Země Thugů
Jaroslav Velinský
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/105912/bmid_zeme-thugu-I37-105912.jpg
5
46
46
V pořadí již dvacátý příběh soustružníka Oty Finka. Je léto a provoz v Pragokovu se pomalu ukončuje, a tak na hlavního hrdinu padá trochu blbá nálada. A do toho najde banda chlapců, kteří si říkají Spravedliví jezdci, při táboření v Zemi Thugů mrtvolu. Mrtvý je devatenáctiletý chlapec, který Otovi připomíná Vilemína z Foglarovy knihy. Celé je to tak neuvěřitelné, že i pověstná intuice Oty Finka mlčí...... celý text
Přidat komentář
Babystar - naprostý souhlas. Smutek nad světem, který se už nikdy nevrátí. Je to strašná, strašná škoda.
Jako ty Rychlé Šípy...
"Gabriel na mě mrk a zašeptal "Já doma toušám taty dyčky že dvou." Takhle mě překvapoval co chvíli."
Po sérii knih na doporučení, ze kterých jsem byla otrávená, najednou vybuchla bomba! Tohle je super počtení, to jsem si opravdu užila. Protože jsem zřejmě začala na konci, je mi jasné, že to bude do budoucna ještě mnohem lepší zábava. A tak po zpěvákovi Kapitánu Kidovi hodlám důkladně prozkoumat spisovatele Jaroslava Velinského.
Série se pomalu chýlí ke svému závěru, dokonce i provoz v Pragokovu se pomalu utlumuje. Vím, že tenhle díl nepatří k těm nejlepším, ale jelikož jsem nekritickým fanouškem Oty Finka, tak dávám opět plný počet hvězdiček.
Říkám to vážně nerad, ale už to prostě není to, co bývalo… Díl od dílu přibývá vaty a ubývá uvěřitelnosti příběhu i věrohodnosti detektivní zápletky – a to člověka zamrzí.
Nakonec, z čiré nostalgie, dávám 4 ukoptěné hvězdičky, i když vím, že kdybych nepřimhouřil obě oči a neudělal čelem vzad, byla by to „trojka“ jako vyšitá. Jasně, hodnocení by mělo vycházet z principu „padni komu padni“, ale když já mám pro toho neodolatelného mizeru Otíka Finků takovou slabost, že prostě nemůžu nenadržovat… :-)
Ale abych jenom nekritizoval: Potěšil (a překvapil!) závěr s Housetem…
Na základě tohoto dílu jsem došel k přesvědčení, že u Finků mají fórový postele. Za svědkyni si beru jistou Juditu. Jinak zde byly taky různý narážky na věci či osoby, který se daly použít a využít v následujících dílech (např. Máňa Benetková). Jak jistě víte, následoval už ale bohužel pouze jeden.
Další povedený díl, takže samozřejmě doporučuji!
Z tohoto příběhu na mne čiší smutek. Nejen nad zbytečnou smrtí mladých lidí, ale i smutek nad odcházejícím mládím, nad Skalkou, která pomalu mizí v nové zástavbě, nad fabrikou, která spěje k zániku. Zkrátka nad světem, který se už nikdy nevrátí. Je to takové rozloučení i s Otou - soustružníkem a bezděčným detektivem. Ovšem práce policie je pojata jako groteska.
Dvacátý příběh Oty Finka a zatím nejdivnější. I tato kniha se četla velmi dobře.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Poslední tajemství Jana T. |
| 2003 | Tmavá studnice |
| 2007 | Bestie z Tamberku |
| 1969 | Spravedlivá pistole |
| 1999 | Zmizení princezny |
Šedesátá léta, nová doba, a s ní smutek a nostalgie, což převažuje nad obvyklým vtipem a lehkostí vyprávění. Navíc mám dojem, že se tu autor a jeho Ota těžce vyrovnávají s dlouhodobou spoluprací s příslušníky SNB, což zde sice probíhá ve velkém stylu, ale lidem z okolí našeho hlavního hrdiny i pozorným čtenářům tohle bylo už dávno podezřelé. Karel0684 označil dvacátý příběh za „zatím nejdivnější“, na babystar „čiší smutek nad světem, který se už nikdy nevrátí“. Oba postřehy mohu podtrhnout, jsou přesné a výstižné.
70 % (zatím 32 hodnotících s průměrem 93 %).