Pacient
Sebastian Fitzek
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426429/bmid_pacient-VAQ-426429.jpg
4
767
767
Před rokem zmizel malý Max Berkhoff. Pouze viník ví, co se s ním stalo. Problém je, že je zavřený na přísně střeženém oddělení psychiatrie a mlčí. Aby našel pravdu, musí ztratit rozum Maxův otec zná jen jeden způsob, jak konečně získat jistotu: Musí se stát sám pacientem. Již se přiznal ke dvěma otřesným dětským vraždám a dovedl berlínskou policii ke krutě znetvořeným tělům, teď však mentálně vyšinutý vězeň na radu své právničky mlčí. Podaří se donutit vraha dětí, aby se k činu přiznal? Policie si je jistá, že je také únoscem šestiletého Maxe, který beze stopy zmizel. Vyšetřovatelé však nemají spolehlivé důkazy, pouze ty nepřímé. A pak dostane zoufalý otec šílený nápad. Nechá se zavřít na přísně hlídané křídlo psychiatrie jako falešný pacient s fiktivním lékařským záznamem. Jedině tak se přiblíží k vrahovi dětí a může ho donutit, aby se přiznal…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , AnagOriginální název:
Der Insasse, 2018
více info...
Přidat komentář
Můj první Fitzek a určitě ne poslední. Takové vyústění příběhu jsem opravdu nečekala. Napětí od začátku do konce.
Tak tohle je jedním slovem BOMBA :-) Od první stránky nás Fitzek chytne a už nepustí. Kapitoly jsou krátké, člověk čeká a trne, co se bude dít dál. Jako asi opravdu nemám slov :) Jsem ráda, že po přečtení Zaklínače duší, který mě naprosto nebavil, jsem na autora nezanevřela a přečetla si další jeho knížku :)
Dlouho mi trvalo, než jsem se rozhodla pustit do čtení této Fitzekovi knihy. V první řadě mě asi trochu odrazovala velikost a font písma, protože u ostatních knih, které jsem od autora četla, to bylo lepší. Trvalo mi se do knihy začíst a prvních 100 stran jsem četla opravdu celkem dlouho - možná to bylo i překladem, který mi zezačátku přišel kostrbatější, pak se to ale naštěstí zlepšilo. Pořád jsem čtení odkládala. Pak jsem si ale řekla, že by to tak nešlo a prostě si sedla a do příběhu se začetla víc. A pomohlo to! Bylo to čtivé, tak jak jsem zvyklá, napínavé a na konci tak zamotané a nečekané, jak to Fitzek umí.
Prostředí psychiatrické léčebny je tu skvěle vykreslené, ale nějak mi tak prostě něco malinko chybělo. Možná tím, jak to bylo zezačátku všechno nejednoznačné a zamotané, tak se mi do příběhu hůř dostávalo a konec? To byla najednou taková jízda a tolik se tam toho dělo, že jsem nestačila všechno vstřebávat. Kniha to byla moc dobrá, ale v této mi tam něco chybělo. Nejsem z ní po dočtení tak moc překvapená a nadšená, jako u jiných autorových knih.
Na závěr musím zmínit autorovo poděkování na konci knihy. Už u Balíčku jsem byla překvapená, jak si na něm dal autor záležet a tady tomu není jinak. Je to sympatické, když si dá autor záležet i s touto, na první podhled celkem nedůležitou, věcí.
Od autora jsem zvyklá na thrillery, které odsýpají a ani tento nebyl výjimkou. Příběh odstartuje a od prvních stránek utíká zběsilým tempem, bez hluchých míst. Krátké kapitoly, akce, brutalita, psycho... U Pacienta bych vytkla přílišnou nereálnost některých pasáží (např. s právní zástupkyní), které byly myslím si i zbytečné. Celkový dojem z knížky mám dobrý, líbil se mi závěr. (3,5*)
Moje první kniha od Sebastiana Fitzka. Očekávání jsem měla opravdu veliké. Na základě recenzí jeho knih jsem byla připravena na akci, na překvapivé zvraty, na promyšlenou zápletku, která mě posadí na zadek, na příběh, od kterého se nebudu moci odtrhnout, dokud knihu nezaklapnu na poslední stránce. Nic z toho se ale nekonalo.
Jak to nakonec dopadne, mě napadlo docela brzy. Tedy zhruba, samozřejmě. Není už to u příběhů z blázince trochu klišé? Jen tady to bylo opravdu málo uvěřitelné...nereálné.
Prvních pár kapitol jsem nebyla schopná se kloudne začíst, ale asi v jedné třetině se to obrátilo a já knížku nechtěla odložit. Vážně mile mě to překvapilo. Knížka se zařadila mezi mé oblíbené. Vážně doporučuji.
(SPOILER) Moje první přečtená kniha od Sebastian Fitzek. Pacient. Tato kniha se mi velice moc líbila.Nedalo se od čtení odtrhnout, příběh: pojednává o únosu šestiletého Maxe a jeho otce Tilla který se nechal propašovat s pomocí svého švagra Skanii u policie, do psychiatrické léčebny. Jako Pacient. Pod identitou Patrick Winter. aby se od Tramitze vraha dětí, dozvěděl kde drží živého či mrtvého jeho syna Maxe. Konec mě dostal tím kdo za tím vším stál. Doktor Kasov ; unášel děti a ty děti pak dával do inkubátorů. Aby se udusili. Tramitz vyráběl na míru ty inkubatory, a psal si o svých činech a zabíjení deník. Vypomáhal doktoru Kasovi zabíjet děti.Till s Tramitzem utekli z léčebny.a přijeli na místo kde byli inkubátory a jeho syn. Till se dozvěděl pravdu jak to bylo. Přesto Tramitz chtěl zabít jeho syna. Till našel pod postelí brašnu a v ní byl Glock. Till Tramitze zastřelil. A otec, syna dostal z inkubátoru ven, živého a zdravého.Nakonec Till se vrátil do léčebny na návštěvu aby se přesvědčil a viděl opravdového Patricka Wintera jak hraje na klavír. Konec. Knihu můžu Doporučit všem co rádi čtou Psychothrillery.
Nekdy se pustím do knížky i bez čtení anotace; obcas jsou tak podrobné, ze mi vyzradi dej do půlky knihy. A tady se mi to vyplatilo, protože kdybych si anotaci ke knize Pacient precetla, asi bych se do ní ani nepustila. Nesnáším moc dobře brutalitu mířenou na děti, takže jsem byla jednu chvíli na vážkách, zda knihu neodložit. Tolik mě ale zaujal námět, ze jsem se dokázala ukonejšit vědomím vymysleneho příběhu. Bylo to vážně napínavé, (pro mě) nepředvídatelné a na konci překvapující. Ze začátku se mi spousta věci zdála nemožná, až příliš vykonstruovaná, ale po závěrečné kapitole se mi vše osvětlilo a příběh je vlastně celkem uvěřitelný. Musím také vyzdvihnout originální pojetí poděkování od autora.
Knihy od tohoto autora jsou jízda od začátku až do konce. Vždy, když si myslíte, že víte, tak zjistíte, že jste úplně mimo a vše je úplně jinak. Knihy jsou plné zvratů a nikdy si nemůžete být ničím jistí. Všechny knihy tohoto autora doporučuji!
Na pana Fitzka jsem četla mnoho chváli a doporučení,proto jsem od knihy čekala více.Jenže to se nekonalo,za mě to bylo málo uvěřitelné ,akorát brutalita a nechutnosti...,.
Moje první setkání s Fitzkem a hned jsem ho zařadila mezi oblíbené autory thrillerů. Pravda, že z počátku mi jeho styl psaní přišel kostrbatý a neuhlazený, ale to může být jednak překladem a jednak i tím, že němčina (za mě) kostrbatá prostě je a tak se to projevilo i v překladu. Nicméně po cca 100 stranách jsem si zvykla a pak už to frčelo až do konce.
Pacient sází na jistotu: psychiatrická léčebna, kde je zavřený únosce, zdrcený otec, jehož malý syn se nikdy nenašel a který potřebuje, musí, znát pravdu. K tomu krátké kapitoly a člověk opravdu nemůže přestat číst.
Jediné co mě při čtení rušilo je opět poměrně dost překlepů. Což ale není problém samotného autora a díla, ale české korektury. Bohužel na tohle u nových knížek narážím čím dál častěji...
Miluju příběhy z psychiatrického prostředí. Této knize nemám co vytknout, originální a napínavé čtení. Závěr rozhodně velmi překvapil. Určitě to není moje poslední kniha od tohoto autora.
(SPOILER)
Mám radši příběhy, který se nastartují hned na úvod, což Fitzek umí, takže když otevřete knihu, máte co dělat, abyste ji odložili, příběh roztáhne ručičky a obejme vás tak silně, že je těžké se odtrhnout.
Stránku co stránku vám Fitzek servíruje magořinu, drsnost, prolévání krve, pikantní myšlenky psychopatů, a hlavně gradující příběh, kdy slintáte nedočkavostí a toužíte po rozuzlení. Kosmická loď se chystá ke startu do vesmíru....
A vystřelí nahoru, a pak se v další vteřině otočí a rozmasakruje se o tvrdou zem...
Závěr je totálně pošahanej a příběh pohřbí do tmy plné toho "nevím, jak to logicky vysvětlit, tak to zakončím takhle..."
Kniha byla suprová, jen ten konec neuspokojil...
(SPOILER) Opět povedený psychothriller. Hned od prvních stránek jsem byla nedočkavá, zvědavá, jak se děj bude vyvíjet. Při čtení jsem snad i strachy zavírala oči, ale to jen díky mé představivosti..takový závěr jsem do poslední chvíle netušila. Prostě skvělý pan Fitzek.
Hodně originální, ale jednu hvězdu ubírám kvůli překombinovanosti, kterou autor v závěru trochu vybalancuje. Musím říct, že vzhledem k napínavosti celé knížky (skutečně je těžké se od ní odtrhnout, nahrávají tomu hodně krátké kapitoly), mi závěr přišel plochý, trochu až nudný. Očekávala jsem vzhledem k Fitzkovému stylu větší bombu! :-)
Od Fitzeka jsem četla thriller Izovaný a pamatuju si ho jako jeden z nejlepších thrillerů, které jsem kdy četla. Potom jsem četla ještě Balík (nebo Balíček?), to už mě tolik nenadchlo, ale chtěla jsem tomu dát ještě šanci. Tenhle příběh byl napínavý, opravdu jsem nemohla přestat číst. Nicméně postavy mi přišly takové ploché, možná i ten překlad nevolil nejlepší slova, prostě mi to občas přišlo takové umělé, nepřirozené. "Chci se psát na tvém utrpení" přece normálně člověk, natož třeba psychopat, normálně neřekne :-D Ale až na tu zvláštní umělost se mi to líbilo!
Jo a za to originální poděkování přidávám pomyslnou pátou hvězdu. To bylo prostě boží :-)
DO-KO-NA- LÝ!! Nemam slov, pan Fitzek proste umi!!