Ostrov doktora Moreaua
Herbert George Wells
Ostrov doktora Moreaua (The Island of Dr. Moreau, 1896) je vědeckofantastický román popisující biologické experimenty měnící zvířecí bytosti a přibližující je lidem a konflikty vyplývající z toho, že jejich osobnosti se jako celek neřídí lidskými schématy.
Přidat komentář
Několik let po přečtení a do teď ve mně přespává ona děsivá atmosféra, která je zakotvena v písmu této knihy. Opravdu. Na takto perfektně ztvárněný příběh dlouho nezapomenu.
Jeden z prvních sci-fi příběhů, který byl napsán, se dá přečíst a přinutil mne se zamyslet nad možnostmi moderní vědy a jejímu prospěchu či škodě lidstvu. Někdy nové přístupy či objevy lidstvu pomáhají - jiné naopak mohou naší společnosti škodit. Autor podle mne před tímto varuje a mně nabídl téma k přemýšlení.
Výborná kniha, dost odlišná od toho, co znám. Věděl jsem částečně o co jde, ale překvapilo mě, jak je kniha napsaná. Všechno je to takové dost stručné, autor si vůbec neláme hlavu s nějakým podrobným popisem a dává hodně velký prostor čtenářově fantazii. Přesto mě příběh hodně zaujal a přišel mi napínavý. Už dlouho jsem u knihy nebyl tak zvědavý, jak to bude dál a jak to všechno dopadne. A závěr knihy je pro mě taky překvapivý, to srovnání lidí a zvířat... (nechci prozradit víc). Překvapilo mě, že takhle krátká kniha (175 stran tištěných velkým písmem a navíc s obrázkama) může mít tak silný příběh. A navíc to bylo napsáno v roce 1896... Co víc k tomu dodat? Jednoznačně plný počet hvězdiček.
Perfektní, vynikající jazyk a atmosféra. Popis bolesti pumy byl dokonalý, bylo mi jí hrozně líto, vylíčení pololidiček žijících v jejich vlastní vesničce byl perfektní. Něco jako na východním Slovensku nebo v severních Čechách. Džungle, strach, experimenty a hraní si na Boha. Doporučuji.
Dosud jsem znal Ostrov doktora Moreaua pouze ze strašidelného speciálu Simpsonových. Námět mi připadal zajímavý, proto jsem sáhl i po literární předloze. A dočkal jsem se výborné, i když dnes již mírně zastaralé, sci-fi novely. Mrzelo mě, že jednotliví zvířecí lidé nedostali více prostoru (hlavně opičí muž). A to je jediná věc, kterou mohu tomuto dílu vytknout. Všem zájemcům o literární klasiku doporučuji.
Sázka na klasiku se většinou vyplatí, stejně tak tomu bylo i v tomto případě. Vědecké věci sice nesedí, ale přesto je to nadčasové dílo. Otázky o lidství, o morálce, o našem vztahování k ostatním druhům, na tom si můžete brousit světonázor pořád. Navíc autor tu sice trochu napovídá co si máte myslet, ale je napsáno tak, že Vás to donutí zamyslet se a postavit se za nějaký názor, přístup, postoj.
Veľmi dojímavo popísané neuveriteľné dobrodružstvo pána Prendicka, kde jediné, čo ma dojímalo, boli osudy zvieracích ľudí, ten zvyšok bol miestami hororový, hlavne čo sa týka predstavy týrania zvierat z dôvodu šialenej túžby po božskej moci. Dielo sa mi páčilo. Skúsim aj film, ale pokiaľ je tam niečo inak než v knižnej predlohe, nebude sa mi to páčiť. :-)
Knížka, kterou jsem zvládl za dovolenou. To se mi ještě nikdy nestalo. Většinou si knihu vezmu, ale neotevřu. Četla se rychle, ale dějem a popisem mě neuchvátila. Myslím, že v pozadí knihy je mnohem více než se zdá, nesedl mě starší formát vyprávění. Každopádně H.G.Wells je srdce scifi a ve vědě se vyzná - je moc fajn, že nám zanechal takové dědictví.
Doktor Moroe, neboli sadista a nemocný člověk, se snazi svou úchylnou potřebu ubližovat, maskovat za vědu a poznání. A co že vyzkoumal? Že se dá polidstit zvíře? To už víme, že v každém člověku je kus zvířete. Roman musel ve své době hodně šokovat, taková témata byla nejen v rozporu s virou, ale i dobrými mravy.
Pořád jsem nějak doufal, ze hrdina se zvířecími lidmi nějak souzní, pochopí je, ale vlastně se mu celou dobu hnusí a nepřipadlo mu jich vubec líto a považuje to za správné. Nazývá je "netvory". Nebyli to spíš ubohe oběti? To je vidět, jaký kus v myšlení lidstvo od těch dob ušlo. Dnes by byl postoj hlavního hrdiny docela opačný. Inu vyvíjíme se k lepšímu nebo jsme jen větší pokrytci? Možná obojí.
Napínavé a chvílemi docela děsivé čtení. Musím říct že autor měl docela bujné nápady při psaní této knihy. Každopádně se kniha četla dobře a vtáhla mě do příběhu. Je mi jasné že tato kniha se vymyká jak reálně možným dějem tak i nepochopitelným nápadem autora na tento příběh. No ale četlo se to docela dobře tak to nebudu řešit.
Příjemně mrazivá kniha, která se četla jedním dechem. V rukou toho praštěnýho dědka bych teda zůstat nechtěla. Fuj, při té představě je mi mdlo. Ale jinak tenhle druh čtení mám ráda, ale to je tak všechno. Rovněž film se mi líbil. Nebylo to špatné. Ale i zde je cítit jakási hrozba, ale lidstvo se nepoučí a stále se bude s něčím a někým experimentovat.
(SPOILER)
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Trocha klasiky od formovatele žánru.
Jako dítě jsem viděl film s Valem Kilmerem a zamiloval jsme se (stejně jako Val) do Fairuzy Balk. Její postava mi v knize moc chyběla a pořád jsme čekal kdy se tam objeví. Neobjevila.
Kniha je ponurá a místy až schizofrenická. Hrdina neví kdo je nepřítel, kdo spojenec, od koho může čekat podraz, nebo komu věřit. A pomoc dostane tam kde ji nečeká.
Jen mi opravdu nesedí jedna věc: Dva chlapy, se skoro neomezenou mocí stvořitele. Na ostrově, deset let. A oni si neochočí ani jedu samičku a ještě přijdou s monogamním zákonem. Tomu prostě nevěřím. Podle mně by je už před osmi lety musela smést revoluce. Zkrátka je v příběhu moc málo estrogenu.
Teď mi došlo že vlastně jediná podstatnější ženská role je hlavní záporák. Neměl v tomto ohledu Walls nějaký problém?
Námět jsem znala. Autorova představivost je pozoruhodná. Zpracování se mi však nelíbilo.
Klasika, dobre sa to čítalo, je to napínavé a desivé aj prekvapujúce občas a proste to bolo super. Inak sa mi to veľmi páčilo, aj vďaka dĺžke diela to nestihlo nudiť a neupadlo to do stereotypu a rôzni zvierací ľudia potešili. Film s Marlonom Brandom bol tiež dobrý, knižka je ma tom o chlp lepšie. Proste klasické dielo sci-fi literatúry. Odporúčam, ale k plnému hodnoteniu mi niečo chýbalo, nebolo tam nič kvôli čomu by som padol na zadok.
"Moreauovy hroby" "Moreauovy mrtvoly"
V každém člověku číhá zvíře, které tíhne ke své primitivní podstatě.
Doslova hmatatelná bolest operovaných zvířat, šílenství, které ze zvířecích lidí čišelo. I vy se budete trochu bát při té představě ... je tma, nemáte zbraň, kolem vás je divoký prales a zcela určitě vás právě teď něco pozoruje.
Moreaua chtěl dokázat něco fantastického, ztvořit člověka, nehledě na zvrácenou brutalitu jeho pokusů. Ale i když bylo jeho dílo téměř dokonalé, nikdy to nevydrželo. Zvířata se pomalu rozpomínala na svou skutečnou podstatu a ač navždy zmrzačená se duchem vracela ke kořenům.
Člověk se nikdy nestane stvořitelem a bylo jasné, že ďábelské dílo nakonec Moreaua přeroste. Nastává boj o vlastní život.
Film s Michaelem Yorkem pouštím výchovně naší kočce, když uznám, že je to třeba a s uspokojením pozoruji jisté výsledky. Běžně vyhání z pozemku i lišky, takže to není žádné máslo, ale jak slyší ten řev ve filmu, pokaždé poněkud znejistí. Kniha má sice trochu jiný průběh, ale drsná je taky dost.
Opět jsem sáhla po klasickém díle, které mi v minulosti již prošlo rukou.
Po letech na mne kniha působila jinak, ubylo strachu, ale o to víc jsem o knize přemýšlela.
Nicméně stále cítím nadčasovost, tajemnost a drsnost.
Doktora Moreaua a jeho ostrov polidštěných zvířat známe snad všichni. Román jsem nečetla poprvé, ale je to hodně dávno, co to bylo naposledy. Zaznamenala jsem tak překvapivý rozdíl ve vnímání jeho podstaty. Dříve jsem vnímala především souboj inteligentního člověka se zvířecí, míněno nebezpečnou či vražednou, povahou zvířat a nebetyčnou aroganci člověka přetvářet svět kolem sebe k obrazu svému. Dnes mi dochází, jaký protimluv Wells vyprojektoval do bytostí obývajících Moreaův ostrov. Každý dnes přece ví, že tím největším, nejkrutějším a nejsmrtelnějším zvířetem na planetě zemi je člověk. To zvíře zabíjí (až na výjimky), aby se nažralo, nebo aby bránilo sebe nebo své mladé. To člověk zabíjí z plezíru, nudy nebo prostě jen zlé povahy, pochopitelně i vedle přirozené situace, tedy kvůli obraně nebo aby si nasytil. Leitmotiv románu - zvířecí nenávist - je tak dle mého dost chybná premisa.
To, co jsem kdysi vnímala jako vysoce burcující román, mi dnes přijde jako ryze ideologické dílo, v němž nemohu souhlasit s vypodobněním povahy zvířat, nadto mě zklamala i autorova rezignace na uvěřitelnost vědeckého povahy experimentu dr. Moreaua. Wells se soustředí výhradně na povahu člověka, rádoby pána tvorstva. Jednoznačně správně tak vykreslil ono neodolatelné puzení člověka vyniknout, dosáhnout přelomových objevů a vydobýt si nesmrtelnou slávu. A to za téměř jakoukoliv cenu. A tady nutno spatřovat hlavní přínos a poselství Wellsova románu, vedle zřejmého etického rozměru, když autor do krajnosti dovádí důsledky lidských pokusů na zvířatech. Rozhodně dramatický a napínavý příběh, který nicméně v úsilí poukázat na škodlivost jednoho či dvou fenoménů přehlíží uvěřitelnost fenoménů ostatních. Takže za 3,5*.
Štítky knihy
zfilmováno ostrovy mutanti pokusy na zvířatech viktoriánská fantastika
Autorovy další knížky
2005 | Válka světů |
1992 | Stroj času |
1990 | Neviditelný |
1928 | Ostrov doktora Moreaua |
1927 | První lidé na Měsíci |
Knížku jsem si poslechla jako audioknihu a bylo to fakt super, když vezmu jak je to starý, skvělý příběh.