Osvětimský orchestr
Fania Fénelon (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428397/bmid_osvetimsky-orchestr-DNz-428397.jpg
4
285
285
Výborně napsaná, sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v „dívčím orchestru“ v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS. Ve své knize tak popisuje jednu z mnoha absurdit táborového života s plným vědomím skutečnosti, že byl její osud shodou okolností snesitelnější než pro ostatní vězenkyně, zmiňuje rovněž černý humor, žárlivost a napětí mezi členkami souboru. Fania Fénelonová, vl. jménem Goldsteinová (1919–1983), francouzská hudebnice, zpěvačka a spisovatelka, jejíž rodiče pocházeli z Ruska. Vystudovala konzervatoř v Paříži a posléze se živila kromě hry na klavír i zpíváním v barech. Po okupaci Francie se zapojila do odbojového hnutí, záhy však byla deportována do koncentračního tábora Osvětim. Osvobození se dožila v táboře Bergen-Belsen, a přestože nakažena tyfem,zpívala ještě ten den vojákům na vlnách BBC. Své zážitky z pobytu v Osvětimi sepsala v 70. letech 20. století. O pár let později byl natočen film Playing for Time, ke kterému napsal scénář spisovatel Arthur Miller.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , GaramondOriginální název:
Sursis pour l’orchestre, 1981
více info...
Přidat komentář
DÍVČÍ ORCHESTR
Kniha,která se řadí mezi knihy života mé mamky (více v jejím videu: https://youtu.be/_9XGYu54fjI ). Jsem nepopsatelně vděčná a ráda, že knížku máme doma. Možná zkusím napsat maily některým nakladatelům, zda by knihu nechtěli znovu vydat.. zdá se mi totiž, že upadá do zapomnění mezi "odložené a ztracené" knížky a to je škoda,protože dle mého je to jeden z nejlepších kousků,který můžete z této strašné doby přečíst.. Před Dívčím orchestrem jsem četla Vypravěčku (která je zrovna příkladem knihy,která je čtená hodně a "frčí") a i když se mi moc líbila, s Dívčím orchestrem se za mě porovnávat nedá..Dívčí orchestr je jiná liga.. (ale i Vypravěčku si přečtěte,zaslouží si to:))
Nemůžu hodnotit příběh,který se stal. Příběh,který popisuje zvěrstva,která se děla (a jak je na konci knihy napsané-mohla by se dít znovu.. jak by to asi vypadalo např.s použitím jaderných zbraní a "vychytávek"? Raději nemyslet..bojím se toho..minulost se může lehce opakovat.. jak jsem sama viděla v jednom skvělém dokumentu o Osvětimi-stačí jeden fanatik a dav,který ho bude následovat.. zaslepené ovce.. minulost je hrozivá, budoucnost svým způsobem nejistá- a to je děsivé.) a tu obrovskou vůli žít, naději.. naději, která se však střídala s obrovskou frustrací.. Ve čtvrtek jedu do Osvětimi a knížku beru s sebou. I hrdinům z tohoto příběhu vzdám hold a pomodlím se za ně - i když jak autorka sama píše- existuje Bůh?Dovolil by to?Hodně Židů v Osvětimi ho zatratilo... Silný příběh na který se nezapomíná. Hlavní hrdinka nám podává příběh o tom,jak přežila. Měla štěstí,že byla hudebně nadaná-takže nám popisuje ten "lepší" život Židů (samozřejmě strašný,ale oproti ostatním měly ženy z orchestru jisté "štěstí"- výhody).
Hodně scén mě emočně vycucalo a musela jsem je číst víckrát.. K téhle knížce mám neskutečný respekt. Jsem si jistá tím, že za svůj život se k ní budu vracet - s pokorou. Děkuju za to, že žiju v této době a na tomto místě. Buďme vděční, užívejme si každého dne, kdy můžeme.. Je mi moc líto všech těch nevinných životů :-(
PS: lidé, kteří nevěří, že koncentrační tábory byly by si měli přečíst tuto knihu..
Tolik silný příběh, ke kterému se můžeme vracet neustále, škoda, že je kniha téměř zapomenuta..
Velmi emotivní kniha, měla by být v povinné četbě ....dávám plné hodnocení....
Knihu bych zařadila mezi povinnou četbu na SŠ. Lidé by si stále měli připomínat a znát historii druhé světové války. V této knize oceňuji šokující a drsné svědectví, ale stále je to jedno z mírnějších. Fania Fénelonová měla "stěstí" v neštěstí, že se dostala k orchestru, když si představíme, že normálně se s vězni zacházelo ještě hůř...
Tuhle knihu jsem četla dost dlouho, měla jsem z ní špatné sny a musela si dávat pauzy, abych tak nějak zvládla to, co se tam píše. Možná jsem přecitlivělá, nebo mám až příliš dobrou představivost. Každopádně napsaná je dobře a k ostatnímu asi nemá smysl se vyjadřovat.
Skvělá kniha, která mě opravdu zasáhla. Nikdy nepochopím věci, které se děly za ploty koncentračních táborů. :( Knihu doporučuji!
Absurdnosť doby vykreslená prostredníctvom citlivej huslistky ma utvrdila v tom, že o Osvienčime vieme stále málo ....
Dívčí orchestr byla svého času ( kdy mi nebylo ani šestnáct) první kniha s podobnou tématikou kterou jsem četla. Přivedla mě ke knize Jiskra života a Remarqovi jako takovému. Byla jsem z ní ( a jak jsem zjistila jsem stále) ohromená a ochromená zároveň. Dalo by se říct, že právě kvůli téhle, na pohled velice nenápadné, knížce jsem si začala v knihách všímat jistých věcí. Je to opravdu veliký zážitek, který zasáhne. Nechávám bez hodnocení, protože kniha něco takového nepotřebuje.
Svého času, když jsem ji přinesla z knihovny, jsem vlastně ani netušila do čeho že to jdu, ale zaujala mě její obálka a měkká vazba, chtěla jsem něco lehkého na ven. To jsou občas ty náhody,nebo nehody, jak se dostat k dobré knize ;-).