až do konce.
Povinná četba. Vybrala jsem si ji jen proto, že nic příznivějšího a kratšího nebylo v seznamu. Knihu jsem přečetla rychle, ale nebavila mě, až snad na pár řádků. Válečná tématika, to je docela tabu. ;)
Dosud jsem nečetla knihu, která by mi víc nesedla, než je tato. Přiznávám se, že jí vůbec nerozumím. Snad se k ní někdy vrátím, a prozřím...
Kniha mě nijak zvlášť neupoutala. Děj se mi prostě nelíbil, postavy rovněž ne a tak nějak celkově se mi to zdálo o ničem. Navíc opravdu nemusím válečnou literaturu (vlastně ji nemám vůbec ráda). Přečetla jsem, protože jsem ji potřebovala k maturitě a víckrát už ji opravdu číst nepotřebuji.
Pro mě naprosto o ničem, pořádně to nemělo ani děj, některé části knihy byly úplně zbytečné. Kdybych to nemusela číst k maturitě, nikdy bych po téhle knize nesáhla. Ještěže to mělo jen tolik stránek, kolik mělo.
Opravdu kraťoučké dílo, určitě lepší než nemastné a neslané Obsluhoval jsem anglického krále, tak že jsem byla příjemně překvapená :-). Ale jinak literaturu z válečného období nemusím.
Snadno přelouskatelná. Děj mě chytl + je tenká, ideální do doporučené četby k maturitě.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odbojČást díla
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Toto je výjimečný případ, kdy film byl lepší než kniha. Je také jediná, kterou jsem od tohoto autora byla schopná dočíst až do konce. Vím, že Hrabal je vysoce ceněný český klasik, ale já jeho knížky číst nemůžu. Vadí mi jejich surovost a nesdílím jeho vidění světa.