Otrávená
Jennifer Donnelly
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471665/bmid_otravena-EgZ-471665.jpg
4
154
154
Rozbijte očarované zrcadlo! Feministický retelling pohádky o Sněhurce. Krásná princezna Sophie jela na projížďku lesem, když tu lovčí vytáhl nůž a… vzal si její srdce. Nemělo ji to tak překvapit. Zaslechla přece pomluvy. Říkali o ní, že je moc laskavá a naivní na to, aby vládla. Zbytečná princezna. Příšerná budoucí královna. A Sophie jim věřila. Každému otrávenému slovu. S pomocí sedmi lesních mužíků se jí povede přežít, dokáže však také posbírat síly a postavit se skutečnému zlu, nebezpečnému nepříteli, který za vším stojí?... celý text
Literatura světová Dívčí romány Pohádky a bajky
Vydáno:
2021
,
CooBoo
Originální název:
Poisoned, 2020
více info...
Přidat komentář
Zatímco ta Popelka ještě dávala smysl, ve Sněhurce je na mě až moc "cože??"
I tady je hodně dobrých nápadů, třeba zdůvodnění, proč jako magor víří se smíchem po lese mezi zvířátky (ono to srdíčko si teprve zvyká :D ).
Na jedné straně bezva poselství o tom, co všechno s takovým srdcem dokážete, když se za něj nestydíte. Na druhé straně obří mezery, například příběh o ženské odvaze a síle postavený na tom, že ji podpírají dva sliční průvodci. Plus sedm trpaslíků a nějaká ta němá tvář. A celou dobu, nejen na startu. Ale dobře se na ně kouká, tak proč ne, že jo. :D
Velmi zvláštní kniha - chvílemi temné a chvílemi až pohádkové či dětské. Některé pasáže jsem hltala a u jiných jsem se musela nutit do čtení.
Nevlastní sestra od autorky se řadí mezi nejlepší knihy, co jsem kdy četla, a když jsem se dozvěděla, že u nás od autorky vychází další retelling, tentokrát na Sněhurku, byla jsem nadšená. Naprosto boží na těchhle knihách od Jennifer Donnelly je to, že se toho základního příběhu drží jenom okrajově - autorka celý příběh uchopí velice originálně a to tak, že vůbec nemáte tušení, kam to celé spěje. Navíc jsou její knihy plné spousty důležitých myšlenek a poselství. Nevlastní sestra měla ukázat, že není důležité to, jak člověk vypadá, ale jaký je uvnitř, Otrávená zase to, že nezáleží na tom, co si o vás ostatní myslí. Mně osobně navíc vyhovují ultra krátké kapitoly, díky kterým děj odsýpá a kniha se čte rychle. Hlavní hrdinka Sophie sice může asi tři čtvrtiny knihy působit jako dost naivní princeznička a nejspíš vás bude i poměrně hodně štvát, ale na druhou stranu naprosto chápu důvody, proč se takovým způsobem chovala a bylo dost zajímavé sledovat její postupný vývoj. Otrávená sice nese označení Young Adult, ale podle mě se bude líbit všem, protože na pohádky, i když trochu temnější, přece není nikdy nikdo starý.
4,5⭐/5⭐ Na Nevlastní sestru to nemělo, ale i tak se Otrávená s jistotou řadí mezi nejlepší retellingy, co znám.
Za poskytnutí knihy děkuji Albatros Media
Knížku jsem si pořídila hlavně kvůli krásné obálce a to byla jedna z mála věcí, co se mi na knize líbílo.
Když vezmu na začátku nějaké ty plusy, tak tu nějaké napíšu -
1. Je to první retteling na Sněhurku, o kterém jsem slyšela, což cením.
2. Už jsem zmiňovala tu obálku..?
3. Pár ze sedmi trpaslíků bylo fajn, díky nim se to dalo i docela číst.
4. Knížka byla i docela čtivá a nebyla zbytečně natahována.
I přes to má pro mě kniha více těch mínusů, z čehož největším z nich je hlavní hrdinka. Vím, že původní Sněhurka je milá a důvěřivá, ale Sohpie je šíleně naivní a celkově mi její vystupování vadilo. Většinu postav až na asi tři ze sedmi trpaslíků, pavouka a berušku jsem si nedokázala zamilovat, byli mi docela jedno, jejich linky mi nepřišly zajímavé..
Celkově mi celý příběh přišel zbytečně zmatený a někdy až moc překombinovaný. Konec byl klasika, ale posledních pár stran, co se týkalo úplně něčeho jiného byly úplně mimo, kdyby tam nebyly, bylo by to lepší, takhle mi konec knihy přišel tak akorát k smíchu. (Kdo četl tak chápe, jaký konec myslím)
Jo a ta obálka je fakt super.
3,25*
Asi to nebude jeden z nejpovedenejsich retellingu ale jsem ráda že jsem se i tak do otrávené pustila. Musím říct že takhle pošahanou pohádku už jsem dlouho nečetla :D
Líbí se mi jak autorka vždy dokáže z klasické pohádky udělat něco víc, co nese moudro do života a také poučení a líbí se mi že přidává postavy typu: osud, strach, bolest atd... které do děje krásně zapadnou.
Co se postav týče Sophie je zde víc než něžná holka a dějem se mění ze začátku se skutečně zdá hloupoučká a naivní potom praštěná ale vytrvejte :D každý zkušenostmi dospívá.
Tahle kniha nese jedno krásné varování jednoduše řečeno "laskavost je ctnost ale také nebezpečí a někdy větší než se může zdát"
Jak se zdá příště se můžeme těšit na perníkovou chaloupku nebo Karkulku? Uvidíme ale za mě (kdo ještě nečetl) od autorky doporučuji určitě Nevlastní sestru a Krásku a zvíře :)
"Nejsou to otrávené věci, co nás zabíjí jsme to my. Bereme si naleštěné červené jablíčko, které nám nabízí zlá kralovna a hned se do něj zakusujeme"
Příběh začíná jako téměř klasický příběh o Sněhurce a 7 trpaslících, který se změní ve chvíli, kdy Sophie přežije vyrvání srdce z hrudi. Získává nové hodinové srdce a její život se navždy změní k nepoznání. Musím uznat, že její počínání mi z počátku bylo velmi nesympatické a přišla mi až přehnaně naivní. Pokud veřejně oznámí Vaší smrt a naservírují Vaše srdce v truhle, budete pak naivně doufat, že Vás někdo jede zachránit? Mrtvolu? Proč by to proboha dělal?
No, ale další postavy? Především obří beruška a pavouk. Ty mě v příběhu zaujali asi nejvíce a moje fantazie se v jejich případě dost vyřádila. Další postavy jako 7 mužíků, zloděj a fešácký lovec příběhu hodně pomohli. Pokud by se Sophie toulala temným lesem sama, se svojí povahou, musela bych tu knihu zavřít. Ještěže si své chování časem uvědomí a změní se. No aby ne, je to přeci pořád pohádka!
Poslední věc: V jaké době by se to mělo odehrávat? Osobně jsem si představovala zhruba středověk, ale asi to bylo nějaké pozdější období? Soudě podle nutné kávy k snídani, sendvičů a ruksaků. Tohle je opravdu maličkatý detail, ale ráda bych, aby jej autorka objasnila.
Nicméně je příběh i tak velmi zajímavý, napínavý, místy lehce strašidelný. :) Našla jsem při čtení několik krásných myšlenek, které stojí za pozastavení a trochu přemýšlení. Celkově byla kniha čtivá a vidím to na 3,5-4/5?
Jako námět a příběh fajn. Ale občas.. měla jsem pocit, že to píše více lidí najednou takové páté přes deváté. Retelling mám ráda, ale četla jsem lepší (ne přímo Sněhurku). Někdy jsem měla pocit, že autorka skáče sem a tam, jako něco se děje najednou fofr a už jsme zase jinde. Každopádně čtivé prázdninové čtení na večer, lehce strašidelné.
Vzhledem k tomu, že miluju retellingy, tak jsem si Otrávenou přečíst prostě musela, a i když jsem těch retellingů četla už kupu, žádný z nich nebyl na Sněhurku. První co musím pochválit je obálka, protože se neskutečne povedla. Taky to není úplně kniha pro děti, autorka ráda popisuje scény dost realisticky, takže když jde Lovec vyříznout Sophii srdce, je to docela drsný :D Kniha se čte úpně sama, má krátké kapitoly, které já preferuji, takže kvůli tomu se mi celý příběh lépe četl. Hlavní hrdinka se občas chová dost naivně, ale vyrůstala jako princezna, a jediný, kdo se k ní kdy choval ošklivě byla královna, takže chápu, že se občas zachovala hloupě. Líbila se mi postava královny, protože nám tady byla odhalená její temná minulost, a krásně vidíme, proč se z ní stala tak zakomplexovaná paní "zrcadlo, zrcadlo". Občas bych nějaké pasáže z knihy vyškrtla, protože mi přišli zbytečné a nudné. Jinak je to ale velice originální a povedený retelling, takže za mě jednoznačně ano.
Re-telling na Sněhurku jsem ještě nečetla, za to palec nahoru. Doporučuji číst v okamžiku, kdy chce člověk úplně vypnout, protože začátek byl takový rozpačitý. Střídaly se nudné pasáže s výmysly autorky, kdy jsem si říkala, jestli to není už trochu moc. Ale časem jsem si zvykla, vyprávění se rozjelo a nakonec jsem se do příběhu ponořila. Autorce se dobře podařilo vystihnout atmosféru německé temné pohádky, která je na knize to nejcennější, kromě hodinového stroje místo srdce, samozřejmě :D
Kdybych se na knihu více soustředila, dostane kniha méně hvězdiček.
Povedený a čtivý retteling na Sněhurku. Příběh měl dobré tempo, postavy se mi moc líbily, autorka dobře vykreslila i záporné charaktery. Trošku mi vadila ze začátku velká naivita Sophie a na konci byla na můj vkus už zase až moc neohrožená. Ale jinak vydařené zpracování, o dost lepší než autorčina první kniha Nevlastní sestra.
Super večerní, klidný čtení. Hlavně představovat si příběh úplně jinak, než ho všichni známe je super.
OTRÁVENÁ - Jennifer Donnellyová
Za knihu bych ráda poděkovala v rámci #spoluprace @humbook blogerům.
Jako grafická bych ale napřed ráda zmínila nádherně vyvedené desky knihy s parciálním lakem. Kniha vypadá nádherně.
Můžu říct že jsem se na reteling Sněhurky velice těšila, jelikož ten jsem dosud nečetla a tohle mi přišlo zajímavé a svým způsobem jedinečné. Největší plus této knihy byla její čtivost. Stránky mi doslova protékalo mezi prsty a to mě bavilo, přestože dej byl chvílemi poněkud slabí. Také chci ocenit, že kniha nebyla vypravena jen g pohledu Sophie (Sňehurky) ale mohli jsme nahlédnout do mysli více postav. Líbil se mi velmi svět i když by mohl být trochu více popsány do detailů.
Líbilo se mi také jak autorka využila původního příběhu s otrávenými nitěmi, hřebenem a jablkem a zároveň ho prohloubila o další události a příběhy.
Postavy jako Will, zlá královna, 7 trpaslíků a další mě velmi bavili. Jejich příběhy byli zajímavé a osvěžující.
Největší kámen úrazu tu byla Sophie která byla chvílemi opravdu nesnesitelně hloupá a naivní. A její chová i mě počas knihy rozčilovalo. Čas od času měla o světle chvilky a přišla i v pohodě a že se její postava vyvíjí a moudří ale o několik stránek dál to byla zase ta hloupoučká princezna ze začátku knihy která má snad sebevražedné sklony. Sophie u mě opravdu nezískala příliš sympatií ale jejíž byla kniha velmi čtivá a sama o sobě mě bavila a já jsem si u ní dobře odpočinula hodnotím ji kladně.
7/10
Retelling na Sněhurku? Tak s tím jsem se ještě nesetkala.
Retellingy mě obecně baví, zvlášť u profláklých příběhů, kdy jsem opravdu zvědavá, jak si s tím autor poradí, a co nového do příběhu přidá.
V Otrávené naše Sněhurka, princezna Sophie, skutečně přijde o srdce, ne jako v té mírumilovné verzi, kterou známe z dětství. Na vyjížďce jí lovec srdce opravdu vyřízne.
Zachrání ji 7 mužíčků, z nichž jeden jí dokáže sestrojit mechanické srdce, které jí dá (snad) dostatek času, aby napravila fungování svého království.
V příběhu je i zlá macecha a ještě jeden zloun, který nebyl až tak děsivý, jak jsem čekala.
Sophie byla opravdu dost přesným odrazem té naivní Sněhurky pobíhající po lese a povídající si se zvířátky. Občas mě její naivita opravdu vytáčela.
I přesto jsem jí ale fandila a kniha se četla skvěle. Zajímalo mě co bude dál a jak příběh nakonec dopadne.
Moc mě bavila postava pavouka a berušky, kteří tam byli jen jako vedlejší postavy, ale příběhu dodávali víc na magičnosti, než kdejaké další nadpřirozené bytosti/zrůdy.
Předchozí knihu od autorky - retelling na Popelku - jsem nečetla, ale slyšela jsem na něj samé pozitivní ohlasy, takže jsem se na Otrávenou moc těšila. Bohužel jsem ale trochu zklamaná, čekala jsem něco víc.
Příjemná oddechovka, ve které se dozvíte, že vládci a leadeři nemusí být jen krutí, ale dokáží vládnout i s laskavostí, byla fajn, ale nadšená z ní úplně nejsem. ️
Otrávená je retellingem (převyprávěním) Sněhurky. A musím přiznat, že ač jsem si ji moc užila, Nevlastní sestra se mi líbila krapet víc.
I tak ji ale budu všude z celého srdce doporučovat, obzvlášť všem milovníkům retellingů :) Četla se neuvěřitelně lehce, překypovala originalitou, milovala jsem naše hlavní hrdiny - hlavně Willa :) Celé to bylo jednoduše tak krásné a pohádkové! Očekávejte kupu dobrodružství, napětí, drsné chvilky, ale v kontrastu s tím i mnoho laskavosti, lásku a přátelství.
Nevlastní sestra od autorky se řadí mezi nejlepší knihy, co jsem kdy četla, a když jsem se dozvěděla, že u nás od autorky vychází další retelling, tentokrát na Sněhurku, byla jsem nadšená. Naprosto boží na těchhle knihách od Jennifer Donnelly je to, že se toho základního příběhu drží jenom okrajově - autorka celý příběh uchopí velice originálně a to tak, že vůbec nemáte tušení, kam to celé spěje. Navíc jsou její knihy plné spousty důležitých myšlenek a poselství. Nevlastní sestra měla ukázat, že není důležité to, jak člověk vypadá, ale jaký je uvnitř, Otrávená zase to, že nezáleží na tom, co si o vás ostatní myslí. Mně osobně navíc vyhovují ultra krátké kapitoly, díky kterým děj odsýpá a kniha se čte rychle. Hlavní hrdinka Sophie sice může asi tři čtvrtiny knihy působit jako dost naivní princeznička a nejspíš vás bude i poměrně hodně štvát, ale na druhou stranu naprosto chápu důvody, proč se takovým způsobem chovala a bylo dost zajímavé sledovat její postupný vývoj. Otrávená sice nese označení Young Adult, ale podle mě se bude líbit všem, protože na pohádky, i když trochu temnější, přece není nikdy nikdo starý.
4,5⭐/5⭐ Na Nevlastní sestru to nemělo, ale i tak se Otrávená s jistotou řadí mezi nejlepší retellingy, co znám.
Za poskytnutí knihy děkuji Albatros Media
Páni. Tohle bylo zase trošku jiné, ale stejně dokonalé, jako Nevlastní sestra. Miluju autorčin styl psaní a doufám, že po fantastickém epilogu se dočkáme dalších rettelingů.
Ihned před otevřením knihy mě zaujala krásná obálka, která mě ještě více nalákala se do knihy co nejdříve pustit. Byl to můj první retelling nějaké pohádky- tentokrát se jednalo o retelling Sněhurky a už na úvod musím říct že velice zdařilý.
__
Moc se mi líbilo to,že si autorka z té originální Sněhurky vzala opravdu jen základy a příběh předělala po svém, řekla bych že mě retelling bavil i více než původní pohádka, přece jen zde bylo několik okamžiků překvapení , které se odlišovaly od původního příběhu a autorka dala příběhu úplně jiný a originální nádech.
__
Líbílo se mi též, že se nejednalo jen o povrchní pohádku bez myšlenek, kniha obsahovala velmi výrazné a moc hezké poselství, že si nemáme brát k srdci připomínky ostatních, ale jít si vždy za svým ať to stojí co to stojí.
__
Hlavní hrdinka Sophie byla ze začátku taková naivní a nemohu si odpustit i výraz trošku hloupoučká,ale přesto je to hlavní hrdinka,ke které jsem si po několika kapitolách našla cestu a celkem jsem si ji oblíbila, ale štvalo mě, že se několikrát mohla poučit ze svých chyb, ale neudělala to, byla na můj vkus až moc důvěřivá. Ale postupem příběhu tato postava udělala velký krok vpřed a bylo skvělé sledovat její postupný vývoj k lepší a silnější osobnosti, kterou se poté stala- byla statečná, odvážná, laskavá. Šla si za svým a nezalekla se žádné výzvy ani klacků, které jí mnoho postav házelo pod nohy. I k ostatním postavám jsem si našla cestu líbílo se mi že každá postava měla svůj příběh, který byl v knize taktéž zmiňovaný- každá postava si něco prožila a to se poté odrazovalo na jejich osobnosti. Taktéž byly dle mého postavy dobře vykreslené.
__
V knize mně také vyhovovaly krátké kapitoly, díky kterým se mi kniha četla rychleji a lépe, než kdyby se jednalo o méně delších kapitol, v knihách upřednostňuji kratší kapitoly.
__
Styl psaní mi taktéž sedl a v průběhu knihy jsem s ním neměla žádný problém a byla jsem schopná se začíst ihned po několika stránkách.
__
Co se děje týče, tak se v několika momentech dal celkem předvídat, ale jelikož se jednalo o retelling tak zde bylo i dost překvapivých momentů, což také mohu ocenit.
_
Prvních pár stran jsem byla trochu zmatená-tak za to těch 0,2 ⭐️ dolů,ale jinak se jednalo o skvělý retelling, který mohu všem milovníkům pohádek a fantasy knih doporučit.
Potom, co jsem se dozvěděla, že autorce u nás vyjde další kniha, další adaptace na slavnou pohádku, tak jsem se prostě těšila. Měla jsem to podobně jako s předchozí knihou/příběhem. Tahle věc pro mě byla dost originální, nová a neskutečná. Přece jenom moc takových předělávek Sněhurky není. Má to rozhodně něco, co se jen těžko pojmenovává, ale je to skvělé. Četlo se to velmi dobře i rychle, ačkoliv to má hrozně malé písmo (přesně jako předchozí kniha), ale má to krátké kapitoly, které to zdání rychlosti ještě umocňuje.
Hlavní hrdinku Sophii jsem si oblíbila. Zdálo se mi teda, jako by v sobě měla dvě tváře - jednu nevinnou, naivní, především laskavou a druhou vzdorovitou. Ta druhá mi v jistých situacích moc neseděla, ale nebylo to o tom, že by mi vadila. Možná jsem ji i chápala, vzhledem k tomu, jak a v čem byla vychovávána, tak se to zdálo logické. Přesto ta druhá tvář byla venku tak málo a na krátkou dobu, takže o ní nelze říct nic víc. Sophie byla vzor síly, který je nástrojem lásky a ta je vším. Hezká myšlenka. Autorka se nebála ublížit hrdince, a že těch pokusů bylo. Mohlo se to jevit jako náhoda, že všechno jen štěstím zvládla a ani vlas je jí u toho nezničil, ale právě tomu tak úplně nebylo - ta holka si užila. A co pak to nevědomí, kdy hodiny dojdou?
Na cestě jejím příběhem a dobrodružstvím bylo mnoho dalších postav, které sehrály velké role. Samotná královna Adelaide, žena, která se možná odlišuje od té jen zlé královny. Bylo mi jí líto. A je to zase o tom, co dokáže autorka, že ukáže ten pohled za oponou, který nikdy nebyl spatřen. Dí čtenáři možný scénář, který ho nikdy nenapadl. Haakon, princ, kterému jsem chtěla věřit, i když jsem ho podezírala už na začátku, zklamal mě. Sedm mužíků, ty jsem si oblíbila hned, hrozně mě bavili, měli dobrá srdce. A tady rozhodně můžu prohlásit, že poprvé přiznávám, že ten pavouk byl zlatíčko, líbil se mi a sama bych ho objala. (Jinak na tyhle tvory leda tak s násadou od smetáku :D). Arno, který dělal to, co se běžně nedělá, pod přetvářkou - byl dobrosrdečný.
A nakonec Will, to je snad taková druhá hlavní postava, respektive, parťák do dvojice k princezně. Toho kluka jsem si oblíbila, líbil se mi - chytrý, statečný, nesobecký. Jeho příběh, rodina. Příběh doprovázely i další postavy - především Corvus a jeho sestra. Zajímavá vsuvka, svým způsobem tam patřily, jen v nečekaném ztvárnění. I ta jejich poslední kapitola byla na místě, protože oni nikdy nezmizí. Jen se přesunou. Všichni.
Děj byl plný akce, zvratů a musím říct, že se autorka nebojí i brutality a krutosti. Ten příběh je takový syrový, ale i krásný a dokonale to k tomu sedí. Pracuje se tam s protiklady, obecně zlo a dobro. Rozhodně jsem se nenudila, bavilo mě to a pohánělo mě to dopředu. Bylo to napsané tak zajímavě mnoha směry a významy, jako autorčina předešlá kniha. Velmi netradičně. Rozhodně není stejná. Proto asi úplně není fér tyto dvě knihy srovnávat a já to rozhodně nemám v plánu.
Takováhle verze pohádky se mi líbila, užila jsem si to. Nemám co bych vytkla. Skvěle vymyšleno i napsáno. Postavy sympatické nebo smutné. Těžko říci, kdo byl skutečným padouchem. Autorka tohle vykreslit umí. Umí přidat něco, co normálně nikoho nenapadne, a právě to je na tom to nejlepší, až fascinující. Za mě určitě ano. Pokud by se pustila do dalších adaptací na slavné pohádky, určitě si mě už dávno získala jako čtenáře, takže by nebylo nad čím přemýšlet a rozhodně bych se do nich pustila. Tohle určitě mohu doporučit a za mě si to těch všech pět hvězd zaslouží. :)
Kdo by neznal Sněhurku a sedm trpaslíků. A už jste četli nějaký retelling na tuhle pohádku? Já jsem četla snad jenom Winter (Měsíční kroniky #4), a proto jsem na Otrávenou byla moc zvědavá. Po autorčině předchozí knize - Nevlastní sestra - jsem si myslela, že můžu čekat stejnou pecku. No.. to jsem si ale jenom myslela.
Začátek mě bavil a říkala jsem si, že pokud to všechno půjde takhle dál, bude to bomba. Jenže to šlo všechno pomalu z kopce. Postavy mě vůbec nebavily. A přitom věřím, že 7 bratrů i Willa bych měla ráda, ale tohle bylo tak neskutečně moc uspěchané, že autorka neměla ani šanci ty postavy lépe vykreslit, dodat jim hloubku.
Na jednu stranu to sice bylo čtivé, krátké kapitoly hnaly děj dopředu, ale na druhou stranu to bylo nudné a nebavilo mě to. Musím přiznat, že pohádkově temné prostředí uměla ale Jennifer Donnelly popsat velmi dobře.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Nevlastní sestra |
| 2015 |  Modré hlubiny |
| 2005 | Šifra mistra Leonarda / Světlo severu / Návrat tanečního mistra / Rosie |
| 2017 | Kráska a zvíře: Zakletá v knize |
| 2021 | Otrávená |
Překrásný příběh o Sněhurce, knížka je krásně napsaná, barvite plná akce, nevlastní sestra má něco do sebe, otrávená je pohádkově kouzelná :)