Osvícení
Stephen King
Hotel Overlook je považován za nejkrásněji položené horské letovisko na světě, ale nový zimní správce Jack Torrance s manželkou Wendy a pětiletým synem Dannym v něm spatřují víc než jenom to. Pro Jacka je práce v Overlooku poslední příležitost, jak uniknout smůle a zoufalství, Wendy od něj očekává opětovné stmelení rodiny, narušené Jackovým alkoholismem, a Danny? Danny, požehnaný a prokletý darem předvídavosti, která se projevuje jako náhlé osvícení mysli, vidí v hotelu věci, přesahující chápání malého kluka. V prázdných pokojích Overlooku totiž číhá skryté zlo…... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Shining, 1977
více info...
Přidat komentář
Velice nesympaticke postavy, ale zato velmi dobre vykreslene. Ale mne ani ta atmosfera ani celkovej dej pro me nebyl nejak hororovej. Ale jen predstava toho, ze na opustenem miste daleko v horach se zacnou dit divne veci, a clovek je tam sam, je strach nahanejici.
Napínavé, přečteno za pár večerů. Jen kniha už mě připadla trošilinku zastaralá , v této době nedávají reálie románu, hrůzostrašné situace i celkové vyznění a atmosféra příběhu ten správný drive. Schází nadčasovost klasických děl. Jsou lepší horory i lepší knihy od S. Kinga.
Nemůžu říct, že bych knize něco mohla vytknout, je to prostě skvělý King, kdo má tento žánr rád, přijde si na své, ale mě horory a nadpřirozeno moc neberou - knihu jsem četla v rámci ČV.
King vytvořil výborné kulisy a obsadil je výraznými psychologickými typy. Výsledek je parádní. Kubrickův film jsem viděla jen v ukázkách, ale asi chápu spor King - Kubrick. U Kinga jsem si už vícekrát všimla, že všechny své postavy se snaží pochopit a svým způsobem je má i rád. Kubrick spíš jen líčí šílenství a hrůzu jaksi víc prvoplánově (byť mistrně). Každopádně pěkná kniha na dlouhé zimní večery.
Od Kinga jsem toho zatím moc nečetla, vlastně je to teprve mé třetí setkání s mistrem hororu. Osvícení mi padlo do ruky spíš náhodou, bylo totiž v knihobudce, do které jsem ze zvědavosti nakoukla, aniž bych čekala, že si něco odnesu (fakt!), ale nakonec jsem si tuhle hororovou klasiku odnesla.
Čekala jsem, jak moc se budu bát, ale byla jsem už v půlce knihy a stále to nebylo nic hrozivého. Rozjezd byl opravdu velmi pomalý, nicméně Jack Torrance měl v hotelu Overlook s rodinou strávit celou zimu, tak jsem si říkala, že po Vánocích nebo Novém roce už to snad vypukne. Ovšem v druhé polovině byly svátky pořád v nedohlednu, ale děj už se rozjel a osud Jackovy rodiny se začal dost jasně rýsovat, samozřejmě spíše v těch nejtemnějších barvách.
(Bacha na možné spoilery!) Za mě byly asi nejsilnější ony scény s keři vystříhanými do podoby zvířat, protože jen ta představa, že v koutku oka registruji nějaký jejich pohyb, mě dost děsí. A taky pokoj číslo 217 bych asi neotevřela... Na druhou stranu některé jiné scény mě nijak zvlášť neděsily a spíš mě zase trochu utvrdily, že největší zlo je v lidech, ne v tom, co zlého si vymyslí. A co musím Kingovi fakt uznat, to je jeho talent na vykreslení silně nesympatických hrdinů. S Jackovým synem Dannym jsem sice už z podstaty věci sympatizovala, ale s jeho matkou Wendy už to nebylo tak jednoznačné. A Jack? Ten si mě nezískal ani na chvilku. A pokud jde o Halloranna, jeho příspěvek k příběhu mi přišel značně rozpačitý
Shrnula bych to asi tak, že nenadchnul, ale ani nijak zvlášť nezklamal. Vlastně jsem dostala takřka vše, co jsem čekala, ostatně to vše odpovídá tomu, co bývá pro jeho tvorbu typické: hlavní hrdina je spisovatel, (ne)řeší své problémy s alkoholem, čemuž odpovídá stav jeho rodiny... A samozřejmě jsem se po celou dobu čtení nedokázala oprostit od těch profláklých scén z filmové adaptace, kterou jsem sice nikdy neviděla, ale díky gifům mám pocit, že ho dokonale znám. =)))
Další z KIngových knih, co mě přikurtovala k židli a nepustila, dokud jsem nedočetla poslední stránku. Stála jsem v opuštěném hotelu a neskutečně se bála. Duchařina, nevysvětlené tajemno a u čtení mi bylo zima i v přetopeném pokoji... prostě Kingovská hrůza se vším všudy... no prostě psycho až do morku kosti
Musím říct, že naprosto chápu, proč je tato kniha kultovním dílem a proč podle ní vznikl stejně kultovní film. Naprosto perfektně vykreslená mrazivá atmosféra opuštěného hotelu uprostřed ničeho, kde si vše tak trochu žije svým životem. Vlastně samotný pobyt v hotelu bez možnosti úniku by byl náročný na psychiku, ale když se vše okoření o nadpřirozeno, jasně že z toho jednomu hrábne. A určitě hrábne alkoholikovi s podlomenou psychikou. Bavily mě i části zabývající se minulostí jednotlivých postav i rodiny jako celku, protože dokreslily rozpoložení, ve kterém se jednotlivé postavy nacházely. Přesně takhle si představuji propracovanou psychologii postavy. Rozhodně není pochyb, že tato kniha se řadí ke špičce Kingova díla a to naprosto oprávněně.
Jedna z Kingových best-of. Ne úplná absolutní špička, ale ta širší špice.
Je to trochu jiné než mé ostatní oblíbené kingovky - které jsou všecky jakoby propojené existencí dalšího světa nebo imaginárního místa, které můžete postupně poznávat a hledat si přátele mezi postavami...
... ale je to skvělý. Osvícení je vlastně skoročistá hororová duchařina s hrdiny obdařenými nadpřirozenými schopnostmi. A je to fantasticky povedený. Celý příběh je bezvadně postavený - odlehlé tísnivé místo, rodina se stíny a šrámy z minulosti, historie místa... a jeho síla. Uf. Do toho fantasticky živá Kingova líčení míst i událostí, perfektně prokreslené postavy a jejich proměny (Jack, uf!), přirozené líčení nadpřirozena... a celé to neodvratné spění k finální hrůze.
Dokonalost. A podobně fantastickej je za mě i film. Jacka Torrance si neumím představit jinak než Nicholsona. Samozřejmě, že knížka je lepší, protože toho prostě umí vysvětlit a zachytit víc... ale co se atmosféry a zachycení základní linky týče, tak film odvedl fantastickou práci.
Na knihu som narazil v antikvariáte. Nikdy predtým som nečítal Kinga ale poznal som ho a takisto som poznal Žiarenie. Kto by nepoznal “Heres Johnny!. A tak som si kúpil túto nie práve najtenšiu knihu. A nesklamala. Bola úžasná. Chvíľku som načítaval Kingov štýl a už viem prečo všetci hovoria že je jedinečný a výnimočný autor. Niekedy to nebolo ľahké čítanie, keď si musím vetu čítať znova aby som sa presvedčil že som ju správne prečítal, pretože jej obsah mi niekedy fakt nedáva zmysel. Ale všetko tam má zmysel. A už teraz sa teším na Kingove ďalšie knihy.
Knihu jsem četla, abych ji mohla zařadit do čtenářské výzvy na databázi knih. Dočetla jsem ji jen proto, že se zároveň jednalo o štafetu, které vždy dočítám. Moje první a zároveň poslední setkání s Kingem. Již nyní vím, že jeho fanynka opravdu nebudu.
"Začátek" příběhu, který v tomto případě znamenal asi 3/4 knihy se strašně táhl a v mých očích měl do hororu daleko. V myšlenkách hlavních hrdinů jsme se neustále vraceli do minulosti a několikrát dokonce k tomu samému znovu a znovu... Chápu, že nám chtěl autor přiblížit myšlení postava jejich charaktery, ale dalo by se to vpohodě začlenit do příběhu a nechodit do takového detailu. Nevnímala jsem některé body ani jako podstatné pro další děj nebo vývoj postav.
První hororové scény se o objevují cca 100 stran před koncem a ten skutečně opravdový horor je zhruba na posledních 40 stranách. V tu chvíli jsem nevěděla na co se soustředit dříve. Děje se toho tolik a oproti předchozím stranám měl příběh neuvěřitelně rychlý spád. V tu chvíli jsem se poprvé do příběhu skutečně začetla.
Škoda, že autor ztratil tolik času v minulosti a tak málo v současnosti, v děsivém hotelu na konci světa. Námět skvělý, ale autorův styl psaní mi opravdu nesedí. Jsem ráda, že jsem tomu dala šanci a poznala dalšího autora, ale další knihy již přenechám jiným čtenářům. Bylo to pro mě spíše trápení, než zážitek.
Hodnocení: 2/5
Asi jsem narazila na první opravdový horor v mém životě. Protože jsem poslouchala audioknihu , tak jsem se opravdu na některých místech bála a to se mi takovýmto způsobem ještě nestalo. Strašidelný hotel byl opravdu strašidelný a ta zima je velmi dobře popsaná. Celkově King opravdu umí psát velmi sugestivně. Ale toto není čtení úplně pro mě až moc mě to zasáhlo na duši. Velmi těžko se mi kniha hodnotí. Ale asi kdybych ji četla jako papírovou , tak bych ji odložila.
Nejsem přílišný fanoušek hororů a už vůbec ne jejich filmového zpracování, ale dokonce i já vím, že není mnoho kultovnějších filmů než Shining! Proto tedy Osvícení.
Začátek knihy byl klasicky kingovsky popisný, příběh se postupně rozvíjel, napětí gradovalo a mystika cloumala nejen tělem malého chlapce.
Všichni hlavní protagonisté byli na počátku sympatičtí, ale po odjezdu do hotelu stvořila temná, skličující atmosféra Overlooku z Jacka děsivého magora, který deptal nejen svou rodinu, ale držel pod krkem i mne.
Skutečně kultovní dílo s ponurou atmosférou, kdy autor uměl dát svým postavám neuvěřitelnou psychologickou hloubku. Dílo, kterému není co vytknout, děsivé i obdivuhodné současně a asi nejlepší, co jsem od Kinga zatím četla. I když filmové horory opravdu nesnáším, tento chci vidět.
UPDATE:
Film jsem shlédla a třebaže Jack Nicholson byl vynikající, kniha je o třídu lepší!
I když u mě zážitek z Osvícení nedosáhl síly a dojemnosti Míle, naléhavosti a lidskosti Vykoupení ani autentičnosti Kingových memoárů O psaní, šlo o jedinečné čtení. Zpětně mi ani nevadí, že jsem se chvílemi trochu nudila. Ty chvíle, kdy jsem se správně bála (většinou) nebo dobře bavila (jako Jackovu komentáři k prezidentům historicky ubytovaným v Overlooku), mi to vynahradily. Mimochodem, King evidentně stále zastává stejný politický názor a jasně ho prezentuje i na svém twitterovém profilu. A, přestože stejnojmenný film jsem viděla jen jednou a pamatuji si ho spíš mlhavě, dokonale šíleného Jacka Nicholsona jsem v Jackovi Torrancovi viděla po celou dobu čtení a ráda si ho v nejbližších dnech znovu připomenu.
(SPOILER)
Knihám Stephena Kinga jsem se donedávna vyhýbala, až na mě jednoho dne na Youtube vyskočil klip z show Davida Lettermana ze 70 let, kde se King vyhýbá odpovědi na dotaz, jak se mu líbil film podle jeho knihy Shining. Sofistikované mlžení mě zaujalo, přečetla jsem si víc o tom, co Kingovi vadilo na Kubrickově zpracování a začala jsem být na knihu zvědavá.
I jako nečtenář bestesellerů musím říct, že tato kniha je opravdu dobře napsaná. Především je zde důkladně propracovaná psychologie tří hlavních postav - každá z nich má své motivy a svoji backstory, která se nám postupně odkrývá v detailech. Postavy také prochází po celou dobu vyprávění určitým vývojem. Nejvíc otec Jack, který se z celkem sympatického obyčejného chlapa, ačkoli léčícího se alkoholika, propadá do temnoty. King prý namítal, že v knize Jack začíná jako normální člověk, ze kterého se postupně stane šílenec, ale ve filmu od prvních záběrů na Jacka Nicholsona vidíme šílence. Kingovi také vadilo, že postava Wendy Torrancové je ve filmu vyobrazena jako hloupé stvoření, které jen nelogicky běhá dokola a křičí.
V jednom z pozdějších interview King uvádí, že Kubrickův film je změť krásných obrazů, které jsou chladné a nekomunikují s divákem. To můžu potvrdit. Kniha je napsaná tak, že si její čtenáři můžou v situaci rodiny Torrancových představit sami sebe, nehodě na to, jaké paranormální incidenty se odehrávají. Linka každé hlavní postavy (i vedlejší důležité postavy Dicka Halloranna) je podpořena rodinnou historií. Mnoho z nás čtenářů pochází z disfunkčních rodin a dobře ví, že tak jako hrůzy v Overlooku mají kořeny ve zlých událostech z minula, i lidé čerpají své strachy a slabosti z černých děr do minulosti.
V Overlooku má každý nadpřirozený element svoji historii a důvod, proč je v příběhu zasazen na konkrétní místo. Kubrick se touto posloupností a logikou vůbec neobtěžoval. Rozebral příběh na částice, které potom přeskládal tak, jak se mu to hodilo. Z dcer správce Gradyho udělal dvojčata a dal jim repliku, kterou v knize říkalo jiné mrtvé dítě na jiném místě. Z Dannyho imaginárního přítele Tonyho udělal takřka démona a vynechal důležitý fakt, že Tony je sám Danny - o několik let starší, který se snaží své mladší já ve snech a vizích varovat. Dicka Halloranna nechal v hotelu zemřít a tím příběh připravil o silný moment, kdy se hořící hotel při odjezdu Wendy a Dannyho snaží ještě na poslední chvíli zmocnit Dicka a skoro se mu to podaří. A takhle bych mohla pokračovat dál.
Takže co dodat na závěr? Asi že ze mě velký čtenář Stehphena Kinga nebude (mám ráda temnotu jiného druhu), ale asi už chápu, proč je nejprodávanějším spisovatelem současnosti.
PS: Ačkoli mi normálně leze na nervy, když někdo v knižních recenzích píše o filmu, tady jsem udělala já to samé, za což se omlouvám. Nenašla jsem ale v mém okolí nikoho, kdo by četl knihu i viděl film a musela jsem se z těch dojmů aspoň vypsat.
Pěkná kniha. Půlka knihy je psána Kingovým pomalejším stylem, který ale na druhou stranu navozuje skvělou atmosféru a umožňuje čtenáři poznat postavy v knize.
Dovedu ocenit kvality jeho psaní. Úroveň je mnohem vyšší než z novějších knih, bych řekl.
Zajímavý nápad knihy. Postupně stupňování napětí a nakonec velké finále.
Rozhodně doporučuji a už se těším na filmové zpracování, které jsem ještě neviděl.
Opět to dokázal, další mistrovské dílo z pera tohoto autora. Ačkoliv upřímně začátek mi přišel nudný a až moc popisný, nicméně na konci knihy jsem pochopila že to vše dávalo smysl. Celý příběh do sebe zapadl jako puzzle.
Miluju film od Kubricka, tudíž jsem tím asi lehce ovlivněný, protože si myslím, že jeho filmová verze je o trochu lepší. Předloha v sobě nese trošku zbytečné scény, které mi tam překážely - třeba přílišné nadpřirozeno, jako jsou oživlá a útočící zvířata z keřů, zrovna takové scény mi tam nezapadaly a působily příliš absurdně. Kubrick to utvořil tak, že to má děsivý efekt a opravdu to funguje lépe. Kniha s filmem se však pěkně doplňují a předloha jde více do hloubky a vysvětlí charaktery postav. I přes některé výhrady knize dávám plný počet hvězd, jelikož King umí naprosto fantasticky stupňovat napětí a zároveň postavám dát psychologickou hloubku, díky tomu všemu se to čte opravdu jedním dechem, v tomto je mistr.
Mám nějaké záblesky, že jsem kdysi viděla film. Nicméně knihu jsem přečetla za pár večeru. Neskutečně napínavé čtení, kdy jsem se večer sama doma fakt bála. Těším se na volné pokračování.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno telepatie horory duchové a přízraky jasnovidectví izolace alkoholismus zima hotelyAutorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Moje první kingovka a musím říct, že super. Kniha je napsaná tak skvěle, že Vás to vtáhne do děje tak rychle, že Vám stránky rychle utíkají. Čte se to opravdu dobře. Jen mám jedinou výtku a to, že je klid až do poloviny knihy, tak nějak jsem měla velké očekávání, že se bude něco dít už dřív, ale i tak jsem z knihy strašně nadšená. Už se těším až si přečtu další Kingovky. Pokud milujete tohoto spisovatele tak stopro doporučuji a určitě očekávejte v nejbližší době dalšího Kinga.