Pamatuji si vás všechny
Yrsa Sigurðardóttir
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407609/bmid_pamatuji-si-vas-vsechny-6x4-407609.jpg
4
748
748
U ledového islandského fjordu leží vesnice duch. Královna islandské krimi přichází s mrazivým thrillerem, poprvé bez právničky Tóry, ale i tak naberete dech až na konci. Když se tři mladí lidé z Reykjavíku rozhodnou, že koupí dům v opuštěné obci v pustých západních fjordech, netuší, co všechno je tam čeká. Co bude odhaleno a co probuzeno. Gardar, jeho žena Katrín a společná kamarádka Líf se chtějí pustit do renovace domu, ale brzy se začnou dít divné věci. Na podlaze se objevují mokré šlápoty, někdo trousí po pokojích mořské mušle, ozývají se podivné zvuky. Mobily se jim záhadně vybijí a loď pro ně má přijet až za několik dní. Jiná cesta z oněch mrazivých pustin nevede. Jsou tu úplně sami. Nebo ne? V malém městečku na druhé straně fjordu vyšetřuje policistka Dagný spolu se svým kamarádem, psychiatrem Freyrem, sérii nepřirozených úmrtí. Stopa vede do zaprášených archivů s policejními složkami z minulého století. Jak by ale tehdejší zločiny mohly souviset s nedávným záhadným zmizením Freyrova malého syna? Záhady se vrší jedna na druhou a pomalu se začínají propojovat do řetězce děsivých událostí. Příšerná pravda musí být odhalena. Mrtví si někdy pamatují víc, než bychom si přáli… Ale pokud byste si snad chtěli říct „Vždyť je to jen spisovatelčina fantazie“, nebuďte si tak jistí a vězte, že příběh je (přinejmenším zčásti) postaven na skutečných událostech.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2015
,
Metafora
Originální název:
Ég man þig, 2010
více info...
Přidat komentář
Četla jsem na silu, protože jsem se nechala ovlivnit komentáři, jak skvělá kniha to je. Nevyhovoval mi styl psaní, prostředí ani způsob přechodu v příbězích. Navíc vůbec nechápu obálku. Co ta s tím má společného? Velké zklamání.
Střídaly se v knize dva příběhy, a když to bylo nejvíc napínavé, byl konec kapitoly a pokračovalo se v dalším příběhu, a tak pořád dokola. Jenže když opět přišla kapitola jako pokračování předchozího příběhu, děj pokračoval úplně někde jinde.
Dvě hvězdičky za to, že jsem se opravdu bála, ale jen v úvodu, pak už ne. A za celkem zajímavý příběh (ten s psychiatrem Freyrem), který kazil ale druhý příběh, který mě až iritoval nelogickým jednáním oné trojice.
Pokud vám duchařina a nadpřirozené jevy nevadí, tak doporučuji. Pokud nechcete číst o tom, jak mrtvoly běhají kolem živých a mluví na ně, tak to není kniha pro vás.
Váhala jsem mezi 3 a 2 hvězdami. Kniha byla napínavá a člověka z toho šimralo na zádech. Také ten příběh o zmizení Benniho a postupné vyjasňování okolností byl fajn. Ale chování některých hrdinů bylo nepochopitelné. Asi bych musela být zcela pod vlivem omamných látek abych jako trojice Katrín, Líf a ten chlápek, co si nepamatuji jeho jméno, jela v zimě do opuštěné vesnice bez elektřiny a slušných zásob.
Podle anotace jsem čekala thriller, kriminálku. Ano, ať jsou tam nějaké tajemné a nevyjasněné věci, ale ať se na konci vysvětlí a najde se pro záhady realistický základ.
Ještě bych chápala, kdyby k nalezení zmizelých vedly nějaké sny nebo vize, přeci jenom jsou věci mezi nebem a zemí. Ale to, aby kolem hlavních hrdinů běhali duchové a shazovali je ze schodů, to už na mě bylo moc. Čekala jsem krimi, dostala jsem duchařinu. Kdybych věděla, že jdu do duchařiny, tak bych nebyla zklamaná, protože jinak s tímto tématem nemám problém.
Yrsu čtu velmi ráda. Líbí se mi vykreslení postav, přírody, i to, jak se stupňuje napětí. Knížka je velmi čtivá, střídají se různé úhly pohledu, nikde se zbytečně neutápí, nezasekává. Měla jsem pocit, že jsem s hlavními hrdiny v nehostinné krajině, opravuji podlahu, třesu se zimou, bojím se nečekaných zvuků.
Jen úplně nemusím duchařinou, proto o jednu hvězdičku méně.
Kniha super,chvílemi jsem se fakt bála ale dobře napsaná už se chystám na další od autorky.
Skvělý ceeepy horor. Bavil mě moc, ačkoli horory nečtu a předpokládala jsem, že to bude detektivka. I tak super! Yrsa to prostě umí.
Hezká duchařinka od nejprodávanější islandské autorky.
Koktejl namíchaný "zkušeným perem" z postupně budované atmosféry a tajemna, thrillerový styl s mysteriózními prvky a zajímavé postavy dělají z knihy svižné a napínavé čtení.
Mě se kniha právě kvůli všemu výše zmíněnému líbila, měla všechno, co má mysteriózní severský thriller mít, ale osobně mám od autorky mnohem radši její detektivní série. I tak velké doporučení, solidní 4 hvězdy.
Tak tohle nebyla žádná detektivka, ale spíš horor. Bylo to napínavé jak kšandy, celou dobu jsem se krásně bála a čekala, co bude, nutilo mě to pořád číst dál a dál. Jenže některé věci mi připadaly neobjasněné a z konce jsem měla nečekaně nepříjemný pocit. A tenhle divný pocit se mě chvíli držel.
Dobré počtení, má to spád, konec některé věci vysvětluje, něco málo ne. Duchařina, horor, thriller, detektivka - vše dohromady. Za 5*
Přečetl jsem kvůli porovnání se seriálem natočeným ze stejného prostředí Islandu, také s plným košem mystéria a duchařství. Musím konstatovat, že obojí mne vůbec nepřesvědčilo, asi nejsem pro tento typ příběhů dostatečně způsobilý. Zvláště když je příběh postaven na takové minele, jako je nepochopení působení inzulínu. Prostě blbost, doufám, že poslední u této autorky, kterou mám jinak docela v oblibě.
Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst, ale v půlce knihy se mi to podařilo. Kniha má dobrou zápletku a rozuzlení jsem nečekala. Každopádně mi tam něco chybí, něco je nedokončené a asi si další knihy od autorky nepřečtu.
Jedna hvězda dolů za kostrbatý překlad, jinak jsem se ale ke konci nemohla odtrhnout. Něco se úplně nedovysvětlilo, ale rozuzlení se mi líbilo.
Čekala jsem detektivku ... a on horor spojený s duchařinou.
Nelíbilo se mi to. Autorka sice píše skvěle, že by se to i dalo, ale tak nějak jsem listy přeskákala až nakonec a byla jsem ráda, že jsem to udělala, protože se vlastně nic převratného nestalo ... a když, tak to byla jen záhada.
Od autorky mám rozečtenou sérii s Freyjou a Huldarem. Moc se mi líbí, tak jsem čekala spokojenost i u této knihy. Bohužel. Neoslovila mě. Zhruba od půlky se hrozně táhla, trvalo mi, než jsem dočetla. Škoda...
Pěkný příběh málo postav dobrá zápletka ale zase nic převratného ale čte se to dobře.
Napinave to bylo, ne ze ne, ale porad jsem tak nejak cekal, kdy se to cele logicky vysvetli a ono ne.
Na začátku mě trošku rušilo hopsání z jedné dějové linie do druhé, ale po dvou třech kapitolkách mě to chytlo a já jela jak vzteklá. Jak by řekla Mia v Pulp Fiction To je žrádlo! Prostě super, nabíralo to obrátky, strašidelné to bylo, mozaika do sebe zapadala, nemohla jsem přestat číst, potřebovala jsem vědět, co bude na dalších stránkách Do poslední chvíle naprostá paráda. Pak přišel závěr. A ten to zabil. Co to sakra bylo?! Žádné jasné vysvětlení, prostě střih a hotovo, skončili jsme. Tak takhle tedy ne... Ale vzhledem k tomu, že jinak měla knížka spád a napsaná byla pěkně, rozhodně se podívám na další dílka téhle autorky. Tuhle můžu taky doporučit, jen z toho závěru opravdu nejsem moudrá.
Hodně spletitý příběh odehrávající se ve dvou rovinách. Ty se ke konci spojí, staré křivdy se vyřeší. Záhady se rozpletou. Yrsa ukazuje v čem je silná, v propojení minulosti s přítomností, schopností překvapit dobrým detektivním příběhem v skvělém a zajímavém prostředí. Co jí nejde, je duchařina. Takhle se to nedělá, chybí atmosféra, situace se zbytečně netahují, pointa mizí. A nakonec ten pocit, že ne vše bylo vysvětleno...
První kniha od Yrsy kde jsem se bála od začátku do konce, ale zároveň mě to i nadále nutilo číst dál a přijít tomu všemu na kloub.
Nejsem fanouškem S. Kinga a toto je přesně ten styl. Knihy s Tórou mě bavily, toto ale ne, odkládám po přečtení necelé poloviny
Štítky knihy
Island tajemství horory duchové a přízraky islandská literatura severské krimi Vandalové islandské detektivky zmizení dětíAutorovy další knížky
| 2017 |  DNA |
| 2015 | Pamatuji si vás všechny |
| 2018 | Černá díra |
| 2007 | Poslední rituál |
| 2019 | Katarze |
Napínavá kniha, která má spád. Více než krimi je to duchařina, ale vůbec mi to nevadilo, i když tenhle styl nevyhledávám.