Ostrov
Victoria Hislop
Hlavní postavou románu Ostrov, jehož děj se odehrává především na krétském ostrově Spinalonga, je mladá žena Alexis Fieldingová. Tu trápí, že nezná historii matčiny větve rodiny, a odmítá se smířit s tím, že to tak možná zůstane navždy. Rozhodne se tedy, že odcestuje na Krétu, do vesničky jménem Plaka, kde její matka vyrůstala. Tam vyhledá matčinu dávnou přítelkyni, které má předat dopis, a jejím prostřednictvím se postupně seznamuje s tragickým příběhem své rodiny. Osud Alexiny prababičky a babičky je neoddělitelně spjat s ostrovem Spinalonga, který se nachází v bezprostřední blízkosti Plaky, ostrovem, na nějž krétští obyvatelé vykazovali příbuzné, kteří onemocněli leprou. Alexis v průběhu vyprávění staré ženy pochopí, proč matka odmítala mluvit o minulosti, a zároveň si uvědomí, že odkrytím dávných tajemství může změnit přítomnost i budoucnost... ... celý text
Přidat komentář
Zajímavý, poutavý příběh. Děj má spád, dobře se čte. Jen ten styl psaní mně úplně nesedí. Tři až čtyři hvězdičky.
Moje milovaná knížka, sáhla jsem po ní po návštěvě "ostrova" u Kréty,
a zůstane v mojí knihovně, určitě budu číst ještě jednou.
Ma oblibena kniha a ma oblibena spisovatelka (a jeji manzel je muj oblibeny politicky komentator). Ostrov jsem cetla uz dvakrat a urcite si ho jeste nekolikrat prectu. Kniha me inspirovala k dovolene na Krete, k prozkoumani kretskeho vnitrozemi a k navsteve Spinalongy. Pri cteni knihy vzdy citim tu vuni Krety.
Skoda, ze dalsi dila autorky v cestine, snad zatim, nevysla. Moc moc se mi libila knizka The Thread odehravajici se zcasti v dnesnim Turecku a z te vetsi casti v Soluni. Tem, kteri ctou v anglictine, rozhodne doporucuji a doufam, ze se knizka docka ceskeho prekladu.
Kniha, po které jsem sahla díky čtenářské výzvě. Moc jsem si od ní neslibovala, ale byla úžasná! Příběh Eleni nebyl až tak zajímavý - i když měl samozřejmě něco do sebe, ale moc mě zasáhl osud její dcer. No a téma malomocenství jen podtrhlo výjmečnost této knihy. Určitě doporučuji k přečtení.
Kniha se mi dostala do rukou zcela náhodou, toliko v souvislosti se čtenářskou výzvou 2017 (děj odehrávající se na ostrově), nic jsem od ní neočekávala. Za největší klad knihy považuji to, že ve mně vyvolala hlad po dalších informacích ohledně ostrova Spinalonga ve spojitosti s leprosáriem, které definitivně zaniklo na tomto ostrově teprve v roce 1957.
Přečetla jsem čerstvě po návratu z Kréty s výletem na Spinalongu... jedním dechem. Kréta a její obyvatelé ve mně zanechali hluboký dojem a tato kniha jej jen umocnila. V místech, po kterých jsem se procházela ožila minulost- tehdejší samozřejmá realita plná pohnutých osudů... Doporučuji!
Kniha se výborně čte, není to úplně oddechová četba, osudy hlavních hrdinů, jsou většinou tragické, ale celkový dojem knížky je pozitivní. Přesně jak bylo napsáno na konci, že je Sofia už nebrala jako vyděděnce a slabochy ale jako hrdiny, kteří se i přes kruté rány osudu dokázali poprat se životem.
Knížka naprosto splnila moje očekávání, nemůžu ji ohodnotit jinak než 5ti hvědami
Oddychová četba. Příjemně se to četlo a přestože téma objevování rodinné historie není v poslední době nic ojedinělého, líbilo se mi, že jsem se jako čtenářka dozvěděla zase něco nového (alespoň pro mne) z historie.
Neuvěřitelný příběh , který se odehrává v zemi, které jsem já osobně naprosto propadla. Spinalonga, jako ostrov, kam přesouvali nemocné malomocenstvím, je tajemný doposud. Samotný děj je plný bolesti, smutku, ale i šťastných konců.
Tato kniha mě již konečně donutila k registraci na tomto webu. Pro mě je kniha spojená s dovolenou na Krétě, výletem na Spinalongu. Krásné čtení. Byl to smutný, ale i milý a poučný příběh lidí. Také mi je líto, že od této spisovatelky není do češtiny přeloženo více knih. Už se těším na její druhou knihu Návrat.
Knihu jsem si vybrala na základě doporučení tady a taky protože jsem byla kdysi na Krétě a i u ostrova Spinalonga (ne přímo na něm). Nejdřív jsem se nemohla začíst, ty první kapitoly mě docela nudily, že jsem si říkala, co na ní všichni vidí.. Ale jakmile se děj přenesl na Spinalongu, tak jsem se do toho zakousla tak, že jsem skončila až s poslední stránkou. Přišlo mi to velmi zajímavé, dozvědět se, jak to vlastně tehdy chodilo, jak malomocenství zasahovalo do života kréťanů a jak byla tato nemoc až zdémonizovaná pro ty, co o ní nic nevěděli a netýkala se jich. Především bylo ale strhující číst, jak žili samotní nemocní lidé na ostrově. Bylo to moc příjemné čtení, přestože prostředí a děj nebyl mnohdy veselý. Určitě si přečtěte. Je to ten typ knih, který vás přivede na téma, o němž toho moc nevíme a najednou začnete hledat informace, protože chcete vědět víc.
Asi před čtyřmi dny jsem jí dočetla a jsem z ní vedle ještě ted. Moc špatně se mi sháněla, ale opravdu za tu námahu stojí. ROZHODNĚ DOPORUČUJI, možná bude zajímavější pro Řekomily jako jsem já, ale i pro ostatní si myslím že stojí za to. Jsem nadšená a přečetla jsem jedním dechem.
Kniha se odehrává na Krétě v období okolo 2.sv.války a také na ostrově Spinalonga kam "uklízeli" malomocné z celého Řecka, je zde také popsáno jak se s malomocnými zacházelo v Athénách a jinde ....popisuje život malomocných, jak na ostrově žili, umírali .... ale je i o jejich rodinách na "druhé" straně, jak se vypořádali v malé vesničce Plaka s válkou a se ztrátou blízkých ...... Dozvěděla jsem se o Řecku zase něco nového ...... DOPORUČUJI .... (je veliká škoda, že toho od Hislopové v češtině nevyšlo víc )
Příběhů o odkrývání rodinné historie už bylo napsáno nespočetně. Některé mě bavily víc, některé méně. Ale tenhle byl jedna velká nuda. Ani jsem nedočetla.
Styl psaní mi vůbec nesedl. Absolutně bez emocí. Celkově vyzníval ploše.
Těšila jsem se, neb jsme osobně Krétu několikrát navštívila. Ale byla jsem hodně zklamaná.
Velmi strhující. Čekala jsem nějakou jednoduchou oddychovku, přes kterou se budu překousávat pár týdnů, ale už prvních pár kapitol mě naprosto vyvedlo z omylu. Kniha mě uchvátila a nebyla jsem zklamaná ani po jejím dočtení. Super postavy, děj, atmosféra!
Určitě se k ní jednou ráda vrátím. :)
Velké zklamání. O Spinalonze jsem se nedozvěděla nic nového, byla jsem tam, tak jsem si myslela, že zážitek umocním. Postavy jsou ploché černobílé, nemají žádný vývoj. Zdá se, že autorka měla dobrý nápad, přiblížit nám hrůzu těch malomocných lidí a jejich příbuzných na druhé straně, značně nepřesvědčivě. Dočetla jsem s vypětím sil, ale nemohu doporučit. Jako příběh by to nebylo špatné, ale ta šablona z toho hrozně trčela.
Původně jsem viděla film natočený podle této knihy a měla jsem pak přání navštívit Krétu a Spinalongu. Splnila jsem si to a dovolenou v minulém roce jsem strávila na Krétě v Agios Nikolaos. Jeden den jsme se vydali na lodní výlet na Spinalongu. Můj prožitek byl velmi intenzivní a všem, kteří četli knihu Ostrov od Victorie Hislopové doporučuji jet na Krétu a hlavně na Spinalongu.
Jsem fotografka a vyfotografovala jsem třeba obyčejné dveře se silně ošoupaným kovovým klepadlem, ale až mě mrazilo, když jsem si představila, kolik lidí uvězněných na tomto ostrově, ze kterého se nevraceli ani živí ani mrtví - za toto obyčejné klepadlo brali. Kréta mně učarovala. Po návratu jsem přečetla knihu a musím říct, že to byl další nezapomenutelný zážitek. Škoda, že kniha už nejde nikde koupit. Doporučuji z celého srdce knihu i Krétu. Vzpomínaný film jsem viděla zřejmě na slovenském kanálu a ne od začátku, takže marně pátrám po jeho názvu.
Štítky knihy
Řecko rodinné vztahy Kréta psychologické romány lepra pátrání v minulosti prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2008 |  Ostrov |
| 2010 | Návrat |
| 2008 |  Spící panna / Recept na lásku / Tajemství Chrámové hory / Ostrov |
Kniha mne naprosto uchvátila, četla jsem ji dvakrát a určitě se k ní vrátím zase. Teď očekávám od Victorie Hislop knihu Návrat a velice se na ni těším. Knihu Ostrov určitě všem doporučuji přečíst.