Ostrov
Sigríður Hagalín Björnsdóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449335/bmid_ostrov-zFM-449335.jpg
4
253
253
Výjimečně se stane něco, co stmelí celé lidstvo, propojí osudy všech, jako by sebou zemská přitažlivost trhla a svět se na okamžik zmenšil, přiblížil, a každý jednotlivý člověk si pak pamatuje, kde byl, když se to událo nebo když se o tom dozvěděl. A někdy se svět zmenší natolik, že je z něj jenom jeden člověk. Jedna drobná lidská bytost v opuštěném zálivu. Vyčkává a sepisuje kroniku nedávných událostí, na něž nelze zapomenout. Román Ostrov v sobě spojuje milostný příběh a mrazivou dystopii, v níž islandské dějiny postihne nečekaný obrat. Klade otázku, co lidi spojuje a co je rozděluje.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
Eyland, 2016
více info...
Přidat komentář
Myslím, že moje první setkání s islandskou literaturou - a snad dobrý. Vlastní jména byla fakt brutál, ještě že jsem to nemusela číst nahlas, asi bych si zlomila jazyk.
(SPOILER) Tak takový děj, jako odříznutí jednoho státu od zbytku světa, je pro mě novinka. A vůbec není špatně napsána. Klidně bych si přečetla i pokračování.. Jediné s čím jsem měla problém, byly islandské názvy, ale zvykla jsem si :)
Líbil se mi ten nápad i to jak se tu postupně vše vyvíjelo ať už politicky nebo prostřednictvím hrdinů z knihy. Mělo to spád, bylo to zajímavě napsané a nechávalo to ve mě pocit beznaděje a smutku, někdy se mi dělalo až špatně. Nevadilo mi přeskakováni kapitol a celkově mi sedl ten styl psaní. Bylo to surové a vše co se dělo dávalo smysl.
"Slyšte mě, ostrovy, daleké národy, dávejte pozor."
První a poslední věta - víc neřeknu.
No, potomci Vikingů to stále dokážou slušně rozjet.
Island je podle všeho poměrně soběstačná země, ale její zásoby nejsou nekonečné. A když se navíc neobnovují dovozem, je problém na světě, tedy na ostrově.
Příběh sleduje osudy několika lidí. Ministryně, jejíž chování se dá předvídat. Matky se dvěma dětmi, jejichž osud naopak ne. Dvou bratrů, z nichž každý zamíří trochu jinam. A skupiny náhodných sousedů a přátel, kteří...
Island jako výletní destinace mě fakt láká, ale po přečtení téhle knížky se ráda vrátím domů :).
No a možná to byl záměr. Tamní vláda naverbovala autorku, aby ještě předtím, než se v ostrovní společnosti "stanou strašný věci" odradila případně ty, kteří by se neuváženě chtěli přidat k obyvatelstvu :).
Má to temnou příchuť starých ság.
Postapokalyptická vize, která však má všechny znaky reálné pravděpodobnosti, ukazuje pomalý no neodvratný sešup vysoce civilizované společnosti do suterénu lidství, vyvolaný neznámou ovšem totální izolací.
Ostrovní společenství se obecně odlišují od národů, které odedávna s někým sousedí a z neustálých styků a konfrontace se sousedy těží, a právě tento prvek - izolacionismus, trvalý boj o nezbytnou soběstačnost, drsnou přírodou vnucený životní styl - autorka vytěžila ve svém dramatickém příběhu.
V tomto románu ostrovanka Islanďanka využila jednak všechny přírodní a geografické znaky své země, ale také svoji civilní kvalifikaci televizní reportérky, která dobře zná politickou scénu i její zákulisí. Jen by mne velmi zajímalo, zda ty v knize zmiňované reálie z dávné islandské historie, popisy stylu života a stravování "starých" Islanďanů mají oporu v realitě, nebo jsou také výplodem autorčiny fantazie.
Možná je to mým minimálním kontaktem s post-apo žánrem, ale já jsem na rozdíl od mnoha předchozích autorů zdejších komentářů z knihy nadšená.
(SPOILER) Asi nejvíc zaujme nápad... Žádná apokalypsa, jen ztráta kontaktu... Zdůraznění toho, jak je všechno provázané, čeho všeho se může nedostávat a jaké to může mít důsledky. Dost se mi líbilo i zaměření na úvahy vlády... Na to, co dělat s tím, že všechny prostě neuživíte. Všichni od vás očekávají řešení, a když to nevyřešíte, tak taky můžete přijít o všechno. Zajímalo by mě, jestli to vše, k čemu nakonec dojde, premiérka předpokládala, nebo se to tak nějak s ohledem na její ambicióznost vyvinulo... Jinak je to ale spíš nástin různých osudů a přístupů, bez konce, bez jistot. Odpovídá to i tomu, že hlavní hrdinové jsou také takoví distancování a chladní.
(SPOILER) Nápad skvelý - nevadilo mi ani, že som sa nedozvedela, čo presne zapríčinilo, že Island zostal odrezaný od zvyšku sveta, keď tak uvážime, aj v realite by to mohlo tak dopadnúť - Islanďania by sa skutočne nemuseli dozvedieť, o čo šlo. Nevadilo mi ani to zameranie sa na politiku a propagandu politického snaženia pri prežití a rehabilitácii. Bolo by to hádam aj pochopiteľné, že by k tomu mohlo v realite takto dôjsť. ALE... Veľmi mi vadil štýl písania... Ako tu v komentároch už napísala micha-ella, preskakovanie medzi postavami mi vyslovene roztrhalo dej, flashbacks mi celkovo nevadia, ale tu zároveň s preskakovaním medzi postavami spôsobili v celej knihe hrozný bordel.... Plus mi pri tom vadil štýl písania v prítomnom čase, čo je divné, obvykle s tým problém nemám, ale v tomto diele mi to vôbec nesedelo.
Drsné. Půjčila jsem si to náhodou při odchodu z knihovny, na Islandu jsem před pár lety byla, tak mě zaujalo jméno autorky a celý ten nápad. Ale teda beznaděj a bezútěšnost celé té situace mě hodila úplně do deprese. Bylo to dost reálné. Trochu mi vadila absence vysvětlení toho, proč zůstali bez spojení a že konec byl bez konce. Ale přečetla jsem to jedním dechem a budu určitě dál doporučovat.
Zajímavé a čtivé postapo o tom, co se stane, když na Islandu dojde k přerušení veškerého kontaktu se světem mimo ostrov.
Knihu jsem přečetla na základě doporučení a jsem spokojená.
Ne, že by tato kniha neměla žádnou výpovědní hodnotu. To určitě ne, je tam mnoho událostí a témat k zamyšlení.. jen ve výsledku přece oproti jiným sci-fi a zvláště dystopiím něco tomu chybí.
Je to velká škoda, protože téma bylo zvolené opravdu originálně v tomto případě by mi nevadilo kdyby kniha byla delší (myslím, že ta zkrácená vvydaná verze jí vyloženě škodí), abychom dostali vysvětlení o izolaci a pak o nové začínající se rodicí civilizaci.
Na debut je to celkem dobře napsaná kniha a i se podle toho svižně čte. Celkově pak shrnuto od autorky je celkově lepší kniha Slovo Boží.
Mám pocit že jsem četl řadu lepších dystopií, je to jakési plytké a nic vás vlastně nepřekvapí. Ale nečte se to špatně, takže ty tři hvězdy dám.
Nudaaa, čekal jsem postapo, scifi, román. Místo toho jsem dostal jen obyčejnou Islandskou vládní příručku, co dělat, když týden nejede elektřina.
55% - Já už tak nějak od autorů z Islandu čekám hodně a ono je to asi chyba, protože nemohou být zase nějak zásadně lepší než autoři z jiných zemí. Román ostrov má neotřelý nápad (zničehožnic se Island ocitne zcela odříznutý od zbytku světa bez jakéhokoli povědomí o tom, jestli zbytek světa ještě vůbec existuje), ale ze zpracování jsem rozpačitá - tedy to, co se tam děje, celkem dává smysl a odrážejí se v tom i islandské historické reálie, kdy země již v minulosti čelila hladomoru a odloučená od zbytku světa byla vlastně vždycky. Takže teď se k tomu vrací, nastává přesun lidí na venkov, návrat k zemědělství, rybolovu, vše se podřizuje produkci potravin a ostatní povolání zanikají, snad až na ta silová, protože "záchranáři", kteří drží ozbrojenou moc a všechny šikanují a okrádají, ti prostě vedou. Nechtělo se mi moc věřit systému zredukované leč přežívající vlády, která vše řídí,myslím, že to by prostě tak asi nefungovalo. Leč věci jako turisté v koncentračním táboře na letišti, děti ulice ovládající obchoďák nebo pronásledování a vysidlování imigrantů, byť by již dávno měli islandské občanství, to by byla tvrdá realita. Přesto román působí jaksi povrchně, neúplně, zkratkovitě, dokázala bych si představit mnohem podrobnější rozbor všeho, co se dělo v prvním roce i letech následujících. Čtivosti pak příliš nepomáhá nadužívání přítomného času ve vyprávění, který by zde mohl skvěle fungovat tam, kde bývalý novinář Hjalti mluví o svém současném živoření v domku v zátoce obklopený ovcemi, v kontrastu s tím, kdyby zbylé vyprávění se odehrávalo v čase minulém o záležitostech, které tomuto jeho vyhnanství předcházely. No a samozřejmě milovník sci-fi ve mně prostě touží zjistit, co že se to na světě vlastně přihodilo, protože na to, aby to byla jen studie toho, "co by kdyby", to prostě není dost obsáhlé.
(SPOILER)
Původně jsem čekala thriller na úplně jiné úrovni, ale dostalo se mi skvěle zpracovaného psychologického thrilleru, který je spíše takovou sociální dystopickou sondou.
Island se jednoho dne ocitne absolutně odstřižený od ostatního světa a byť si všichni z prvu myslí, že se jedná o dočasnou záležitost, opak je pravdou. Není elektřina, internet, ztrácí se letadla a lodě a to vše se snaží dát dohromady premiérka, která se postupně dojde na to, že přežije jen islandská krev a do toho všeho se zamotá ještě rasová nesnášenlivost a likvidace lidí. Na druhé straně sledujeme osudy virtuoźní houslistky, která jako jediná přežila atentát na koncertní halu, jejíž dcera se dává dohromady s drogovým gangem, který obývá staré obchodní centrum. Lidé musí znovu začít rybařit a hospodařit s tím málem, co jsou schopni vyprodukovat na Islandu.
Knížka je svižná, hodně k zamyšlení, ale strašně mi tu chybělo nějaké vysvětlení toho, co se vlastně stalo - co okolní svět, jestli zanikl taky, nebo byl jen odstřižen atd..
Na druhou stranu tady člověk může skvěle rozehrát svou fantazii.
SS/SS
= Solidní.Scifi/Soc.Sonda.
Jsem na postapo "trochu" ulítlej..
Tohle je určitě nadprůměr.
Velmi zajímavé téma (zvlášť v době Covidu, kdy spousta obyčejných věcí také přestává být samozřejmostí), poutavé momenty, které podněcují k přemýšlení.. Ale - jak to s velkou slávou začalo, tak to na konci totálně zhaslo. Žádný konec, žádný závěr, žádné vysvětlení, rozuzlení... A ne tím způsobem, že čekáte druhy díl, ale spíš to působí dojmem, že autorka měla deadline anebo prostě nevěděla jak. Škoda. :/
Jiné, než jsem čekala, připravená na něco podobného Malevilu (Merle) nebo Cestě (McCarthy). Vadilo mi přeskakování mezi postavami a tím roztrhání děje. A přiznávám, že pasáže o politice a novinové články mě nebavily.
Příběh zajímavý, s potenciálem, bohužel, jak už tady bylo řečeno, ráda bych se dozvěděla nějaký background toho, co se vlastně stalo, kdo za tím vším stal apod. Takhle byla pro mě zápletka poměrně plytká.
No, původně jsem chtěl hodnotit výš, ale začnu důvody pro to, proč jsem dal tolik hvězdiček, kolik jsem dal. Jak už padlo v komentářích níž, u postapo a podobných žánrů si dost zakládám na tom, aby bylo vysvětleno, proč se stalo to, co se stalo. Klidně to může být sebevíc fantaskní zdůvodnění jako kosmická kladka u Neffa nebo rozpad kontinentů jak u Kotouče. Tady prostě zrazu nefunguje spojení ze světem a žijte si podle toho. Druhá výtka směřuje k závěru, kdy mi trochu přijde, že autorce tak nějak došel dech, mám pocit, že knížka má takové ukončení-neukončení, hodně linek zůstalo otevřených. Za klady lze rozhodně považovat popis rozpadu společnosti i tendence vývoje a změny chování politiků, změn ve společnosti, kdy mi přijde, že je celý tento proces podán uvěřitelně a neměl bych problém se obávat, že něco podobného může nastat kdyby došlo na skutečnou událost i v reálu. Na závěr na odlehčení dodám, že výhodou je děj na Islandu, takže nemusím na každé druhé stránce číst různé variace spojení "Jsme Američané..." jako ve Vteřinu poté, tady mi spojení "Island do toho" tolik žíly netrhalo a nebylo tak často.
Tak toto bohužel opravdu nebyla kniha pro mě.
Nebylo zde moc akce, děj mi občas přišel až moc stručný, rychlý a chaotický.
Hodně věcí nebylo objasněno, což mi strašně vadí.
Kde vidím přidanou hodnotu, je možná to, jak se zde popisuje rozklad společnosti a změna psychologie lidí.