Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87005/bmid_ostre-sledovane-vlaky-wZU-87005.png
3
4157
4157
Hrabalův básnivě obrazný jazyk má moc uchvátit čtenáře i posluchače, takže strhující děj knihy sledujeme téměř bezdechu. Příběh je monologem mládence, nadšeného eléva Miloše Hrmy, který sleduje a komentuje katastrofy konce války na malém českém nádraží a současně prožívá milostné trápení svými panickými skrupulemi. Vnitřní problémy Milošovy se prolínají s realitou války v tragikomické směsici. On sám i další lidsky uchopené figurky jeho spolupracovníků - přednosty stanice, konduktérky Mášenky, telegrafistky Zdeničky a výpravčího Hubičky, řeší umanutě směšné každodenní problémy a vzápětí jsou jakoby mimochodem schopni nevšedních hrdinských činů.... celý text
Přidat komentář
Krásná a zajímavá kniha. Nepochopení zdejších čtenářů podle mě pramení z neschopnosti pochopit 2. světovou válku, která naprosto ovlivnila životy, myšlení, cítění a chování všech lidí, kteří byli nuceni v tomto období žít. Panu Hrabalovi se naopak podařilo velmi přesně, květnatě a zajímavě přenést to všechno na stránky této krásné knihy. Proto pane Hrabale, děkuji ...
Četla jsem knihu, byla jsem i na divadelním představení a tato kniha mě bavila. Ačkoliv mě někdy dlouhá souvětí unavovala.
Musím říct, že tuto knihu jsem také četla jako povinnou četbu do školy a souhlasím s předešlými názory, asi také neumím autora dostatečně ocenit. Určitě jsem již přečetla lepší knížky, byť byly delší. K Hrabalovi se už asi vracet nebudu.
Přečetl jsem to jen kvůli tomu, že je to jedna z knížek na povinné četbě. Nejspíš neumím ocenit autorovo dílo
Tak nějak nikdy nevím, jak povinnou četbu hodnotit. Tohle se četlo dobře, ale autorův styl mi prostě vůbec nesedl. Co se příběhu týče - fajn, ale vzhledem k tomu, že jsem z úplně jiné generace, tak mi takovéhle realistické knížky z průběhu války, vůbec nic neříkají. Ale jako povinná četba je to jedna z těch lepších knížek - krátké, rychlé, myslím, že dobré na rozbor.
Mno, abych řekla pravdu, tak kdybych tu knihu nemusela přečíst celou kvůli povinné četbě, s velkou pravděpodobností bych ji odložila. A s ještě větší pravděpodobností bych ji už nikdy znovu neotevřela. Naštěstí je příběh celkem krátký.
Nemohla jsem se do knihy začíst a přestože má tak málo stránek mi připadalo, že jich má 3x tolik. U této knihy mě prostě přestalo čtení bavit. Občas jsem se v knize nevyznala a nedokázala si spojit některé události.
Kniha se mi moc nelíbila, kvůli zbytečně detailním popisům ne příliž pěkných výjevů. A také autorův styl mi moc nesedí.
taky už Hrabala nepotřebuju číst znovu, nevím, jak je na tom s ostatníma knihama, ale tohle jeho vyjadřování...vulgarismy, forma, no já nevím, prostě mi to nesedí. Příběh dobrý, ale stačilo by mi to asi převyprávět
Výrazně kritická knížečka a až " nepříjemně" hluboká. Všechno co Hrabal řekl, cítil, myslel, zažíval je na těch několika strankách. Dobře vybalancované. Pojem obyčejnost a pojem neobyčejnost splývá díky stylu vyprávění. Vypráví se sama, buď je přijatelná nebo nepřijatelná celá koncepce Hrabalova psaní. Nepíše mělce nebo plytce, a v jeho obratech je vždy znát že se přes půvab slov nesmýká po povrchu ale spíš hluboko pod ním.
Suprová krátká novelka, která se stala slavnou zejména díky Menzelovu zfilmování. Takové osudy dobrého nádražáka Hrmy za druhé světové války. Působivě psané, má to spád, Hrabal mě baví!!!
Zprvu jsem chtěla číst Anglického krále, tam jsem však usoudila, že hrabal je prase a číst to nebudu, sáhla jsme po Vlacích. Nuže až tak špatné to nebylo, příběh byl přinejmenším zajímavý, ale forma jakou to Hrabal napsal mě opravdu nezaujala.
Hrabala už nikdy víc! Děj není špatný ale ta forma jakou to je zformulováno je prostě šíleně nudná. Tenhle malý uzlíček sem četla celý týden!
Knížka rychle přečtená, ale je jaksi zamotaná a hodně často jsem se v ní ztácel.
Knížka k maturitě. Čte se celkem dobře, ale chvilkama jsem se v ní ztrácela. Jediné, co bylo zajímavé byl konec.
Tak je fajn, že je to psáno takovým jednoduchým stylem, ale bohužel mě tato kniha neoslovila...
Film jsem neviděla! Ani se na to nechystám. Mám ráda vlastní představivost a fantazii knihy. Věřím, že po zhlédnutí filmu, bych byla opět zklamaná. Proto si knižní podobu ráda uchovám :)
Nějak si nemůžu pomoct, ale když se řeknou Ostře sledované vlaky, tak si vždycky vybavím mladého Neckaře, přestože jsem knihu četla. Nějak mi ten film s knihou splývají v jeden celek, a nejsem si tak úplně jistá jestli je to dobře nebo není. Každopádně, co se týče samotného motivu, líbilo se mi propojení kritického období války s "obyčejnými" problémy hlavního hrdiny.
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odbojČást díla
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Tuhle útlou knížečku jsem kdysi objevila doma v knihovně a během chvíle jsem ji přelouskla. A od té doby ještě několikrát. Čím jsem byla starší, tím víc na mě působila. A film je podle mého jedna z čestných výjimek, kdy se knižní předlohu podařilo přenést na plátno.