Pán Atlasu

11.09.2023

Dobrodružná četba jako stvořená pro letní dny. Začíná zlehka, když vojenský lékař George cestou z hospody tahá svého dávného kamaráda Harryho z bryndy . Harry se totiž sesouvá po šikmé ploše a právě dostává výprask od svých věřitelů. Když ho George zachrání a přesvědčuje o výpravě do Maroka, do pohoří Atlasu, kde mohou přijít k penězům, Harry, i když s pochybami - souhlasí. A tu začíná napínavý a pestrý příběh dvou mužů o jejich putování z Anglie za dvěma tisíci liber v Maroku. Harry je totiž dělostřelecký odborník a právě takového marocký sultán hledá pro své vojenské záměry. Vypadá to jednoduše, ostatně nejde o jejich válku, ale jen o možnost dobrého výdělku, což si stále opakují. Jenže praxe vypadá jinak. Namáhavý a úmorný pochod na koních k cíli cesty je teprve začátkem všeho. Konverzace mezi dvěma kamarády se nese v lehce humorném tónu, takže se zdá, že i kniha bude v podstatě veselá a s dobrým koncem. Pak začne přituhovat, boje jsou nelítostné, muslimové chápou věci docela jinak než "bezvěrci" George a Harry, a není s nimi žádná řeč.... vlastně všechno je jinak: v momentě, kdy už si pánové myslí, že mají vyděláno a podle smlouvy si vyberou odměnu, zjistí, že ty smlouvy tam tak docela neplatí. A jede se dál, pořád je koho pronásledovat a cíle se mění za pochodu. Mě osobně tedy nejvíc překvapil krutý závěr knihy, těch posledních pár kapitol. Nejenom, že se tu objevilo něco skutečně převratného, ale končí ta lehká nota, kterou jsem během četby jakoby slyšela hrát v pozadí. Tedy....takový konec jsem si nepředstavovala, ale nebudu nic předem prozrazovat. Jenom se připravte na to, že každá legrace něco stojí. :(