Otrávená
Jennifer Donnelly
Rozbijte očarované zrcadlo! Feministický retelling pohádky o Sněhurce. Krásná princezna Sophie jela na projížďku lesem, když tu lovčí vytáhl nůž a… vzal si její srdce. Nemělo ji to tak překvapit. Zaslechla přece pomluvy. Říkali o ní, že je moc laskavá a naivní na to, aby vládla. Zbytečná princezna. Příšerná budoucí královna. A Sophie jim věřila. Každému otrávenému slovu. S pomocí sedmi lesních mužíků se jí povede přežít, dokáže však také posbírat síly a postavit se skutečnému zlu, nebezpečnému nepříteli, který za vším stojí?... celý text
Literatura světová Dívčí romány Pohádky a bajky
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Poisoned, 2020
více info...
Přidat komentář
Před Otrávenou jsem četl od autorky Nevlastní sestru, která se mi líbila o něco víc, nicméně i tato knížka se řadí mezi jedny z mých nejoblíbenějších, to můžu říct s čistým srdcem.
Knížka je kratší, než Nevlastní sestra, má taky méně kapitol, i přesto byl ale příběh poměrně dynamický a dobře se četl.
Autorka mě, stejně jako u předešlé knížky, úspěšně odzbrojila už v prologu, po kterém jsem měl naprostou husí kůži. Autorka to celkově se slovy umí mistrovsky, každé slovo zapadá tam, kde by mělo být. Samozřejmě klobouk dolů pro překlad.
Téma feministického retellingu - převyprávění pohádky jinak - mi moc sedlo, bavilo mě se dívat, jak se hlavní hrdinka mění a jde si za svým, celkově mi poměrně sedla. Co se týče námětu převyprávění pohádek, které autorka zpracovává, wow. V epilogu ( nebudu spoileovat! ) se totiž objevuje scéna, která mě dostala spojená s pohádkami. Takže mě autorka dostala jak na samém začátku, tak na samotném konci.
Příběh je, jak jsem říkal, dost dynamický, tudíž se tam toho stane dost a hlavně potkáme docela dost postav. Každá postava má bijící srdce, tedy krom Sophie :D, všechno bylo tak, jak jsem si představoval aby to bylo, jakmile knihu otevřu, takže jsem s knížkou spokojený.
Nesmí samozřejmě chybět hromada bombových citátů, které se vryjou pod kůži a hezky vystavěný svět. I to, jak si autorka nebere servítky a je to drsnější, se mi moc líbilo.
Prostě jedna velká, úžasná pohádka.
Hezká kniha, líbila se mi, ale Nevlastní sestra se mi líbila víc. Spisovatelku mám ale moc ráda už díky nápadu psát o věci kterou známe jinak nebo z druhé strany.
Kniha nebyla špatná,ale asi jsem měla velké očekávání po přečtení Nevlastní sestry. Něco tomu chybělo.
Jinak se mi knížka líbila, četla se sama. Příběh byl fajn. Taková pěkná oddychovka,ale nic světoborného.
4,5 ⭐
Kniha se mi vážně líbila jen to prostě nebylo na plný počet.
Musím ale říct že Nevlastní sestra byla o kapku lepší avšak ani Otrávená nezklamala.
Na knize oceňuji nejvíc asi příběh, který byl poměrně originální na reteling a v podstatě si vypůjčil příběh Sněhurky opravdu pouze ve svém základu. Zvláštní bylo, že děj byl vyprávěn i z pohledu několika postav, ale nepůsobilo to na mě, že by to příběh nějak obohatilo jako u jiných knih. Pro mě v tomto žánru průměrná kniha. Předchozí kniha autorky Nevlastní sestra se mi líbila mnohem více.
Autorovy další knížky
2019 | Nevlastní sestra |
2015 | Modré hlubiny |
2005 | Šifra mistra Leonarda / Světlo severu / Návrat tanečního mistra / Rosie |
2017 | Kráska a zvíře: Zakletá v knize |
2021 | Otrávená |
Zklamání. Skvělé Nevlastní sestře, bylo tohle obrovské zklamání.
První, co se mi úplně nepozdávalo, byly věci, co jiným neříkáme, protože je chceme ochránit, ale vlastně to tenhle účel vůbec nesplňuje – když nechcete, aby někam někdo chodil, řekněte mu proč atd. Milosrdná lež je jedna věc, kterou jsem schopná pochopit. Tohle do kategorie ‚Milosrdná lež‘ nespadá a fakt to nemám ráda.
Tempo děje tu na mě je příliš rychlé, nestíhám si všimnout vznikajícího vztahu mezi hrdiny, třeba 7 bratrů a Sophie, kdy navzájem popisují, jak jim na tom druhém záleží, ale jí to tam prostě nevidím.
Sophie. Je mi jasné, že autorka záměrně napsala Sophii jako naivní hrdinku a záměrně nám dávala indicie, že to nedopadne tak jak si Sophie myslí. Mě se tím, ale vytrácel moment překvapení a Sophie mě tím jenom štvala. Je to jedna z těch hlavních, které nebudou perfektní, já jsem si jí ale nedokázala oblíbit.
Abych knize jenom nekřivdila, krátké kapitoly a autorčin styl psaní vás provedou příběhem velmi rychle. Navíc ostatní postavy vůbec nebyly ploché. Pohádková temná atmosféra knihy je taky velmi vydařená.
Nevlastní sestra byla mnohem lepší. Až si říkám, jestli si to nepamatuju jinak. Ale doufám, že ne, protože předchozí kniha od autorky se mi hooodně líbila. Tohle fakt ne.