Otrantský zámek
Horace Walpole
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452347/bmid_otrantsky-zamek-WJh-452347.jpg
3
22
22
Strašidelně tajemný příběh o kletbě uvalené na italské šlechtické sídlo byl poprvé vydán roku 1764 a stal se jedním z průkopnických děl tzv. gotického románu. Příběh, zasazený do středověké Itálie, v němž se ve zdech gotického hradu, v jeho podzemí i blízkém okolí naplňuje za pomoci nadpřirozených jevů záhadná věštba, že vláda v otrantském knížectví, až dozraje čas, přejde z moci nezákonného uchvatitele do rukou právoplatného dědice.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2020
,
Městská knihovna (Praha)
Originální název:
The Castle of Otranto, 1764
více info...
Přidat komentář
Sama od sebe bych si Otrantský zámek určitě nepřečetla, ale když mám plasticky vyučovat literaturu, nemůžu se tvářit, že na světě jsou jen Puškin s Máchou, žejo. Naštěstí tempo je svižné a počet stránek skromný, tak akorát na delší cestu vlakem. Pokud jde o příběh... no, snažila jsem se ho číst s otevřenou myslí :o) Vyskytuje se tu nezvykle komunikativní přilba s chocholem (představovala jsem si ji podle tohoto obrazu: https://1url.cz/vrxot) a k dokonalosti chybí snad už jen slavné mistrovo: "Ty nejsi Vlasta? Ty jsi Vlasta?!"
Koncept gotického románu se mi strašně líbí, ale ty samotné romány už pak méně. Bohužel ani Otrantský zámek není výjimkou. Vyzdvihuji autorovu snahu o povýšení románu pomocí aplikace formy antické tragédie (5 částí, jednota času a místa), odkazů na Hamleta a tehdy populární rytířské romány. Celkově mi to spíš přišlo, jak předobraz dnešních soap oper - antagonista, který celý děj stěžuje život mladým milencům, je po zásluze potrestán; šťastný párek se dočká happyendu, postavy, které se již autorovi nehodí, umřou nebo odejdou do kláštera. Oproti telenovele tam jen navíc trochu straší. Ale ty odkazy na Shakespeara jsou tam velice umně zakomponovány a celý, relativně jednoduchý děj pozdvihují na mnohem vyšší úroveň.
Stručně řečeno - přečetla jsem to. Žádný WOW efekt se nedostavil, ale nudné to také nebylo. Na knize je hodně znát doba, kdy byla sepsána (naivnost postav, styl podání, rozhovory i děj). Místy jsem až uvažovala, jde-li o dílo vážné nebo o nějakou skrytou komickou frašku. Přes co jsem se těžko přenášela, byl styl diskuzí mezi postavami. Vždy, když mělo dojít k nějakému klíčovému sdělení, tak se postavy navzájem přerušovaly a odbíhaly tématicky až někam za humna. Nejvíce mne bavilo odhalování zamotanosti příbuzenských vztahů.
(SPOILER)
Čekala jsem ponurý hororový a možná i trochu těžkopádný příběh, ale Otrantský zámek takový vůbec není. Kniha se mi velmi líbila, je čtivá bez hluchých míst, ale hlavně vůbec není strašidelná, asi to bude také tím, že některé postavy jsou příliš naivní a smířené se svým osudem.
To, jak postupně vycházejí najevo příbuzenské vztahy mezi jednotlivými postavami, bylo docela úsměvné, trochu to připomíná Moliérova Lakomce.
Štítky knihy
anglická literatura gotické romány
Autorovy další knížky
| 1970 |  Otrantský zámek / Starý anglický baron / Vathek / Sicilský román |
| 2020 | Otrantský zámek |
| 1988 |  Za španielskou stenou |
| 1978 | Zámok Otranto / Vathek |
Hanka_Bohmova díky za tuhle super mikrorecenzi. Učím děti psát takové, aby nalákaly (odradily)! Tohle je skloubení obou! Dokonalé! Určitě přečtu! Nejste náhodou z PK? Pozvala bych vás do našeho čtenářského klubu 3K - klub klatovských knihomolů ;-)